Zinkový kamínek je zbytek z galvanizačních lázní a bývá často označován jako galvanizační kamínek. Existují dva základní druhy:
1. Kamínky z intenzivní (tvrdé) galvanizace, což jsou kovové produkty velice proměnného a nehomogenního složení, hůře tavitelné a s větší hustotou než zinek, které se tvoří jako usazenina na dně nádoby lázně tekutého zinku při galvanizaci ocelových plechů, drátů, trubek, atd. v roztaveném zinku.
Tyto kamínky se získávají z nádoby lázně v konsistentní pastě a přetavují se na pláty nebo desky, které mohou mít hrubý nebo dokonce houbovitý povrch.
Obsahují od 2 % do 5 % hmotnostních železa. Obsah zinku se pohybuje od 92 % do 94 % hmotnostních. Obsah hliníku je zpravidla nízký a nepřesahuje 0,2 % až 0,3 % hmotnostní.
2. Kamínky z měkké galvanizace neboli „povrchové kamínky“, což jsou kovové produkty nepřetržitě stírané z galvanizační lázně procesem Senzimir, bez obsahu struskotvorného tavidla.
Tyto kamínky, které mají menší hustotu než zinek, zůstávají plavat na povrchu lázně. Po stažení z lázně jsou ve formě konsistentní pasty a tvarují se do desek, které mají méně nepravidelný povrch, než desky uvedené výše.
Jejich obsah železa je velice nízký, zpravidla nižší než 0,5 % hmotnostních. Obsah hliníku je mnohem vyšší: 1 % až 2 % hmotnostní. Obsah zinku je řádově 98 % hmotnostních.
Nesmí být zaměňovány se slitinami zinku (číslo 7901), které dle zkoušky ryzosti zpravidla obsahují od 3 % do 5 % hmotnostních hliníku a mohou obsahovat až 3 % hmotnostní mědi, ale které vyhovují specifickým technickým požadavkům, zatímco složení zinkových kamínků je takové, že mohou být užitečně využity pouze pro metalurgické nebo chemické zpracování.