Předběžné a konečné stádium výroby vázaných koberců, koberečků a předložek, jak je popsáno ve vysvětlivkách k HS k číslu 5701, představuje prosté protkávání několika útkových nití s osnovními nitěmi tak, že konce nebo „čela“ koberce jsou držena na místě. Tyto tkané konce lze někdy doplnit bordurami.
Když se konečné stádium výroby koberce dokončí, osnova se v určité vzdálenosti od „čel“ odstřihne. Takto vzniklé třásně sestávají z volných konců osnovy. U kvalitních koberců se tyto třásně někdy rozdělují do několika skupin, které se svazují a uzlíky se posunou co nejblíže ke tkané části, aby se zabránilo vyvléknutí útkových nití z třásně. Existují rovněž koberce, u nichž se třásně doplňují, takže tyto třásně netvoří osnova samotného koberce.
U většiny koberců je možno podle vzoru odlišit hlavní plochu od bordury. Bordura vlastně vytváří rámec pro hlavní plochu koberce a spojuje ji s okraji a čely koberce.
Ručně zhotovené koberce pravoúhlého tvaru mají jen zřídka okraje, které jsou přesně rovnoběžné. Je-li tedy třeba zjistit plochu, rozměry koberce se určují od středových čar, tedy přímek procházejících středem protilehlých stran.
Při výpočtu plochy každého koberce se zlomky čtverečného decimetru nezapočítávají.