Viz vysvětlivky k HS k číslu 8517, část I), písmenu B).
Do této podpoložky patří telefony pro celulární sítě, tzv. mobilní telefony.
„Mobilní telefony“ mají tyto vlastnosti:
— jsou „kapesní“, tj. při měření v nejkompaktnější podobě nepřesahují jejich rozměry 170 mm × 100 mm × 45 mm;
— jsou provozuschopné bez vnějšího zdroje elektrické energie;
— mají mikrofon i sluchátko a/nebo reproduktor, buď v samotném přístroji, nebo v podobě oddělitelné náhlavní soupravy (headsetu) předkládané společně s mobilním telefonem, pro vysílání a příjem hlasu umožňující hlasovou komunikaci;
— mají další komponenty, například zesilovač a telefonní anténu, které zajišťují obousměrný přenos hlasu na krátkou vzdálenost v rámci sítě tvořené základními stanicemi položky 8517 61 a využívající frekvenční pásma pro mobilní telefonii;
— jsou schopny telefonní komunikace pomocí celulárních sítí, jsou-li vybaveny kartou SIM (modul identity účastníka) různých druhů (fyzický nebo software), která byla aktivována. Mohou umožňovat tísňová volání bez karty SIM.
„Mobilní telefony“ mohou mít i další funkce, například odesílání a přijímání zpráv SMS (služba krátkých textových zpráv) a MMS (služba multimediálních zpráv); e-mail; přepojování paketů pro přístup k internetu; vysílání a příjem signálů pro určení polohy; navigaci, plánování trasy, mapy, instant messaging, VoIP (Voice over Internet Protocol); PDA (osobní digitální pomocník); hry; příjem rádiových nebo televizních signálů; snímání, záznam a reprodukci zvuku a obrazu.
Bez ohledu na tyto doplňkové funkce je funkce mobilní telefonie obecně hlavní funkcí mobilních telefonů, které vykazují všechny výše uvedené vlastnosti. Tak je tomu například tehdy, když funkce telefonie převáží nad všemi ostatními funkcemi, včetně případů, kdy je uživatel běžně upozorňován na příchozí hovory bez ohledu na používané druhotné funkce.