Do těchto podpoložek patří:
1. mikroprocesory, rovněž nazývané mikroprocesorové jednotky (MPU), což jsou integrované obvody, které lze definovat jako zařízení, jež vykonávají primární instrukce, činnosti a systémové řídící funkce. Sestávají z následujících hlavních částí:
— aritmetická logická jednotka (ALU);
— dekodér instrukce a programový čítač;
— řídicí jednotka;
— vstupní/výstupní (I/O) jednotka pro komunikaci s jinými zařízeními.
Mikroprocesor může pracovat pouze tehdy, je-li kromě vnitřní paměti použita též externí paměť nebo jiné zařízení.
Mohou mít jednu nebo více mikroprogramových pamětí (RAM nebo ROM) pro zavádění a ukládání mikroinstrukcí, čímž se zvyšuje počet primárních instrukcí v řídicí jednotce.
Mikroprogramová ROM, kterou může obsahovat mikroprocesor, je určena k ukládání binárních základních instrukcí a není považována za reálnou programovou paměť pro ukládání instrukcí, které se mají provést.
Tyto výrobky mohou obsahovat rychlou vyrovnávací paměť instrukcí nebo mikroperiferních funkcí.
Patří sem mikroprocesory zcela vyrobené pro specifické aplikace, na základě určení „plně zakázkové“, „hradlové pole“ nebo „standardní primární článek“.
Provozní kapacita mikroprocesorů znamená délku každého slova, které dokáže registr aritmetické a logické jednotky zpracovat v jednom mikroinstrukčním cyklu.
2. Mikrořadiče a mikropočítače, což jsou integrované obvody, sestávající nejméně z následujících hlavních částí:
— mikroprocesoru, rovněž nazývaného mikroprocesorová jednotka (MPU);
— programové paměti (například RAM, ROM, PROM, EPROM, E 2 ROM, flash E 2 PROM) připojené k dekodéru instrukce a obsahující program, který definuje pořadí instrukcí;
— datové paměti (například RAM nebo E 2 PROM), která není, oproti mikroprocesorům, přístupná z vně čipu;
— externí sběrnice (pro data, adresy nebo instrukce).
Mikrořadiče jsou naprogramovány nebo následně programovatelné k vykonávání specifických funkcí a pouze pro určité použití (např. pro televizní přijímače, videorekordéry nebo videopřehrávače nebo pro mikrovlnné trouby).
Mikropočítače jsou schopny samostatné činnosti (jsou samostatné) a jsou určeny pro všeobecné použití (např. u střediskových počítačů, minipočítačů a osobních počítačů). Mikropočítače jsou volně programovatelné v souladu s požadavky uživatele.
Patří sem mikrořadiče zcela vyrobené pro specifické aplikace, na základě určení „plně zakázkové“, „hradlové pole“ nebo „standardní buňka“.
Provozní kapacita mikrořadičů a mikropočítačů znamená délku každého slova, které dokáže registr aritmetické logické jednotky zpracovat v jednom mikroinstrukčním cyklu.
3. Řídicí obvody, což jsou integrované obvody používané k ovlivnění postupu nebo výkonu stroje (například zařízení pro automatizované zpracování dat). Řídicí obvody (např. pro diskové paměťové jednotky, paměti, elektrické motory nebo CRT obrazovky) jsou obvykle schopny interpretovat signály a v souladu s touto interpretací stanovit dobu a pořadí určitých funkcí (například vstup, zpracování, uložení a výstup v systému automatizovaného zpracování dat).

Viz vysvětlivky k HS k číslu 8542, část III).