Výsledky hledání pro výraz: šamot

8302200010 80-Pro použití v civilních letadlech

8302 20 00-Rejdovací kolečka

Pro účely této podpoložky se výrazem ‚rejdovací kolečka‘ rozumí kolečka s úchytkami z obec ných kovů. Úchytky slouží k uchycení kolečka k souvisejícímu výrobku v nezměněném stavu a bez přidání dalších složek.
Části a součásti z obecných kovů, které jsou částí samotného kolečka (například okraj nebo kuličkové ložisko), se nepovažují za ‚úchytky z obecných kovů‘ čísla 8302.
Rejdovací kolečka této podpoložky mohou být otočná nebo neotočná (pevně ukotvená). Obvykle vypadají takto:
Rejdovací kolečka, která nemají úchytky z obecných kovů nebo která nevyhovují podmínkám poznámky 2 ke kapitole 83, mohou být zařazena jako části, součásti nebo příslušenství nebo podle materiálu, ze kterého jsou vyrobena.

–

8302 20 00 10

8302200020 80-Rejdovací kolečka – o vnějším průměru 21 mm nebo větším, avšak nejvýše 23 mm, – o šířce včetně šroubu 19 mm nebo větší, avšak nejvýše 23 mm, – s plastovým vnějším kroužkem ve tvaru U, – s montážním šroubem připevněným do vnitřního průměru a používaným jako vnitřní kroužek

8302 20 00-Rejdovací kolečka

Pro účely této podpoložky se výrazem ‚rejdovací kolečka‘ rozumí kolečka s úchytkami z obec ných kovů. Úchytky slouží k uchycení kolečka k souvisejícímu výrobku v nezměněném stavu a bez přidání dalších složek.
Části a součásti z obecných kovů, které jsou částí samotného kolečka (například okraj nebo kuličkové ložisko), se nepovažují za ‚úchytky z obecných kovů‘ čísla 8302.
Rejdovací kolečka této podpoložky mohou být otočná nebo neotočná (pevně ukotvená). Obvykle vypadají takto:
Rejdovací kolečka, která nemají úchytky z obecných kovů nebo která nevyhovují podmínkám poznámky 2 ke kapitole 83, mohou být zařazena jako části, součásti nebo příslušenství nebo podle materiálu, ze kterého jsou vyrobena.

–

8302 20 00 20

8302200090 80-Ostatní

8302 20 00-Rejdovací kolečka

Pro účely této podpoložky se výrazem ‚rejdovací kolečka‘ rozumí kolečka s úchytkami z obec ných kovů. Úchytky slouží k uchycení kolečka k souvisejícímu výrobku v nezměněném stavu a bez přidání dalších složek.
Části a součásti z obecných kovů, které jsou částí samotného kolečka (například okraj nebo kuličkové ložisko), se nepovažují za ‚úchytky z obecných kovů‘ čísla 8302.
Rejdovací kolečka této podpoložky mohou být otočná nebo neotočná (pevně ukotvená). Obvykle vypadají takto:
Rejdovací kolečka, která nemají úchytky z obecných kovů nebo která nevyhovují podmínkám poznámky 2 ke kapitole 83, mohou být zařazena jako části, součásti nebo příslušenství nebo podle materiálu, ze kterého jsou vyrobena.

–

8302 20 00 90

5701000000 80-Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené

5701-Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené

Předběžné a konečné stádium výroby vázaných koberců, koberečků a předložek, jak je popsáno ve vysvětlivkách k HS k číslu 5701, představuje prosté protkávání několika útkových nití s osnovními nitěmi tak, že konce nebo „čela“ koberce jsou držena na místě. Tyto tkané konce lze někdy doplnit bordurami.
Když se konečné stádium výroby koberce dokončí, osnova se v určité vzdálenosti od „čel“ odstřihne. Takto vzniklé třásně sestávají z volných konců osnovy. U kvalitních koberců se tyto třásně někdy rozdělují do několika skupin, které se svazují a uzlíky se posunou co nejblíže ke tkané části, aby se zabránilo vyvléknutí útkových nití z třásně. Existují rovněž koberce, u nichž se třásně doplňují, takže tyto třásně netvoří osnova samotného koberce.
U většiny koberců je možno podle vzoru odlišit hlavní plochu od bordury. Bordura vlastně vytváří rámec pro hlavní plochu koberce a spojuje ji s okraji a čely koberce.
Ručně zhotovené koberce pravoúhlého tvaru mají jen zřídka okraje, které jsou přesně rovnoběžné. Je-li tedy třeba zjistit plochu, rozměry koberce se určují od středových čar, tedy přímek procházejících středem protilehlých stran.
Při výpočtu plochy každého koberce se zlomky čtverečného decimetru nezapočítávají.

–

5701

5007201100 10-Krepy

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

–

5007 20 11

5007201100 80-Nebělené, odklížené nebo bělené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

–

5007 20 11

5007201110 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

–

5007 20 11 10

5007201190 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

–

5007 20 11 90

5007201900 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

–

5007 20 19

5007201910 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

–

5007 20 19 10