Výsledky hledání pro výraz: 00

8505902099 80-Ostatní

8505 90 20-Elektromagnety; sklíčidla, svěráky a podobná upínací zařízení, elektromagnetická nebo permanentně magnetická

Do této podpoložky patří elektricky pracující magnety namontované na dveřích osobních automobilů a tvořící část centrálního systému zamykání dveří. Takové systémy jsou připojeny k napájecímu zdroji vozidla a jsou ovládány řídícími signály z elektrického řídícího zařízení patřícího k systému. Když se jedny z dveří ručně otevřou nebo zavřou, současně se elektromagneticky odemknou nebo zamknou ostatní dveře vozidla.
Do této podpoložky však nepatří solenoidem ovládané vstřikovací ventily pro vznětové nebo zážehové pístové motory s vnitřním spalováním, jejichž ventilová tělesa a jehly jsou vybaveny vinutím magnetu a kotvou magnetu (podpoložka 8409 91 00 nebo 8409 99 00).

–

8505 90 20 99

KAPITOLA 85-ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

KAPITOLA 85-ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

KAPITOLA 85-ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) elektricky vyhřívané přikrývky, dečky, polštáře, nánožníky nebo podobné výrobky; elektricky vyhřívané oděvy, obuv nebo
chránítka na uši nebo jiné elektricky vyhřívané předměty používané jako součásti oděvů;
b) výrobky ze skla čísla 7011;
c) stroje a přístroje čísla 8486;
d) odsávací přístroje druhů používaných pro lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo veterinární obory (číslo 9018); nebo
e) elektricky vytápěný nábytek kapitoly 94.
2. Do čísel 8501 až 8504 nepatří výrobky, které jsou popsány v číslech 8511, 8512, 8540, 8541 nebo 8542.
Rtuťové usměrňovače s kovovou nádrží však zůstávají zařazeny v čísle 8504.
3. Číslo 8509 zahrnuje pouze následující elektromechanické přístroje za předpokladu, že se používají převážně v domácnostech:
a) leštiče podlah, přístroje k mletí a mixování potravin a lisy na ovoce nebo zeleninu, o jakékoliv hmotnosti;
b) ostatní přístroje za předpokladu, že jejich hmotnost nepřesahuje 20 kg. Do tohoto čísla však nepatří ventilátory, ventilační nebo
recirkulační odsávače s ventilátorem, též s vestavěnými filtry (číslo 8414), odstředivé ždímačky prádla (číslo 8421), myčky nádobí
(číslo 8422), pračky pro domácnost (číslo 8450), mandly nebo žehlicí stroje (číslo 8420 nebo 8451), šicí stroje (číslo 8452),
elektrické nůžky (číslo 8467) nebo elektrotepelné přístroje (číslo 8516).
4. Ve smyslu čísla 8523:
a) „Polovodičová energeticky nezávislá paměťová zařízení“ (například „rychle mazatelné paměťové karty (flash memory card)“ nebo
„rychle mazatelné elektronické paměťové karty (flash electronic storage card)“) jsou paměťová zařízení s připojovací zásuvkou,
která pod jedním uzavřením obsahují jednu nebo více rychle mazatelných (flash) pamětí ( např. „FLASH E2PROM“) ve formě
integrovaných obvodů montovaných na desce s tištěnými obvody. Mohou obsahovat řídící jednotku ve formě integrovaného
obvodu a diskrétní (jednotlivé) pasivní prvky, jako jsou kondenzátory a rezistory;
b) Výrazem „čipové karty“ se rozumí karty, které mají v sobě zabudovaný jeden nebo více elektronických integrovaných obvodů
(mikroprocesor, paměť s přímým přístupem (RAM) nebo permanentní paměť (ROM)) ve formě čipu. Tyto karty mohou obsahovat
kontakty, magnetický proužek nebo zabudovanou anténu, ale neobsahují žádné jiné aktivní nebo pasivní obvodové prvky.
5. Ve smyslu čísla 8534 jsou „desky plošných spojů“ obvody vytvořené jakýmikoliv způsoby tištění na izolační podklad (například
vytlačováním, plátováním, leptáním) nebo pomocí technologie „vrstvených obvodů“, vodivých prvků (spojů), kontaktů nebo jiných
tištěných komponentů (například indukčních reaktancí, rezistorů, kondenzátorů) samotných nebo vzájemně propojených podle
předem sestaveného schématu, jiných než prvků, které mohou vyrábět, usměrňovat, modulovat nebo zesilovat elektrické signály
(například polovodičové prvky).
Výraz „desky plošných spojů“ nezahrnuje obvody kombinované s prvky jinými než získanými během procesu tištění ani jednotlivé,
oddělené (diskrétní) rezistory, kondenzátory nebo indukční reaktance. Desky plošných spojů mohou však být vybaveny netištěnými
spojovacími prvky.
Tenkovrstvé nebo silnovrstvé vrstvené obvody, složené z pasivních a aktivních prvků vytvořených během stejného technologického
postupu, se zařazují do čísla 8542.
6. Ve smyslu čísla 8536 se „konektory pro optická vlákna, pro svazky optických vláken nebo pro kabely z optických vláken“ rozumějí
konektory, které jednoduše mechanicky připojují jeden konec optických vláken ke druhému konci v digitálních drátových systémech.
Takovéto konektory neslouží k žádné jiné funkci, jako je například zesilování, regenerace nebo modifikace signálu.
7. Do čísla 8537 nepatří bezdrátová infračervená zařízení pro dálkové ovládání televizních přijímačů nebo jiných elektrických přístrojů
(číslo 8543).
8. Ve smyslu čísel 8541 a 8542:
a) „diody, tranzistory a podobné polovodičové součástky“ jsou polovodičová zařízení, jejichž činnost spočívá ve změnách měrného
odporu vlivem elektrického pole;
b) „elektronické integrované obvody“ jsou:
1) monolitické integrované obvody, v nichž jsou jednotlivé prvky obvodu (diody, tranzistory, rezistory, kondenzátory, indukční
reaktance atd.) vytvořeny ve hmotě (převážně) a na povrchu polovodičového nebo složeného polovodičového materiálu (např.
dopovaného křemíku, arsenidu galia, germaniového křemíku, fosfidu india) a jsou spolu neoddělitelně spojeny;
2) hybridní integrované obvody, v nichž jsou pasivní prvky (rezistory, kondenzátory, indukční reaktance atd.), vytvořené
technologií tence nebo silně vrstvených obvodů, a aktivní prvky (diody, tranzistory, monolitické integrované obvody atd.),
vytvořené polovodičovou technologií, neoddělitelně kombinované pro všechny záměry a účely, vzájemným propojením nebo
propojovacími kabely, na jednom izolačním substrátu (sklo, keramická hmota atd.). Tyto obvody mohou též obsahovat
diskrétní (jednotlivé) komponenty;
3) multičipové integrované obvody sestávající ze dvou nebo více navzájem propojených monolitických integrovaných obvodů
neoddělitelně kombinované pro všechny záměry a účely, též na jednom nebo více izolačních substrátech, s montážním
rámečkem nebo bez něj, avšak bez jakýchkoliv jiných aktivních nebo pasivních obvodových prvků.
Pro zařazování výrobků definovaných v této poznámce, mají čísla 8541 a 8542 přednost před jakýmkoliv jiným číslem
v nomenklatuře, kromě čísla 8523, které by je mohlo zahrnovat, zejména, vzhledem k jejich funkci.
9. Ve smyslu čísla 8548 jsou za „nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory“ považovány ty, které již nejsou,
vzhledem k jejich poškození, rozříznutí, opotřebování nebo z jiných důvodů, provozuschopné ani nejsou schopné opětovného nabití
(dobití).
Poznámka k položkám
1. Do položky 8527 12 patří pouze kazetové přehrávače s vestavěným zesilovačem, bez vestavěného reproduktoru, provozuschopné
bez vnějšího zdroje elektrické energie a o rozměrech, které nepřesahují 170 mm × 100 mm × 45 mm.
Doplňkové poznámky
1. Položky 8519 20 10, 8519 30 00 a 8519 89 11 nezahrnují přístroje pro reprodukci zvuku s laserovým čtecím systémem.
2. Poznámka 1 k položce se použije, mutatis mutandis, také pro podpoložky 8519 81 15 a 8519 81 65.
3. Pro účely podpoložek 8528 71 15 a 8528 71 91 výlučně platí, že termín „modem“ se týká zařízení nebo vybavení, které moduluje nebo
demoduluje příchozí a odchozí signály, např. modemy V.90 nebo kabelové modemy, a ostatních zařízení, která používají obdobné technologie
k získávání přístupu na Internet, např. WLAN, ISDN a ethernet. Rozsah přístupu na Internet může omezit poskytovatel služby.
Přístroje těchto podpoložek musejí umožnit obousměrný komunikační proces nebo obousměrný tok informací pro účely poskytování interaktivní
výměny informací.

KAPITOLA 85

8428909010 80-Pro použití v civilních letadlech

8428 90 90-Ostatní

Do této podpoložky patří:
1. válečkové stoly nebo válečkové dopravníky, též poháněné motorem, určené pro podávání nezpracovaného materiálu do válcovací stolice a pro odběr z ní nebo pro přepravu nezpracovaného materiálu od jedné stolice ke druhé;
2. unášecí válce s analogickou funkcí jako u strojů uvedených výše, které se skládají ze dvou sad válců, mezi nimiž prochází nezpracovaný materiál;
3. válcová chladicí lože, která jsou umístěna na konci válcovacích linek a na nichž se pomalu přepravuje materiál (například tyče a drát) za současného chlazení v okolním vzduchu;
4. zdvihací nebo vyklápěcí stoly pro válcovací tratě s několika sadami válců nad sebou (stolice trio a dvojité duo). Taková zařízení obsahují stůl naklápějící se kolem osy umístěný na nejvzdálenějším konci válcovací tratě. Tyto stoly jsou vybaveny válci poháněnými motorem. Po průchodu jednou sadou válců přichází materiál na stůl, který se pak naklápí a vyrovnává na další sadu válců, mezi nimiž je pak protlačován mechanicky poháněnými válci;
5. přepravní zařízení používaná ve válcovnách s paralelními stolicemi pro přepravování, například tyčí z válečkového stolu první stolice na válečkový stůl stolice druhé;
6. vyklápěcí a překlápěcí zařízení;
7. strojní zařízení konstruované pro dálkovou manipulaci s vysoce radioaktivními látkami.
Do této podpoložky nepatří automatické manipulátory a strojní zařízení pro ingoty (například jeřáby a pojízdné mostové jeřáby), které, přestože se používají k zásobování válcovacích tratí, se přímo nepodílí na práci válcovacích tratí (podpoložky 8426 12 00, 8426 41 00, 8426 49 00 nebo 8426 99 00).

–

8428 90 90 10

8428909090 80-Ostatní

8428 90 90-Ostatní

Do této podpoložky patří:
1. válečkové stoly nebo válečkové dopravníky, též poháněné motorem, určené pro podávání nezpracovaného materiálu do válcovací stolice a pro odběr z ní nebo pro přepravu nezpracovaného materiálu od jedné stolice ke druhé;
2. unášecí válce s analogickou funkcí jako u strojů uvedených výše, které se skládají ze dvou sad válců, mezi nimiž prochází nezpracovaný materiál;
3. válcová chladicí lože, která jsou umístěna na konci válcovacích linek a na nichž se pomalu přepravuje materiál (například tyče a drát) za současného chlazení v okolním vzduchu;
4. zdvihací nebo vyklápěcí stoly pro válcovací tratě s několika sadami válců nad sebou (stolice trio a dvojité duo). Taková zařízení obsahují stůl naklápějící se kolem osy umístěný na nejvzdálenějším konci válcovací tratě. Tyto stoly jsou vybaveny válci poháněnými motorem. Po průchodu jednou sadou válců přichází materiál na stůl, který se pak naklápí a vyrovnává na další sadu válců, mezi nimiž je pak protlačován mechanicky poháněnými válci;
5. přepravní zařízení používaná ve válcovnách s paralelními stolicemi pro přepravování, například tyčí z válečkového stolu první stolice na válečkový stůl stolice druhé;
6. vyklápěcí a překlápěcí zařízení;
7. strojní zařízení konstruované pro dálkovou manipulaci s vysoce radioaktivními látkami.
Do této podpoložky nepatří automatické manipulátory a strojní zařízení pro ingoty (například jeřáby a pojízdné mostové jeřáby), které, přestože se používají k zásobování válcovacích tratí, se přímo nepodílí na práci válcovacích tratí (podpoložky 8426 12 00, 8426 41 00, 8426 49 00 nebo 8426 99 00).

–

8428 90 90 90

8423815010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 10

8423815090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 90

8423819010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 90 10

8423819090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 90 90

8423821010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti, jiné než stroje k určování hmotnosti motorových vozidel

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 82 10 10

8423821090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 82 10 90