8442 30 99-Ostatní stroje, přístroje a zařízení
Do této podpoložky patří stroje, přístroje a zařízení pro přípravu nebo výrobu desek, válců nebo jiných tiskařských pomůcek popsaných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8442, část A, bodech 1) až 3).
–
8442 30 99
8439 30 00-Stroje a přístroje pro konečnou úpravu papíru, kartónu nebo lepenky
Kromě strojního zařízení uvedeného ve vysvětlivkách k HS k číslu 8439, část III, patří do této podpoložky též stroje pro konečnou úpravu pergamenu.
Do této podpoložky nepatří:
a) stroje, které mají obdobné funkce jako stroje uvedené výše, avšak nepoužívané pro archy papíru, kartónu nebo lepenky, ale pro výrobky z těchto materiálů. Například, stroje na voskování papírových kelímků a obalů atd. ponorem (podpoložka 8479 89 97). Stroje, které vyrábějí papírové, kartónové nebo lepenkové výrobky, jako jsou papírové kelímky, krabice, nádoby atd., patří do čísla 8441;
b) stroje, které, i když se používají pro archy papíru, kartónu nebo lepenky, zhotovují výrobky, které již nejsou papírem, kartónem nebo lepenkou pro účely kombinované nomenklatury. Toto je případ, například, strojů pro nanášení brusiv nebo fotocitlivých emulzí na papír (podpoložka 8479 89 97).
–
8439 30
8429 30 00-Škrabače (skrejpry)
Viz vysvětlivky k HS k číslu 8429, druhý odstavec, část C).
Do této podpoložky nepatří kombinované škrabače (skrejpry), které sestávají z tahače (též pouze s jednou nápravou) a vlastního škrabače (skrejpru). Každý prvek musí být, v souladu s poznámkou 2 ke kapitole 87, zařazen do svého vlastního příslušného čísla (číslo 8701 pro tahač a podpoložka 8430 69 00 pro škrabač (skrejpr)).
–
8429 30
8428 90 90-Ostatní
Do této podpoložky patří:
1. válečkové stoly nebo válečkové dopravníky, též poháněné motorem, určené pro podávání nezpracovaného materiálu do válcovací stolice a pro odběr z ní nebo pro přepravu nezpracovaného materiálu od jedné stolice ke druhé;
2. unášecí válce s analogickou funkcí jako u strojů uvedených výše, které se skládají ze dvou sad válců, mezi nimiž prochází nezpracovaný materiál;
3. válcová chladicí lože, která jsou umístěna na konci válcovacích linek a na nichž se pomalu přepravuje materiál (například tyče a drát) za současného chlazení v okolním vzduchu;
4. zdvihací nebo vyklápěcí stoly pro válcovací tratě s několika sadami válců nad sebou (stolice trio a dvojité duo). Taková zařízení obsahují stůl naklápějící se kolem osy umístěný na nejvzdálenějším konci válcovací tratě. Tyto stoly jsou vybaveny válci poháněnými motorem. Po průchodu jednou sadou válců přichází materiál na stůl, který se pak naklápí a vyrovnává na další sadu válců, mezi nimiž je pak protlačován mechanicky poháněnými válci;
5. přepravní zařízení používaná ve válcovnách s paralelními stolicemi pro přepravování, například tyčí z válečkového stolu první stolice na válečkový stůl stolice druhé;
6. vyklápěcí a překlápěcí zařízení;
7. strojní zařízení konstruované pro dálkovou manipulaci s vysoce radioaktivními látkami.
Do této podpoložky nepatří automatické manipulátory a strojní zařízení pro ingoty (například jeřáby a pojízdné mostové jeřáby), které, přestože se používají k zásobování válcovacích tratí, se přímo nepodílí na práci válcovacích tratí (podpoložky 8426 12 00, 8426 41 00, 8426 49 00 nebo 8426 99 00).
–
8428 90 90
8428 90 90-Ostatní
Do této podpoložky patří:
1. válečkové stoly nebo válečkové dopravníky, též poháněné motorem, určené pro podávání nezpracovaného materiálu do válcovací stolice a pro odběr z ní nebo pro přepravu nezpracovaného materiálu od jedné stolice ke druhé;
2. unášecí válce s analogickou funkcí jako u strojů uvedených výše, které se skládají ze dvou sad válců, mezi nimiž prochází nezpracovaný materiál;
3. válcová chladicí lože, která jsou umístěna na konci válcovacích linek a na nichž se pomalu přepravuje materiál (například tyče a drát) za současného chlazení v okolním vzduchu;
4. zdvihací nebo vyklápěcí stoly pro válcovací tratě s několika sadami válců nad sebou (stolice trio a dvojité duo). Taková zařízení obsahují stůl naklápějící se kolem osy umístěný na nejvzdálenějším konci válcovací tratě. Tyto stoly jsou vybaveny válci poháněnými motorem. Po průchodu jednou sadou válců přichází materiál na stůl, který se pak naklápí a vyrovnává na další sadu válců, mezi nimiž je pak protlačován mechanicky poháněnými válci;
5. přepravní zařízení používaná ve válcovnách s paralelními stolicemi pro přepravování, například tyčí z válečkového stolu první stolice na válečkový stůl stolice druhé;
6. vyklápěcí a překlápěcí zařízení;
7. strojní zařízení konstruované pro dálkovou manipulaci s vysoce radioaktivními látkami.
Do této podpoložky nepatří automatické manipulátory a strojní zařízení pro ingoty (například jeřáby a pojízdné mostové jeřáby), které, přestože se používají k zásobování válcovacích tratí, se přímo nepodílí na práci válcovacích tratí (podpoložky 8426 12 00, 8426 41 00, 8426 49 00 nebo 8426 99 00).
–
8428 90 90 90
8428-Ostatní zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení (například výtahy, eskalátory, dopravníky, visuté lanovky)
Do této podpoložky nepatří pásové housenkové zdviže (výtahy) s dráhovými systémy s housenkovými pásy používané pro přepravu invalidních vozíků, včetně osoby, nahoru nebo dolů po schodech; ty patří do čísla 8714 jako příslušenství pro invalidní vozíky.
–
8428
8426 41 00 a 8426 49 00-Ostatní stroje, samohybné
Viz vysvětlivky k HS k číslu 8426, „samohybné a ostatní ‚mobilní‘ stroje“, písm. b), bod 2).
Pro rozlišení mezi samohybnými stroji těchto podpoložek na jedné straně a vozidly s vlastním pohonem pro zvláštní účely čísla 8705 na straně druhé, samohybné stroje patřící do těchto podpoložek mají všeobecně následující charakteristiky:
1. jsou poháněny motorem, který tvoří součást zdvihacího zařízení;
2. mají maximální rychlost 20 km za hodinu;
3. mají jednu kabinu, která je součástí zdvihacího zařízení;
4. obvykle se nepohybují, jsou-li naloženy, a pokud ano, pak jenom, když je tento pohyb omezen a souvisí s jejich zdvihací funkcí.
–
8426 49
8424 89 00-Ostatní
Do této podpoložky patří „mycí stroje“ pro čištění motorových vozidel, kovových součástek nebo jiných výrobků rozstřikováním vody, benzínu nebo jiných kapalin; jsou vybaveny čerpadlem, hadicemi s tryskami a také případně podávacím (přívodním) zařízením, topným zařízením atd., s nimiž tvoří kompletní jednotku.
Do této podpoložky však nepatří vysokotlaká vodní čisticí zařízení (podpoložky 8424 30 01 a 8424 30 08).
–
8424 89 00 90
8424 89 00-Ostatní
Do této podpoložky patří „mycí stroje“ pro čištění motorových vozidel, kovových součástek nebo jiných výrobků rozstřikováním vody, benzínu nebo jiných kapalin; jsou vybaveny čerpadlem, hadicemi s tryskami a také případně podávacím (přívodním) zařízením, topným zařízením atd., s nimiž tvoří kompletní jednotku.
Do této podpoložky však nepatří vysokotlaká vodní čisticí zařízení (podpoložky 8424 30 01 a 8424 30 08).
–
8424 89
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 82