Výsledky hledání pro výraz: 1006 20

KAPITOLA 10-OBILOVINY

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Všeobecné vysvětlivky
Sušené klasy obilí (například kukuřice), které byly běleny, barveny, impregnovány nebo jinak zpracovány pro ozdobné účely se zařazují do podpoložky 0604 90 99.
Obiloviny zůstávají zařazeny v této kapitole, i když byly podrobeny tepelné úpravě pro účely konzervace, která může způsobit částečné želatinování a někdy prasknutí zrn. Částečné želatinování (předželatinování) nastává při procesu sušení a týká se pouze malého počtu zrn. Tato přeměna škrobu není cílem tepelné úpravy, pouze jejím vedlejším jevem. Tuto úpravu nelze považovat za‚ jiné zpracování‘ ve smyslu poznámky 1 B) ke kapitole 10.

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Poznámky
1. A. Produkty uvedené v číslech této kapitoly se zařazují do těchto čísel, pouze obsahují-li zrna, též v klasech nebo na stéblech.
B. Do této kapitoly nepatří vyloupaná nebo jinak zpracovaná zrna. Avšak rýže, loupaná, celoomletá, leštěná, hlazená, předpařená,
nebo zlomková zůstává v čísle 1006.
2. Do čísla 1005 nepatří kukuřice cukrová (kapitola 7).
Poznámka k položce
1. Výrazem „pšenice tvrdá“ se rozumí pšenice druhu Triticum durum a hybridy odvozené z mezidruhového křížení Triticum durum, které
mají stejný počet (28) chromozomů jako tento druh.
Doplňkové poznámky
1. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „kulatozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 92, 1006 20 11, 1006 20 92, 1006 30 21, 1006 30 42, 1006 30 61
a 1006 30 92 rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka/šířka je nižší než 2;
b) „střednězrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 23, 1006 10 94, 1006 20 13, 1006 20 94, 1006 30 23, 1006 30 44, 1006 30 63
a 1006 30 94 rýže, jejíž délka zrna převyšuje 5,2 mm, avšak nepřesahuje 6 mm, a poměr délka/šířka je nižší než 3;
c) „dlouhozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 96, 1006 10 98, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 96,
1006 20 98, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 46, 1006 30 48, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 96 a 1006 30 98 rýže, jejíž
délka zrna převyšuje 6,0 mm;
d) „neloupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 23, 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 92, 1006 10 94, 1006 10 96 a
1006 10 98 rýže, jež si po vymlácení uchovala plevy;
e) „loupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 20 11, 1006 20 13, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 92, 1006 20 94, 1006 20 96 a
1006 20 98 rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže
sbramato“;
f) „poloomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 21, 1006 30 23, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 42, 1006 30 44, 1006 30 46 a
1006 30 48 rýže zbavená plev, části klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoliv však vnitřních vrstev oplodí;
g) „celoomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 61, 1006 30 63, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 92, 1006 30 94, 1006 30 96 a
1006 30 98 rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže
a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn;
h) „zlomkovou rýží“ ve smyslu položky 1006 40 zlomky zrn, jejichž délka nepřesahuje tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.
2. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije celní sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije celní sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.

KAPITOLA 10

3706109900 80-Ostatní pozitivní

3706 10 99-Ostatní pozitivní

Do této podpoložky patří filmy určené k promítání.
Pozitivní filmy s dvěma nebo více pásy snímků mají být zařazeny a clo má být vyměřeno podle šířky a délky filmu po rozřezání, tj. šířky a délky filmu v podobě, ve které bude promítán.
Například film o šířce 35 mm (čtyři nařezané pásy o 8 mm) a délce 100 m, je považován za 8 mm film o délce 400 m.

–

3706 10 99

2710192500 80-Ostatní

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 11 až 2710 19 29-Střední oleje

Viz doplňková poznámka 2 c) k této kapitole.

2710 19 25-Ostatní

Do této podpoložky patří petrolej jiný než palivo pro tryskové motory. Petrolej této podpoložky splňuje ustanovení doplňkové poznámky 2 c) k této kapitole.
Charakteristické pro některé z těchto olejů je jejich velmi nízký obsah aromátů a olefinů, což zabraňuje vytváření sazí při spalování.
V některých případech jsou přítomny chemické značkovače.
Do této podpoložky nepatří směsi petroleje a jiných minerálních olejů nebo organických rozpouštědel.
Plynově-chromatografický profil petroleje s nízkým obsahem aromátů
Rozšířená metoda SIMDIS ASTM D 2887 (ekvi- valentní k metodě ISO 3924) 2
Název vzorku: Petrolej s nízkým obsahem aromátů
Získán dne: 23.1.2007 10:23:54 PM
Zpracován dne: 4.4.2007 12:30:02 PM
Datový soubor: D07012206F1001.D
Nádobka: 6
Nástřik: 1
Bod varu (°C)
Retenční čas (min)
Korelace pro EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (STP 577) – distribuce
Předestilova- né množství Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu
% obj. °C % obj. °C % obj. °C % obj. °C
Začátek de- stilace 193,4 20,0 210,1 70,0 220,1 Konec de- stilace 247,3
5,0 201,8 30,0 211,4 80,0 223,4
10,0 206,2 50,0 214,8 90,0 229,6

–

2710 19 25

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

Všeobecné vysvětlivky
Klíčky (rostlinné klíčky a jiné klíčky) jsou naklíčená semena určená k lidskému požívání, která se konzumují syrová nebo vařená. Ke klíčení dochází vlhčením rašících semen (toto zvyšuje obsah vody v semenech a ukončuje jejich dormanci), dokud nezačne růst nová rostlina a neobjeví se listy.
Obecně mohou mít klíčky, které jsou určeny k lidskému požívání, trojí podobu:
a) podobu klíčící rostliny s lístky semen (děložní lístky, embryonální první lístky), se zbytky semen a kořenů;
b) podobu rostliny sestávající z klíčících obilných zrn, např. klíčícího ječmene, tzv. zeleného sladu (viz také vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99), které lze použít buď syrové do salátů, nebo po dalším zpracování k výrobě zejména piva nebo whisky;
c) podobu „velmi mladé rostliny“ sestávající pouze z lístků semen, bez zbytků semen a kořenů, která nemá „dospělé listy“ (skutečné listy vytvořené v post-embryonální fázi vývoje). Tyto druhy výhonků se obvykle prodávají v krabičkách s prostředkem na podporu růstu.
Při zařazování klíčků a výhonků se musí použít tyto zásady:
— výhonky zeleniny uvedené v kapitole 7 se zařazují jako čerstvá zelenina v kapitole 7 do svých odpovídajících čísel, protože čerstvá zelenina spadá do této kapitoly, ať už je určena k jídlu, k setí nebo výsadbě, s výjimkou sazenic zeleniny ve stavu pro opětovnou výsadbu čísla 0602 (viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 7, desátý odstavec),
— fazole používané pro produkci fazolových klíčků jsou zařazeny do čísla 0713 jako sušené luštěniny (viz vysvětlivky k HS k položce 0713 31). Avšak fazolové klíčky rašící z těchto luštěnin a klíčky rašící z ostatních sušených luštěnin se zařazují jako čerstvé luštěniny do čísla 0708,
— i když se některé rostliny pouze ve formě semen zařazují do jiných kapitol kombinované nomenklatury, například do kapitol 9 a 12, jakmile byly naklíčeny, jsou vhodné k požívání jako zelenina a měly by být podle toho zařazeny do kapitoly 7, neboť ztratily objektivní vlastnosti uvedené v kapitolách 9 a 12. Viz vysvětlivky k HS k číslu 0709, první odstavec, bod 14), pokud jde o bambusové výhonky a klíčky sójových bobů,
— klíčky ze zrn obilovin kapitoly 10 (číslo 1001, 1002, 1003, 1004, 1006 nebo 1008), např. klíčící ječmen, se zařazují do položky 1107 10 (klíčící ječmen je vyloučen z kapitoly 10, viz vysvětlivky k HS k číslu 1003, výjimka uvedená v písmenu a)), což je nejspecifičtější číslo pro klíčící obiloviny, a číslo není omezeno na sušené klíčící obiloviny (slad). „Zelený slad“ se zařadí do podpoložek 1107 10 11 až 1107 10 99 (viz vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99, první odstavec) a vykazuje se jako zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená,
— výhonky vyprodukované z odrůdy Zea mays var. saccharata (kukuřice cukrová), které mají být zařazeny do kapitoly 7 na základě použití poznámky 2 ke kapitole 7 a poznámky 2 ke kapitole 10, se zařazují do čísla 0709 (podpoložky 0709 99 60).
Netaxativní seznam klíčků a výhonků spolu s kódy KN:
Kód KN Popis (latinský název)
0703 10 19 Výhonky cibule (Allium cepa)
0703 20 00 Výhonky česneku (Allium sativum)
0703 90 00 Výhonky póru (Allium porrum)
0704 90 90 Výhonky brokolice (Brassica oleracea var. italica)
0704 90 90 Výhonky rokety (Eruca sativa; syn. Eruca vesicaria ssp. sativa (Miller) Thell., Brassica eruca L.)
0706 90 90 Výhonky červené řepy (Beta vulgaris ssp. vulgaris)
0706 90 90 Výhonky ředkví (Raphanus sativus)
0708 10 00 Klíčky hrachu (Pisum sativum)
0708 20 00 Klíčky fazolí azuki (Phaseolus angularis)
0708 20 00 Klíčky fazolí mung (Vigna radiata)
0708 20 00 Klíčky rýžových fazolí (Phaseolus pubescens)
0708 90 00 Klíčky cizrny (Cicer arietinum)
0708 90 00 Klíčky ledence přímořského (Lotus maritimus)
0708 90 00 Klíčky čočky (Lens culinaris)
0708 90 00 Klíčky holubího hrachu (Cajanus cajan)
0709 99 50 Výhonky fenyklu (Foeniculum vulgare var. azoricum)
0709 99 60 Výhonky kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata)
0709 99 90 Výhonky bazalky (Ocimum spp.)
0709 99 90 Výhonky hořčice černé (Brassica nigra, syn.: Sinapis nigra L., Sisymbrium nigrum (L.) Prantl.)
0709 99 90 Výhonky agastache anýzové (Agastache foeniculum)
0709 99 90 Výhonky brutnáku (Borago officinalis)
0709 99 90 Výhonky česnekovníku čínského (Toona sinensis)
0709 99 90 Výhonky slanorožce evropského (Salicornia europaea)
0709 99 90 Výhonky koriandru setého (Coriandrum sativum)
0709 99 90 Výhonky řeřichy seté (Lepidium sativum)
0709 99 90 Výhonky pískavice (Trigonella foenum-graecum)
0709 99 90 Výhonky perily křovité (Perilla frutescens)
0709 99 90 Výhonky slunečnice (Helianthus annuus)
0709 99 90 Výhonky hořčice bílé (Sinapis alba)
1107 10 19 Zelený slad z pšenice (Triticum aestivum)
1107 10 99 Zelený slad z ječmene (Hordeum vulgare)
1107 10 99 Zelený slad z prosa (Panicum miliaceum)
1107 10 99 Zelený slad z ovsa (Avena sativa)
1107 10 99 Zelený slad z rýže (Oryza sativa)
1107 10 99 Zelený slad z žita (Secale cereale)
1214 90 90 Výhonky vojtěšky (Medicago sativa)

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří pícniny čísla 1214.
2. V číslech 0709 až 0712 výraz „zelenina“ zahrnuje též jedlé houby, lanýže, olivy, kapary, dýně, tykve, lilky, kukuřici cukrovou (Zea
mays var. saccharata), plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, fenykl, petržel, kerblík, estragon, řeřichu a majoránku (Majorana hortensis
nebo Origanum majorana).
3. Do čísla 0712 patří všechna sušená zelenina druhů zařazených do čísel 0701 až 0711, jiná než:
a) sušené vyluštěné luštěniny (číslo 0713);
b) kukuřice cukrová ve formách uvedených v číslech 1102 až 1104;
c) mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor (číslo 1105);
d) mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713 (číslo 1106).
4. Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, sušené, drcené nebo v prášku, však do této kapitoly nepatří (číslo 0904).

KAPITOLA 7