1107101900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 19

1107109100 10-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 91

1107109100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 91

1107109900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 99

1107200000 80-Pražený

1107 20 00-Pražený

Do této podpoložky patří jakýkoliv slad, v němž byla diastatická aktivita omezena nebo úplně vymizela důsledkem pražení a který se, proto, uplatní pouze při vaření piva jako přísada k nepraženému sladu, aby dodala pivu zvláštní barvu a chuť.
Barva jader takového sladu kolísá od špinavě bílé po černou, podle typu.
Tato podpoložka zahrnuje:
1. pražený slad, který byl pražen bez předchozího zcukernatění nebo po částečném dílčím zcukernatění, podle stupně vlhkosti použitého světlého sladu. Tento slad má lesklý vnější povrch a jeho endosperm je černý bez skelného lesku.
2. karamelizovaný (pálený) slad, jehož cukr, vytvořený předchozím zcukernatěním, byl karamelizován. Barva tohoto sladu je mdle žlutá až po světle hnědou; endosperm u nejméně 90 % zrn je na pohled sklovitý a špinavě bílý až tmavě hnědý. Diastatická aktivita je dosud přítomná v určitém stupni ve velmi světlém karamelizovaném sladu. Může se vyskytovat 10 % podíl nekaramelizovaných (nepálených) zrn.

1107 20

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

Všeobecné vysvětlivky
Klíčky (rostlinné klíčky a jiné klíčky) jsou naklíčená semena určená k lidskému požívání, která se konzumují syrová nebo vařená. Ke klíčení dochází vlhčením rašících semen (toto zvyšuje obsah vody v semenech a ukončuje jejich dormanci), dokud nezačne růst nová rostlina a neobjeví se listy.
Obecně mohou mít klíčky, které jsou určeny k lidskému požívání, trojí podobu:
a) podobu klíčící rostliny s lístky semen (děložní lístky, embryonální první lístky), se zbytky semen a kořenů;
b) podobu rostliny sestávající z klíčících obilných zrn, např. klíčícího ječmene, tzv. zeleného sladu (viz také vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99), které lze použít buď syrové do salátů, nebo po dalším zpracování k výrobě zejména piva nebo whisky;
c) podobu „velmi mladé rostliny“ sestávající pouze z lístků semen, bez zbytků semen a kořenů, která nemá „dospělé listy“ (skutečné listy vytvořené v post-embryonální fázi vývoje). Tyto druhy výhonků se obvykle prodávají v krabičkách s prostředkem na podporu růstu.
Při zařazování klíčků a výhonků se musí použít tyto zásady:
— výhonky zeleniny uvedené v kapitole 7 se zařazují jako čerstvá zelenina v kapitole 7 do svých odpovídajících čísel, protože čerstvá zelenina spadá do této kapitoly, ať už je určena k jídlu, k setí nebo výsadbě, s výjimkou sazenic zeleniny ve stavu pro opětovnou výsadbu čísla 0602 (viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 7, desátý odstavec),
— fazole používané pro produkci fazolových klíčků jsou zařazeny do čísla 0713 jako sušené luštěniny (viz vysvětlivky k HS k položce 0713 31). Avšak fazolové klíčky rašící z těchto luštěnin a klíčky rašící z ostatních sušených luštěnin se zařazují jako čerstvé luštěniny do čísla 0708,
— i když se některé rostliny pouze ve formě semen zařazují do jiných kapitol kombinované nomenklatury, například do kapitol 9 a 12, jakmile byly naklíčeny, jsou vhodné k požívání jako zelenina a měly by být podle toho zařazeny do kapitoly 7, neboť ztratily objektivní vlastnosti uvedené v kapitolách 9 a 12. Viz vysvětlivky k HS k číslu 0709, první odstavec, bod 14), pokud jde o bambusové výhonky a klíčky sójových bobů,
— klíčky ze zrn obilovin kapitoly 10 (číslo 1001, 1002, 1003, 1004, 1006 nebo 1008), např. klíčící ječmen, se zařazují do položky 1107 10 (klíčící ječmen je vyloučen z kapitoly 10, viz vysvětlivky k HS k číslu 1003, výjimka uvedená v písmenu a)), což je nejspecifičtější číslo pro klíčící obiloviny, a číslo není omezeno na sušené klíčící obiloviny (slad). „Zelený slad“ se zařadí do podpoložek 1107 10 11 až 1107 10 99 (viz vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99, první odstavec) a vykazuje se jako zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená,
— výhonky vyprodukované z odrůdy Zea mays var. saccharata (kukuřice cukrová), které mají být zařazeny do kapitoly 7 na základě použití poznámky 2 ke kapitole 7 a poznámky 2 ke kapitole 10, se zařazují do čísla 0709 (podpoložky 0709 99 60).
Netaxativní seznam klíčků a výhonků spolu s kódy KN:
Kód KN Popis (latinský název)
0703 10 19 Výhonky cibule (Allium cepa)
0703 20 00 Výhonky česneku (Allium sativum)
0703 90 00 Výhonky póru (Allium porrum)
0704 90 90 Výhonky brokolice (Brassica oleracea var. italica)
0704 90 90 Výhonky rokety (Eruca sativa; syn. Eruca vesicaria ssp. sativa (Miller) Thell., Brassica eruca L.)
0706 90 90 Výhonky červené řepy (Beta vulgaris ssp. vulgaris)
0706 90 90 Výhonky ředkví (Raphanus sativus)
0708 10 00 Klíčky hrachu (Pisum sativum)
0708 20 00 Klíčky fazolí azuki (Phaseolus angularis)
0708 20 00 Klíčky fazolí mung (Vigna radiata)
0708 20 00 Klíčky rýžových fazolí (Phaseolus pubescens)
0708 90 00 Klíčky cizrny (Cicer arietinum)
0708 90 00 Klíčky ledence přímořského (Lotus maritimus)
0708 90 00 Klíčky čočky (Lens culinaris)
0708 90 00 Klíčky holubího hrachu (Cajanus cajan)
0709 99 50 Výhonky fenyklu (Foeniculum vulgare var. azoricum)
0709 99 60 Výhonky kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata)
0709 99 90 Výhonky bazalky (Ocimum spp.)
0709 99 90 Výhonky hořčice černé (Brassica nigra, syn.: Sinapis nigra L., Sisymbrium nigrum (L.) Prantl.)
0709 99 90 Výhonky agastache anýzové (Agastache foeniculum)
0709 99 90 Výhonky brutnáku (Borago officinalis)
0709 99 90 Výhonky česnekovníku čínského (Toona sinensis)
0709 99 90 Výhonky slanorožce evropského (Salicornia europaea)
0709 99 90 Výhonky koriandru setého (Coriandrum sativum)
0709 99 90 Výhonky řeřichy seté (Lepidium sativum)
0709 99 90 Výhonky pískavice (Trigonella foenum-graecum)
0709 99 90 Výhonky perily křovité (Perilla frutescens)
0709 99 90 Výhonky slunečnice (Helianthus annuus)
0709 99 90 Výhonky hořčice bílé (Sinapis alba)
1107 10 19 Zelený slad z pšenice (Triticum aestivum)
1107 10 99 Zelený slad z ječmene (Hordeum vulgare)
1107 10 99 Zelený slad z prosa (Panicum miliaceum)
1107 10 99 Zelený slad z ovsa (Avena sativa)
1107 10 99 Zelený slad z rýže (Oryza sativa)
1107 10 99 Zelený slad z žita (Secale cereale)
1214 90 90 Výhonky vojtěšky (Medicago sativa)

KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří pícniny čísla 1214.
2. V číslech 0709 až 0712 výraz „zelenina“ zahrnuje též jedlé houby, lanýže, olivy, kapary, dýně, tykve, lilky, kukuřici cukrovou (Zea
mays var. saccharata), plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, fenykl, petržel, kerblík, estragon, řeřichu a majoránku (Majorana hortensis
nebo Origanum majorana).
3. Do čísla 0712 patří všechna sušená zelenina druhů zařazených do čísel 0701 až 0711, jiná než:
a) sušené vyluštěné luštěniny (číslo 0713);
b) kukuřice cukrová ve formách uvedených v číslech 1102 až 1104;
c) mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor (číslo 1105);
d) mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713 (číslo 1106).
4. Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, sušené, drcené nebo v prášku, však do této kapitoly nepatří (číslo 0904).

KAPITOLA 7