Výsledky hledání pro výraz: 27 11 21

6402993100 80-S výškou podešve společně s podpatkem větší než 3 cm

6402 99 31 a 6402 99 39-Obuv s nártem vyrobeným z řemínků nebo s jedním nebo několika výřezy

Za nárt se považuje ta část svršku, která kryje přední část nohy.

6402 99 31-S výškou podešve společně s podpatkem větší než 3 cm

Pro účely této podpoložky není podstatné, zda je možno podpatek rozpoznat od podešve nebo zda je podpatek nerozpoznatelnou součástí podešve (například klínová podešev, plochá podešev).
Obrázek níže uvádí příklad, jakým způsobem měřit:
A je bod, kde svršek začíná
B > 3 cm.

–

6402 99 31

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

6101201000 80-Kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky

6101 20 10-Kabáty, pláště, pláštěnky a podobné výrobky

Jedním z charakteristických rysů těchto „kabátů a podobných výrobků“ je, že, když se nosí, pokrývají tělo nejméně do poloviny stehen.
Obvykle, v případě standardních velikostí (normálních velikostí) pánských oděvů (s výjimkou chlapeckých), odpovídá tato minimální délka, měřeno od švu límce v týlu (sedmý obratel) ke spodnímu okraji, při na plocho položeném oděvu, rozměru v centimetrech, který je uveden v tabulce níže (viz náčrt níže).
Rozměry uvedené v tabulce představují průměry vzaté z mnoha pánských (s výjimkou chlapeckých) oděvů ve standardních velikostech (normálních velikostech) – S (small, malá velikost), M (medium, střední velikost) a L (large, velká velikost).
Délka v centimetrech měřená na zadním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okraji oděvu – pánské standardní velikosti (s výjimkou chlapeckých)
Oděvy, které nejsou dostatečně dlouhé, aby byly zařazeny jako kabáty nebo podobné výrobky, s výjimkou krátkých plášťů (krátké pláště a podobné výrobky – viz definice níže), které sem rovněž patří, se zařazují do podpoložky 6101 20 90, 6101 30 90 nebo 6101 90 80.
Krátké pláště
Krátké pláště jsou volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy a nosí se přes veškeré jiné oděvy jako ochrana proti nepřízni počasí. Obvykle jsou vyrobeny z nelehčených textilií, jiných než které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00. Krátké pláště jsou různých délek od délky pod rozkrok po délku do půlky stehen. Mohou být jednořadové nebo dvouřadové.
Krátké pláště mají všeobecně následující rysy:
— v předním díle mají úplné zapínaní na knoflíky, ale někdy na zdrhovadlo nebo stiskací knoflíky,
— mají podšívku, která může být někdy vyjímatelná (která může být vycpávaná a/nebo prošívaná),
— mají ve středu zad rozparek nebo postranní rozparky.
Možné další rysy:
— kapsy,
— límec.
Krátké pláště nemají následující rysy:
— kapuci,
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase a/nebo ve spodní části oděvu. Toto však nevylučuje možnost přítomnosti opasku.
Výraz „a podobné výrobky“, pokud jde o krátké pláště, zahrnuje rovněž oděvy, které mají stejné charakteristické rysy jako krátké pláště, ale mají kapuci.

–

6101 20 10

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI

4504902000 80-Zátky a uzávěry

4504 90 20-Zátky a uzávěry

Do této podpoložky patří zátky a uzávěry z aglomerovaného korku, které nejsou válcovité. Takovéto zátky a uzávěry jsou například kónické a mohou mít též uprostřed otvor:

–

4504 90 20

4412000000 80-Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

4412-Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

Překližky z jehličnatých druhů mají často vady (například otvory) na vnější vrstvě, které jsou, během zpracovatelských procesů, opraveny materiály jako jsou dřevěné ucpávky, plastické výplňové směsi atd.
Takovéto materiály se nepovažují za přidané látky a nedávají překližkám charakter výrobků jiných čísel.
Překližky tohoto čísla mohou být nebroušené nebo dále upravené broušením. Výraz „nebroušené“ zahrnuje „dotykové broušení“; účelem dotykového broušení je pouze odstranit z vnější vrstvy nerovnosti vzniklé při vyspravování, ucpávání nebo vyplňování.
Viz rovněž vysvětlivky k HS k položkám 4412 10, 4412 31, 4412 32 a 4412 39.
Mezi překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo používané jako podlahové desky (viz zejména čtvrtý odstavec vysvětlivek k HS k tomuto číslu) patří pouze takové desky, které mají vrchní vrstvu dřeva o tloušťce menší než 2,5 mm (tenká dýha).
Příklad typického třívrstvého výrobku:
Pokud má vrchní vrstva dřeva tloušťku 2,5 mm nebo více, takovéto výrobky do tohoto čísla nepatří (podpoložka 4418 71 00 nebo 4418 72 00).

–

4412

KAPITOLA 44-DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ

KAPITOLA 44-DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ

KAPITOLA 44-DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) dřevo v hoblinách, třískách, rozdrcené, rozemleté nebo práškovité, jež se používá zejména ve voňavkářství, farmacii nebo jako
insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům (číslo 1211);
b) bambus nebo jiné materiály dřevité povahy, používané zejména k výrobě košíkářského nebo pleteného zboží, nezpracované, též
štípané, podélně rozřezané nebo přiřezané na délku (číslo 1401);
c) dřevo v hoblinách, třískách, rozemleté nebo práškovité, používané zejména k barvení nebo vyčiňování (číslo 1404);
d) aktivní uhlí (číslo 3802);
e) výrobky čísla 4202;
f) zboží kapitoly 46;
g) obuv nebo její části a součásti kapitoly 64;
h) zboží kapitoly 66 (například deštníky, vycházkové hole a jejich části a součásti);
ij) zboží čísla 6808;
k) bižuterie čísla 7117;
l) zboží třídy XVI nebo třídy XVII (například strojní části a součásti, pouzdra, kryty, skříňky pro stroje a přístroje a kolářské zboží);
m) zboží třídy XVIII (například kryty a skříňky k hodinářským výrobkům, hudebním nástrojům a jejich části a součásti);
n) části a součásti střelných zbraní (číslo 9305);
o) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, montované stavby);
p) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby);
q) výrobky kapitoly 96 (například dýmky a jejich části a součásti, knoflíky a tužky) kromě dřevěných násad a držadel pro výrobky
čísla 9603; nebo
r) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).
2. Ve smyslu této kapitoly se výrazem „zhutněné dřevo“ rozumí dřevo, které bylo chemicky nebo fyzikálně zpracováno (u dřeva
vrstveného z dýh musí být zpracování důkladnější, než jaké je nutné k zajištění soudržnosti), aby byla zvýšena jeho hustota nebo
tvrdost a současně s tím zlepšena mechanická pevnost nebo odolnost vůči chemickým nebo elektrickým vlivům.
3. Do čísel 4414 až 4421 se zařazují výrobky z třískových desek nebo podobných desek, dřevovláknitých desek, vrstveného dřeva nebo
ze zhutněného dřeva, stejně jako odpovídající dřevěné výrobky.
4. Výrobky čísel 4410, 4411 nebo 4412 mohou být opracovány tak, aby byly získány profily přípustné u dřeva čísla 4409, aby byly
ohýbané, zvlněné, děrované, řezané nebo tvarované v jiných tvarech než čtvercových nebo obdélníkových, anebo podrobeny
jakémukoliv jinému opracování, pokud tím nezískají povahu výrobků jiných čísel.
5. Do čísla 4417 nepatří nástroje, jejichž čepel, ostří, pracovní plocha nebo kterákoliv jiná pracovní část je vytvořena z jakéhokoliv
materiálu uvedeného v poznámce 1 ke kapitole 82.
6. S výhradou výše uvedené poznámky 1 a pokud znění čísel nestanoví jinak, se jakákoliv zmínka o „dřevu“ v číslech této kapitoly
vztahuje rovněž na bambus a jiné materiály dřevité povahy.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 4401 31 se výrazem „dřevěné pelety“ rozumí vedlejší produkty, například hobliny, piliny nebo odřezky, z odvětví
mechanického zpracování dřeva, nábytkářského průmyslu nebo z jiných činností při přetváření dřeva, aglomerované buď přímo
lisováním, nebo přidáním pojiva v poměru nepřesahujícím 3 % hmotnostní. Tyto pelety jsou válcovité, o průměru nepřesahujícím
25 mm a délce nepřesahující 100 mm.
2. Pro účely položek 4403 41 až 4403 49, 4407 21 až 4407 29, 4408 31 až 4408 39 a 4412 31 se výrazem „tropické dřevo“ rozumějí
následující druhy dřeva: Abura, Acajou d'Afrique (Africký mahagon), Afrormosia, Ako, Alan, Andiroba, Aningré, Avodiré, Azobé,
Balau, Balsa, Bossé clair, Bossé foncé, Cativo, Cedro, Dabema, Dark red Meranti (Tmavočervené meranti), Dibétou, Doussié, Framiré,
Freijo, Fromager, Fuma, Geronggang, Ilomba, Imbuia, Ipé, Iroko, Jaboty, Jelutong, Jequitiba, Jongkong, Kapur, Kempas, Keruing,
Kosipo, Kotibé, Koto, Light red Meranti (Světlečervené meranti), Limba, Louro, Macaranduba, Mahogany (Mahagon), Makoré,
Mandioqueira, Mansonia, Mengkulang, Meranti bakau, Merawan, Merbau, Merpauh, Mersawa, Moabi, Niangon, Nyatoh, Obeche,
Okoumé, Onzabili, Orey, Ovengkol, Ozigo, Padauk, Paldao, Palissandre de Guatemala, Palissandre de Para, Palissandre de Rio,
Palissandre de Rose, Pau Amarelo, Pau marfim, Pulai, Punah, Quaruba, Ramin, Sapelli, Saqui-saqui, Sepetir, Sipo, Sucupira, Suren,
Tauari, Teak, Tiama, Tola, Virola, White Lauan (Bílý lauan), White Meranti (Bílé meranti), White Seraya (Bílé seraya), Yellow Meranti
(Žluté meranti).
Doplňkové poznámky
1. Pro účely čísla 4405 se výrazem „dřevitá moučka“ rozumí prášek ze dřeva, u kterého při propadu sítem o velikosti otvorů 0,63 mm zůstane na sítu
nejvýše 8 % hmotnosti odpadu.
2. Pro účely podpoložek 4414 00 10, 4418 10 10, 4418 20 10, 4419 00 10, 4420 10 11 a 4420 90 91 se výrazem „tropické dřevo“ rozumějí
následující druhy tropického dřeva: Acajou d'Afrique (Africký mahagon), Alan, Azobé, Balsa, Dark red Meranti (Tmavočervené meranti), Dibétou,
Ilomba, Imbuia, Iroko, Jelutong, Jongkong, Kapur, Kempas, Keruing, Light red Meranti (Světlečervené meranti), Limba, Mahogany (Mahagon,
Swietenia spp.), Makoré, Mansonia, Meranti bakau, Merbau, Obeche, Okoumé, Palissandre de Para, Palissandre de Rio, Palissandre de Rose,
Ramin, Sapelli, Sipo, Teak, Tiama, Virola, White Lauan (Bílý lauan), White Meranti (Bílé meranti), White Seraya (Bílé seraya) a Yellow Meranti
(Žluté meranti).

KAPITOLA 44

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámka 6 Výraz „roztoky“, použitý jak v této poznámce, tak i v poznámce 4 ke kapitole 32 se nevztahuje na koloidní roztoky.
I. PRIMÁRNÍ FORMY
Pro definici výrazu „primární formy“ viz poznámka 6 k této kapitole a všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, „Primární formy“.

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámky
1. V celé nomenklatuře se výrazem „plasty“ rozumějí materiály čísel 3901 až 3914, které působením vnějšího vlivu (zpravidla tepla
a tlaku, případně rozpouštědla nebo plastifikátoru) jsou nebo byly schopné tváření buď v okamžiku polymerace, nebo v jiném dalším
stadiu lisováním, litím, protlačováním, válcováním nebo jiným způsobem do tvaru, který si zachovají, i když tento vnější vliv přestane
působit.
Jakákoliv zmínka o „plastech“ v nomenklatuře zahrnuje též vulkánfibr. Tento výraz však není možno použít pro materiály
považované za textilie třídy XI.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) mazací prostředky čísla 2710 nebo 3403;
b) vosky čísel 2712 nebo 3404;
c) samostatné chemicky definované organické sloučeniny (kapitola 29);
d) heparin nebo jeho soli (číslo 3001);
e) roztoky (jiné než kolodia) jakýchkoli výrobků uvedených v číslech 3901 až 3913 v těkavých organických rozpouštědlech, jestliže
hmotnost rozpouštědla převyšuje 50 % hmotnostních roztoku (číslo 3208); ražební fólie čísla 3212;
f) organické povrchově aktivní látky nebo přípravky čísla 3402;
g) tavené pryskyřice nebo estery pryskyřic (číslo 3806);
h) připravená aditiva pro minerální oleje (včetně benzinu) nebo pro jiné kapaliny používané pro stejné účely jako minerální oleje
(číslo 3811);
ij) připravené hydraulické kapaliny založené na polyglykolech, silikonech nebo jiných polymerech kapitoly 39 (číslo 3819);
k) diagnostické nebo laboratorní reagencie na podložce z plastů (číslo 3822);
l) syntetický kaučuk definovaný v kapitole 40 nebo výrobky z něj;
m) sedlářské a řemenářské výrobky (číslo 4201) nebo kufry, kufříky, brašny, kabely, vaky a ostatní brašnářské výrobky čísla 4202;
n) košíkářské a proutěné výrobky nebo jiné výrobky kapitoly 46;
o) krycí materiály na stěny čísla 4814;
p) výrobky třídy XI (textilie a textilní výrobky);
q) výrobky třídy XII (například obuv, pokrývky hlavy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části
a součásti);
r) bižuterie čísla 7117;
s) výrobky třídy XVI (stroje a přístroje nebo elektrická zařízení);
t) části a součásti leteckých nebo dopravních prostředků třídy XVII;
u) výrobky kapitoly 90 (například optické články, brýlové obruby a obroučky, kreslicí (rýsovací) nástroje a přístroje);
v) výrobky kapitoly 91 (například hodinková pouzdra, kryty a skříňky k hodinářským výrobkům);
w) výrobky kapitoly 92 (například hudební nástroje nebo jejich části a součásti);
x) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné ukazatele, montované stavby);
y) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
z) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, knoflíky, zdrhovadla, hřebeny, náustky nebo troubele k dýmkám, cigaretové špičky nebo
podobné výrobky, části nebo součásti termosek nebo podobných výrobků, psací pera, patentní tužky).
3. Do čísel 3901 až 3911 se zařazují pouze výrobky vyrobené chemickou syntézou, patřící do následujících kategorií:
a) kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno na 1 013 milibarů –
méně než 60 % objemu (čísla 3901 a 3902);
b) nízkomolekulární pryskyřice kumaron-indenového typu (číslo 3911);
c) ostatní syntetické polymery obsahující průměrně nejméně 5 monomerních jednotek;
d) silikony (číslo 3910);
e) resoly (číslo 3909) a ostatní předpolymery.
4. Výraz „kopolymery“ zahrnuje všechny polymery, ve kterých žádný z jednotlivých monomerů nepředstavuje 95 % hmotnostních nebo
více celkového obsahu polymeru.
Není-li stanoveno jinak, zařazují se ve smyslu této kapitoly kopolymery (včetně kopolykondenzátů, kopolyadičních produktů,
blokových kopolymerů a roubovaných kopolymerů) a směsi polymerů do čísla zahrnujícího polymery té komonomerní jednotky,
jejíž hmotnost převládá nad každou jinou jednoduchou komonomerní jednotkou. Ve smyslu této poznámky se konstituční
komonomerní jednotky polymerů, které patří do stejného čísla, započítávají společně.
Jestliže žádná jednoduchá komonomerní jednotka nepřevládá, zařazují se kopolymery nebo směsi polymerů do čísla, které je poslední
v pořadí čísel, která přicházejí v úvahu.
5. Chemicky modifikované polymery, tj. takové, ve kterých byly chemickou reakcí změněny pouze postranní řetězce hlavního řetězce
polymeru, se zařazují do čísla odpovídajícího nemodifikovanému polymeru. Toto ustanovení však neplatí pro roubované kopolymery.
6. V číslech 3901 až 3914 se výraz „primární formy“ používá pouze pro následující formy:
a) kapaliny a pasty včetně disperzí (emulzí a suspenzí) a roztoků;
b) bloky nepravidelného tvaru, kusy, prášky (včetně lisovacích prášků), granule, vločky a podobné tvary.
7. Číslo 3915 nezahrnuje odpady, úlomky a odřezky jednoduché termoplastické hmoty přeměněné na primární formu (čísla 3901 až
3914).
8. Pro účely čísla 3917 výraz „trubky, potrubí a hadice“ znamená duté výrobky, buď polotovary nebo hotové výrobky, všeobecně
používané pro vedení, rozvádění nebo distribuci plynů nebo kapalin (například žebrované zahradní hadice, děrované trubky). Tento
výraz zahrnuje též umělá uzenářská střeva a jiné ploché trubky a hadice. Avšak, kromě posledně uvedených, ty produkty, které mají
jiný vnitřní průřez než kruhový, oválný, pravoúhlý (jejichž délka nepřesahuje 1,5krát šířku) nebo ve tvaru pravidelného
mnohoúhelníku, nejsou považovány za trubky, potrubí a hadice, nýbrž za profily.
9. Pro účely čísla 3918 se výraz „obklady stěn nebo stropů z plastů“ používá pro výrobky v rolích o šířce nejméně 45 cm, vhodné pro
dekoraci stěn nebo stropů, skládající se z plastů pevně uchycených na podložce z jakéhokoliv materiálu jiného než papíru, přičemž
vrstva s nanesenými plasty (lícová strana) je zrnitá, s plastickým vzorem, barvená, potištěná motivy nebo jinak dekorovaná.
10. V číslech 3920 a 3921se výrazem „desky, listy, fólie, filmy a pásy“ rozumějí pouze desky, listy, fólie, filmy a pásy (jiné než kapitoly
54) a bloky pravidelného geometrického tvaru, též potištěné nebo jinak povrchově upravené, nerozřezané nebo rozřezané do
pravoúhlých (včetně čtvercových) tvarů, avšak dále neopracované (i když tímto rozřezáním získaly charakter výrobku vhodného
k použití).
11. Číslo 3925 zahrnuje pouze následující výrobky, pokud nepatří do některého jiného předcházejícího čísla podkapitoly II:
a) zásobníky, nádrže (včetně septiků), kádě a podobné nádoby o obsahu převyšujícím 300 litrů;
b) konstrukční dílce používané například pro podlahy, stěny, příčky, stropy nebo střechy;
c) okapové žlaby a jejich příslušenství;
d) dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy;
e) balkóny, sloupkové zábradlí, ploty, brány a podobné bariéry;
f) okenice, rolety (včetně žaluzií) a podobné výrobky a jejich části, součásti a příslušenství;
g) velkorozměrné regály, pro sestavení a pevnou instalaci, například pro obchody, dílny a sklady;
h) dekorativní architektonické prvky, například kanelury, kopule, stavební sloupky; a
ij) příslušenství a kování určené pro trvalou instalaci na dveřích, oknech, schodištích, stěnách nebo jiných částech budov, například
otočné knoflíky, kliky, háky, konzoly, držáky na ručníky, kryty k vypínačům a jiné ochranné kryty.
Poznámky k položkám
1. V rámci každého čísla této kapitoly se polymery (včetně kopolymerů) a chemicky modifikované polymery zařazují podle následujících
pravidel:
a) Pokud v dotyčné řadě existuje položka označená „Ostatní“:
1) označení polymeru v položce předponou „poly“ (například. polyethylen a polyamid–6,6) znamená, že konstituční monomerní
jednotka nebo monomerní jednotky daného polymeru započtené společně musí tvořit 95 % hmotnostních nebo více
celkového obsahu polymeru;
2) kopolymery uvedené v položkách 3901 30, 3903 20, 3903 30 a 3904 30 se zařazují do těchto položek za předpokladu, že
komonomerní jednotky daného kopolymeru tvoří 95 % hmotnostních nebo více celkového obsahu polymeru;
3) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky označené „Ostatní“ za předpokladu, že nejsou specifičtěji zahrnuty
v jiné položce;
4) polymery, které neodpovídají podmínkám uvedeným ve výše uvedených odstavcích 1., 2. nebo 3., se zařazují do položky, mezi
zbývajícími položkami v řadě, která zahrnuje polymery té monomerní jednotky, která hmotnostně převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek.
b) Pokud v dotyčné řadě neexistuje položka označená „Ostatní“:
1) polymery se zařazují do položky zahrnující polymery té monomerní jednotky, jejíž hmotnost převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek;
2) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky odpovídající nemodifikovanému polymeru.
Směsi polymerů se zařazují do stejné položky jako polymery stejných monomerních jednotek ve stejném poměru.
2. Pro účely položky 3920 43 výraz „změkčovadla“ zahrnuje sekundární změkčovadla.
Doplňková poznámka
1. V případě, že tkaniny, pletené nebo háčkované textilie, plsť nebo netkané textilie slouží pouze jako výztuž, patří prstové rukavice, palčáky a rukavice
bez prstů, impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty do kapitoly 39, i když jsou:
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií (jiných než čísla 5903), plstí nebo netkaných textilií, impregnovaných, povrstvených
nebo potažených lehčenými plasty, nebo
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií, plstí nebo netkaných textilií, neimpregnovaných, nepovrstvených ani nepotažených, které
byly následně impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčenými plasty.
(Poznámka 3 písm. c) ke kapitole 56 a poznámka 2 písm. a) bod 5 ke kapitole 59).

KAPITOLA 39

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované prvky nebo sloučeniny, kromě následujících:
1) umělý grafit (číslo 3801);
2) insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky
a podobné výrobky upravené tak, jak je popsáno v čísle 3808;
3) výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách (číslo 3813);
4) certifikované referenční materiály specifikované v níže uvedené poznámce 2;
5) výrobky specifikované v níže uvedené poznámce 3 písm. a) nebo c);
b) směsi chemikálií s potravinami nebo jinými látkami s výživnou hodnotou, používané při přípravě lidských potravin (zpravidla
číslo 2106);
c) struska, popel a zbytky (včetně kalů, jiných než splaškového kalu) obsahující kovy, arsen nebo jejich směsi a splňující požadavky
poznámky 3 písm. a) nebo b) ke kapitole 26 (číslo 2620);
d) léky (číslo 3003 nebo 3004); nebo
e) vyčerpané katalyzátory používané k získání obecných kovů nebo k výrobě chemických sloučenin obecných kovů (číslo 2620),
vyčerpané katalyzátory používané zejména k rekuperaci drahých kovů (číslo 7112) nebo katalyzátory složené z kovů nebo
kovových slitin, například ve formě jemně rozptýleného prášku nebo pletiva (třída XIV nebo XV).
2. A) Pro účely čísla 3822 se výrazem „certifikované referenční materiály“ rozumí referenční materiály, které jsou doprovázeny
certifikátem, v němž jsou uvedeny hodnoty certifikovaných vlastností, metody použité ke stanovení těchto hodnot a stupeň jistoty
jednotlivých hodnot, a které jsou vhodné pro analytické, kalibrační nebo referenční účely.
B) S výjimkou výrobků kapitoly 28 nebo 29 má při zařazování certifikovaných referenčních materiálů číslo 3822 přednost před
jakýmkoli jiným číslem nomenklatury.
3. Do čísla 3824 patří následující zboží, které nemá být zařazováno do jakéhokoliv jiného čísla nomenklatury:
a) umělé krystaly (jiné než optické články) z oxidu hořečnatého nebo halogenidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin
o hmotnosti jednotlivých kusů nejméně 2,5 g;
b) přiboudlina; Dippelův olej;
c) odstraňovače inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej;
d) přípravky k opravě chyb na rozmnožovacích blánách, jiné kapaliny k opravám a korekční pásky (jiné než zboží čísla 9612),
v balení pro drobný prodej; a
e) keramické žároměrky pro kontrolu teploty v pecích, tavitelné (například Segerovy jehlánky).
4. V celé nomenklatuře výraz „komunální odpad“ znamená odpad shromážděný z domácností, hotelů, restaurací, nemocnic, obchodů,
kanceláří atd., smetí ze silnic a chodníků, stejně jako stavební a demoliční odpad. Komunální odpad zpravidla obsahuje velké
množství různých materiálů, např. plasty, kaučuk, dřevo, papír, textilie, sklo, kovy, potraviny, rozbitý nábytek a jiné poškozené nebo
vyřazené výrobky. Výraz „komunální odpad“ však nezahrnuje:
a) jednotlivé materiály nebo výrobky vytříděné z odpadu, např. odpady z plastů, kaučuku, dřeva, papíru, textilií, skla nebo kovů
a použité baterie, které se zařazují do svých odpovídajících čísel v nomenklatuře;
b) průmyslový odpad;
c) farmaceutický odpad, jak je definován v poznámce 4 písm. k) ke kapitole 30; nebo
d) klinický odpad, jak je definován v níže uvedené poznámce 6 písm. a).
5. Pro účely čísla 3825 výraz „splaškový kal“ znamená kal, který vzniká v městských zařízeních na zpracování odpadních vod a který
obsahuje předzpracovaný odpad, zbytky z čištění a nestabilizovaný kal. Stabilizovaný kal vhodný pro použití jako hnojivo sem
nepatří (kapitola 31).
6. Pro účely čísla 3825 se výraz „ostatní odpady“ vztahuje na:
a) klinický odpad, tj. kontaminovaný odpad vznikající při lékařském výzkumu, vyšetření, ošetření nebo jiných lékařských,
chirurgických, stomatologických nebo veterinárních procedurách, který často obsahuje choroboplodné zárodky a farmaceutické
látky a u kterého je nutný zvláštní postup likvidace (například znečištěné oděvy, použité rukavice a použité injekční stříkačky);
b) odpadní organická rozpouštědla;
c) odpadní kapaliny z lázní na moření kovu, odpadní hydraulické, brzdové a nemrznoucí kapaliny; a
d) ostatní odpady z chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví.
Výraz „ostatní odpady“ však nezahrnuje odpady, které obsahují převážně minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů (číslo 2710).
7. Pro účely čísla 3826 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané z živočišných
nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Poznámky k položkám
1. Do položky 3808 50 patří pouze zboží čísla 3808, které obsahuje jednu nebo více z následujících látek: aldrin (ISO); binapakryl (ISO);
kamfechlor (ISO) (toxafen); kaptafol (ISO); chlordan (ISO); chlordimeform (ISO); chlorbenzilát (ISO); DDT (ISO) (klofenotan (INN),
1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan); dieldrin (ISO, INN); 4,6-dinitro-o-kresol (DNOC (ISO)) nebo jeho soli; dinoseb (ISO), jeho
soli nebo estery; ethylendibromid (ISO) (1,2-dibromethan); ethylendichlorid (ISO) (1,2-dichlorethan); fluoracetamid (ISO); heptachlor
(ISO); hexachlorbenzen (ISO); 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH (ISO)), včetně lindanu (ISO, INN); sloučeniny rtuti;
methamidofos (ISO); monokrotofos (ISO); oxiran (ethylenoxid); parathion (ISO); parathion-methyl (ISO) (methyl-parathion);
pentachlorfenol (ISO), jeho soli nebo estery; fosfamidon (ISO); 2,4,5-T (ISO) (kyselina 2,4,5-trichlorfenoxyoctová), její soli nebo estery,
sloučeniny tributylcínu.
Do položky 3808 50 patří rovněž přípravky ve formě popraše obsahující směs benomylu (ISO), karbofuranu (ISO) a thiramu (ISO).
2. Ve smyslu položek 3825 41 a 3825 49 se „odpadními organickými rozpouštědly“ rozumí odpady obsahující převážně organická
rozpouštědla, která bez ohledu na to, zda jsou určena k znovuzískání rozpouštědel či nikoliv, nejsou vhodná k dalšímu použití jako
původní výrobky.

KAPITOLA 38

3706102000 80-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

3706 10 20-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

Do této podpoložky patří:
1. originální filmové negativy;
2. pomocné pozitivní filmy kopírované z originálních negativů; v černobílém procesu jsou známy jako „duplikační pozitivy“, „kaštanové pozitivy“, „levandulové pozitivy“, „duplikační kopie“, „hlavní kopie“, „jemnozrnné hlavní kopie“, kdežto v barevném procesu jsou nazývány „duplikační pozitivy“, „mezipozitivy“ nebo „pomocné pozitivy“; jsou připevněny na podkladu, který je lehce nafialovělý nebo nahnědlý nebo není zabarvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, ale jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negativů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editaci a následné postsynchronizaci filmů.
Jako pomocné pozitivy jsou rovněž zařazovány tři pozitivní černobílé extrakty získané prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného a červeného) z originálních barevných negativů, používané k získání, pomocí obdobných filtrů, barevných mezinegativů určených pro tvorbu pozitivních kopií;
3. duplikáty negativů okopírované z pomocných pozitivních filmů a určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou označovány jako „duplikační negativy“ v černobílém procesu a „mezinegativy“ v barevném procesu ( 1 );
4. vratné mezinegativy, které jsou v barevném procesu získány přímo inverzí z originálního negativu a z kterého budou kopírovány kopie určené k ukazování;
5. „matricové filmy“ (červený, zelený, modrý), které jsou v barevném procesu získávány z negativů a ze kterých budou kopírovány kopie.
Když je jejich šířka 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy – s výjimkou „matricových filmů“ – mají obvykle perforaci typickou pro negativy (soudkovitou).
To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobarvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mají perforaci typickou pro pozitivy.
Nicméně musí být poznamenáno, že filmy z některých zemí (především z bývalého SSSR) vykazují jedinečný typ perforace (Dubray-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforaci a rovněž se nachází u originálních negativních filmů, u pomocných pozitivů a negativů a také u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci.
„Matricové filmy“ mají perforaci typickou pro pozitivy, ale mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převažující nahnědlé barvy a mírného reliéfu na snímcích.

–

3706 10 20