Výsledky hledání pro výraz: 690

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámka 4 Pokud není stanoveno jinak, může být přenos rovněž vytvořen pomocí zařízení (též zabudovaného do jednotlivých komponentů), které používá infračervené paprsky, radiové vlny nebo laserové paprsky atd. na krátké vzdálenosti.
Doplňková poznámka 1 A. Nástroje a nářadí k montáži nebo údržbě strojů
Aby byly zařazeny s příslušnými stroji, musí nástroje a nářadí pro montáž nebo údržbu splňovat následující tři podmínky, týkající se jejich povahy, zamýšleného použití a předložení:
1. musí jít o nástroje a nářadí, tj. ruční nástroje a nářadí čísla 4417 00 00 nebo čísla 8205 nebo, například, o nástroje a nářadí patřící do podpoložky 8203 20 00, 8203 30 00, 8203 40 00, 8204 11 00, 8204 12 00, 9603 29 80, 9603 30 90, 9603 40 10, 9603 40 90, 9603 90 91 nebo 9603 90 99.
Měřící a kontrolní přístroje kapitoly 90 jsou ve všech případech vyloučeny;
2. jejich zamýšlené použití musí být pro montáž nebo údržbu příslušného stroje. Pokud jde o stejné nástroje a nářadí, pak se pouze ty, které musí být použity současně, zařazují s příslušným strojem. Pokud jde o různé nástroje a nářadí, pak je povolen pouze jeden z každého druhu nástroje;
3. musí být předkládány k celnímu řízení současně s příslušnými stroji.
B. Vyměnitelné nástroje
Aby byly zařazeny s příslušnými stroji, musí vyměnitelné nástroje splňovat tři podmínky:
1. musí jít o nástroje, tj. nástroje patřící do čísla 8207 nebo, například, nástroje patřící do čísla 4016, 5911 a 6909 nebo podpoložky 4205 00 11, 4205 00 19, 6804 10 00, 6804 21 00, 6804 22 12, 6804 22 18, 6804 22 30, 6804 22 50, 6804 22 90, 6804 23 00 nebo 9603 50 00.
Formy (číslo 8480) a příslušenství, včetně pomocných zařízení (například čísla 8466) se nepovažují za nástroje a tudíž se neposuzují podle této doplňkové poznámky;
2. musí tvořit součást obvyklého vybavení příslušných strojů.
Dále jsou uvedeny součásti, které se pokládají za obvyklé vybavení stroje:
a) jakýkoliv počet stejných nástrojů, které lze použít na stroji současně;
b) jeden z každého druhu nástroje, jestliže jsou nástroje různé;
3. musí se běžně prodávat s příslušným strojem a musí být s tímto strojem předkládány k celnímu řízení.
Doplňková poznámka 3 Stroj v rozmontovaném nebo nesmontovaném stavu je možné dovézt v několika zásilkách v určitém časovém období, jestliže je toto vhodné z obchodního nebo dopravního hlediska.
Aby bylo možné deklarovat různé součásti pod stejným sazebním číslem, položkou nebo podpoložkou jako smontovaný stroj, musí deklarant písemně požádat celní úřad nejpozději při první zásilce a připojit:
a) nákres, nebo, v případě nutnosti, několik nákresů, stroje s výrobními čísly nejdůležitějších součástí;
b) obecný soupis obsahující označení charakteristik a přibližných hmotností různých součástí a výrobní čísla hlavních součástí, na které se odkazuje výše.
Žádost může být akceptována pouze při realizaci kontraktu na dodávku stroje, který lze považovat za kompletní pro účely kombinované nomenklatury.
Všechny součásti musí být dovezeny přes stejný vstupní bod ve stanoveném časovém období. Ve zvláštních případech však mohou kompetentní orgány povolit dovoz přes několik vstupních bodů. Tato lhůta se nesmí být překročena, pokud prodloužení termínu nepožadují kompetentní orgány.
Při každém částečném dovozu se musí předložit seznam součástí tvořících zásilku, který musí obsahovat odkazy na obecný soupis uvedený výše. Celní prohlášení pro každou zásilku musí obsahovat popis jak součásti nebo součástí tvořících zásilku, tak i kompletního stroje.

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z plastů kapitoly 39 nebo z vulkanizovaného kaučuku (číslo 4010); nebo jiné
výrobky používané ve strojích nebo mechanických nebo elektrických zařízeních nebo pro jiné technické účely,
z vulkanizovaného kaučuku, jiného než tvrdého kaučuku (číslo 4016);
b) výrobky z přírodní nebo kompozitní usně (číslo 4205) nebo z kožešin (číslo 4303) používané ve strojích nebo mechanických
zařízeních nebo pro jiné technické účely;
c) kanety, cívky, potáče, kuželové cívky, dutinky, navíjecí bubny nebo podobné nosiče z jakéhokoliv materiálu (například
kapitola 39, 40, 44, 48 nebo třída XV);
d) děrné štítky pro žakárové nebo podobné stroje (například kapitola 39 nebo 48 nebo třída XV);
e) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z textilních materiálů (číslo 5910) nebo jiné výrobky z textilních materiálů pro
technické účely (číslo 5911);
f) drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstituované) čísel 7102 až 7104 nebo výrobky vyrobené zcela
z těchto kamenů čísla 7116, kromě nenamontovaných, opracovaných safírů a diamantů pro přenosky (číslo 8522);
g) části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné
zboží z plastů (kapitola 39);
h) vrtné trubky (číslo 7304);
ij) nekonečné pásy z kovových drátů nebo pásků (třída XV);
k) výrobky kapitol 82 nebo 83;
l) výrobky třídy XVII;
m) výrobky kapitoly 90;
n) hodiny, hodinky nebo jiné výrobky kapitoly 91;
o) vyměnitelné nástroje čísla 8207 nebo kartáče používané jako části a součásti strojů (číslo 9603); podobné vyměnitelné nástroje se
zařazují podle převažujícího materiálu jejich pracovní části (například do kapitol 40, 42, 43, 45 nebo 59 nebo do čísel 6804
nebo 6909);
p) výrobky kapitoly 95; nebo
q) pásky do psacích strojů nebo podobné pásky, též na cívkách nebo v kazetách (zařazují se podle materiálu, ze kterého jsou
vyrobeny nebo do čísla 9612, jsou-li napuštěny tiskařskou barvou, inkoustem nebo jinak připraveny k předávání otisků).
2. S výhradou poznámky 1 k této třídě, poznámky 1 ke kapitole 84 a poznámky 1 ke kapitole 85 se části a součásti strojů (které nejsou
částmi nebo součástmi výrobků čísel 8484, 8544, 8545, 8546 nebo 8547) zařazují podle následujících pravidel:
a) části a součásti, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoliv z čísel kapitol 84 nebo 85 (jiném, než jsou čísla 8409, 8431, 8448,
8466, 8473, 8487, 8503, 8522, 8529, 8538 a 8548), se ve všech případech zařazují do svých příslušných čísel bez ohledu na
stroj, pro který jsou určeny;
b) ostatní části a součásti, jsou-li vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s konkrétním druhem stroje nebo s několika stroji téhož
čísla (včetně strojů čísel 8479 nebo 8543), se zařazují jako tyto stroje, ke kterým náleží, nebo do odpovídajících čísel 8409, 8431,
8448, 8466, 8473, 8503, 8522, 8529 nebo 8538. Avšak části a součásti, které jsou stejnou měrou vhodné pro použití zejména
s výrobky čísla 8517 a s výrobky čísel 8525 až 8528, se zařazují do čísla 8517;
c) všechny ostatní části a součásti se zařazují do odpovídajících čísel 8409, 8431, 8448, 8466, 8473, 8503, 8522, 8529 nebo 8538,
nebo popřípadě do čísel 8487 nebo 8548.
3. Není-li stanoveno jinak, kombinované stroje sestávající ze dvou nebo více strojů sestavených společně do formy celku a jiné stroje
konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, se zařazují jako kdyby sestávaly pouze
z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek nebo jako by byly strojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující
celek.
4. Jestliže stroj (včetně kombinace strojů) sestává z jednotlivých komponentů (též samostatných nebo vzájemně propojených potrubím,
převodovým zařízením, elektrickými kabely nebo jiným zařízením) určených k tomu, aby společně plnily jasně definovanou funkci
uvedenou v jednom z čísel kapitoly 84 nebo kapitoly 85, pak se celek zařazuje do čísla odpovídajícího této funkci.
5. Pro účely těchto poznámek se výrazem „stroj“ rozumí jakýkoliv stroj, strojní zařízení, přístroj nebo zařízení uvedené v číslech
kapitol 84 nebo 85.
Doplňkové poznámky
1. Nástroje a nářadí nezbytné pro montáž nebo údržbu strojů se zařazují spolu s těmito stroji, pokud jsou s nimi dodávány. Vyměnitelné nástroje
dodávané se stroji se rovněž zařazují spolu s nimi, pokud tvoří část běžného vybavení strojů a jsou s nimi také běžně prodávány.
2. Pokud to celní orgán požaduje, deklarant dodá, v rámci celního prohlášení, též dokument obsahující ilustrace (například instrukce, prospekty, stránku
z katalogu, fotografii) uvádějící běžný popis stroje, jeho použití a základní charakteristiku a, jedná-li se o nesmontovaný nebo rozložený stroj, popis
montáže a seznam obsahu různých souborů.
3. Na žádost deklaranta a za podmínek stanovených příslušnými celními orgány se ustanovení všeobecného pravidla 2 a) rovněž použije na stroje
dodávané v dílčích zásilkách.

TŘÍDA XVI

KAPITOLA 69-KERAMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 69-KERAMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 69-KERAMICKÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly patří pouze keramické výrobky, které byly vypáleny po předchozím tvarování. Čísla 6904 až 6914 se vztahují pouze
na výrobky, které nelze zařadit do čísel 6901 až 6903.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) produkty čísla 2844;
b) výrobky čísla 6804;
c) výrobky kapitoly 71 (například bižuterie);
d) cermety čísla 8113;
e) výrobky kapitoly 82;
f) elektrické izolátory (číslo 8546) nebo izolační části a součásti čísla 8547;
g) umělé zuby (číslo 9021);
h) výrobky kapitoly 91 (například hodiny a hodinová pouzdra);
ij) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, montované stavby);
k) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry a sportovní potřeby);
l) výrobky čísla 9606 (například knoflíky) nebo čísla 9614 (například dýmky); nebo
m) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).

KAPITOLA 69

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

4412000000 80-Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

4412-Překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo

Překližky z jehličnatých druhů mají často vady (například otvory) na vnější vrstvě, které jsou, během zpracovatelských procesů, opraveny materiály jako jsou dřevěné ucpávky, plastické výplňové směsi atd.
Takovéto materiály se nepovažují za přidané látky a nedávají překližkám charakter výrobků jiných čísel.
Překližky tohoto čísla mohou být nebroušené nebo dále upravené broušením. Výraz „nebroušené“ zahrnuje „dotykové broušení“; účelem dotykového broušení je pouze odstranit z vnější vrstvy nerovnosti vzniklé při vyspravování, ucpávání nebo vyplňování.
Viz rovněž vysvětlivky k HS k položkám 4412 10, 4412 31, 4412 32 a 4412 39.
Mezi překližky, dýhované desky a podobné vrstvené dřevo používané jako podlahové desky (viz zejména čtvrtý odstavec vysvětlivek k HS k tomuto číslu) patří pouze takové desky, které mají vrchní vrstvu dřeva o tloušťce menší než 2,5 mm (tenká dýha).
Příklad typického třívrstvého výrobku:
Pokud má vrchní vrstva dřeva tloušťku 2,5 mm nebo více, takovéto výrobky do tohoto čísla nepatří (podpoložka 4418 71 00 nebo 4418 72 00).

–

4412

3706102000 80-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

3706 10 20-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

Do této podpoložky patří:
1. originální filmové negativy;
2. pomocné pozitivní filmy kopírované z originálních negativů; v černobílém procesu jsou známy jako „duplikační pozitivy“, „kaštanové pozitivy“, „levandulové pozitivy“, „duplikační kopie“, „hlavní kopie“, „jemnozrnné hlavní kopie“, kdežto v barevném procesu jsou nazývány „duplikační pozitivy“, „mezipozitivy“ nebo „pomocné pozitivy“; jsou připevněny na podkladu, který je lehce nafialovělý nebo nahnědlý nebo není zabarvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, ale jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negativů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editaci a následné postsynchronizaci filmů.
Jako pomocné pozitivy jsou rovněž zařazovány tři pozitivní černobílé extrakty získané prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného a červeného) z originálních barevných negativů, používané k získání, pomocí obdobných filtrů, barevných mezinegativů určených pro tvorbu pozitivních kopií;
3. duplikáty negativů okopírované z pomocných pozitivních filmů a určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou označovány jako „duplikační negativy“ v černobílém procesu a „mezinegativy“ v barevném procesu ( 1 );
4. vratné mezinegativy, které jsou v barevném procesu získány přímo inverzí z originálního negativu a z kterého budou kopírovány kopie určené k ukazování;
5. „matricové filmy“ (červený, zelený, modrý), které jsou v barevném procesu získávány z negativů a ze kterých budou kopírovány kopie.
Když je jejich šířka 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy – s výjimkou „matricových filmů“ – mají obvykle perforaci typickou pro negativy (soudkovitou).
To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobarvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mají perforaci typickou pro pozitivy.
Nicméně musí být poznamenáno, že filmy z některých zemí (především z bývalého SSSR) vykazují jedinečný typ perforace (Dubray-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforaci a rovněž se nachází u originálních negativních filmů, u pomocných pozitivů a negativů a také u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci.
„Matricové filmy“ mají perforaci typickou pro pozitivy, ale mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převažující nahnědlé barvy a mírného reliéfu na snímcích.

–

3706 10 20

3706109900 80-Ostatní pozitivní

3706 10 99-Ostatní pozitivní

Do této podpoložky patří filmy určené k promítání.
Pozitivní filmy s dvěma nebo více pásy snímků mají být zařazeny a clo má být vyměřeno podle šířky a délky filmu po rozřezání, tj. šířky a délky filmu v podobě, ve které bude promítán.
Například film o šířce 35 mm (čtyři nařezané pásy o 8 mm) a délce 100 m, je považován za 8 mm film o délce 400 m.

–

3706 10 99

2715000000 80-Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)

2715 00 00-Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)

Složení živičných směsí tohoto čísla se mění podle zamýšleného použití.
1. Produkty používané k zajištění vodoodpudivosti a k ochraně povrchů nebo pro izolační účely
Produkty používané jako ochranné protikorozní povlaky, k izolaci elektrických zařízení, k vodoodpudivosti povrchů, k vyplňování trhlin atd. se zpravidla skládají z pojiva (živice, asfalt nebo dehet), ztužovacích plnidel jako např. minerálních vláken (azbest, sklo), jemných dřevěných pilin a z jakékoliv látky potřebné k tomu, aby dala produktu požadované vlastnosti nebo usnadnila jeho použití. Následující jsou příklady těchto produktů:
a) ž i v i č n é t ě s n í c í m a t e r i á l y
s obsahem rozpouštědla méně než 30 %, což umožňuje vytvořit povlak o tloušťce 3 až 4 mm nebo méně;
b) ž i v i č n é t m e l y
s obsahem rozpouštědla nepřesahujícím 10 %, což umožňuje následující: buď vytvořit povlak o tloušťce od 4 mm do 1 cm nebo utěsnit drážky větších rozměrů (2 až 8 cm);
c) o s t a t n í ž i v i č n é p ř í p r a v k y
obsahující plnidla, ale ne rozpouštědla. Tyto přípravky musí před použitím projít tepelným zpracováním. Kromě jiného využití, používají se pro ochranu podzemních nebo podvodních potrubí (trubkových rozvodů).
2. Produkty používané na povrchy silnic
Živičné produkty tohoto čísla používané na povrchy silnic se dělí do dvou hlavních kategorií:
a) ř e d ě n á p o j i v a a s i l n i č n í o l e j e
Ředěná pojiva jsou živice rozpouštěné ve velice těžkých rozpouštědlech, jejichž množství může být velice rozdílné podle požadované viskozity.
Obchodní označení těchto přípravků se mění podle toho, zda použitá ředidla jsou minerálního nebo jiného původu; ty přípravky, které obsahují minerální ředidla jsou „zkapalněné živice“, ostatní jsou „tavené živice“.
Silniční oleje jsou přípravky založené na živicích obsahující těžká rozpouštědla v množství, které může být rozdílné podle požadované viskozity.
Někdy se přidávají adheziva, aby se zabránilo odlupování těchto přípravků.
Všechny tyto živičné přípravky mají následující charakteristické odlišení:
— jehlovou penetraci, zjištěnou metodou EN 1426, ne méně než 400 při 25 °C;
— destilační zbytek, vzniklý při sníženém tlaku dle metody ASTM D 1189 (zrušené v roce 1979 a neexistuje žádná metoda EN/ISO), ne menší než 60 % hmotnostních s jehlovou penetrací, zjištěnou metodou EN 1426, méně než 400 při 25 °C.
Následující schéma znázorňuje jak:
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od živic podpoložky 2713 20 00,
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od minerálních olejů podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99.
b) v o d n í e m u l z e
Tyto přípravky vzniknou vytvořením emulze živice s vodou.
Dělí se do dvou kategorií:
1. aniontové nebo „alkalické“ emulze založené na běžném mýdle nebo mýdle z tallového oleje;
2. kationtové nebo „kyselé“ emulze založené na alifatických aminech nebo kvartérním iontu amonia.
PŘÍLOHA A

–

2715

2710198190 80-Ostatní

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 81 90

2710198300 80-Kapaliny pro hydraulické účely

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 83

2710198500 80-Bílé oleje, kapalný parafín

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 85