1107101100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 11

1107101900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 19

1107109100 10-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 91

1107109100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 91

1107109900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 99

1102209000 80-Ostatní

1102 20 10 a 1102 20 90-Kukuřičná mouka

Pro stanovení obsahu tuku se použije analytická metoda stanovená přílohou III, část H, nařízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1), v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 1748/85 (Úř. věst. L 167, 27.6.1985, s. 26).
Do těchto podpoložek patří také kukuřičná mouka popsaná jako „mouka masa“, která se získává metodou „nixtamalizace“, pro niž je charakteristické vaření a máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápenatého a následné sušení a mletí.
Jakékoli další zpracovávání, například pražení, však vede k vyloučení takového produktu z čísla 1102 (zpravidla kapitola 19).

1102 20 90

1103131000 80-S obsahem tuku nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních

1103 11 10 až 1103 19 90-Krupice a krupička

1. Viz poznámky 2 a 3 k této kapitole.
2. Viz vysvětlivky k HS k číslu 1103, prvních šest odstavců.
3. — Výrobky, které nevyhovují kritériím propadu sítem stanoveným v poznámce 3 k této kapitole, se zařazují do čísla 1104.
— Výrobky, které vyhovují kritériím propadu sítem stanoveným v poznámce 3 k této kapitole, ale které, jelikož byly podrobeny procesu perlování, jsou ve formě kulovitých kousků zrn, patří do jedné z podpoložek čísla 1104, zahrnujících perlovitá zrna.

1103 13 10 a 1103 13 90-Z kukuřice

Pro stanovení obsahu tuku viz vysvětlivka k podpoložkám 1102 20 10 a 1102 20 90.
Do těchto podpoložek patří také krupice a krupička z kukuřice popsané jako „mouka masa“, která se získává metodou „nixtamalizace“, pro niž je charakteristické vaření a máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápenatého a následné sušení a mletí.
Jakékoli další zpracovávání, například pražení, však vede k vyloučení takového produktu z čísla 1103 (zpravidla kapitola 19).

1103 13 10

1103139000 80-Ostatní

1103 11 10 až 1103 19 90-Krupice a krupička

1. Viz poznámky 2 a 3 k této kapitole.
2. Viz vysvětlivky k HS k číslu 1103, prvních šest odstavců.
3. — Výrobky, které nevyhovují kritériím propadu sítem stanoveným v poznámce 3 k této kapitole, se zařazují do čísla 1104.
— Výrobky, které vyhovují kritériím propadu sítem stanoveným v poznámce 3 k této kapitole, ale které, jelikož byly podrobeny procesu perlování, jsou ve formě kulovitých kousků zrn, patří do jedné z podpoložek čísla 1104, zahrnujících perlovitá zrna.

1103 13 10 a 1103 13 90-Z kukuřice

Pro stanovení obsahu tuku viz vysvětlivka k podpoložkám 1102 20 10 a 1102 20 90.
Do těchto podpoložek patří také krupice a krupička z kukuřice popsané jako „mouka masa“, která se získává metodou „nixtamalizace“, pro niž je charakteristické vaření a máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápenatého a následné sušení a mletí.
Jakékoli další zpracovávání, například pražení, však vede k vyloučení takového produktu z čísla 1103 (zpravidla kapitola 19).

1103 13 90

1102201000 80-S obsahem tuku nepřesahujícím 1,5 % hmotnostních

1102 20 10 a 1102 20 90-Kukuřičná mouka

Pro stanovení obsahu tuku se použije analytická metoda stanovená přílohou III, část H, nařízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1), v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 1748/85 (Úř. věst. L 167, 27.6.1985, s. 26).
Do těchto podpoložek patří také kukuřičná mouka popsaná jako „mouka masa“, která se získává metodou „nixtamalizace“, pro niž je charakteristické vaření a máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápenatého a následné sušení a mletí.
Jakékoli další zpracovávání, například pražení, však vede k vyloučení takového produktu z čísla 1102 (zpravidla kapitola 19).

1102 20 10

1008600000 80-Tritikale

1008 60 00-Triticale

Triticale je hybridní obilovina vzniklá křížením pšenice a žita. Zrno je obvykle větší a protáhlejší než u žita a často větší a protáhlejší než u pšenice; vnější vrstva je zvrásněná.

1008 60