Výsledky hledání pro výraz: RE pěna

3815909086 80-Katalyzátor, ve formě tyčinek, sestávající z hlinitokřemičitanu (zeolit), obsahující 2 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 3 % hmotnostní oxidů kovů vzácných zemin a méně než 1 % hmotnostní oxidu sodného

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 86

3815909088 80-Katalyzátor, sestávající z chloridu titaničitého a chloridu hořečnatého, obsahující ve hmotě bez oleje a hexanu: – 4 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 10 % hmotnostních titanu a – 10 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 20 % hmotnostních hořčíku

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 88

3815909030 80-Katalyzátor sestávající ze suspenze těchto složek v minerálním oleji: – tetrahydrofuranových komplexních sloučenin chloridu hořečnatého a chloridu titanitého; a – oxidu křemičitého – obsahující 6,6 % (± 0,6 %) hmotnostních hořčíku a – obsahující 2,3 % (± 0,2 %) hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 30

3815909033 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi různých alkylnaftalen-sulfonových kyselin, s alifatickými uhlovodíkovými řetězci obsahující 12 – 56 uhlíkových atomů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 33

3815909040 80-Katalyzátor: – obsahující oxid molybdenu a oxidy dalších kovů, v matrici oxidu křemičitého, – ve formě dutých válcovitých těles o délce 4 mm nebo větší, avšak nejvýše 12 mm, pro použití při výrobě kyseliny akrylové

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 40

3403990010 80-Přípravky na řezání kapalinou na bázi vodných roztoků syntetických polypeptidů

3403 91 00 a 3403 99 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří přípravky typu uvedeného v čísle 3403, pokud neobsahují minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů. Výrazem „minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů“ se rozumí výrobky definované v poznámce 2 ke kapitole 27.
Tyto podpoložky zahrnují:
1. mazací přípravky sestávající ze sulfidu molybdeničitého a polypropylenglykolu a jiné mazací přípravky na bázi sulfidu molybdeničitého, ať již koncentrovaného nebo ve formě roubíků, tyčinek, malých destiček, folií a podobně;
2. separační přípravky pro formy tvořené vodnou disperzí polyethylenového vosku a aminoalkoholového mýdla;
3. mazací přípravky na bázi sodného mýdla nebo vápenatého mýdla a boraxu, určené k ochraně a mazání ocelových drátů během tažení drátu;
4. přípravky pro mazání strojů, zařízení a vozidel.

–

3403 99 00 10

3301000000 80-Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, nevysychavých olejích, voscích nebo podobných látkách, získané enfleuráží nebo macerací; vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic

3301-Vonné silice (též deterpenované), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty vonných silic v tucích, nevysychavých olejích, voscích nebo podobných látkách, získané enfleuráží nebo macerací; vedlejší terpenické produkty vznikající při deterpenaci vonných silic; vodné destiláty a vodné roztoky vonných silic

Některé složky vonných silic, od přírody, kazí vůni a jsou raději odstraněny, jako jsou terpenické uhlovodíky (např. pinen, kamfen, limonen).
Vonné silice mohou být deterpenovány různými způsoby, podle svého složení, zejména frakční destilací ve vakuu, frakční krystalizací ochlazením na nízkou teplotu, separací pomocí rozpouštědel, atd.
Vonné silice, které si stále podržují své terpenické složky a vonné silice, které, od přírody, neobsahují terpentické složky (např. libavková silice a hořčičná silice) jsou uvedeny jako „nedeterpenované“.

–

3301

3207404000 80-Sklo ve formě vloček o délce 0,1 mm nebo více, avšak nepřesahující 3,5 mm a o tloušťce 2 mikrometry nebo více, avšak nepřesahující 5 mikrometrů; sklo ve formě prášku nebo granulí obsahující 99 % hmotnostních nebo více oxidu křemičitého

3207 40 40 a 3207 40 85-Skleněné frity a jiné sklo, ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček

Do těchto podpoložek patří:
1. skleněné frity, tj. výrobky získané náhlým ochlazením taveniny nebo pasty, vzniklé roztavením původních složek skla, ve vodě. Mezi tyto složky patří například oxid křemičitý, uhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, uhličitan barnatý, uhličitan draselný, uhličitan vápenatý, síran sodný, síran draselný, dusičnan sodný, dusičnan draselný, oxidy olova (klejt a červené olovo), kaolin, živec, borax a kyselina boritá.
Skleněné frity těchto podpoložek se používají hlavně pro přípravu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznat od frit podpoložek 3207 20 10 a 3207 20 90 tím, že neobsahují pigmenty, kalidla nebo oxidy usnadňující přilnavost povlaku ke kovovým povrchům a tím, že dávají, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, ale ne jednotně průhledný nebo barevný;
2. skleněný prášek a granule získané drcením a mletím polámaného a odpadového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jako určité druhy frit odstavce 1 výše, se používají k přípravě brusných papírů a textilií, jsou aglomerovány (slinované) do tvarů disků, desek, tub atd. a používají se k různým laboratorním účelům;
3. „emailové sklo“ ve formě prášku, granulí atd., které je speciálním sklem používaným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně taje mezi 540 a 600 °C na průhlednou hmotu, obyčejně barevnou. Ve větším množství patří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách patří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00;
4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ať už barevné nebo stříbřené, používané pro ozdobu a získané drcením malých kulovitých bublin foukaného skla;
5. vitrit, známý též jako pěnové sklo, v prášku nebo granulích, získaný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý na nečistotách, které obsahuje, a používaný hlavně k výrobě elektrických izolátorů (např. patice elektrických žárovek).
Do těchto podpoložek nepatří skleněné mikrokuličky k potažení promítacích ploch, elektronických zobrazovacích panelů atd. (podpoložka 7018 20 00).

–

3207 40 40

3207408520 80-Skleněné vločky, potažené stříbrem, o středním průměru 40 (± 10) μm

3207 40 40 a 3207 40 85-Skleněné frity a jiné sklo, ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček

Do těchto podpoložek patří:
1. skleněné frity, tj. výrobky získané náhlým ochlazením taveniny nebo pasty, vzniklé roztavením původních složek skla, ve vodě. Mezi tyto složky patří například oxid křemičitý, uhličitan sodný, uhličitan hořečnatý, uhličitan barnatý, uhličitan draselný, uhličitan vápenatý, síran sodný, síran draselný, dusičnan sodný, dusičnan draselný, oxidy olova (klejt a červené olovo), kaolin, živec, borax a kyselina boritá.
Skleněné frity těchto podpoložek se používají hlavně pro přípravu směsí pro zeskelnění. Mohou se rozeznat od frit podpoložek 3207 20 10 a 3207 20 90 tím, že neobsahují pigmenty, kalidla nebo oxidy usnadňující přilnavost povlaku ke kovovým povrchům a tím, že dávají, po tepelném zeskelnění, povrch více méně průhledný, ale ne jednotně průhledný nebo barevný;
2. skleněný prášek a granule získané drcením a mletím polámaného a odpadového skleněného zboží. Tyto výrobky, stejně jako určité druhy frit odstavce 1 výše, se používají k přípravě brusných papírů a textilií, jsou aglomerovány (slinované) do tvarů disků, desek, tub atd. a používají se k různým laboratorním účelům;
3. „emailové sklo“ ve formě prášku, granulí atd., které je speciálním sklem používaným ke zdobení skleněných výrobků. Normálně taje mezi 540 a 600 °C na průhlednou hmotu, obyčejně barevnou. Ve větším množství patří do položky 7001 00, v tyčích, prutech nebo trubkách patří do podpoložky 7002 20 90 nebo 7002 39 00;
4. sklo v šupinkách nebo vločkách, ať už barevné nebo stříbřené, používané pro ozdobu a získané drcením malých kulovitých bublin foukaného skla;
5. vitrit, známý též jako pěnové sklo, v prášku nebo granulích, získaný z bílé, šedé nebo černé houbovité hmoty, závislý na nečistotách, které obsahuje, a používaný hlavně k výrobě elektrických izolátorů (např. patice elektrických žárovek).
Do těchto podpoložek nepatří skleněné mikrokuličky k potažení promítacích ploch, elektronických zobrazovacích panelů atd. (podpoložka 7018 20 00).

–

3207 40 85 20

3105590010 80-Pevná hnojiva obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného a obsahující méně než 3 % hmotnostní fosforu vyjádřeného jako P@2O@5

3105 51 00 a 3105 59 00-Ostatní minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva hnojivé prvky: dusík a fosfor

Pokud jde o interpretaci výrazu „obsahující dva hnojivé prvky: dusík a fosfor“, použije se, mutatis mutandis, vysvětlivka k podpoložkám 3105 20 10 a 3105 20 90.

3105 59 00-Ostatní

Do této podpoložky patří:
1. směsi minerálních solí obsahující fosforečnany jakýchkoliv kationtů (vyjma draslíku) a amonných solí jiných než dusičnanů;
2. fosfo-dusíkatá hnojiva, ve kterých je dusík přítomen ve formě jiné než dusičné nebo amoniakální, tj. ve formě kyanamidu vápenatého, močoviny nebo jiných organických sloučenin;
3. fosfo-dusíkatá hnojiva typů popsaných ve vysvětlivkách k HS k číslu 3105, část C), body 1) a 3).

–

3105 59 00 10