1210201099 80-Ostatní

1210 20 10-Chmelové šištice, drcené, v prášku nebo ve formě pelet, s vyšším obsahem lupulinu; lupulin

Kromě lupulinu do této podpoložky patří produkty s vyšším obsahem lupulinu získané mletím chmelových šištic po mechanickém odstranění listů, stonků a pazochů.

–

1210 20 10 99

1211200000 80-Kořeny ženšenu

1211 20 00-Kořeny ginsengu (ženšenu)

Do této podpoložky patří kořeny ginsengu (Panax quinquefolium a Panax ginseng). Kořen je cylindrického až vřetenovitého tvaru, s okružními záhyby kolem horní třetiny; jsou často rozděleny do několika větví. Vnější barva kolísá od žlutavě bílé po hnědo žlutou a vnitřek je bílý a moučný (nebo tvrdý jako roh po povaření ve vodě). Do této podpoložky také patří rozemleté nebo drcené kořeny ginsengu.

–

1211 20

1209991000 80-Semena lesních stromů

1209 99 10-Semena lesních stromů

Do této podpoložky patří zrna a ostatní semena lesních stromů, i když jsou určená k produkci okrasných stromů nebo keřů v zemi dovozu.
Pro účely této podpoložky výraz „stromy“ znamená všechny stromy, keře nebo keřovité stromy, jejichž kmeny, stonky a větve jsou dřevité konzistence.
Do této podpoložky patří všechna semena a plody používané k setí:
1. stromy evropských stejně jako exotických druhů, určené k zalesňování země, za účelem produkce dřeva, ale také za účelem zpevňování půdy nebo jako ochrana proti erozi;
2. stromy určené pro okrasné účely nebo pro sadové úpravy parků, veřejných nebo soukromých zahrad nebo lemování veřejných ploch, městských ulic, cest, průplavů atd.
Mezi stromy druhé skupiny – které z větší části patří ke stejným druhům jako stromy skupiny první – patří stromy, které jsou používány nejen pro svůj tvar nebo barvu listů či jehličí (například různé typy topolů, javorů, jehličnanů atd.), ale také pro květy (například mimóza, tamaryšek, magnolie, šeřík, zlatý déšť, třešeň sakura, žmarilka čili jidášník, růže) nebo pro pestrou barvu plodů (například višeň vavřín, „velikonoční keře“, pyracantha).
Avšak následující semena a plody nepatří do této podpoložky, i když jsou určeny k setí:
a) plody nebo ořechy patřící do kapitoly 8 (zejména kaštany, vlašské ořechy, lískové ořechy, pekanové ořechy, mandle atd.);
b) semena a plody patřící do kapitoly 9 (například jalovcové bobule);
c) olejnatá semena a olejnaté plody patřící do čísel 1201 až 1207 (například bukové plody, palmové ořechy).
Do této podpoložky rovněž nepatří:
a) tamarindová semena (podpoložka 1209 99 99); a
b) žaludy a koňské kaštany (podpoložka 2308 00 40).

–

1209 99 10

1207501000 80-K setí

1207 50 10 a 1207 50 90-Hořčičná semena

Hořčičná semena jsou získávána z různých rostlinných druhů, např. Sinapsis alba, Brassica hirta, Brassica nigra a Brassica juncea.

–

1207 50 10

1207509000 80-Ostatní

1207 50 10 a 1207 50 90-Hořčičná semena

Hořčičná semena jsou získávána z různých rostlinných druhů, např. Sinapsis alba, Brassica hirta, Brassica nigra a Brassica juncea.

–

1207 50 90

1206009100 10-Ostatní

1206 00 91-Loupaná; neloupaná, v šedě a bíle proužkované slupce

Slunečnicová semena této podpoložky jsou obvykle určena k výrobě cukrovinek, ke krmení ptáků nebo přímo k požívání. Všeobecně je jejich délka jen polovinou délky slupky, která může převyšovat 2 cm. Tato semena mají normálně obsah oleje přibližně 30 až 35 % hmotnostních.

–

1206 00 91

1206009100 80-Loupaná; neloupaná v šedě a bíle proužkované slupce

1206 00 91-Loupaná; neloupaná, v šedě a bíle proužkované slupce

–

1206 00 91

KAPITOLA 12-OLEJNATÁ SEMENA A OLEJNATÉ PLODY; RŮZNÁ ZRNA, SEMENA A PLODY; PRŮMYSLOVÉ NEBO LÉČIVÉ ROSTLINY; SLÁMA A PÍCNINY

Poznámky
1. Do čísla 1207 patří, inter alia, palmové ořechy a jádra, bavlníková semena, skočcová semena, sezamová semena, hořčičná semena,
světlicová semena, maková semena a semena karité (semena máslovníku). Do tohoto čísla nepatří produkty čísel 0801 nebo 0802 ani
olivy (kapitola 7 nebo 20).
2. Do čísla 1208 patří nejen neodtučněná mouka a krupice, ale také mouka a krupice částečně nebo úplně odtučněné a poté zcela nebo
částečně znovu doplněné svým původním olejem. Do tohoto čísla však nepatří zbytky čísel 2304 až 2306.
3. Pro účely čísla 1209 se řepná semena, travní semena, semena okrasných květin, semena zeleniny, semena ovocných a lesních stromů,
semena vikve (jiná než semena druhu Vicia faba) nebo vlčího bobu považují za „semena k setí“.
Do čísla 1209 však nepatří, i když jsou určeny k setí, následující:
a) luštěniny nebo kukuřice cukrová (kapitola 7);
b) koření nebo jiné produkty kapitoly 9;
c) obiloviny (kapitola 10) nebo
d) produkty čísel 1201 až 1207 nebo čísla 1211.
4. Do čísla 1211 patří, inter alia, následující rostliny nebo jejich části: bazalka, brutnák lékařský, ženšen, yzop, lékořice, všechny druhy
máty, rozmarýna, routa, šalvěj a pelyněk.
Do čísla 1211 však nepatří:
a) léky kapitoly 30;
b) voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky kapitoly 33 nebo
c) insekticidy, fungicidy, herbicidy, dezinfekční nebo podobné výrobky čísla 3808.
5. Pro účely čísla 1212 výraz „mořské a jiné řasy“ nezahrnuje:
a) neživé jednobuněčné mikroorganismy čísla 2102;
b) kultury mikroorganismů čísla 3002 nebo
c) hnojiva čísel 3101 nebo 3105.
Poznámka k položce
1. Pro účely položky 1205 10 výraz „semena řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ znamená semena řepky
nebo řepky olejky produkující stálý olej o obsahu kyseliny erukové nižším než 2 % hmotnostní a produkující pevnou složku o obsahu
glukosinolátů nižším než 30 mikromolů/gram.

KAPITOLA 12

1107101100 10-Z pšenice

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 11

1107101100 80-Ve formě mouky