Výsledky hledání pro výraz: alumini

7202998000 80-Ostatní

7202 99 80-Ostatní

Do této podpoložky patří feroslilikokalcium, feromanganotitan, ferosilikonikl, ferosilikoaluminokalcium, feroaluminium, ferosilikoaluminium a ferosilikomanganoaluminium.
Feroaluminium zpravidla obsahuje mezi 12 a 30 % hliníku.
Určité druhy feroaluminia jsou někdy používány přímo pro odlévání speciálních dílů z důvodů jejich vysokého antikorozního účinku dokonce i při vysokých teplotách a také pro jejich magnetické a tepelné vlastnosti.
Ferosilikoaluminium se používá v různých druzích slitin obsahujících například:
— 45 % křemíku a 20 až 25 % hliníku;
— 65 až 75 % křemíku, více než 10 % a až do 15 % hliníku a 3 až 4 % titanu;
— 20 až 25 % křemíku, 20 až 25 % manganu a více než 10 až 12 % hliníku.
Ferosilikomanganoaluminium zpravidla obsahuje 20 % křemíku, 35 % manganu a 10 až 12 % hliníku.

–

7202 99 80

7202998010 80-Fero-dysprosium, obsahující: – 78 % hmotnostních nebo vice dysprosia a – 18 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 22 % hmotnostních železa

7202 99 80-Ostatní

Do této podpoložky patří feroslilikokalcium, feromanganotitan, ferosilikonikl, ferosilikoaluminokalcium, feroaluminium, ferosilikoaluminium a ferosilikomanganoaluminium.
Feroaluminium zpravidla obsahuje mezi 12 a 30 % hliníku.
Určité druhy feroaluminia jsou někdy používány přímo pro odlévání speciálních dílů z důvodů jejich vysokého antikorozního účinku dokonce i při vysokých teplotách a také pro jejich magnetické a tepelné vlastnosti.
Ferosilikoaluminium se používá v různých druzích slitin obsahujících například:
— 45 % křemíku a 20 až 25 % hliníku;
— 65 až 75 % křemíku, více než 10 % a až do 15 % hliníku a 3 až 4 % titanu;
— 20 až 25 % křemíku, 20 až 25 % manganu a více než 10 až 12 % hliníku.
Ferosilikomanganoaluminium zpravidla obsahuje 20 % křemíku, 35 % manganu a 10 až 12 % hliníku.

–

7202 99 80 10

7202998090 80-Ostatní

7202 99 80-Ostatní

Do této podpoložky patří feroslilikokalcium, feromanganotitan, ferosilikonikl, ferosilikoaluminokalcium, feroaluminium, ferosilikoaluminium a ferosilikomanganoaluminium.
Feroaluminium zpravidla obsahuje mezi 12 a 30 % hliníku.
Určité druhy feroaluminia jsou někdy používány přímo pro odlévání speciálních dílů z důvodů jejich vysokého antikorozního účinku dokonce i při vysokých teplotách a také pro jejich magnetické a tepelné vlastnosti.
Ferosilikoaluminium se používá v různých druzích slitin obsahujících například:
— 45 % křemíku a 20 až 25 % hliníku;
— 65 až 75 % křemíku, více než 10 % a až do 15 % hliníku a 3 až 4 % titanu;
— 20 až 25 % křemíku, 20 až 25 % manganu a více než 10 až 12 % hliníku.
Ferosilikomanganoaluminium zpravidla obsahuje 20 % křemíku, 35 % manganu a 10 až 12 % hliníku.

–

7202 99 80 90

3815909050 80-Katalyzátor obsahující chlorid titanitý, ve formě suspenze v hexanu nebo heptanu obsahující, ve hmotě bez hexanu nebo bez heptanu, 9 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních titanu

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 50

3815909070 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi (2-hydroxypropyl)trimethylammonium formiátu a dipropylenglykolů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 70