–
8470 21
8456-Obráběcí stroje pro zpracování jakéhokoliv materiálu úběrem materiálu, pomocí laserů nebo jiných světelných nebo fotonových svazků, ultrazvuku, elektroeroze, elektrochemických reakcí, elektro- nových svazků, ionizujícího záření nebo obloukových výbojů v plazmatu; stroje pro obrábění vodním paprskem
–
8456
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 82 10 10
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 82 90 10
9030 82 00-Na měření nebo kontrolu polovodičových destiček nebo polovodičových zařízení
Do této podpoložky patří elektrická testovací zařízení nebo systémy, které měří nebo kontrolují elektrické veličiny, jako je napětí, frekvence atd., aby se stanovila provozuschopnost destiček, čipů a jiných polovodičových součástek a zobrazují jakékoliv vady, jako jsou odchylky od předem nastavených hodnot.
Tato zařízení nebo systémy obvykle obsahují měřící a kontrolní jednotku (se vstupní klávesnicí, programovou pamětí a obrazovkovým (CRT) terminálem), která provádí měření a porovnává výsledky s referenčními hodnotami a zobrazuje je, řídící jednotku (se zařízením pro automatizované zpracování dat nebo mikroprocesory), výstupní tiskárnu pro vytištění výsledků testu a zařízení pro třídění testovaných komponentů podle specifických aktuálních hodnot a vyřazení vadných kusů.
Do této podpoložky však nepatří elektrická zařízení pro kontrolu, jestli jsou sestavy integrovaných obvodů nebo jiných elektronických komponentů hermeticky uzavřeny (číslo 9031).
–
9030 82
9027 50 00-Ostatní přístroje a zařízeni využívající optické záření (ultrafialové, viditelné, infračervené)
Do této podpoložky patří elektronická zařízení používaná v chemických laboratořích nemocnic pro plně automatické rozbory krevního séra. V podstatě se skládají z vlastního analyzátoru (se zařízením pro přípravu vzorku, s dávkovacím ústrojím činidel a fotometrickým měřícím systémem, který používá halogenovou lampu jako světelný zdroj a fotodiody jako detektory), kontrolního a vyhodnocovacího zařízení (s mikroprocesory a obrazovkou pro zobrazování výsledků měření) a tiskárny pro záznam výsledků. Všechna tato tři zařízení jsou propojena elektrickými kabely.
–
9027 50
9013 80 90-Ostatní
Do této podpoložky patří zvětšující stínítka pro televizní přístroje sestávající z optického prvku (Fresnelovy čočky) z plastu, rámu a systému kovových tyčí speciálně konstruovaných pro upevnění stínítka před televizní přístroj.
–
9013 80 90 10