Výsledky hledání pro výraz: kapitola 27

KAPITOLA 34-MÝDLO, ORGANICKÉ POVRCHOVĚ AKTIVNÍ PROSTŘEDKY, PRACÍ PROSTŘEDKY, MAZACÍ PROSTŘEDKY, UMĚLÉ VOSKY, PŘIPRAVENÉ VOSKY, LEŠTICÍ NEBO CÍDICÍ PŘÍPRAVKY, SVÍČKY A PODOBNÉ VÝROBKY, MODELOVACÍ PASTY, „DENTÁLNÍ VOSKY“ A DENTÁLNÍ PŘÍPRAVKY NA BÁZI SÁDRY

KAPITOLA 34-MÝDLO, ORGANICKÉ POVRCHOVĚ AKTIVNÍ PROSTŘEDKY, PRACÍ PROSTŘEDKY, MAZACÍ PROSTŘEDKY, UMĚLÉ VOSKY, PŘIPRAVENÉ VOSKY, LEŠTÍCÍ NEBO CÍDÍCÍ PŘÍPRAVKY, SVÍČKY A PODOBNÉ VÝROBKY, MODELOVACÍ PASTY, „DENTÁLNÍ VOSKY“ A DENTÁLNÍ PŘÍPRAVKY NA BÁZI SÁDRY

KAPITOLA 34-MÝDLO, ORGANICKÉ POVRCHOVĚ AKTIVNÍ PROSTŘEDKY, PRACÍ PROSTŘEDKY, MAZACÍ PROSTŘEDKY, UMĚLÉ VOSKY, PŘIPRAVENÉ VOSKY, LEŠTICÍ NEBO CÍDICÍ PŘÍPRAVKY, SVÍČKY A PODOBNÉ VÝROBKY, MODELOVACÍ PASTY, „DENTÁLNÍ VOSKY“ A DENTÁLNÍ PŘÍPRAVKY NA BÁZI SÁDRY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo olejů používané jako separační přípravky pro formy
(číslo 1517);
b) samostatné chemicky definované sloučeniny; nebo
c) šampony, přípravky na čištění zubů, holicí krémy a pěny, nebo koupelové přípravky, obsahující mýdlo nebo jiné organické
povrchově aktivní látky (čísla 3305, 3306 nebo 3307).
2. Pro účely čísla 3401 se výrazem „mýdlo“ rozumí pouze mýdlo rozpustné ve vodě. Mýdlo a jiné výrobky čísla 3401 mohou obsahovat
přidané látky (například dezinfekční prostředky, abrazivní prášky, plnidla nebo léky). Výrobky obsahující abrazivní prášky zůstávají
zařazeny v čísle 3401, pouze jsou-li ve formě tyček, kusů, výlisků nebo v podobných tvarech. Jsou-li v jiných formách, zařazují se
jako „cídicí prášky a podobné přípravky“ do čísla 3405.
3. Pro účely čísla 3402 se výrazem „organické povrchově aktivní prostředky“ rozumějí výrobky, které po smíchání s vodou v koncentraci
0,5 % při 20oC a po 1hodinovém stání při téže teplotě:
a) tvoří průhlednou nebo průsvitnou kapalinu nebo stabilní emulzi bez oddělování nerozpustné látky; a
b) snižují povrchové napětí vody na 4,5 × 10–2 N/m (45 dynů/cm) nebo méně.
4. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ používaný v čísle 3403 zahrnuje výrobky definované v poznámce 2 ke
kapitole 27.
5. S výhradou níže uvedených výjimek se ve smyslu čísla 3404 výrazem „umělé vosky a připravené vosky“ rozumějí pouze:
a) chemicky vyrobené organické výrobky voskovitého charakteru, též rozpustné ve vodě;
b) výrobky získané smíšením různých vosků;
c) výrobky voskovitého charakteru na bázi jednoho nebo více vosků a obsahující tuky, pryskyřice, minerální látky nebo jiné látky.
Do čísla 3404 nepatří:
a) výrobky čísel 1516, 3402 nebo 3823, i když mají voskovitý charakter;
b) nesmíšené živočišné vosky nebo nesmíšené rostlinné vosky čísla 1521, též rafinované nebo barvené;
c) minerální vosky nebo podobné výrobky čísla 2712, též vzájemně smíšené nebo pouze barvené; nebo
d) smíšené vosky, rozptýlené nebo rozpuštěné v tekutém prostředí (čísla 3405, 3809 atd.).

KAPITOLA 34

KAPITOLA 32-TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY

KAPITOLA 32-TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY

Poznámka 4 Výraz „roztoky“, použitý jak v této poznámce, tak i v poznámce 6 a) ke kapitole 39 se nevztahuje na koloidní roztoky.

KAPITOLA 32-TŘÍSELNÉ NEBO BARVÍŘSKÉ VÝTAŽKY; TANINY A JEJICH DERIVÁTY; BARVIVA, PIGMENTY A JINÉ BARVICÍ LÁTKY; NÁTĚROVÉ BARVY A LAKY; TMELY A JINÉ NÁTĚROVÉ HMOTY; INKOUSTY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované prvky nebo sloučeniny (kromě výrobků čísel 3203 nebo 3204, anorganických výrobků
používaných jako luminofory (číslo 3206), skla získaného z taveného křemene nebo jiných druhů taveného oxidu křemičitého ve
formách uvedených v čísle 3207 a také barev a jiných barviv čísla 3212 v úpravě nebo v balení pro drobný prodej);
b) tanáty a jiné taninové deriváty výrobků čísel 2936 až 2939, 2941 nebo 3501 až 3504; nebo
c) asfaltové tmely nebo jiné živičné (bitumenové) tmely (číslo 2715).
2. Do čísla 3204 patří směsi stabilizovaných diazoniových solí a kopulačních složek pro výrobu azobarviv.
3. Do čísel 3203, 3204, 3205 a 3206 patří též přípravky založené na barvicích látkách (v případě čísla 3206 též včetně barvicích
pigmentů čísla 2530 nebo kapitoly 28, kovových vloček a kovových prášků) druhů, které jsou používány pro barvení jakýchkoliv
materiálů nebo používané jako přísady při výrobě barvicích přípravků. Do těchto čísel však nepatří pigmenty dispergované
v nevodném prostředí, v kapalné nebo pastovité formě, používané při výrobě nátěrových hmot, včetně emailů (číslo 3212), nebo jiné
přípravky čísel 3207, 3208, 3209, 3210, 3212, 3213 nebo 3215.
4. Číslo 3208 zahrnuje roztoky (jiné než kolodia) sestávající z jakýchkoliv výrobků uvedených v číslech 3901 až 3913 v těkavých
organických rozpouštědlech, jestliže hmotnost rozpouštědla převyšuje 50 % hmotnostních roztoku.
5. Výraz „barvivo“ v této kapitole nezahrnuje výrobky používané jako plnivo do olejových nátěrových barev, ani pokud jsou vhodné také
k barvení temperových barev.
6. Výraz „ražební fólie“ v čísle 3212 se týká pouze tenkých fólií používaných k potiskování například knižních desek nebo pásků do
klobouků a složených:
a) z kovového prášku (včetně prášku z drahých kovů) nebo pigmentu aglomerovaného klihem, želatinou nebo jiným pojivem; nebo
b) z kovu (včetně drahého kovu) nebo pigmentu naneseného na podložku z jakéhokoliv materiálu.

KAPITOLA 32

KAPITOLA 30-FARMACEUTICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 30-FARMACEUTICKÉ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
Označení výrobku jako lék v legislativě Evropské unie (jiné, než která se týká specificky zařazení do kombinované nomenklatury) nebo v národní legislativě členských států, nebo v jakémkoli lékopise, není rozhodujícím faktorem, pokud jde o zařazování do této kapitoly.
Doplňková poznámka 1 1. Bylinné léčivé přípravky jsou přípravky založené na jedné nebo více aktivních látkách, vyrobené tak, že je rostlina nebo její části podrobeny procesům jako je sušení, drcení, extrakce nebo pročištění (rafinace).
Aktivní látka znamená chemicky definovanou látku, chemicky definovanou skupinu látek (např. alkaloidy, polyfenoly, anthokyaniny) nebo rostlinné výtažky. Tyto aktivní látky musí mít léčivé vlastnosti pro prevenci nebo léčení specifických chorob, zdravotních potíží nebo jejich symptomů.
2. Homeopatické léčivé přípravky se připravují z produktů, látek nebo směsí nazývaných homeopatické chovy (mateřské tinktury). Musí být vyznačen stupeň zředění (například D6).
3. Vitamínové a minerální přípravky jsou přípravky založené na vitamínech čísla 2936, na minerálech, včetně stopových prvků a jejich směsí. Používají se k léčení nebo prevenci specifických chorob, zdravotních potíží nebo jejich symptomů. Tyto přípravky obsahují velmi vysoké množství vitamínů nebo minerálů, obvykle nejméně třikrát tolik, než je doporučená denní dávka (DDD).
Pokud jde o doporučenou denní dávku (DDD) u některých vitamínů a minerálů, viz například tabulka v příloze směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin (Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40), pozměněné směrnicí Komise 2008/100/ES ze dne 28. října 2008 (Úř. věst. L 285, 29.10.2008, s. 09), vyobrazená níže:
Vitamíny a minerály DDD
Vitamin A 800 μg
Vitamin D 5 μg
Vitamin E 12 mg
Vitamin K 75 μg
Vitamin C 80 mg
Thiamin 1,1 mg
Riboflavin 1,4 mg
Niacin 16 mg
Vitamin B 6 1,4 mg
Folacin (kyselina listová) 200 μg
Vitamin B 12 2,5 μg
Biotin 50 μg
Kyselina pantotenová 6 mg
Draslík 2 000 mg
Chloridy 800 mg
Vápník 800 mg
Fosfor 700 mg
Hořčík 375 mg
Železo 14 mg
Zinek 10 mg
Měď 1 mg
Mangan 2 mg
Fluoridy 3,5 mg
Selen 55 μg
Chrom 40 μg
Molybden 50 μg
Jód 150 μg
Do čísla 3004 nepatří, inter alia, potravinové doplňky nebo dietní přípravky (viz rovněž poznámka 1 a) k této kapitole).

KAPITOLA 30-FARMACEUTICKÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) potraviny nebo nápoje (jako jsou dietní, diabetické nebo obohacené potraviny, potravinové doplňky, tonické nápoje a minerální
vody), jiné než výživné přípravky pro nitrožilní aplikaci (třída IV);
b) přípravky, jako tablety, žvýkací gumy nebo náplasti (transdermální systémy), které mají kuřákům pomoci přestat s kouřením
(číslo 2106 nebo 3824);
c) speciálně kalcinované nebo jemně mleté sádry pro použití v zubním lékařství (číslo 2520);
d) vodné destiláty nebo vodné roztoky vonných silic vhodné pro léčebné použití (číslo 3301);
e) přípravky čísel 3303 až 3307, i když mají léčebné nebo profylaktické vlastnosti;
f) mýdlo nebo jiné výrobky čísla 3401 obsahující přidané léky;
g) přípravky na bázi sádry pro použití v zubním lékařství (číslo 3407); nebo
h) krevní albumin nepřipravený pro léčebné nebo profylaktické použití (číslo 3502).
2. Pro účely čísla 3002 se výraz „imunologické výrobky“ vztahuje na peptidy a proteiny (jiné než zboží čísla 2937), které se přímo
podílejí na regulaci imunologických procesů, jako monoklonální protilátky (MAB), fragmenty protilátek, konjugáty protilátek
a konjugáty fragmentů protilátek, interleukiny, interferony (IFN), chemokiny a některé faktory nádorové nekrózy (TNF), růstové
faktory (GF), hemopoetiny a faktory stimulující kolonie (CSF).
3. Pro účely čísel 3003 a 3004 a poznámky 4 písm. d) k této kapitole se považují:
a) za nesmíšené výrobky:
1) nesmíšené výrobky rozpuštěné ve vodě;
2) veškeré výrobky kapitol 28 a 29; a
3) jednoduché rostlinné výtažky čísla 1302, pouze standardizované nebo rozpuštěné v jakémkoliv rozpouštědle.
b) za smíšené výrobky:
1) koloidní roztoky a suspenze (kromě koloidní síry);
2) rostlinné výtažky získané zpracováním směsí rostlinných materiálů; a
3) soli a koncentráty získané odpařením přírodních minerálních vod.
4. Do čísla 3006 patří pouze následující výrobky, které musí být zařazeny pouze do tohoto čísla a ne do jiného čísla nomenklatury:
a) sterilní chirurgický katgut, podobné sterilní šicí materiály (včetně sterilních absorbovatelných nití pro chirurgii nebo zubní
lékařství) a sterilní tkaninové náplasti k chirurgickému uzavíraní ran;
b) sterilní laminaria a sterilní laminární tampony;
c) sterilní absorbovatelné prostředky k zastavení krvácení pro chirurgii nebo zubní lékařství; sterilní adhézní bariéry pro chirurgii
nebo zubní lékařství, též absorbovatelné;
d) kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření a diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, jež jsou nesmíšenými
výrobky v odměřených dávkách nebo výrobky sestávající ze dvou nebo více složek, které musí být pro takové použití smíchány;
e) reagencie k určování krevních skupin nebo krevních faktorů;
f) zubní cementy a jiné zubní výplně; kostní rekonstrukční cementy;
g) brašny a krabice s první pomocí;
h) chemické antikoncepční přípravky na bázi hormonů, jiných výrobků čísla 2937 nebo spermicidů;
ij) gelové přípravky určené pro použití v humánním nebo veterinárním lékařství jako lubrikant na části těla při chirurgických
operacích nebo lékařských prohlídkách nebo jako spojovací prostředek mezi tělem a lékařskými nástroji;
k) farmaceutický odpad, tj. farmaceutické výrobky, které již nejsou vhodné ke svému původnímu účelu například z důvodu uplynutí
jejich doby použitelnosti; a
l) zařízení rozpoznatelná pro stomické použití, tj. kolostomické, ileostomické a urostomické sáčky nařezané do tvaru a jejich lepicí
podložky nebo ochranné desky.
Doplňková poznámka
1. Do čísla 3004 patří bylinné léčivé přípravky a přípravky založené na následujících aktivních látkách: vitaminy, minerály, esenciální aminokyseliny
nebo mastné kyseliny, v balení pro drobný prodej. Tyto přípravky se zařazují do čísla 3004, mají-li na etiketě, obalu nebo v doprovodných
uživatelských pokynech uvedeny následující údaje o:
a) konkrétních nemocích, onemocněních nebo jejich symptomech, pro které má být výrobek použit;
b) koncentraci aktivní látky nebo látek obsažených ve výrobku;
c) dávkování; a
d) způsobu použití.
Do tohoto čísla patří homeopatické léčivé přípravky, pokud splňují podmínky uvedené výše v písmenech a), c) a d).
V případě přípravků založených na vitaminech, minerálech, esenciálních aminokyselinách nebo mastných kyselinách, množství jedné z těchto látek
na doporučenou denní dávku uvedenou na etiketě musí být značně vyšší než doporučený denní příjem k udržení zdraví nebo pohody.

KAPITOLA 30

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

Všeobecné vysvětlivky
Písmena (INN) vyskytující se za názvem v kombinované nomenklatuře a ve vysvětlivkách k ní označují, že název je zahrnut v seznamu Mezinárodních nechráněných názvů pro farmaceutické látky, vydaném Světovou zdravotnickou organizací.
Písmena (INNM) označují, že název byl přijat Světovou zdravotnickou organizací jako „modifikovaný mezinárodní nechráněný název“.
Písmena (ISO) označují, že název se objevuje jako „všeobecný název chemikálií na ochranu rostlin a regulátorů růstu rostlin“ v doporučení R 1750 Mezinárodní organizace pro standardizaci.
Kondenzovaný systém je systém, ve kterém jsou nejméně dva kruhy, které mají jednu, a pouze jednu, společnou vazbu a mají dva, a pouze dva, společné atomy.
Samostatné chemicky definované organické sloučeniny předkládané jako potravinový doplněk ve formě kapslí (kromě mikrokapslí), například želatinových, jsou z této kapitoly vyloučeny, protože předložení v kapslích je úprava, na kterou se nevztahuje poznámka 1 k této kapitole.
Poznámka 1 a) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), první čtyři odstavce.
Tato kapitola zahrnuje:
1. anthracen o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 90 00);
2. benzen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 20 00);
3. naftalen s bodem krystalizace 79,4 °C nebo vyšším (podpoložka 2902 90 00);
4. toluen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 30 00);
5. xyleny obsahující 95 % hmotnostních nebo více xylenu (souhrn izomerů) (podpoložky 2902 41 00 až 2902 44 00);
6. ethan a ostatní nasycené acyklické uhlovodíky (jiné než metan a propan) dodávané jako jednotlivé izomery o čistotě 95 % nebo vyšší se vztahem k objemu u plynných produktů ( 1 ) a k hmotnosti u neplynných produktů (podpoložka 2901 10 00);
7. ethylen o čistotě 95 % objemových nebo vyšší (podpoložka 2901 21 00);
8. propen (propylen) o čistotě 90 % objemových nebo vyšší (podpoložka 2901 22 00);
9. mastné alkoholy o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu, a obsahující šest nebo více atomů uhlíku (položka 2905 16, podpoložka 2905 17 00 nebo 2905 29 90);
10. kresoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obsahující 95 % hmotnostních nebo více kresolu, všechny izomery kresolu brané dohromady (podpoložka 2907 12 00);
11. fenol o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2907 11 00);
12. xylenoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obsahující 95 % hmotnostních nebo více xylenolu, všechny izomery xylenolu brané dohromady (podpoložka 2907 19 10);
13. mastné kyseliny (jiné než kyselina olejová) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu, a obsahující šest nebo více atomů uhlíku (čísla 2915 a 2916);
14. kyselina olejová o čistotě 85 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (podpoložka 2916 15 00);
15. pyridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2933 31 00);
( 1 ) Plynný stav je měřen při 15 °C a pod tlakem 1 013 milibarů.
16. methylpyridin (pikolin), 5-ethyl-2-methylpyridin (5-ethyl-2-pikolin) a 2-vinylpyridin, o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (položka 2933 39);
17. chinolin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromatografií) (podpoložka 2933 49 90);
18. 1,2-dihydro-2,2,4-trimethylchinolin, o čistotě převyšující 85 % hmotnostních, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (podpoložka 2933 49 90);
19. akridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromatografií) (podpoložka 2933 99 80);
20. deriváty mastných kyselin a mastných alkoholů bodů 9, 13 a 14 výše (například soli, estery (jiné než glycerinu), aminy, amidy, nitrily), za předpokladu, že vyhovují kritériím stanoveným pro odpovídající mastné kyseliny a alkoholy.
Poznámka 1 b) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), poslední odstavec.
Poznámka 1 d) Povolené vodné roztoky jsou pouze takové, které jsou skutečnými roztoky, i když kvůli nedostatku vody je substance rozpouštěna jen částečně.
Poznámka 1 f) Pokud jde o přidání stabilizátoru, protiprašného prostředku, barviva nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), předposlední odstavec.
Poznámka 1 g) Pokud jde o přidání stabilizátoru, protiprašného prostředku, barviva nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), předposlední odstavec.
Poznámka 5 Ustanovení této poznámky se použije pouze pro zařazování dotyčných produktů do jednotlivých čísel (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část G)).
Pro zařazování do položek v rámci čísla se použije ustanovení poznámky 1 k položkám k této kapitole.
I. UHLOVODÍKY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO- NEBO NITROSODERIVÁTY

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, patří do této kapitoly pouze:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, též obsahující nečistoty;
b) směsi dvou nebo více izomerů téže organické sloučeniny (též obsahující nečistoty), kromě směsí izomerů acyklických uhlovodíků
(jiných než stereoizomerů), nasycených i nenasycených (kapitola 27);
c) výrobky čísel 2936 až 2939 nebo ethery, acetaly a estery cukrů a jejich soli čísla 2940 nebo výrobky čísla 2941, chemicky
definované i nedefinované;
d) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) rozpuštěné ve vodě;
e) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) rozpuštěné v jiných rozpouštědlech za předpokladu, že roztok tvoří normální
a nezbytný způsob úpravy těchto výrobků, který je použit výhradně z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přepravy, a že
rozpouštědlo neučiní výrobek vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
f) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c), d) nebo e) s přidaným stabilizátorem (včetně protispékavé látky), který je nezbytný
pro jejich konzervaci nebo dopravu;
g) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c), d), e), nebo f) s přidaným protiprašným prostředkem nebo barvivem nebo vonnou
látkou, přidaným k usnadnění jejich identifikace nebo z bezpečnostních důvodů za předpokladu, že přídavky neučiní výrobek
vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
h) následující výrobky zředěné na standardní koncentraci pro výrobu azobarviv: diazoniové soli, kopulační složky používané pro
tyto soli a diazotovatelné aminy a jejich soli.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) zboží čísla 1504 nebo surový glycerol čísla 1520;
b) ethylalkohol (číslo 2207 nebo 2208);
c) methan nebo propan (číslo 2711);
d) sloučeniny uhlíku uvedené v poznámce 2 ke kapitole 28;
e) imunologické výrobky čísla 3002;
f) močovina (číslo 3102 nebo 3105);
g) barviva rostlinného nebo živočišného původu (číslo 3203), syntetická organická barviva, syntetické organické výrobky používané
jako fluorescenční zjasňující prostředky nebo jako luminofory (číslo 3204) a barvy nebo jiná barviva v úpravě nebo v balení pro
drobný prodej (číslo 3212);
h) enzymy (číslo 3507);
ij) metaldehyd, hexamethylentetramin nebo podobné látky upravené (například jako tablety, tyčinky nebo podobné tvary) pro
použití jako paliva, tekutá paliva nebo paliva ve formě zkapalněného plynu v nádobách používaných pro plnění nebo doplňování
cigaretových nebo podobných zapalovačů o obsahu nepřesahujícím 300 cm3 (číslo 3606);
k) výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách čísla 3813, odstraňovače
inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej čísla 3824; nebo
l) optické články například z vinanu ethylendiaminu (číslo 9001).
3. Výrobky, které lze zařadit do dvou nebo více čísel této kapitoly, se zařazují do posledního z čísel podle pořadí.
4. V číslech 2904 až 2906, 2908 až 2911 a 2913 až 2920 se jakýkoliv odkaz na halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty vztahuje
též na smíšené deriváty, jako sulfohalogen-, nitrohalogen-, nitrosulfo- nebo nitrosulfohalogenderiváty.
Nitro- nebo nitrososkupiny nelze považovat za „dusíkaté funkce“ ve smyslu čísla 2929.
Pro účely čísel 2911, 2912, 2914, 2918 a 2922 se výrazem „kyslíkatá funkce“ rozumějí pouze funkce (charakteristické organické
skupiny obsahující kyslík) uvedené v číslech 2905 až 2920.
5. A) Estery organických sloučenin s kyselou funkcí podkapitol I až VII s organickými sloučeninami těchto podkapitol se zařazují s tou
sloučeninou, která je zařazena do posledního z čísel podle pořadí těchto podkapitol.
B) Estery ethylalkoholu s organickými sloučeninami s kyselou funkcí podkapitol I až VII se zařazují do stejného čísla jako
odpovídající sloučeniny s kyselou funkcí.
C) S výhradou poznámky 1 ke třídě VI a poznámky 2 ke kapitole 28:
1) anorganické soli organických sloučenin, jako sloučeniny s kyselou, fenolovou nebo enolovou funkcí nebo organických zásad
podkapitol I až X nebo čísla 2942 se zařazují do čísla vhodného pro příslušnou organickou sloučeninu;
2) soli utvořené mezi organickými sloučeninami podkapitol I až X nebo čísla 2942 se zařazují do čísla vhodného pro zásadu
nebo kyselinu (včetně sloučenin s fenolovou nebo enolovou funkcí), ze které byly utvořeny a která je poslední z čísel podle
pořadí v kapitole; a
3) koordinační sloučeniny, jiné než produkty zařazené do podkapitoly XI nebo do čísla 2941, se zařazují do posledního z čísel
kapitoly 29 podle pořadí, mezi ty příslušné fragmentům vytvořeným „rozštípnutím“ všech vazeb kovů, jiných než vazeb uhlíkkov.
D) Alkoholáty kovů se zařazují do stejného čísla jako odpovídající alkoholy, kromě v případě ethanolu (číslo 2905).
E) Halogenidy karboxylových kyselin se zařazují do stejného čísla jako odpovídající kyseliny.
6. Sloučeniny čísel 2930 a 2931 jsou organické sloučeniny, jejichž molekuly obsahují kromě atomů vodíku, kyslíku nebo dusíku atomy
jiných nekovů nebo kovů (jako síry, arsenu nebo olova) přímo vázané na atomy uhlíku.
Číslo 2930 (organické sloučeniny síry) a číslo 2931 (ostatní organicko-anorganické sloučeniny) nezahrnují sulfo- nebo
halogenderiváty (včetně smíšených derivátů), které kromě vodíku, kyslíku a dusíku mají na uhlík přímo vázány pouze atomy síry
nebo halogenů, které jim dávají povahu sulfo- nebo halogenderivátů (nebo smíšených derivátů).
7. Čísla 2932, 2933 a 2934 nezahrnují epoxidy s tříčlenným kruhem, ketoperoxidy, cyklické polymery aldehydů nebo thioaldehydů,
anhydridy vícesytných karboxylových kyselin, cyklické estery vícesytných alkoholů nebo fenolů s vícesytnými kyselinami nebo imidy
vícesytných kyselin.
Tato ustanovení lze použít jen v případě, kdy poloha heteroatomů vyplývá výhradně z jejich cyklizační funkce nebo z funkcí zde
uvedených.
8. Pro účely čísla 2937:
a) výraz „hormony“ zahrnuje hormony uvolňující nebo hormony stimulující faktory, inhibitory hormonů a antagonisty hormonů
(antihormony);
b) výraz „používané zejména jako hormony“ se vztahuje nejen na deriváty hormonů a strukturní analoga používané zejména pro
jejich hormonální účinek, ale i na takové deriváty a strukturní analoga používané zejména jako meziprodukty při syntéze výrobků
tohoto čísla.
Poznámky k položkám
1. Deriváty chemické sloučeniny (nebo skupiny sloučenin) kteréhokoliv čísla této kapitoly se zařazují do stejné položky jako sloučenina
(nebo skupina sloučenin) za předpokladu, že nejsou specifičtěji uvedeny v jiné položce a že v řadě dotyčných položek neexistuje
žádná zůstatková položka označená „Ostatní“.
2. Poznámka 3 ke kapitole 29 se nepoužije na položky této kapitoly.

KAPITOLA 29

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) struska nebo podobné průmyslové odpady zpracované na makadam (číslo 2517);
b) přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), též kalcinovaný (číslo 2519);
c) kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů, které jsou převážně složeny z těchto olejů (číslo 2710);
d) zásaditá struska (Thomasova struska) kapitoly 31;
e) strusková vlna, horninová vlna nebo podobné minerální vlny (číslo 6806);
f) odpad nebo úlomky drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy; jiný odpad nebo úlomky obsahující drahý kov nebo
sloučeniny drahých kovů, používané zejména k rekuperaci drahého kovu (číslo 7112); nebo
g) měděné, niklové nebo kobaltové kamínky (lechy), jež byly vytaveny z rud (třída XV).
2. Pro účely čísel 2601 až 2617 se výrazem „rudy kovů“ rozumějí nerosty mineralogických druhů skutečně používané v metalurgickém
průmyslu k získání rtuti, kovů čísla 2844 nebo kovů tříd XIV nebo XV, i když nejsou určeny k metalurgickým účelům. Do čísel 2601
až 2617 však nepatří ty nerosty, které byly podrobeny jiným úpravám, než které jsou běžné v metalurgickém průmyslu.
3. Do čísla 2620 patří pouze:
a) struska, popel a zbytky používané v průmyslu buď k získání kovů nebo jako výchozí materiál k výrobě chemických sloučenin
kovů, kromě popela a zbytků ze spalování komunálního odpadu (číslo 2621); a
b) struska, popel a zbytky obsahující arsen, též obsahující kovy, používané buď k získání arsenu nebo kovů nebo k výrobě jejich
chemických sloučenin.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2620 21 se „kaly olovnatého benzinu a kaly olovnatých antidetonačních sloučenin“ rozumějí kaly získané ze
skladovacích nádrží olovnatého benzinu a olovnatých antidetonačních sloučenin (například tetraethylolova), které se zejména skládají
z olova, sloučenin olova a oxidu železa.
2. Struska, popel a zbytky obsahující arsen, rtuť, thallium nebo jejich směsi, používané k získání arsenu nebo těchto kovů nebo k výrobě
jejich chemických sloučenin, se zařazují do položky 2620 60.

KAPITOLA 26

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek této kapitoly, kde se objevuje výraz „průmyslové účely“, se tento výraz týká pouze takových účelů, které zahrnují přeměnu základního produktu.
Na druhé straně výraz „technické účely“, který se nachází v některých podpoložkách, neznamená takovouto přeměnu.
Úpravy jako jsou vyčištění, rafinace nebo hydrogenace se nepovažují za „průmyslový účel“ ani „technický účel“.
Je třeba zdůraznit, že dokonce i výrobky vhodné k lidské výživě mohou být určeny pro technické nebo průmyslové účely.
Podpoložky této kapitoly, které jsou vyčleněny pro výrobky pro technické nebo průmyslové účely jiné než je výroba potravin pro lidskou výživu, zahrnují oleje a tuky pro výrobu potravy pro zvířata.
Doplňková poznámka 1 a) Tekutá frakce rostlinných olejů získaná oddělením od pevné fáze, například chlazením, použitím organických rozpouštědel, povrchově aktivních látek atd., nemůže být považována za surový olej.

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) vepřový tuk nebo drůbeží tuk čísla 0209;
b) kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej (číslo 1804);
c) jedlé přípravky obsahující více než 15 % hmotnostních výrobků čísla 0405 (zpravidla kapitola 21);
d) škvarky (číslo 2301) nebo odpady čísel 2304 až 2306;
e) mastné kyseliny, připravené vosky, léky, barvy, laky, mýdlo, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, sulfonované oleje
nebo jiné výrobky třídy VI; nebo
f) faktis (olejový kaučuk) čísla 4002.
2. Do čísla 1509 nepatří oleje získané z oliv extrakcí rozpouštědly (číslo 1510).
3. Do čísla 1518 nepatří tuky, oleje nebo jejich frakce pouze denaturované; tyto výrobky se zařazují do čísel, do kterých patří
odpovídající nedenaturované tuky a oleje a jejich frakce.
4. Mýdlové kaly, olejové sedliny a kaly, stearinová smola, glycerolová smola a zbytky tuku z ovčí vlny patří do čísla 1522.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 1514 11 a 1514 19 výraz „olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ znamená stálý olej,
který obsahuje méně než 2 % hmotnostní kyseliny erukové.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely položek a podpoložek 1507 10, 1508 10, 1510 00 10, 1511 10, 1512 11, 1512 21, 1513 11, 1513 21, 1514 11, 1514 91,
1515 11, 1515 21, 1515 50 11, 1515 50 19, 1515 90 21, 1515 90 29, 1515 90 40 až 1515 90 59 a 1518 00 31:
a) se stálé rostlinné oleje tekuté nebo pevné, získané lisováním, považují za „surové“, jestliže nebyly podrobeny jiné úpravě než:
— dekantaci v normálním časovém limitu,
— odstředění nebo filtraci za podmínky, že pro oddělení oleje od jeho tuhých částí byla použita pouze mechanická síla jako např. tíha, tlak nebo
odstředivá síla (s vyloučením jakéhokoliv adsorpčního filtračního postupu nebo jiného fyzikálního nebo chemického postupu);
b) stálé rostlinné oleje, tekuté nebo pevné, získané extrakcí, budou i nadále považovány za „surové“, nebudou-li moci být rozlišeny barvou, vůní
nebo chutí ani speciálními analytickými vlastnostmi od rostlinných olejů a tuků získaných lisováním;
c) výraz „surový olej“ se rozšiřuje rovněž na sójový olej, který již byl odslizen, a na bavlníkový olej, z něhož byl odstraněn gossypol.
2. A. Čísla 1509 a 1510 zahrnují pouze oleje získané výhradně zpracováním oliv, které mají následující analytické charakteristiky obsahu mastných
kyselin, stanovené pomocí metod uvedených v přílohách V, X-A a X-B nařízení Komise (EHS) č. 2568/91, a sterolů:
Tabulka I
Podíl mastných kyselin v % na celkovém množství mastných kyselin
Mastné kyseliny Procentuální zastoupení
Kyselina myristová ? 0,05
Kyselina palmitová 7,5–20,0
Kyselina palmitolejová 0,3–3,5
Kyselina heptadekanová ? 0,3
Kyselina heptadecenová ? 0,3
Kyselina stearová 0,5–5,0
Kyselina olejová 55,0–83,0
Kyselina linolová 3,5–21,0
Kyselina linolenová ? 1,0
Kyselina arachová ? 0,6
Kyselina ikosenová ? 0,4
Kyselina behenová (1) ? 0,3
Kyselina lignocerová ? 0,2
Tabulka II
Podíl sterolů v % z celkového množství sterolů
Steroly Procentuální zastoupení
Cholesterol ? 0,5
Brasikasterol (1) ? 0,1
Kampesterol ? 4,0
Stigmasterol (2) < Kampesterol Betasitosterol (3) ? 93,0 Delta-7-stigmasterol ? 0,5 Do čísel 1509 a 1510 nepatří chemicky změněný olivový olej (zejména reesterifikovaný olivový olej) a směsi olivového oleje s jinými oleji. Přítomnost reesterifikovaného olivového oleje nebo jiných olejů se zjišťuje za použití metod uvedených v příloze VII nařízení (EHS) č. 2568/91. B. Do položky 1509 10 patří pouze olivové oleje vymezené v níže uvedených podbodech 1. a 2., které byly získány výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, při nichž nedochází ke změně oleje, a které nebyly podrobeny žádnému jinému zpracování než praní, dekantaci, odstřeďování nebo filtraci. Olivové oleje získané pomocí rozpouštědel, chemických nebo biochemických činidel nebo reesterifikací, jakož i jakékoli směsi s oleji jiných druhů, do této položky nepatří. 1. Ve smyslu podpoložky 1509 10 10 je za „panenský olivový olej na svícení“ považován, nezávisle na jeho kyselosti, olivový olej, který má následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků nepřesahující 300 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů nepřesahuje 350 mg/kg nebo — obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; c) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,1 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; d) suma trans-isomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,10 % a suma trans-isomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) obsah stigmastadienu nepřesahující 0,50 mg/kg; f) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně; a g) jednu nebo více následujících vlastností: 1. obsah těkavých halogenovaných rozpouštědel celkem nepřesahující 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro kterékoli z těchto rozpouštědel; 2. organoleptické vlastnosti s mediánem vad převyšujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. 2. Pro účely podpoložky 1509 10 90 se výrazem „panenský olivový olej“ rozumí olivový olej, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 2,0 g na 100 g; b) peroxidové číslo nepřesahující 20 milimolů aktivního kyslíku na kg; c) obsah vosků nepřesahující 250 mg/kg; d) obsah těkavých halogenových rozpouštědel nepřesahující celkem 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro každé z nich; e) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,25; f) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,01; g) organoleptické vlastnosti s mediánem vad nepřesahujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91; h) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; ij) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; k) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,05 % a suma trans-izomerů kyseliny linolové a linolenové nepřesahující 0,05 %; l) obsah stigmastadienů nepřesahující 0,10 mg/kg; m) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,2 nebo méně. C. Do položky 1509 90 patří olivový olej získaný zpracováním olivových olejů podpoložky 1509 10 10 a/nebo 1509 10 90, též smíšený s panenským olivovým olejem, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 1,0 g na 100 g; b) obsah vosku nepřesahující 350 mg/kg; c) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,90; d) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,15; e) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; f) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; g) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,30 %; h) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně. D. Pro účely podpoložky 1510 00 10 se výrazem „surové oleje“ rozumějí olivové oleje získané zejména z pokrutin, které mají následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků převyšující 350 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg, za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů převyšuje 350 mg/kg a — obsah erythrodiolu a uvaolu převyšuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu převyšující 4,5 %; c) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %; d) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující 0,6. E. Do podpoložky 1510 00 90 patří oleje získané zpracováním olejů podpoložky 1510 00 10, též smíšené s panenským olivovým olejem, a oleje, které nemají vlastnosti olejů uvedených v doplňkových poznámkách 2B, 2C a 2D. Oleje této podpoložky musí mít obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %, sumu trans-isomerů kyseliny olejové nižší než 0,4 %, sumu trans-izomerů kyselin linolové + linolenové nižší než 0,35 % a rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující hodnotu 0,5. 3. Do podpoložek 1522 00 31 a 1522 00 39 nepatří: a) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem stanoveným podle metody uvedené v příloze XVI nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 nižším než 70 nebo vyšším než 100; b) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem vyšším než 70 nebo nižším než 100, u něhož plocha píku představující množství zadrženého betasitosterolu (1) stanovená podle přílohy V nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 je nižší než 93,0 % celkové plochy píků sterolů. 4. Analytické metody stanovení vlastností výše uvedených výrobků jsou obsaženy v přílohách nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. Pozornost je tudíž nutno věnovat rovněž poznámkám pod čarou přílohy I uvedeného nařízení. KAPITOLA 15

KAPITOLA 10-OBILOVINY

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Všeobecné vysvětlivky
Sušené klasy obilí (například kukuřice), které byly běleny, barveny, impregnovány nebo jinak zpracovány pro ozdobné účely se zařazují do podpoložky 0604 90 99.
Obiloviny zůstávají zařazeny v této kapitole, i když byly podrobeny tepelné úpravě pro účely konzervace, která může způsobit částečné želatinování a někdy prasknutí zrn. Částečné želatinování (předželatinování) nastává při procesu sušení a týká se pouze malého počtu zrn. Tato přeměna škrobu není cílem tepelné úpravy, pouze jejím vedlejším jevem. Tuto úpravu nelze považovat za‚ jiné zpracování‘ ve smyslu poznámky 1 B) ke kapitole 10.

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Poznámky
1. A. Produkty uvedené v číslech této kapitoly se zařazují do těchto čísel, pouze obsahují-li zrna, též v klasech nebo na stéblech.
B. Do této kapitoly nepatří vyloupaná nebo jinak zpracovaná zrna. Avšak rýže, loupaná, celoomletá, leštěná, hlazená, předpařená,
nebo zlomková zůstává v čísle 1006.
2. Do čísla 1005 nepatří kukuřice cukrová (kapitola 7).
Poznámka k položce
1. Výrazem „pšenice tvrdá“ se rozumí pšenice druhu Triticum durum a hybridy odvozené z mezidruhového křížení Triticum durum, které
mají stejný počet (28) chromozomů jako tento druh.
Doplňkové poznámky
1. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „kulatozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 92, 1006 20 11, 1006 20 92, 1006 30 21, 1006 30 42, 1006 30 61
a 1006 30 92 rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka/šířka je nižší než 2;
b) „střednězrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 23, 1006 10 94, 1006 20 13, 1006 20 94, 1006 30 23, 1006 30 44, 1006 30 63
a 1006 30 94 rýže, jejíž délka zrna převyšuje 5,2 mm, avšak nepřesahuje 6 mm, a poměr délka/šířka je nižší než 3;
c) „dlouhozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 96, 1006 10 98, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 96,
1006 20 98, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 46, 1006 30 48, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 96 a 1006 30 98 rýže, jejíž
délka zrna převyšuje 6,0 mm;
d) „neloupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 23, 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 92, 1006 10 94, 1006 10 96 a
1006 10 98 rýže, jež si po vymlácení uchovala plevy;
e) „loupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 20 11, 1006 20 13, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 92, 1006 20 94, 1006 20 96 a
1006 20 98 rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže
sbramato“;
f) „poloomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 21, 1006 30 23, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 42, 1006 30 44, 1006 30 46 a
1006 30 48 rýže zbavená plev, části klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoliv však vnitřních vrstev oplodí;
g) „celoomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 61, 1006 30 63, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 92, 1006 30 94, 1006 30 96 a
1006 30 98 rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže
a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn;
h) „zlomkovou rýží“ ve smyslu položky 1006 40 zlomky zrn, jejichž délka nepřesahuje tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.
2. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije celní sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije celní sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.

KAPITOLA 10

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Všeobecné vysvětlivky
1. Maso a droby, způsobilé a vhodné k lidskému požívání, zůstávají zařazeny v této kapitole, i když jsou předkládány např. jako určené pro výrobu potravy pro domácí zvířata.
2. Pro účely této kapitoly je rozsah výrazů „maso“ a „droby“ popsán ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole.
3. Poučení o různých stavech, ve kterých se mohou maso a droby této kapitoly nacházet (čerstvé, chlazené, zmrazené, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené) je uvedeno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole. Je třeba poznamenat, že hluboce zmrazené maso a částečně nebo zcela rozmražené maso se zařazují stejným způsobem jako maso zmrazené. Kromě toho „zmrazené“ zahrnuje nejen maso, které bylo zmraženo jako čerstvé, ale rovněž maso, které bylo nejdříve lehce sušeno a poté zmraženo do té míry, že jeho aktuální a stálé uchování závisí hlavně na způsobu zmrazení.
4. Ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole je rovněž uvedeno poučení pro rozlišení mezi masem a droby této kapitoly a masem a droby kapitoly 16. Do této kapitoly však patří droby, syrové, mleté nebo jemně nasekané, avšak dále nepřipravené, balené v plastovém materiálu (dokonce ve formě uzenek) výhradně za účelem usnadnění manipulace nebo dopravy.
5. Pro účely rozlišení mezi nevykostěnými a vykostěnými kusy se chrupavky a šlachy nepovažují za kosti.
Doplňková poznámka 1 A) d) a doplňková poznámka 1 A) e)
Pro účely doplňkové poznámky 1 A) d) a 1 A) e) k této kapitole (ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole) se při stanovení, zda jsou splněny podmínky minimálního a maximálního počtu žeber, počítají pouze žebra, celá nebo dělená, která jsou přímo spojena s páteří.
Na základě tohoto vysvětlení zobrazuje níže uvedené vyobrazení příklad hovězí přední čtvrti, která vyhovuje doplňkové poznámce 1 A) d) a 1 A) e) ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole.
PŘEDNÍ ČTVRŤ ZADNÍ ČTVRŤ
Doplňková poznámka 2 C) Pro účely doplňkové poznámky 2 C) k této kapitole, pokud jde o dvě rozdílné techniky dělení a části „laloky“, „tlamy“ a „laloky a tlamy dohromady“, viz vyobrazení níže:
Doplňková poznámka 6 a) Ve smyslu této doplňkové poznámky se sůl nepovažuje za ochucovadlo.
Viz rovněž doplňková poznámka 7 k této kapitole.

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Poznámka
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky popsané v číslech 0201 až 0208 nebo 0210, nezpůsobilé nebo nevhodné k lidskému požívání;
b) střeva, měchýře nebo žaludky zvířat (číslo 0504) nebo zvířecí krev (číslo 0511 nebo 3002); nebo
c) živočišné tuky, jiné než výrobky čísla 0209 (kapitola 15).
Doplňkové poznámky
1. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „hovězí maso v celku“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, s
hlavou nebo bez ní, s nohama nebo bez nich a s ostatními droby nebo bez nich. Je-li hovězí maso v celku projednáváno bez hlav, musí být
hlava od něj oddělena v místě hlavového (atloido-okcipitálního) kloubu. Je-li projednáváno bez nohou, musí být nohy odděleny na úrovni
karpo-metakarpálního nebo tarso-metatarsálního kloubu; hovězí maso v celku zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk,
podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
b) „hovězí maso půlené“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: výrobek získaný symetrickým rozdělením hovězího masa v celku středem
obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní; „hovězí maso půlené“
zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk, podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
c) „kompenzované čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 20 a 0202 20 10: části, jež jsou složeny:
— buď z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u desátého žebra; a zadních čtvrtí
zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a zadní roštěnec se svíčkovou, a dělené u třetího žebra, nebo
— z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u pátého žebra s připojeným celým bokem
a hrudím; a zadních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a nízký roštěnec se svíčkovou, a dělené u osmého řezaného žebra.
Přední a zadní čtvrti tvořící „kompenzované čtvrti“ musí být předloženy k celnímu projednávání současně a ve stejném počtu, o celkové
hmotnosti předních čtvrtí shodné s celkovou hmotností zadních čtvrtí; nicméně rozdíl mezi hmotností těchto dvou částí zásilky je tolerován za
předpokladu, že tento rozdíl nepřesahuje 5 % celkové hmotnosti těžší části (předních čtvrtí nebo zadních čtvrtí);
d) „neoddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi páry žeber a nejvýše deseti páry žeber (první čtyři páry žeber musí být v celku, ostatní
mohou být dělena), s bokem nebo bez něj;
e) „oddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi a nejvýše deseti žebry (první čtyři žebra musí být v celku, ostatní mohou být dělena),
s bokem nebo bez něj;
f) „neoddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i kýty a nízký roštěnec se svíčkovou a nejméně třemi páry celých nebo dělených žeber, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
g) „oddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti
a nízký roštěnec s nejméně třemi celými nebo dělenými žebry, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
h) 1. „přední čtvrti s částí boku nebo bez něj“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: hřbetní část přední čtvrti, zahrnující horní část plece,
získaná z přední části s minimálně čtyřmi žebry a maximálně s deseti žebry podélným přímým řezem přes místo, kde se první žebro
spojuje s prvním obratlem k obrysu desátého žebra na bránici.
2. „hovězí hrudí“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: spodní část přední čtvrti zahrnující střed hrudí a špičku hrudí.
B. Produkty uvedené v doplňkových poznámkách 1 bod A písm. a) až g) k této kapitole mohou být předkládány též s páteří.
C. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 1 bod A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
Byla-li páteř odstraněna, berou se v úvahu jen celá nebo dělená žebra, která by byla jinak s páteří přímo spojena.
2. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „vepřové maso v celku nebo půlené“ ve smyslu podpoložek 0203 11 10 a 0203 21 10: poražená prasata ve formě masa z poražených
prasat domácích v celku, po vykrvení a vyvržení, jejichž štětiny a paznehty byly odstraněny. Vepřové maso půlené se získává rozdělením masa
v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní. Maso
v celku nebo půlené může být s hlavou nebo bez hlavy, s tlamou, nožičkama, prsním sádlem, ledvinkami, ocáskem nebo bránicí nebo bez
nich. Maso půlené může být s míchou, mozečkem nebo jazykem nebo bez nich. Maso v celku nebo půlené z prasnic může být s mléčnými
žlázami nebo bez nich;
b) „kýta“ ve smyslu podpoložek 0203 12 11, 0203 22 11, 0210 11 11 a 0210 11 31: zadní část půleného masa zahrnující kosti,
s nožičkou nebo bez ní, s kolenem, kůží, tukovou tkání nebo bez nich.
Kýta je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš poslední bederní žebro;
c) „přední část“ ve smyslu podpoložek 0203 19 11, 0203 29 11, 0210 19 30 a 0210 19 60: přední (kraniální) díl půleného masa bez
hlavy, s tlamou nebo bez ní, včetně kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Přední část je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš páté hřbetní žebro.
Horní (hřbetní) díl přední části (krkovička), též s lopatkou a s přiléhajícími svaly, je považován za kus hřbetu, je-li oddělen od spodního
(břišního) dílu přední části řezem pod páteří;
d) „plec“ ve smyslu podpoložek 0203 12 19, 0203 22 19, 0210 11 19 a 0210 11 39: spodní díl přední části, též s lopatkou
a s přiléhajícími svaly, s kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Lopatka s přiléhajícími svaly, předkládaná samostatně, zůstává v této podpoložce jako kus plece;
e) „hřbet s kostí“ ve smyslu podpoložek 0203 19 13, 0203 29 13, 0210 19 40 a 0210 19 70: horní díl půleného masa od prvního
krčního obratle až po křížovou kost, včetně kostí, též s panenskou svíčkovou, lopatkou, kůží nebo tukovou tkání.
Panenská svíčková je oddělena od spodní části půleného masa řezem hned pod páteří;
f) „bůčky (prorostlé)“ ve smyslu podpoložek 0203 19 15, 0203 29 15, 0210 12 11 a 0210 12 19: spodní díl půleného masa nazývaný
„prorostlý“, nacházející se mezi kýtou a plecí, též s kostí, avšak s kůží a s tukovou tkání;
g) „slaninové půlky“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: vepřové půlky bez hlavy, líček, laloku, krku, nožiček, ocásku, prsního sádla, ledvinek,
panenské svíčkové, plece, hrudní kosti, páteře, pánevní kosti a bez bránice;
h) „přední tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: slaninová půlka bez kýty, též vykostěná;
ij) „zadní tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez přední části, též vykostěná;
k) „půlka“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez kýty a přední části, též vykostěná.
Podpoložka zahrnuje také řezy středu včetně svalové tkáně, žebírek a bůčku v přirozené proporci celých středů.
B. Kusy vzniklé dělením uvedeným v doplňkové poznámce 2 A písm. f) patří do stejných položek jen v případě, že obsahují kůži a podkožní tuk.
Jestliže jsou dělené kusy patřící do podpoložek 0210 11 11, 0210 11 19, 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 19 30 a 0210 19 60 získány
ze slaninových půlek, z nichž již byly odstraněny kosti uvedené v doplňkové poznámce 2 A písm. g), řez by měl být veden podle doplňkové
poznámky 2 A písm. b), c) a d); tyto řezy nebo části by v každém případě měly obsahovat kosti.
C. Podpoložky 0206 49 00 a 0210 99 49 zahrnují zejména hlavy nebo půlky hlav domácích prasat, též s mozkem, lícními částmi nebo jazykem,
a jejich části.
Hlava je oddělena od zbytku prasečí půlky následujícím způsobem:
— rovným řezem paralelním s lebkou, nebo
— řezem paralelním s lebkou do úrovně očí a poté šikmo směrem k přední části hlavy, takže tlama zůstává připojena k půlce.
Lícní části, rypák a uši, stejně jako maso spojené s hlavou, zejména s její zadní částí, jsou považovány za části hlavy. Avšak kusy masa bez kostí
z přední části, předkládané samostatně (laloky, tlamy nebo laloky a tlamy dohromady), patří do podpoložek 0203 19 55, 0203 29 55,
0210 19 50 nebo 0210 19 81.
D. Pro účely podpoložek 0209 10 11 a 0209 10 19 se výrazem „podkožní tuk“ rozumí tuková tkáň pod kůží prasete a spojená s ní, nezávisle na
části prasete, z níž pochází; v každém případě musí hmotnost tukové tkáně převyšovat hmotnost kůže.
Do těchto podpoložek patří také tuk zbavený kůže.
E. Pro účely podpoložek 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 12 19 a 0210 19 60 až 0210 19 89 se výrazem „sušené nebo uzené“ rozumějí
takové výrobky, u nichž je poměr vody a bílkovin (obsah dusíku × 6,25) 2,8 nebo nižší. Obsah dusíku se určuje podle ISO normy (metody)
937-1978.
3. A. Pro účely čísla 0204 se následujícími výrazy rozumí:
a) „maso v celku“ ve smyslu položek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41 a podpoložek 0204 50 11 a 0204 50 51: celé tělo
poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, projednávané s hlavou nebo bez ní, s nožičkama nebo bez nich a s jinými
příslušnými droby nebo bez nich. Je-li maso v celku projednáváno bez hlav, musí být hlava od něj oddělena, a to v místě hlavového (atlantookcipitálního)
kloubu. Je-li projednáváno bez nožiček, musí být nožičky odděleny na úrovni karpo-metakarpálního nebo tarsometatarsálního
kloubu;
b) „maso půlené“ ve smyslu podpoložek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41, 0204 50 11 a 0204 50 51: výrobek získaný symetrickým
rozdělením v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních a křížových a středem hrudní kosti a spony pánevní;
c) „předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část masa v celku s hrudí nebo bez ní,
včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi páry žeber v celku nebo dělenými;
d) „půlené předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část půleného masa s hrudí nebo
bez ní, včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi žebry v celku nebo dělenými;
e) „hřbety a šrůtka“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část trupu, s ledvinami nebo
bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 párů žeber v celku nebo dělených;
hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
f) „půlené hřbety se šrůtkou“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část půleného trupu,
s ledvinami nebo bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 žeber vcelku
nebo dělených; hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
g) „spojené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část trupu v celku zahrnující všechny
kosti a končetiny oddělené kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle křížového napříč kyčelní
kostí před stydkou sponou;
h) „oddělené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část půleného trupu zahrnující
všechny kosti a zadní končetinu oddělenou kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle
křížového napříč kyčelní kostí před stydkou sponou.
B. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 3 A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
4. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „nevykostěné dělené drůbeží maso“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20 až 0207 13 60, 0207 14 20 až 0207 14 60, 0207 26 20 až
0207 26 70, 0207 27 20 až 0207 27 70, 0207 44 21 až 0207 44 61, 0207 45 21 až 0207 45 61, 0207 54 21 až 0207 54 61,
0207 55 21 až 0207 55 61 a 0207 60 21 až 0207 60 61: uvedené části včetně všech kostí.
Dělené drůbeží maso uvedené v písmenu a), které bylo částečně vykostěno, patří do podpoložek 0207 13 70, 0207 14 70, 0207 26 80,
0207 27 80, 0207 44 71, 0207 44 81, 0207 45 71, 0207 45 81, 0207 54 71, 0207 54 81, 0207 55 71, 0207 55 81 nebo
0207 60 81;
b) „půlky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: drůbeží půlky získané podélným řezem v rovině hrudní kosti a páteře;
c) „čtvrtky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: stehna nebo prsa získaná příčným řezem půlky;
d) „celá křídla, též bez špiček“ ve smyslu podpoložek 0207 13 30, 0207 14 30, 0207 26 30, 0207 27 30, 0207 44 31, 0207 45 31,
0207 54 31, 0207 55 31 a 0207 60 31: dělené drůbeží maso sestávající z kosti pažní, vřetenní a loketní, obalené svalovinou. Špička včetně
zápěstních a záprstních kůstek může nebo nemusí být oddělena. Řezy se vedou v kloubech;
e) „prsa“ ve smyslu podpoložek 0207 13 50, 0207 14 50, 0207 26 50, 0207 27 50, 0207 44 51, 0207 45 51, 0207 54 51, 0207 55 51
a 0207 60 51: dělené drůbeží maso sestávající z hrudní kosti a žeber po obou stranách, obalené svalovinou;
f) „stehna“ ve smyslu podpoložek 0207 13 60, 0207 14 60, 0207 44 61, 0207 45 61, 0207 54 61, 0207 55 61 a 0207 60 61: dělené
drůbeží maso sestávající z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
g) „krůtí stehna spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 60 a 0207 27 60: dělené krůtí maso sestávající z kosti holenní a lýtkové obalené
svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
h) „krůtí stehna, jiná než spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 70 a 0207 27 70: dělené krůtí maso sestávající z kosti stehenní obalené
svalovinou nebo z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
ij) „kachní nebo husí paleta“ ve smyslu podpoložek 0207 44 71, 0207 45 71, 0207 54 71 a 0207 55 71: oškubané kachny nebo husy bez
vnitřností, hlav a běháků, s odstraněnou hrudí (prsní kost, žebra, páteř a křížová kost), avšak se stehenními, holenními a pažními kostmi.
5. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
6. a) Nevařené ochucené maso patří do kapitoly 16. „Ochuceným masem“ se rozumí nevařené maso, které bylo ochuceno uvnitř hloubkově nebo po
celém povrchu; ochucovací přísady jsou buď viditelné pouhým okem, nebo zřetelně chuťově poznatelné;
b) Výrobky čísla 0210, do nichž byly přidány ochucovací přísady během jejich výroby, zůstávají zařazeny v tomto čísle, pokud přidáním těchto
přísad nebyl změněn jejich charakter.
7. Ve smyslu položek 0210 11 až 0210 93 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso a poživatelné droby
hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více, pokud nasolení zajišťuje
dlouhodobou konzervaci. Ve smyslu položky 0210 99 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso
a poživatelné droby hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více.

KAPITOLA 2

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI

1102209000 80-Ostatní

1102 20 10 a 1102 20 90-Kukuřičná mouka

Pro stanovení obsahu tuku se použije analytická metoda stanovená přílohou III, část H, nařízení Komise (ES) č. 152/2009 (Úř. věst. L 54, 26.2.2009, s. 1), v souladu s nařízením Komise (EHS) č. 1748/85 (Úř. věst. L 167, 27.6.1985, s. 26).
Do těchto podpoložek patří také kukuřičná mouka popsaná jako „mouka masa“, která se získává metodou „nixtamalizace“, pro niž je charakteristické vaření a máčení kukuřičných zrn v roztoku hydroxidu vápenatého a následné sušení a mletí.
Jakékoli další zpracovávání, například pražení, však vede k vyloučení takového produktu z čísla 1102 (zpravidla kapitola 19).

–

1102 20 90