KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Všeobecné vysvětlivky
Protože v této kapitole se rozlišuje mezi výrobky v nádobách o obsahu 2 litry nebo méně a v nádobách o obsahu více než 2 litry, množství se týká objemu tekutiny obsažené v nádobách a nikoliv kapacity nádob.
Do této kapitoly patří – v případě, že nejde o léky – tonické přípravky, které i když se berou v malých množstvích, například po lžících, jsou vhodné pro přímou spotřebu jako nápoje. Nealkoholické tonické přípravky, které je třeba před použitím rozředit, nepatří do kapitoly 22 (obvykle číslo 2106).
Doplňková poznámka 2 b) Potencionální objemový obsah alkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno na kilogramy invertního cukru) obsažených ve 100 litrech předmětného výrobku činitelem 0,6.

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky této kapitoly (jiné než výrobky čísla 2209), které jsou připraveny pro kulinářské účely, a proto nejsou vhodné pro
spotřebu jako nápoje (všeobecně číslo 2103);
b) mořská voda (číslo 2501);
c) destilovaná nebo vodivostní voda nebo voda podobné čistoty (číslo 2853);
d) vodné roztoky kyseliny octové o koncentraci převyšující 10 % hmotnostních kyseliny octové (číslo 2915);
e) léky čísla 3003 nebo 3004; nebo
f) voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky (kapitola 33).
2. Pro účely této kapitoly a kapitol 20 a 21 se objemový obsah alkoholu stanovuje při teplotě 20 °C.
3. Pro účely čísla 2202 se výrazem „nealkoholické nápoje“ rozumějí nápoje, jejichž objemový obsah alkoholu nepřesahuje 0,5 % obj.
Alkoholické nápoje se zařazují podle druhu do čísel 2203 až 2206 nebo 2208.
Poznámka k položce
1. Pro účely položky 2204 10 se výrazem „šumivá vína“ rozumějí vína, která mají při uchovávání v uzavřených nádobách při teplotě
20 °C přetlak nejméně 3 bary.
Doplňkové poznámky
1. Podpoložka 2202 10 00 zahrnuje vody, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo ochucené, za předpokladu,
že jsou určeny k přímé spotřebě jako nápoj.
2. Pro účely čísel 2204 a 2205 a podpoložky 2206 00 10 je:
a) „skutečný objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °
C;
b) „potenciální objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukru
obsaženého ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °C;
c) „celkový objemový obsah alkoholu“ součet skutečného a potenciálního objemového obsahu alkoholu;
d) „přírodní objemový obsah alkoholu“ celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoliv obohacením;
e) „% obj“ symbol (zkratka) pro objemový obsah alkoholu.
3. Pro účely podpoložky 2204 30 10 se za „hroznový mošt částečně zkvašený“ považuje výrobek získaný kvašením hroznového moštu, který má
skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 1 % obj. a nižší než tři pětiny svého celkového objemového obsahu alkoholu.
4. Pro účely položek 2204 21 a 2204 29:
A. Výrazem „celkový suchý extrakt“ se rozumí obsah všech substancí v gramech na litr výrobku, které za daných fyzikálních podmínek nevyprchají.
Určení celkového suchého extraktu se musí provádět hustoměrem při teplotě 20 °C.
B. a) Přítomnost množství celkového suchého extraktu na 1 litr ve výrobcích patřících do podpoložek 2204 21 11 až 2204 21 98
a 2204 29 11 až 2204 29 98 uvedených níže v bodech 1, 2, 3 a 4 nemá vliv na jejich zařazování:
1. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu nejvýše 13 % obj.: 90 g nebo méně celkového suchého extraktu na litr;
2. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 13 % obj., avšak nejvýše 15 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
3. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 15 % obj., avšak nejvýše 18 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
4. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 18 % obj., avšak nejvýše 22 % obj.: 330 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr.
Výrobky, které vykazují celkový suchý extrakt převyšující maximum uvedené výše u každé kategorie, se zařadí vždy do první následující
kategorie, přičemž pokud celkový obsah suchého extraktu převyšuje 330 g/l, výrobky se zařadí do podpoložek 2204 21 98 a 2204 29 98;
b) výše uvedená pravidla se nevztahují na produkty podpoložek 2204 21 23 a 2204 29 11.
5. Podpoložky 2204 21 11 až 2204 21 98 a 2204 29 11 až 2204 29 98 by měly zahrnovat:
a) hroznový mošt z čerstvých hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., avšak méně než 15 % obj., a
— byl získán přidáním produktu vzniklého destilací vína do nezkvašeného hroznového moštu, jehož přírodní objemový obsah alkoholu je
nejméně 8,5 % obj.;
b) víno s přísadou alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 18 % obj., avšak nejvýše 24 % obj.,
— byl získán výhradně přidáním nerektifikovaného produktu pocházejícího z destilace vína a majícího skutečný objemový obsah alkoholu
nejvýše 86 % obj. k vínu, které neobsahuje zbytkový cukr, a
— má obsah těkavých kyselin nejvýše 1,5 g na 1 litr, vyjádřený jako kyselina octová;
c) likérové víno, tj. produkt, který:
— má celkový objemový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj. a skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 15 % obj., avšak nejvýše
22 % obj., a
— byl získán z hroznového moštu nebo z vína, jež musí pocházet z odrůd vinné révy uznávaných v třetí zemi původu za způsobilé pro výrobu
likérového vína a které má přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., a to
— zmrazením nebo
— přidáním níže uvedených produktů v průběhu kvašení nebo po něm:
— produktu z destilace vína,
— koncentrovaného hroznového moštu, nebo u některých likérových vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, která
jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60) a u nichž je takový postup
tradiční, hroznového moštu, jehož zvyšování koncentrace se provádělo přímým ohřevem a který odpovídá, s výjimkou této operace,
definici koncentrovaného hroznového moštu nebo
— směsi těchto produktů.
Avšak některá likérová vína s označením původu nebo se zeměpisným označením, která jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60), mohou být vzhledem ke kategorii zboží, postupům při výrobě vína a příslušným omezením získána
z nekvašeného moštu z čerstvých hroznů, aniž by tento hroznový mošt musel mít přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj.
6. Pro účely položek 2204 10, 2204 21 a 2204 29:
a) se výrazy „vína s chráněným označením původu (CHOP)“ a „vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO)“ rozumějí vína, která jsou
v souladu s ustanoveními článků 93 až 108 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013,
s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními předpisy;
b) se výrazem „odrůdová vína“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními článku 120 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními
předpisy;
c) se výrazem „vína vyráběná v Evropské unii“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671) a článkem 55 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009,
s. 60).
7. Pro účely podpoložek 2204 30 92 a 2204 30 96 se výrazem „koncentrovaný vinný mošt“ rozumí vinný mošt, jehož hodnota při teplotě 20 °C,
zjištěná refraktometrem (použitým podle metody uvedené ve Sborníku mezinárodních analytických metod pro vína a mošty Mezinárodní organizace
pro révu vinnou a víno, jak bylo zveřejněno v řadě C Úředního věstníku) je nejméně 50,9 %.
8. Za výrobky čísla 2205 jsou považovány pouze vermut a ostatní vína z čerstvých hroznů, ochucené bylinami nebo aromatickými látkami, které mají
skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.
9. Pro účely podpoložky 2206 00 10 se výrazem „matolinové víno“ rozumí výrobek získaný zkvašením výlisků čistých hroznů máčených ve vodě
(matolin) nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou.
10. Pro účely podpoložek 2206 00 31 a2206 00 39 se výrazem „šumivé“ rozumějí:
— kvašené (fermentované) nápoje v lahvích uzavřených zátkou ve tvaru „hříbku“, přidržovanou svorkami nebo kovovými svěrkami,
— kvašené (fermentované) nápoje v jiné obchodní úpravě, které mají při teplotě 20 °C přetlak nejméně 1,5 baru.
11. Pro účely podpoložek 2209 00 11 a 2209 00 19 se výrazem „vinný ocet“ rozumí ocet, který byl vyroben výlučně octovým kvašením vína a má
celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina octová, nejméně 60 g na 1 litr.
12. Položka 2207 20 zahrnuje směsi ethylalkoholu používané jako surovina k výrobě paliv pro motorová vozidla, s obsahem alkoholu 50 % obj. nebo
více a denaturované jedním nebo více z těchto prostředků:
a) motorový benzin (vyhovující EN 228);
b) terc-butyl(ethyl)ether (ethyl-terc-butyl-ether, ETBE);
c) methyl-terc-butyl-ether (MTBE);
d) 2-methyl-2-propanol (terc-butylalkohol, terciární butylalkohol, TBA);
e) 2-methyl-1-propanol (2-methyl-propan-1-ol, isobutanol);
f) 2-propanol (isopropylalkohol, propan-2-ol, isopropanol).
Denaturační prostředky uvedené v odst. 1 písm. e) a f) musí být použity v kombinaci s alespoň jedním denaturačním prostředkem uvedeným
v odst. 1 písm. a) až d).

KAPITOLA 22