7210 90 80-Ostatní
Kromě smaltovaných plechů nebo desek, patří do této podpoložky ještě desky a plechy postříbřené, pozlacené nebo pokovené platinou, tj. potažené drahými kovy na jedné nebo obou stranách, a to procesy jinými než plátováním. Do těchto procesů spadá hlavně elektrolytické nanášení, nastříkávání a napařování ve vakuu (viz vysvětlivky k HS k této kapitole, část IV) C), bod 2, písm. d) iv)).
–
7210 90 80 91
7210 90 80-Ostatní
Kromě smaltovaných plechů nebo desek, patří do této podpoložky ještě desky a plechy postříbřené, pozlacené nebo pokovené platinou, tj. potažené drahými kovy na jedné nebo obou stranách, a to procesy jinými než plátováním. Do těchto procesů spadá hlavně elektrolytické nanášení, nastříkávání a napařování ve vakuu (viz vysvětlivky k HS k této kapitole, část IV) C), bod 2, písm. d) iv)).
–
7210 90 80 99
7103 91 00 a 7103 99 00-Jinak opracované
Viz vysvětlivky k HS k položkám 7103 91 a 7103 99.
Kameny upravené jako dublety nebo triplety jsou považovány za podřadné kameny, získávané vrstvením jednoho kamene (horní část dublety nebo triplety) a buď na jeden nebo dva jiné kameny (obyčejně menší kvality) nebo na jiný základ (například rekonstituovaný kámen nebo sklo).
Pokud jde o kameny, které nejsou považovány za jinak opracované pro účely těchto podpoložek, a také kameny, které, i když nejsou zasazeny nebo zamontovány, patří do kapitoly 90 nebo 91, viz vysvětlivky k HS k číslu 7103, třetí a pátý odstavec.
Surové kameny (obvykle nazývané „blanks“) patří do podpoložky 7103 10 00.
7103 91 00-Rubíny, safíry a smaragdy
Rubíny jsou jedním z druhů korundu, jehož červená barva je způsobena stopami solí chromu.
Safír je rovněž druh korundu, jehož tmavě modrá barva je způsobena přítomností stop solí kobaltu.
Smaragd je druh berylu. Obvykle se nalézá ve formě hranolů a jeho zelenou barvu získává ze stop oxidu chrómu. Je nepatrně tvrdší než křemen, ale méně tvrdší než korund a diamant, smaragd vděčí za svojí vysokou hodnotu své barvě a průhlednosti. Nejčastěji je broušen do pravoúhelníků nebo čtverců.
–
7103 91
7103 91 00 a 7103 99 00-Jinak opracované
Viz vysvětlivky k HS k položkám 7103 91 a 7103 99.
Kameny upravené jako dublety nebo triplety jsou považovány za podřadné kameny, získávané vrstvením jednoho kamene (horní část dublety nebo triplety) a buď na jeden nebo dva jiné kameny (obyčejně menší kvality) nebo na jiný základ (například rekonstituovaný kámen nebo sklo).
Pokud jde o kameny, které nejsou považovány za jinak opracované pro účely těchto podpoložek, a také kameny, které, i když nejsou zasazeny nebo zamontovány, patří do kapitoly 90 nebo 91, viz vysvětlivky k HS k číslu 7103, třetí a pátý odstavec.
Surové kameny (obvykle nazývané „blanks“) patří do podpoložky 7103 10 00.
7103 91 00-Rubíny, safíry a smaragdy
Rubíny jsou jedním z druhů korundu, jehož červená barva je způsobena stopami solí chromu.
Safír je rovněž druh korundu, jehož tmavě modrá barva je způsobena přítomností stop solí kobaltu.
Smaragd je druh berylu. Obvykle se nalézá ve formě hranolů a jeho zelenou barvu získává ze stop oxidu chrómu. Je nepatrně tvrdší než křemen, ale méně tvrdší než korund a diamant, smaragd vděčí za svojí vysokou hodnotu své barvě a průhlednosti. Nejčastěji je broušen do pravoúhelníků nebo čtverců.
–
7103 91
7103 91 00 a 7103 99 00-Jinak opracované
Viz vysvětlivky k HS k položkám 7103 91 a 7103 99.
Kameny upravené jako dublety nebo triplety jsou považovány za podřadné kameny, získávané vrstvením jednoho kamene (horní část dublety nebo triplety) a buď na jeden nebo dva jiné kameny (obyčejně menší kvality) nebo na jiný základ (například rekonstituovaný kámen nebo sklo).
Pokud jde o kameny, které nejsou považovány za jinak opracované pro účely těchto podpoložek, a také kameny, které, i když nejsou zasazeny nebo zamontovány, patří do kapitoly 90 nebo 91, viz vysvětlivky k HS k číslu 7103, třetí a pátý odstavec.
Surové kameny (obvykle nazývané „blanks“) patří do podpoložky 7103 10 00.
–
7103 99
6110 20 10-Roláky
Za roláky v různém provedení se považují následující oděvy: lehké, těsně padnoucí jemně pletené oděvy, které zakrývají horní část těla, jsou jednobarevné nebo vícebarevné, s rukávy nebo bez nich a mají zarolovaný límec na nejrůznější způsob bez rozhalení.
Výraz „jemně pletené“ znamená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky na cm jak ve vodorovném směru (řádky), tak i ve svislém směru (sloupky), počítáno na jedné straně vzorku, který má rozměry 10 × 10 cm.
Lehké roláky jsou zpravidla upleteny jako jednolícní pletenina (žerzej), žebrová pletenina (oboulícní pletenina) (1×1) nebo interlok.
Jednolícní pletenina (žerzej) je nejjednodušší forma zátažné pleteniny (Obrázek 1), očka na lícní straně vypadají jako malá „V“ nebo obrácená „V“ (Obrázek 2) a očka na rubu jako provázané smyčky (Obrázek 3).
Jemná pletenina žebrového typu (oboulícní pletenina) (Obrázek 4) má střídavě v každé řadě lícní a rubní očko (1×1)
(Obrázek 5); na jednom povrchu jsou tedy žebra, která odpovídají prolamování na povrchu druhém. Oba povrchy takové pleteniny vypadají stejně (Obrázky 6 a 7).
Interlok je dvojitá žebrová pletenina, která na obou stranách vypadá zcela stejně. Tento efekt se dosahuje provazováním
oček ze dvou oboulícních vazeb (Obrázek 8), takže na obou stranách pleteniny očko z jednoho žebra se střídá s očkem z odpovídajícího žebra na opačné straně textilie (Obrázek 9). Žebra na jedné straně pleteniny odpovídají tudíž žebrům na straně druhé (Obrázky 10 a 11).
–
6110 20 10
5701-Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené
Předběžné a konečné stádium výroby vázaných koberců, koberečků a předložek, jak je popsáno ve vysvětlivkách k HS k číslu 5701, představuje prosté protkávání několika útkových nití s osnovními nitěmi tak, že konce nebo „čela“ koberce jsou držena na místě. Tyto tkané konce lze někdy doplnit bordurami.
Když se konečné stádium výroby koberce dokončí, osnova se v určité vzdálenosti od „čel“ odstřihne. Takto vzniklé třásně sestávají z volných konců osnovy. U kvalitních koberců se tyto třásně někdy rozdělují do několika skupin, které se svazují a uzlíky se posunou co nejblíže ke tkané části, aby se zabránilo vyvléknutí útkových nití z třásně. Existují rovněž koberce, u nichž se třásně doplňují, takže tyto třásně netvoří osnova samotného koberce.
U většiny koberců je možno podle vzoru odlišit hlavní plochu od bordury. Bordura vlastně vytváří rámec pro hlavní plochu koberce a spojuje ji s okraji a čely koberce.
Ručně zhotovené koberce pravoúhlého tvaru mají jen zřídka okraje, které jsou přesně rovnoběžné. Je-li tedy třeba zjistit plochu, rozměry koberce se určují od středových čar, tedy přímek procházejících středem protilehlých stran.
Při výpočtu plochy každého koberce se zlomky čtverečného decimetru nezapočítávají.
–
5701
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 11
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 11
5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového
Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.
5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy
Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.
–
5007 20 11 10