6402200000 80-Obuv se svrškem z řemínků nebo pásků připevněných k podešvi čepy

6402 20 00-Obuv se svrškem z řemínků nebo pásků připevněných k podešvi čepy

Pro použití této podpoložky není nutné, aby byly čepy viditelné na zevní podešvi, která je v kontaktu se zemí; mohou být rovněž připevněny ke stélce a/nebo k mezipodešvi. Postranní kusy vystupující z podešve se nepovažují za část podešve.

6402 20

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

4504101100 10-Zátky a uzávěry

4504 10 11-Pro šumivá vína, včetně zátek s kotoučem z přírodního korku

Do této podpoložky patří válcovité zátky a uzávěry pro lahve šumivého vína. Průměr těchto zátek a uzávěrů je zjevně větší než hrdlo lahve, takže těsně přiléhají, jakmile jsou vloženy do lahve. Po použití (tj. pokud je zátka vytažena z lahve), mají tvar zobrazený ve vysvětlivkách k podpoložkám 2204 21 06 až 2204 21 09.
Horní část těchto zátek a uzávěrů je často tvořena aglomerovaným korkem a dolní část (tj. část, které má být v kontaktu se šumivým vínem) přírodním korkem:

4504 10 11

4504101100 80-Pro šumivá vína, včetně zátek s kotoučem z přírodního korku

4504 10 11-Pro šumivá vína, včetně zátek s kotoučem z přírodního korku

Do této podpoložky patří válcovité zátky a uzávěry pro lahve šumivého vína. Průměr těchto zátek a uzávěrů je zjevně větší než hrdlo lahve, takže těsně přiléhají, jakmile jsou vloženy do lahve. Po použití (tj. pokud je zátka vytažena z lahve), mají tvar zobrazený ve vysvětlivkách k podpoložkám 2204 21 06 až 2204 21 09.
Horní část těchto zátek a uzávěrů je často tvořena aglomerovaným korkem a dolní část (tj. část, které má být v kontaktu se šumivým vínem) přírodním korkem:

4504 10 11

3824902000 80-Getry (pohlcovače plynů) pro vakuové trubice

3824 90 20-Getry (pohlcovače plynů) pro vakuové trubice

Do této podpoložky patří výrobky označované jako „getry“. Ty se dělí na „zábleskové getry“ a „objemové getry“.
Getry první skupiny jsou odpařeny v trubici během její výroby; mezi ně patří: produkty skládající se jak z bária, tak i z hliníku, hořčíku, tantalu, thória atd., ve formě drátů nebo pelet; směsi sestávající ze směsi uhličitanu barnatého a stroncnatého na tantalovém drátu.
Getry druhé kategorie jsou pouze zahřáty, ale ne odpařeny a mají pouze kontaktní absorpční účinek. Obecně jsou složeny z čistých kovů (tantal, wolfram, zirkonium, niob, thorium) ve formě drátů, destiček atd. a nemohou být tedy zařazeny do této podpoložky.

3824 90 20

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované prvky nebo sloučeniny, kromě následujících:
1) umělý grafit (číslo 3801);
2) insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky
a podobné výrobky upravené tak, jak je popsáno v čísle 3808;
3) výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách (číslo 3813);
4) certifikované referenční materiály specifikované v níže uvedené poznámce 2;
5) výrobky specifikované v níže uvedené poznámce 3 písm. a) nebo c);
b) směsi chemikálií s potravinami nebo jinými látkami s výživnou hodnotou, používané při přípravě lidských potravin (zpravidla
číslo 2106);
c) struska, popel a zbytky (včetně kalů, jiných než splaškového kalu) obsahující kovy, arsen nebo jejich směsi a splňující požadavky
poznámky 3 písm. a) nebo b) ke kapitole 26 (číslo 2620);
d) léky (číslo 3003 nebo 3004); nebo
e) vyčerpané katalyzátory používané k získání obecných kovů nebo k výrobě chemických sloučenin obecných kovů (číslo 2620),
vyčerpané katalyzátory používané zejména k rekuperaci drahých kovů (číslo 7112) nebo katalyzátory složené z kovů nebo
kovových slitin, například ve formě jemně rozptýleného prášku nebo pletiva (třída XIV nebo XV).
2. A) Pro účely čísla 3822 se výrazem „certifikované referenční materiály“ rozumí referenční materiály, které jsou doprovázeny
certifikátem, v němž jsou uvedeny hodnoty certifikovaných vlastností, metody použité ke stanovení těchto hodnot a stupeň jistoty
jednotlivých hodnot, a které jsou vhodné pro analytické, kalibrační nebo referenční účely.
B) S výjimkou výrobků kapitoly 28 nebo 29 má při zařazování certifikovaných referenčních materiálů číslo 3822 přednost před
jakýmkoli jiným číslem nomenklatury.
3. Do čísla 3824 patří následující zboží, které nemá být zařazováno do jakéhokoliv jiného čísla nomenklatury:
a) umělé krystaly (jiné než optické články) z oxidu hořečnatého nebo halogenidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin
o hmotnosti jednotlivých kusů nejméně 2,5 g;
b) přiboudlina; Dippelův olej;
c) odstraňovače inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej;
d) přípravky k opravě chyb na rozmnožovacích blánách, jiné kapaliny k opravám a korekční pásky (jiné než zboží čísla 9612),
v balení pro drobný prodej; a
e) keramické žároměrky pro kontrolu teploty v pecích, tavitelné (například Segerovy jehlánky).
4. V celé nomenklatuře výraz „komunální odpad“ znamená odpad shromážděný z domácností, hotelů, restaurací, nemocnic, obchodů,
kanceláří atd., smetí ze silnic a chodníků, stejně jako stavební a demoliční odpad. Komunální odpad zpravidla obsahuje velké
množství různých materiálů, např. plasty, kaučuk, dřevo, papír, textilie, sklo, kovy, potraviny, rozbitý nábytek a jiné poškozené nebo
vyřazené výrobky. Výraz „komunální odpad“ však nezahrnuje:
a) jednotlivé materiály nebo výrobky vytříděné z odpadu, např. odpady z plastů, kaučuku, dřeva, papíru, textilií, skla nebo kovů
a použité baterie, které se zařazují do svých odpovídajících čísel v nomenklatuře;
b) průmyslový odpad;
c) farmaceutický odpad, jak je definován v poznámce 4 písm. k) ke kapitole 30; nebo
d) klinický odpad, jak je definován v níže uvedené poznámce 6 písm. a).
5. Pro účely čísla 3825 výraz „splaškový kal“ znamená kal, který vzniká v městských zařízeních na zpracování odpadních vod a který
obsahuje předzpracovaný odpad, zbytky z čištění a nestabilizovaný kal. Stabilizovaný kal vhodný pro použití jako hnojivo sem
nepatří (kapitola 31).
6. Pro účely čísla 3825 se výraz „ostatní odpady“ vztahuje na:
a) klinický odpad, tj. kontaminovaný odpad vznikající při lékařském výzkumu, vyšetření, ošetření nebo jiných lékařských,
chirurgických, stomatologických nebo veterinárních procedurách, který často obsahuje choroboplodné zárodky a farmaceutické
látky a u kterého je nutný zvláštní postup likvidace (například znečištěné oděvy, použité rukavice a použité injekční stříkačky);
b) odpadní organická rozpouštědla;
c) odpadní kapaliny z lázní na moření kovu, odpadní hydraulické, brzdové a nemrznoucí kapaliny; a
d) ostatní odpady z chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví.
Výraz „ostatní odpady“ však nezahrnuje odpady, které obsahují převážně minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů (číslo 2710).
7. Pro účely čísla 3826 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané z živočišných
nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Poznámky k položkám
1. Do položky 3808 50 patří pouze zboží čísla 3808, které obsahuje jednu nebo více z následujících látek: aldrin (ISO); binapakryl (ISO);
kamfechlor (ISO) (toxafen); kaptafol (ISO); chlordan (ISO); chlordimeform (ISO); chlorbenzilát (ISO); DDT (ISO) (klofenotan (INN),
1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan); dieldrin (ISO, INN); 4,6-dinitro-o-kresol (DNOC (ISO)) nebo jeho soli; dinoseb (ISO), jeho
soli nebo estery; ethylendibromid (ISO) (1,2-dibromethan); ethylendichlorid (ISO) (1,2-dichlorethan); fluoracetamid (ISO); heptachlor
(ISO); hexachlorbenzen (ISO); 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH (ISO)), včetně lindanu (ISO, INN); sloučeniny rtuti;
methamidofos (ISO); monokrotofos (ISO); oxiran (ethylenoxid); parathion (ISO); parathion-methyl (ISO) (methyl-parathion);
pentachlorfenol (ISO), jeho soli nebo estery; fosfamidon (ISO); 2,4,5-T (ISO) (kyselina 2,4,5-trichlorfenoxyoctová), její soli nebo estery,
sloučeniny tributylcínu.
Do položky 3808 50 patří rovněž přípravky ve formě popraše obsahující směs benomylu (ISO), karbofuranu (ISO) a thiramu (ISO).
2. Ve smyslu položek 3825 41 a 3825 49 se „odpadními organickými rozpouštědly“ rozumí odpady obsahující převážně organická
rozpouštědla, která bez ohledu na to, zda jsou určena k znovuzískání rozpouštědel či nikoliv, nejsou vhodná k dalšímu použití jako
původní výrobky.

KAPITOLA 38

KAPITOLA 33-VONNÉ SILICE A PRYSKYŘICE; VOŇAVKÁŘSKÉ, KOSMETICKÉ NEBO TOALETNÍ PŘÍPRAVKY

KAPITOLA 33-VONNÉ SILICE A PRYSKYŘICE; VOŇAVKÁŘSKÉ, KOSMETICKÉ NEBO TOALETNÍ PŘÍPRAVKY

KAPITOLA 33-VONNÉ SILICE A PRYSKYŘICE; VOŇAVKÁŘSKÉ, KOSMETICKÉ NEBO TOALETNÍ PŘÍPRAVKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) přírodní klejopryskyřice nebo rostlinné výtažky čísla 1301 nebo 1302;
b) mýdlo a jiné výrobky čísla 3401; nebo
c) terpentýnová silice, borová silice nebo sulfátová terpentýnová silice nebo jiné výrobky čísla 3805.
2. Výraz „vonné látky“ v čísle 3302 se týká pouze látek čísla 3301, vonných složek izolovaných z těchto látek nebo syntetických
aromatických látek.
3. Do čísel 3303 až 3307 patří, inter alia, výrobky, též smíšené (jiné než vodné destiláty a vodné roztoky silic) vhodné pro použití jako
výrobky těchto čísel a upravené v balení pro drobný prodej se zřetelem k tomuto použití.
4. Výrazem „voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky“ v čísle 3307 se rozumějí, inter alia, následující výrobky: parfémované
sáčky; přípravky vydávající vůni při spalování; parfémované papíry a papíry impregnované nebo povrstvené kosmetickými
prostředky; roztoky na kontaktní čočky nebo umělé oči; vaty, plsti a netkané textilie impregnované, povrstvené nebo potažené
parfémem nebo kosmetickými prostředky; toaletní přípravky pro zvířata.

KAPITOLA 33

2401000000 80-Nezpracovaný tabák; tabákový odpad

2401-Nezpracovaný tabák; tabákový odpad

Pokud jde o tabák v přírodním nebo nezpracovaném stavu, viz vysvětlivky k HS k číslu 2401, odstavec 1.
Je třeba poznamenat, že:
a) tabákem „sušeným teplým vzduchem (flue-cured)“ typu Virginia se rozumí tabák sušený v umělých atmosferických podmínkách procesem řízeného tepla a ventilace bez toho, aby se tabákové listy dostaly do kontaktu s kouřem; barva sušeného tabáku se obvykle pohybuje od citrónové po velmi tmavě oranžovou nebo červenou. Jiné barvy a kombinace barev jsou často důsledkem odlišné zralosti nebo pěstování a technologie sušení;
b) tabákem „sušeným přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)“ typu Burley se rozumí tabák sušený v přírodních atmosferických podmínkách a který, jestliže bylo dodatečně použito teplo a cirkulace vzduchu, nemá vůni po kouři; listy jsou obvykle světle hnědé až načervenalé. Jiné barvy a kombinace barev jsou často důsledkem odlišné zralosti nebo pěstování a technologie sušení;
c) tabákem „sušeným přirozenou cirkulací vzduchu (light air-cured)“ typu Maryland se rozumí tabák sušený v přírodních atmosferických podmínkách a který, jestliže bylo dodatečně použito teplo a cirkulace vzduchu, nemá vůni po kouři; listy jsou obvykle světle žluté až tmavě třešňově červené. Jiné barvy a kombinace barev jsou často důsledkem odlišné zralosti nebo pěstování a technologie sušení;
d) tabákem „sušeným otevřeným ohněm (fire-cured)“ se rozumí tabák sušený v umělých atmosferických podmínkách při použití otevřeného ohně, z něhož byl kouř ze dřeva částečně absorbován tabákem. Tabákové listy „sušené otevřeným ohněm (fire-cured)“ jsou obvykle silnější než listy Burley, listy sušené teplým vzduchem (flue-cured) nebo listy Maryland z odpovídajícího místa na stonku. Barva se obvykle pohybuje od žlutohnědé po velmi tmavě hnědou. Jiné barvy a kombinace barev jsou často důsledkem odlišné zralosti nebo pěstování a technologie sušení.
Tabák „sušený při denním světle (sun-cured)“ je sušen přímo slunečním teplem na otevřeném vzduchu a za plného denního světla.
Do tohoto čísla nepatří živé tabákové rostliny (číslo 0602).

2401