6202 11 00 až 6202 19 00-Kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky
Použijí se, mutatis mutandis, vysvětlivky k podpoložkám 6201 11 00 až 6201 19 00, podle níž jsou odpovídající rozměry pro dámské oděvy (s výjimkou dívčích) následující:
Délka v centimetrech měřená na zadním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okraji oděvu – dámské standardní velikosti (s výjimkou dívčích)
–
6202 13
6201 91 00 až 6201 99 00-Ostatní
Do těchto podpoložek patří větrovky, bundy a podobné výrobky, popsané níže:
1. Bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky
Bundy jsou oděvy určené k ochraně proti větru, chladu a dešti. Mají mnoho společných rysů s bundami s kapucí (parka), ale liší se, kromě jiných věcí, jejich délkou. Ta se může pohybovat od délky pod pas až k délce do půli stehen, ale už ne níže.
Bundy těchto podpoložek jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00).
Bundy mají následující rysy:
— kapuci (někdy skrytou v límci oděvu);
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky nebo suchý zip, často krytým ochrannou lištou;
— mají podšívku (která může být prošívaná nebo vycpávaná);
— dlouhé rukávy.
Navíc mají bundy nejméně jeden z následujících rysů:
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase a/nebo ve spodní části oděvu;
— konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— límec;
— kapsy.
V souvislosti s bundami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje:
a) Oděvy, které mají charakteristické rysy bundy, s výjimkou buď:
— kapuci, nebo
— podšívky.
Mezi ně patří rovněž oděvy definované výše jako bundy, které mají pouze částečné rozhalení a zapínání vepředu. Nepatří sem oděvy, které nemají ani kapuci, ani podšívku.
b) Oděvy bez podšívky, které mají dlouhé rukávy a sahají pod boky, avšak ne přes půli stehen. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00) a jsou nepropustné nebo upravené tak, aby poskytly adekvátní ochranu zejména proti dešti.
Mají kapuci, ale obvykle nemají vepředu rozhalení po celé délce oděvu. Pokud mají jen částečné rozhalení, nemusí mít zapínací systém, ale v tomto případě musí mít v rozhalení ochranný klínek. Obvykle mají na koncích rukávů a ve spodní části oděvu pružné nebo stahovací okraje.
Oděvy, které by jinak byly zahrnuty pod výraz „bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky“, ale nemají ani kapuci, ani podšívku, však mohou být zahrnuty pod výraz „a podobné výrobky“, pokud je použit ve vztahu k větrovkám.
2. Větrovky a podobné výrobky
a) Větrovky jsou oděvy určené k tomu, aby poskytly určitou ochranu proti nepřízni počasí. Sahají na boky nebo těsně pod ně. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin. Jsou obvykle nepromokavé, ale na rozdíl od bund nemají kapuci.
Větrovky mají následující rysy:
— dlouhé rukávy;
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo;
— mají podšívku, která není ani prošívaná, ani vycpávaná;
— límec;
— prostředky ke stažení dolní části (obyčejně v dolním okraji).
Kromě toho mohou mít konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem.
b) Krátké větrovky (běžně nazývané jako „bluzony“) jsou svrchní oděvy zakrývající horní část těla. Mají obvykle rovný, volný střih, který jim dodává vzhled blůzy, a sahají k pasu nebo těsně pod něj. Mají dlouhé rukávy, které sahají pod spodní okraj oděvu. Textilie, z nichž jsou vyrobeny, nemusejí mít úpravu proti povětrnostním vlivům.
Krátké větrovky mají následující rysy:
— přiléhavý výstřih, s límcem nebo bez něj;
— úplné nebo částečné zapínání v předním díle s jakýmkoliv způsobem zapínání;
— konce rukávů obyčejně přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— pružný nebo nějak jinak stažený spodní okraj oděvu.
Navíc krátké větrovky mohou mít:
— vnější kapsy; a/nebo
— podšívku; a/nebo
— kapuci.
V souvislosti s krátkými větrovkami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje oděvy, které mají všechny charakteristické rysy popsané v písm. b) výše, s výjimkou jednoho z následujících:
— přiléhavý výstřih; nebo
— bez rozhalení ve předním díle, s přiléhavým výstřihem nebo jiným výstřihem, nebo
— rozhalení ve předním díle bez žádného zapínání.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6201 11 00 až 6201 19 00;
b) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6202 11 00 až 6202 19 00;
c) saka a blejzry (sportovní saka) patřící do podpoložek 6203 31 00 až 6203 39 90 nebo 6204 31 00 až 6204 39 90;
d) bundy, větrovky, bundy do pasu a podobné výrobky, z textilií čísla 5903, 5906 nebo 5907 00 00 nebo z netkaných textilií čísla 5603, patřící do čísla 6210.
–
6201 93
6201 11 00 až 6201 19 00-Kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky
Jedním z charakteristických rysů těchto „kabátů a podobných výrobků“ je, že, když se nosí, pokrývají tělo nejméně do poloviny stehen.
Obvykle, v případě standardních velikostí (normálních velikostí) pánských oděvů (s výjimkou chlapeckých), odpovídá tato minimální délka, měřeno od švu límce v týlu (sedmý obratel) ke spodnímu okraji, při na plocho položeném oděvu, rozměru v centimetrech, který je uveden v tabulce níže (viz náčrt níže).
Rozměry uvedené v tabulce představují průměry vzaté z mnoha pánských (s výjimkou chlapeckých) oděvů ve standardních velikostech (normálních velikostech) – S (small, malá velikost), M (medium, střední velikost) a L (large, velká velikost).
Délka v centimetrech měřená na zadním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okraji oděvu – pánské standardní velikosti (s výjimkou chlapeckých)
Oděvy, které nejsou dostatečně dlouhé, aby byly zařazeny jako kabáty nebo podobné výrobky, s výjimkou krátkých plášťů (krátké pláště a podobné výrobky – viz definice níže), které sem rovněž patří, se zařazují do podpoložek 6201 91 00 až 6201 99 00.
Krátké pláště
Krátké pláště jsou volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy a nosí se přes veškeré jiné oděvy jako ochrana proti nepřízni počasí. Jsou více formálnější než bundy s kapucí (parka) a obvykle jsou vyrobeny z nelehčených textilií (například z tvídu, lodenu), jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5602, 5603, 5903, 5906 nebo 5907 00 00. Krátké pláště jsou různých délek, od délky pod rozkrok po délku do půlky stehen. Mohou být jednořadové nebo dvouřadové.
Krátké pláště mají všeobecně následující rysy:
— v předním díle mají úplné zapínání na knoflíky, ale někdy na zdrhovadlo nebo stiskací knoflíky,
— mají podšívku, která může být vyjímatelná (která může být vycpávaná a/nebo prošívaná),
— mají ve středu zad rozparek nebo postranní rozparky.
Možné další rysy:
— kapsy,
— límec.
Krátké pláště nemají následující rysy:
— kapuci,
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase a/nebo ve spodní části oděvu. Toto však nevylučuje možnost přítomnosti opasku.
Výraz „a podobné výrobky“, pokud jde o krátké pláště, zahrnuje rovněž oděvy, které mají stejné charakteristické rysy jako krátké pláště, ale mají kapuci.
Do těchto podpoložek patří oděvy označované jako parka (bundy s kapucí), což jsou charakteristicky stylizované oděvy určené k zajištění ochrany proti chladu, větru a dešti. Jsou to volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy. Parka (bundy s kapucí) těchto podpoložek jsou vyrobeny z nelehčených, hustě tkaných tkanin, jiných, než které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00. Parka (bundy s kapucí) jsou různých délek od délky od půli stehen po délku ke kolenům.
Parka (bundy s kapucí) musí mít rovněž všechny následující rysy:
— kapuci;
— na předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky nebo suchý zip, často kryté ochrannou lištou;
— mají podšívku, která je obyčejně prošívaná nebo je z imitace kožešiny;
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase, s výjimkou opasku;
— vnější kapsy.
–
6201 13
5601 21 10 až 5601 29 00-Vata z textilních materiálů a výrobky z ní
Do těchto podpoložek patří „bavlněné smotky“, tyčinky ze dřeva, plastu nebo svinutého papíru, které mají na jednom nebo obou koncích „smotek“ vaty a používají se na čištění uší, nosních dírek, nehtů atd., pro aplikaci antiseptik nebo pleťových vod a při líčení.
–
5601 22
4202-Lodní kufry, cestovní kufry a kufříky, včetně toaletních kufříků, diplomatky, aktovky, školní brašny, pouzdra na brýle, divadelní kukátka, dalekohledy, fotografické přístroje, kamery, hudební nástroje, zbraně a podobné schránky; cestovní vaky a brašny, tašky na potraviny nebo nápoje s tepelnou izolací, neceséry, batohy, kabelky, nákupní tašky, náprsní tašky, peněženky, pouzdra na mapy, pouzdra na cigarety, pytlíky na tabák, brašny na nářadí, sportovní tašky a vaky, pouzdra na láhve, pouzdra na šperky, pudřenky, kazety na zlatnické zboží a podobné schránky z přírodní nebo kompozitní usně, z fólií z plastů, z textilních materiálů, vulkánfíbru nebo lepenky, nebo potažené zcela nebo z větší části těmito materiály nebo papírem
Pro definici výrazu „vnější povrch“ viz doplňková poznámka 1 k této kapitole a vysvětlivky k HS k položkám 4202 11, 4202 21, 4202 31 a 4202 91.
Do tohoto čísla patří pouzdra na rakety, která pokrývají celou raketu, též vybavená držadlem nebo ramenním popruhem.
Do tohoto čísla však nepatří pouzdra na hlavy tenisových raket, badmintonových raket, golfových holí atd., jsou-li vyrobená z textilie (obvykle potažené plasty), též jsou-li vybavena kapsou na míče (číslo 6307).
–
4202
3917 29 00-Z ostatních plastů
Do této podpoložky patří trubky, potrubí a hadice vyrobené z kondenzačních nebo přeskupených polymerních produktů, též chemicky modifikovaných, jako jsou fenolové pryskyřice, aminové pryskyřice, alkydové pryskyřice a jiné polyestery, polyamidy, polyurethany a silikony.
Do této podpoložky patří výrobky vyrobené z produktů adiční polymerace, jako jsou polytetrahaloethyleny, polyisobutyleny, polymery styrenu, vinylidenchlorid, vinylacetát nebo jiné vinylestery a akrylové polymery.
–
3917 29
3915-Odpady, úlomky a odřezky z plastů
Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 k této kapitole.
Do tohoto čísla patří:
1. odpady, úlomky a odřezky z jednoduchých termosetových materiálů (již vytvrzených) přeměněné na primární formu;
2. odpady, úlomky a odřezky smíchaných plastů (termoplasty, termosety (již vytvrzené) nebo obou) přeměněné na primární formu.
–
3915
3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní
V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).
–
3901 90 90 93
KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH
Poznámka 6 Výraz „roztoky“, použitý jak v této poznámce, tak i v poznámce 4 ke kapitole 32 se nevztahuje na koloidní roztoky.
I. PRIMÁRNÍ FORMY
Pro definici výrazu „primární formy“ viz poznámka 6 k této kapitole a všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, „Primární formy“.
KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH
Poznámky
1. V celé nomenklatuře se výrazem „plasty“ rozumějí materiály čísel 3901 až 3914, které působením vnějšího vlivu (zpravidla tepla
a tlaku, případně rozpouštědla nebo plastifikátoru) jsou nebo byly schopné tváření buď v okamžiku polymerace, nebo v jiném dalším
stadiu lisováním, litím, protlačováním, válcováním nebo jiným způsobem do tvaru, který si zachovají, i když tento vnější vliv přestane
působit.
Jakákoliv zmínka o „plastech“ v nomenklatuře zahrnuje též vulkánfibr. Tento výraz však není možno použít pro materiály
považované za textilie třídy XI.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) mazací prostředky čísla 2710 nebo 3403;
b) vosky čísel 2712 nebo 3404;
c) samostatné chemicky definované organické sloučeniny (kapitola 29);
d) heparin nebo jeho soli (číslo 3001);
e) roztoky (jiné než kolodia) jakýchkoli výrobků uvedených v číslech 3901 až 3913 v těkavých organických rozpouštědlech, jestliže
hmotnost rozpouštědla převyšuje 50 % hmotnostních roztoku (číslo 3208); ražební fólie čísla 3212;
f) organické povrchově aktivní látky nebo přípravky čísla 3402;
g) tavené pryskyřice nebo estery pryskyřic (číslo 3806);
h) připravená aditiva pro minerální oleje (včetně benzinu) nebo pro jiné kapaliny používané pro stejné účely jako minerální oleje
(číslo 3811);
ij) připravené hydraulické kapaliny založené na polyglykolech, silikonech nebo jiných polymerech kapitoly 39 (číslo 3819);
k) diagnostické nebo laboratorní reagencie na podložce z plastů (číslo 3822);
l) syntetický kaučuk definovaný v kapitole 40 nebo výrobky z něj;
m) sedlářské a řemenářské výrobky (číslo 4201) nebo kufry, kufříky, brašny, kabely, vaky a ostatní brašnářské výrobky čísla 4202;
n) košíkářské a proutěné výrobky nebo jiné výrobky kapitoly 46;
o) krycí materiály na stěny čísla 4814;
p) výrobky třídy XI (textilie a textilní výrobky);
q) výrobky třídy XII (například obuv, pokrývky hlavy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části
a součásti);
r) bižuterie čísla 7117;
s) výrobky třídy XVI (stroje a přístroje nebo elektrická zařízení);
t) části a součásti leteckých nebo dopravních prostředků třídy XVII;
u) výrobky kapitoly 90 (například optické články, brýlové obruby a obroučky, kreslicí (rýsovací) nástroje a přístroje);
v) výrobky kapitoly 91 (například hodinková pouzdra, kryty a skříňky k hodinářským výrobkům);
w) výrobky kapitoly 92 (například hudební nástroje nebo jejich části a součásti);
x) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné ukazatele, montované stavby);
y) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
z) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, knoflíky, zdrhovadla, hřebeny, náustky nebo troubele k dýmkám, cigaretové špičky nebo
podobné výrobky, části nebo součásti termosek nebo podobných výrobků, psací pera, patentní tužky).
3. Do čísel 3901 až 3911 se zařazují pouze výrobky vyrobené chemickou syntézou, patřící do následujících kategorií:
a) kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno na 1 013 milibarů –
méně než 60 % objemu (čísla 3901 a 3902);
b) nízkomolekulární pryskyřice kumaron-indenového typu (číslo 3911);
c) ostatní syntetické polymery obsahující průměrně nejméně 5 monomerních jednotek;
d) silikony (číslo 3910);
e) resoly (číslo 3909) a ostatní předpolymery.
4. Výraz „kopolymery“ zahrnuje všechny polymery, ve kterých žádný z jednotlivých monomerů nepředstavuje 95 % hmotnostních nebo
více celkového obsahu polymeru.
Není-li stanoveno jinak, zařazují se ve smyslu této kapitoly kopolymery (včetně kopolykondenzátů, kopolyadičních produktů,
blokových kopolymerů a roubovaných kopolymerů) a směsi polymerů do čísla zahrnujícího polymery té komonomerní jednotky,
jejíž hmotnost převládá nad každou jinou jednoduchou komonomerní jednotkou. Ve smyslu této poznámky se konstituční
komonomerní jednotky polymerů, které patří do stejného čísla, započítávají společně.
Jestliže žádná jednoduchá komonomerní jednotka nepřevládá, zařazují se kopolymery nebo směsi polymerů do čísla, které je poslední
v pořadí čísel, která přicházejí v úvahu.
5. Chemicky modifikované polymery, tj. takové, ve kterých byly chemickou reakcí změněny pouze postranní řetězce hlavního řetězce
polymeru, se zařazují do čísla odpovídajícího nemodifikovanému polymeru. Toto ustanovení však neplatí pro roubované kopolymery.
6. V číslech 3901 až 3914 se výraz „primární formy“ používá pouze pro následující formy:
a) kapaliny a pasty včetně disperzí (emulzí a suspenzí) a roztoků;
b) bloky nepravidelného tvaru, kusy, prášky (včetně lisovacích prášků), granule, vločky a podobné tvary.
7. Číslo 3915 nezahrnuje odpady, úlomky a odřezky jednoduché termoplastické hmoty přeměněné na primární formu (čísla 3901 až
3914).
8. Pro účely čísla 3917 výraz „trubky, potrubí a hadice“ znamená duté výrobky, buď polotovary nebo hotové výrobky, všeobecně
používané pro vedení, rozvádění nebo distribuci plynů nebo kapalin (například žebrované zahradní hadice, děrované trubky). Tento
výraz zahrnuje též umělá uzenářská střeva a jiné ploché trubky a hadice. Avšak, kromě posledně uvedených, ty produkty, které mají
jiný vnitřní průřez než kruhový, oválný, pravoúhlý (jejichž délka nepřesahuje 1,5krát šířku) nebo ve tvaru pravidelného
mnohoúhelníku, nejsou považovány za trubky, potrubí a hadice, nýbrž za profily.
9. Pro účely čísla 3918 se výraz „obklady stěn nebo stropů z plastů“ používá pro výrobky v rolích o šířce nejméně 45 cm, vhodné pro
dekoraci stěn nebo stropů, skládající se z plastů pevně uchycených na podložce z jakéhokoliv materiálu jiného než papíru, přičemž
vrstva s nanesenými plasty (lícová strana) je zrnitá, s plastickým vzorem, barvená, potištěná motivy nebo jinak dekorovaná.
10. V číslech 3920 a 3921se výrazem „desky, listy, fólie, filmy a pásy“ rozumějí pouze desky, listy, fólie, filmy a pásy (jiné než kapitoly
54) a bloky pravidelného geometrického tvaru, též potištěné nebo jinak povrchově upravené, nerozřezané nebo rozřezané do
pravoúhlých (včetně čtvercových) tvarů, avšak dále neopracované (i když tímto rozřezáním získaly charakter výrobku vhodného
k použití).
11. Číslo 3925 zahrnuje pouze následující výrobky, pokud nepatří do některého jiného předcházejícího čísla podkapitoly II:
a) zásobníky, nádrže (včetně septiků), kádě a podobné nádoby o obsahu převyšujícím 300 litrů;
b) konstrukční dílce používané například pro podlahy, stěny, příčky, stropy nebo střechy;
c) okapové žlaby a jejich příslušenství;
d) dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy;
e) balkóny, sloupkové zábradlí, ploty, brány a podobné bariéry;
f) okenice, rolety (včetně žaluzií) a podobné výrobky a jejich části, součásti a příslušenství;
g) velkorozměrné regály, pro sestavení a pevnou instalaci, například pro obchody, dílny a sklady;
h) dekorativní architektonické prvky, například kanelury, kopule, stavební sloupky; a
ij) příslušenství a kování určené pro trvalou instalaci na dveřích, oknech, schodištích, stěnách nebo jiných částech budov, například
otočné knoflíky, kliky, háky, konzoly, držáky na ručníky, kryty k vypínačům a jiné ochranné kryty.
Poznámky k položkám
1. V rámci každého čísla této kapitoly se polymery (včetně kopolymerů) a chemicky modifikované polymery zařazují podle následujících
pravidel:
a) Pokud v dotyčné řadě existuje položka označená „Ostatní“:
1) označení polymeru v položce předponou „poly“ (například. polyethylen a polyamid–6,6) znamená, že konstituční monomerní
jednotka nebo monomerní jednotky daného polymeru započtené společně musí tvořit 95 % hmotnostních nebo více
celkového obsahu polymeru;
2) kopolymery uvedené v položkách 3901 30, 3903 20, 3903 30 a 3904 30 se zařazují do těchto položek za předpokladu, že
komonomerní jednotky daného kopolymeru tvoří 95 % hmotnostních nebo více celkového obsahu polymeru;
3) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky označené „Ostatní“ za předpokladu, že nejsou specifičtěji zahrnuty
v jiné položce;
4) polymery, které neodpovídají podmínkám uvedeným ve výše uvedených odstavcích 1., 2. nebo 3., se zařazují do položky, mezi
zbývajícími položkami v řadě, která zahrnuje polymery té monomerní jednotky, která hmotnostně převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek.
b) Pokud v dotyčné řadě neexistuje položka označená „Ostatní“:
1) polymery se zařazují do položky zahrnující polymery té monomerní jednotky, jejíž hmotnost převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek;
2) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky odpovídající nemodifikovanému polymeru.
Směsi polymerů se zařazují do stejné položky jako polymery stejných monomerních jednotek ve stejném poměru.
2. Pro účely položky 3920 43 výraz „změkčovadla“ zahrnuje sekundární změkčovadla.
Doplňková poznámka
1. V případě, že tkaniny, pletené nebo háčkované textilie, plsť nebo netkané textilie slouží pouze jako výztuž, patří prstové rukavice, palčáky a rukavice
bez prstů, impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty do kapitoly 39, i když jsou:
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií (jiných než čísla 5903), plstí nebo netkaných textilií, impregnovaných, povrstvených
nebo potažených lehčenými plasty, nebo
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií, plstí nebo netkaných textilií, neimpregnovaných, nepovrstvených ani nepotažených, které
byly následně impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčenými plasty.
(Poznámka 3 písm. c) ke kapitole 56 a poznámka 2 písm. a) bod 5 ke kapitole 59).
KAPITOLA 39
3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).
–
3815 90 90 85