1107101100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 11

1107101900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 19

1107109100 10-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 91

1107109100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 91

1107109900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

1107 10 99

KAPITOLA 10-OBILOVINY

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Všeobecné vysvětlivky
Sušené klasy obilí (například kukuřice), které byly běleny, barveny, impregnovány nebo jinak zpracovány pro ozdobné účely se zařazují do podpoložky 0604 90 99.
Obiloviny zůstávají zařazeny v této kapitole, i když byly podrobeny tepelné úpravě pro účely konzervace, která může způsobit částečné želatinování a někdy prasknutí zrn. Částečné želatinování (předželatinování) nastává při procesu sušení a týká se pouze malého počtu zrn. Tato přeměna škrobu není cílem tepelné úpravy, pouze jejím vedlejším jevem. Tuto úpravu nelze považovat za‚ jiné zpracování‘ ve smyslu poznámky 1 B) ke kapitole 10.

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Poznámky
1. A. Produkty uvedené v číslech této kapitoly se zařazují do těchto čísel, pouze obsahují-li zrna, též v klasech nebo na stéblech.
B. Do této kapitoly nepatří vyloupaná nebo jinak zpracovaná zrna. Avšak rýže, loupaná, celoomletá, leštěná, hlazená, předpařená,
nebo zlomková zůstává v čísle 1006.
2. Do čísla 1005 nepatří kukuřice cukrová (kapitola 7).
Poznámka k položce
1. Výrazem „pšenice tvrdá“ se rozumí pšenice druhu Triticum durum a hybridy odvozené z mezidruhového křížení Triticum durum, které
mají stejný počet (28) chromozomů jako tento druh.
Doplňkové poznámky
1. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „kulatozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 92, 1006 20 11, 1006 20 92, 1006 30 21, 1006 30 42, 1006 30 61
a 1006 30 92 rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka/šířka je nižší než 2;
b) „střednězrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 23, 1006 10 94, 1006 20 13, 1006 20 94, 1006 30 23, 1006 30 44, 1006 30 63
a 1006 30 94 rýže, jejíž délka zrna převyšuje 5,2 mm, avšak nepřesahuje 6 mm, a poměr délka/šířka je nižší než 3;
c) „dlouhozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 96, 1006 10 98, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 96,
1006 20 98, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 46, 1006 30 48, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 96 a 1006 30 98 rýže, jejíž
délka zrna převyšuje 6,0 mm;
d) „neloupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 23, 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 92, 1006 10 94, 1006 10 96 a
1006 10 98 rýže, jež si po vymlácení uchovala plevy;
e) „loupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 20 11, 1006 20 13, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 92, 1006 20 94, 1006 20 96 a
1006 20 98 rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže
sbramato“;
f) „poloomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 21, 1006 30 23, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 42, 1006 30 44, 1006 30 46 a
1006 30 48 rýže zbavená plev, části klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoliv však vnitřních vrstev oplodí;
g) „celoomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 61, 1006 30 63, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 92, 1006 30 94, 1006 30 96 a
1006 30 98 rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže
a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn;
h) „zlomkovou rýží“ ve smyslu položky 1006 40 zlomky zrn, jejichž délka nepřesahuje tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.
2. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije celní sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije celní sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.

KAPITOLA 10

0910300000 80-Kurkuma

0910 30 00-Kurkuma

Viz vysvětlivky k HS k číslu 0910, odstavec c).
Komerční kulatá kurkuma pochází z hlavní hlízy, která je velká a kulovitá, zatímco dlouhá kurkuma pochází z bočních výrůstků na hlíze, které jsou vejcovité nebo cylindrické.

0910 30

0806201000 80-Korintky

0806 20 10-Korintky

Korintky jsou sušený produkt získaný z hroznů odrůd (kultivarů) Korinthiaki N. (Černý Korint) (Vitis vinifera L.). Jsou malé, kulaté, bez stonku a téměř bez semen, tmavě purpurová barva přechází do černé, a jsou velmi sladké.

0806 20 10

0805400031 80-Bílé

0805 40 00-Grapefruity, včetně pomel (šedoků)

Do této podpoložky patří plody druhů Citrus grandis a Citrus paradisi. Tyto plody mají světle nažloutlou kůru a jsou obecně větší než pomeranče, s tvarem sférickým, který může být lehce zploštělý, dužina je žlutá nebo narůžovělá a kyselé chuti.

0805 40 00 31

0805400039 80-Růžové

0805 40 00-Grapefruity, včetně pomel (šedoků)

Do této podpoložky patří plody druhů Citrus grandis a Citrus paradisi. Tyto plody mají světle nažloutlou kůru a jsou obecně větší než pomeranče, s tvarem sférickým, který může být lehce zploštělý, dužina je žlutá nebo narůžovělá a kyselé chuti.

0805 40 00 39