Výsledky hledání pro výraz: me

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) struska nebo podobné průmyslové odpady zpracované na makadam (číslo 2517);
b) přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), též kalcinovaný (číslo 2519);
c) kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů, které jsou převážně složeny z těchto olejů (číslo 2710);
d) zásaditá struska (Thomasova struska) kapitoly 31;
e) strusková vlna, horninová vlna nebo podobné minerální vlny (číslo 6806);
f) odpad nebo úlomky drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy; jiný odpad nebo úlomky obsahující drahý kov nebo
sloučeniny drahých kovů, používané zejména k rekuperaci drahého kovu (číslo 7112); nebo
g) měděné, niklové nebo kobaltové kamínky (lechy), jež byly vytaveny z rud (třída XV).
2. Pro účely čísel 2601 až 2617 se výrazem „rudy kovů“ rozumějí nerosty mineralogických druhů skutečně používané v metalurgickém
průmyslu k získání rtuti, kovů čísla 2844 nebo kovů tříd XIV nebo XV, i když nejsou určeny k metalurgickým účelům. Do čísel 2601
až 2617 však nepatří ty nerosty, které byly podrobeny jiným úpravám, než které jsou běžné v metalurgickém průmyslu.
3. Do čísla 2620 patří pouze:
a) struska, popel a zbytky používané v průmyslu buď k získání kovů nebo jako výchozí materiál k výrobě chemických sloučenin
kovů, kromě popela a zbytků ze spalování komunálního odpadu (číslo 2621); a
b) struska, popel a zbytky obsahující arsen, též obsahující kovy, používané buď k získání arsenu nebo kovů nebo k výrobě jejich
chemických sloučenin.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2620 21 se „kaly olovnatého benzinu a kaly olovnatých antidetonačních sloučenin“ rozumějí kaly získané ze
skladovacích nádrží olovnatého benzinu a olovnatých antidetonačních sloučenin (například tetraethylolova), které se zejména skládají
z olova, sloučenin olova a oxidu železa.
2. Struska, popel a zbytky obsahující arsen, rtuť, thallium nebo jejich směsi, používané k získání arsenu nebo těchto kovů nebo k výrobě
jejich chemických sloučenin, se zařazují do položky 2620 60.

KAPITOLA 26

2518100000 80-Nekalcinovaný ani nespékaný dolomit

2518 10 00-Nekalcinovaný ani nespékaný dolomit

Dolomit je přírodní podvojný uhličitan vápenatý a hořečnatý. Zůstává zařazen v této podpoložce i když je upraven lehkým tepelným zpracováním, které nezmění jeho chemické složení.
Do této podpoložky patří dolomit, nekalcinovaný ani nespékaný, surový, hrubě opracovaný nebo rozřezaný pilou nebo jinak do bloků nebo desek pravoúhlého (včetně čtvercového) tvaru.

–

2518 10

2518200000 80-Kalcinovaný nebo spékaný dolomit

2518 20 00-Kalcinovaný nebo spékaný dolomit

Kalcinovaný nebo spékaný dolomit je dolomit, který byl podroben zpracování při vysoké teplotě (okolo 1 500 °C na slinutý (spékaný) dolomit a okolo 800 °C na žíravý dolomit, který mění své chemické složení tím, že uvolňuje oxid uhličitý).

–

2518 20

2519901000 80-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

2519 90 10-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

Do této podpoložky patří:
1. oxid hořečnatý získaný kalcinací buď hydroxidu hořečnatého nebo vysráženého uhličitanu hořečnatého a používaný převážně ve farmacii; tato látka je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %;
2. oxid hořečnatý získaný tavením předem kalcinovaného uhličitanu hořečnatého; uhličitan hořečnatý se kalcinuje při 1 400 až 1 800 °C; získaná pálená magnézie se poté taví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 až 3 000 °C, jakmile se zchladí, vytvoří se krystalický produkt sestávající téměř zcela z oxidu hořečnatého (tavená magnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) a sestává ze sklovitých krystalů;
3. oxid hořečnatý získaný z mořské vody; vzniká kalcinací hydroxidu hořečnatého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zpravidla o čistotě 91 až 98 % a obsahuje více bóru, jako jeho charakteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) magnézie (asi 100 ppm oproti asi 40 ppm).

–

2519 90 10

2519901010 80-Tavená magnézie (oxid hořečnatý) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

2519 90 10-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

Do této podpoložky patří:
1. oxid hořečnatý získaný kalcinací buď hydroxidu hořečnatého nebo vysráženého uhličitanu hořečnatého a používaný převážně ve farmacii; tato látka je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %;
2. oxid hořečnatý získaný tavením předem kalcinovaného uhličitanu hořečnatého; uhličitan hořečnatý se kalcinuje při 1 400 až 1 800 °C; získaná pálená magnézie se poté taví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 až 3 000 °C, jakmile se zchladí, vytvoří se krystalický produkt sestávající téměř zcela z oxidu hořečnatého (tavená magnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) a sestává ze sklovitých krystalů;
3. oxid hořečnatý získaný z mořské vody; vzniká kalcinací hydroxidu hořečnatého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zpravidla o čistotě 91 až 98 % a obsahuje více bóru, jako jeho charakteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) magnézie (asi 100 ppm oproti asi 40 ppm).

–

2519 90 10 10

2519901090 80-Ostatní

2519 90 10-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

Do této podpoložky patří:
1. oxid hořečnatý získaný kalcinací buď hydroxidu hořečnatého nebo vysráženého uhličitanu hořečnatého a používaný převážně ve farmacii; tato látka je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %;
2. oxid hořečnatý získaný tavením předem kalcinovaného uhličitanu hořečnatého; uhličitan hořečnatý se kalcinuje při 1 400 až 1 800 °C; získaná pálená magnézie se poté taví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 až 3 000 °C, jakmile se zchladí, vytvoří se krystalický produkt sestávající téměř zcela z oxidu hořečnatého (tavená magnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) a sestává ze sklovitých krystalů;
3. oxid hořečnatý získaný z mořské vody; vzniká kalcinací hydroxidu hořečnatého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zpravidla o čistotě 91 až 98 % a obsahuje více bóru, jako jeho charakteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) magnézie (asi 100 ppm oproti asi 40 ppm).

–

2519 90 10 90

2520200000 80-Sádra

2520 20 00-Sádra

Do této podpoložky patří sádra pro stavební účely.
Sádra pro stavební účely se vyrábí podrobením surového sádrovce (sádrovcového kamene nebo jiných materiálů nesoucích sádrovec, např. vedlejší produkty chemického průmyslu) speciálnímu úpravnému a kalcinačnímu procesu. Přidáním přísad během procesu zpracování může být dosaženo specifických vlastností. Těmito přísadami jsou typy jako flotační činidla (tj. látky, které ovlivňují vlastnosti sádrovce – například jeho konzistenci nebo adhesivní vlastnosti – příslušnou cestou) a zpomalovače nebo urychlovače.
Sádra pro stavební účely se používá například jako štuk pro sádrování stěn a stropů, při výrobě stavebních panelů nebo jiných konstrukčních prvků nebo pro spárování dlaždic.

–

2520 20

2508100000 80-Bentonit

2508 10 00-Bentonit

Viz vysvětlivky k HS k číslu 2508, třetí odstavec, bod 1).
Přirozeně se vyskytující bentonity mají normálně pH mezi 6 a 9,5 (pro 5 % vodnou suspenzi a poté, co stála 1 hodinu) a obsah uhličitanu sodného menší než 2 %; jejich celkový obsah vyměnitelného sodíku a vápníku nepřesahuje 80 meq/ 100 g. Jsou dvou typů: nízkobobtnající vápník a vysokobobtnající sodík (stupeň bobtnání menší než 7 ml/g nebo vyšší než 12 ml/g).
Některé přirozeně se vyskytující bentonity mohou mít vlastnosti, které se od těchto hodnot liší; pokud se liší několik vlastností, pak se bentonit obecně považuje za aktivovaný.
Aktivovaný bentonit patří obecně do podpoložky 3802 90 00.

–

2508 10

2511100000 80-Přírodní síran barnatý (baryt, těživec)

2511 10 00-Přírodní síran barnatý (baryt, těživec)

Baryt (těživec) obsahuje různé množství oxidu železa, hliníku, uhličitanu sodného a oxidu křemičitého. Vzhledem k tomu, že je snaha získat bílý výrobek, je drcen a tříděn se snahou odstranit barvící prvky (nejčastěji nažloutlé), rozmělňován na prach a poté čištěn plavením.

–

2511 10