Výsledky hledání pro výraz: mechanické

8528691000 80-Pracující pomocí plochého panelového displeje (například zařízení z kapalných krystalů), schopné zobrazovat digitální informace generované zařízením pro automatizované zpracování dat

8528 61 00 až 8528 69 99-Projektory

Do těchto podpoložek nepatří produkty sestávající z projektoru a obrazovky v témže uzavření (podpoložky 8528 51 00 až 8528 59 70, nebo pokud mají integrovaný televizní přijímací přístroj podpoložky 8528 72 10).

8528 69 10-Pracující pomocí plochého panelového displeje (například zařízení z kapalných krystalů), schopné zobrazovat digitální informace generované zařízením pro automatizované zpracování dat

Vedle přístrojů pracujících pomocí zařízení z kapalných krystalů (LCD) patří do této podpoložky též přístroje pracující pomocí technologie digitálního zpracování světla. Ty pracují pomocí polovodičově ovládaného mechanického mikrozrcadlového zařízení.

–

8528 69 10

KAPITOLA 85-ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

KAPITOLA 85-ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

KAPITOLA 85-ELEKTRICKÉ STROJE, PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ A JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) elektricky vyhřívané přikrývky, dečky, polštáře, nánožníky nebo podobné výrobky; elektricky vyhřívané oděvy, obuv nebo
chránítka na uši nebo jiné elektricky vyhřívané předměty používané jako součásti oděvů;
b) výrobky ze skla čísla 7011;
c) stroje a přístroje čísla 8486;
d) odsávací přístroje druhů používaných pro lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo veterinární obory (číslo 9018); nebo
e) elektricky vytápěný nábytek kapitoly 94.
2. Do čísel 8501 až 8504 nepatří výrobky, které jsou popsány v číslech 8511, 8512, 8540, 8541 nebo 8542.
Rtuťové usměrňovače s kovovou nádrží však zůstávají zařazeny v čísle 8504.
3. Číslo 8509 zahrnuje pouze následující elektromechanické přístroje za předpokladu, že se používají převážně v domácnostech:
a) leštiče podlah, přístroje k mletí a mixování potravin a lisy na ovoce nebo zeleninu, o jakékoliv hmotnosti;
b) ostatní přístroje za předpokladu, že jejich hmotnost nepřesahuje 20 kg. Do tohoto čísla však nepatří ventilátory, ventilační nebo
recirkulační odsávače s ventilátorem, též s vestavěnými filtry (číslo 8414), odstředivé ždímačky prádla (číslo 8421), myčky nádobí
(číslo 8422), pračky pro domácnost (číslo 8450), mandly nebo žehlicí stroje (číslo 8420 nebo 8451), šicí stroje (číslo 8452),
elektrické nůžky (číslo 8467) nebo elektrotepelné přístroje (číslo 8516).
4. Ve smyslu čísla 8523:
a) „Polovodičová energeticky nezávislá paměťová zařízení“ (například „rychle mazatelné paměťové karty (flash memory card)“ nebo
„rychle mazatelné elektronické paměťové karty (flash electronic storage card)“) jsou paměťová zařízení s připojovací zásuvkou,
která pod jedním uzavřením obsahují jednu nebo více rychle mazatelných (flash) pamětí ( např. „FLASH E2PROM“) ve formě
integrovaných obvodů montovaných na desce s tištěnými obvody. Mohou obsahovat řídící jednotku ve formě integrovaného
obvodu a diskrétní (jednotlivé) pasivní prvky, jako jsou kondenzátory a rezistory;
b) Výrazem „čipové karty“ se rozumí karty, které mají v sobě zabudovaný jeden nebo více elektronických integrovaných obvodů
(mikroprocesor, paměť s přímým přístupem (RAM) nebo permanentní paměť (ROM)) ve formě čipu. Tyto karty mohou obsahovat
kontakty, magnetický proužek nebo zabudovanou anténu, ale neobsahují žádné jiné aktivní nebo pasivní obvodové prvky.
5. Ve smyslu čísla 8534 jsou „desky plošných spojů“ obvody vytvořené jakýmikoliv způsoby tištění na izolační podklad (například
vytlačováním, plátováním, leptáním) nebo pomocí technologie „vrstvených obvodů“, vodivých prvků (spojů), kontaktů nebo jiných
tištěných komponentů (například indukčních reaktancí, rezistorů, kondenzátorů) samotných nebo vzájemně propojených podle
předem sestaveného schématu, jiných než prvků, které mohou vyrábět, usměrňovat, modulovat nebo zesilovat elektrické signály
(například polovodičové prvky).
Výraz „desky plošných spojů“ nezahrnuje obvody kombinované s prvky jinými než získanými během procesu tištění ani jednotlivé,
oddělené (diskrétní) rezistory, kondenzátory nebo indukční reaktance. Desky plošných spojů mohou však být vybaveny netištěnými
spojovacími prvky.
Tenkovrstvé nebo silnovrstvé vrstvené obvody, složené z pasivních a aktivních prvků vytvořených během stejného technologického
postupu, se zařazují do čísla 8542.
6. Ve smyslu čísla 8536 se „konektory pro optická vlákna, pro svazky optických vláken nebo pro kabely z optických vláken“ rozumějí
konektory, které jednoduše mechanicky připojují jeden konec optických vláken ke druhému konci v digitálních drátových systémech.
Takovéto konektory neslouží k žádné jiné funkci, jako je například zesilování, regenerace nebo modifikace signálu.
7. Do čísla 8537 nepatří bezdrátová infračervená zařízení pro dálkové ovládání televizních přijímačů nebo jiných elektrických přístrojů
(číslo 8543).
8. Ve smyslu čísel 8541 a 8542:
a) „diody, tranzistory a podobné polovodičové součástky“ jsou polovodičová zařízení, jejichž činnost spočívá ve změnách měrného
odporu vlivem elektrického pole;
b) „elektronické integrované obvody“ jsou:
1) monolitické integrované obvody, v nichž jsou jednotlivé prvky obvodu (diody, tranzistory, rezistory, kondenzátory, indukční
reaktance atd.) vytvořeny ve hmotě (převážně) a na povrchu polovodičového nebo složeného polovodičového materiálu (např.
dopovaného křemíku, arsenidu galia, germaniového křemíku, fosfidu india) a jsou spolu neoddělitelně spojeny;
2) hybridní integrované obvody, v nichž jsou pasivní prvky (rezistory, kondenzátory, indukční reaktance atd.), vytvořené
technologií tence nebo silně vrstvených obvodů, a aktivní prvky (diody, tranzistory, monolitické integrované obvody atd.),
vytvořené polovodičovou technologií, neoddělitelně kombinované pro všechny záměry a účely, vzájemným propojením nebo
propojovacími kabely, na jednom izolačním substrátu (sklo, keramická hmota atd.). Tyto obvody mohou též obsahovat
diskrétní (jednotlivé) komponenty;
3) multičipové integrované obvody sestávající ze dvou nebo více navzájem propojených monolitických integrovaných obvodů
neoddělitelně kombinované pro všechny záměry a účely, též na jednom nebo více izolačních substrátech, s montážním
rámečkem nebo bez něj, avšak bez jakýchkoliv jiných aktivních nebo pasivních obvodových prvků.
Pro zařazování výrobků definovaných v této poznámce, mají čísla 8541 a 8542 přednost před jakýmkoliv jiným číslem
v nomenklatuře, kromě čísla 8523, které by je mohlo zahrnovat, zejména, vzhledem k jejich funkci.
9. Ve smyslu čísla 8548 jsou za „nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory“ považovány ty, které již nejsou,
vzhledem k jejich poškození, rozříznutí, opotřebování nebo z jiných důvodů, provozuschopné ani nejsou schopné opětovného nabití
(dobití).
Poznámka k položkám
1. Do položky 8527 12 patří pouze kazetové přehrávače s vestavěným zesilovačem, bez vestavěného reproduktoru, provozuschopné
bez vnějšího zdroje elektrické energie a o rozměrech, které nepřesahují 170 mm × 100 mm × 45 mm.
Doplňkové poznámky
1. Položky 8519 20 10, 8519 30 00 a 8519 89 11 nezahrnují přístroje pro reprodukci zvuku s laserovým čtecím systémem.
2. Poznámka 1 k položce se použije, mutatis mutandis, také pro podpoložky 8519 81 15 a 8519 81 65.
3. Pro účely podpoložek 8528 71 15 a 8528 71 91 výlučně platí, že termín „modem“ se týká zařízení nebo vybavení, které moduluje nebo
demoduluje příchozí a odchozí signály, např. modemy V.90 nebo kabelové modemy, a ostatních zařízení, která používají obdobné technologie
k získávání přístupu na Internet, např. WLAN, ISDN a ethernet. Rozsah přístupu na Internet může omezit poskytovatel služby.
Přístroje těchto podpoložek musejí umožnit obousměrný komunikační proces nebo obousměrný tok informací pro účely poskytování interaktivní
výměny informací.

KAPITOLA 85

8443991000 80-Elektronické sestavy

8443 91 10 až 8443 99 90-Části, součásti a příslušenství

Vedle částí a doplňků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8443 patří do těchto podpoložek:
1. automatické podavače pro zásobování strojů na potiskování pocínového plechu;
2. napínací systémy, zpravidla pneumatické, pro udržování napnutí papíru odtahovaného z držáku cívek;
3. anti-ofsetová zařízení, jiná než postřikového typu;
4. tiskací řetězce, kolíkové hlavy, typové hlavy (hlavy se znaky) a typová kolečka („kopretiny“).

8443 99 10-Elektronické sestavy

Elektronické sestavy sestávají z jednoho nebo více tištěných obvodů vybavených elektronickými integrovanými obvody čísla 8542. Mohou rovněž obsahovat diskrétní aktivní prvky, diskrétní pasivní prvky, výrobky čísla 8536 nebo jiné elektrické nebo elektromechanické součástky, a to za předpokladu, že neztrácejí svůj charakter jako elektronické sestavy.
Do této podpoložky nepatří:
a) mechanismy (bez elektrických komponentů);
b) moduly (složené z mechanismů a elektronických sestav), jako jsou např. kazetové mechaniky, mechaniky pro kompaktní disky a DVD mechaniky pro reprodukci dat, video nebo audio signálu, které sestávají z mechanismu a ze sestav elektronického ovládání a zpracování signálu.

–

8443 99 10

8442309100 10-Ostatní

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

–

8442 30 91

8442309100 80-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

–

8442 30 91

8423815000 80-Váhy používané v prodejnách

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50

8423815010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 10

8423815090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 90

8423819000 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 90

8423819010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 90 10