7202 21 00 až 7202 29 90-Ferosilicium
Ferosilicium má lom leskle šedý a je křehké. V obchodě existují druhy, které obsahují od 10 % do téměř 96 % křemíku, s malým obsahem uhlíku (0,1 až 0,2 %).
Používá se buď k zušlechťování oceli nebo pro výrobu křemíkových ocelí (zvláště „elektrické plechy a tabule“) nebo (namísto křemíku, který je dražší) jako redukční činidlo (křemíko-tepelný proces) v ostatních metalurgických procesech, například v metalurgii hořčíku.
–
7202 29 90
TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ
Všeobecné vysvětlivky
Odpad a šrot z neželezných kovů, který byl roztaven a odlit do ingotů, housek, bloků nebo podobných forem se zařazuje jako surový kov a ne jako odpad a šrot. V důsledku toho se zařazuje, například, do čísla 7601 (hliník), 7801 (olovo), 7901 (zinek) nebo do podpoložek 8104 11 00 nebo 8104 19 00 (hořčík).
Výraz „kov“ zahrnuje rovněž kov, který má amorfní (nekrystalickou) strukturu, jako je metalizované sklo a práškové metalurgické výrobky.
TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ
Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) připravené barvy, inkousty nebo jiné výrobky na bázi kovových šupin (vloček) nebo prášku (čísel 3207 až 3210, 3212, 3213
nebo 3215);
b) ferocer nebo jiné pyroforické slitiny (číslo 3606);
c) pokrývky hlavy nebo jejich součásti čísla 6506 nebo 6507;
d) kostry deštníků nebo jiné výrobky čísla 6603;
e) zboží kapitoly 71 (například slitiny drahých kovů, obecné kovy plátované drahými kovy, bižuterie);
f) výrobky třídy XVI (stroje, mechanická zařízení a elektrické zboží);
g) smontované železniční nebo tramvajové koleje (číslo 8608) nebo jiné výrobky třídy XVII (vozidla, plavidla a čluny, letadla);
h) nástroje nebo přístroje třídy XVIII, včetně hodinových nebo hodinkových pružin;
ij) olověné broky připravené pro střelivo (číslo 9306) nebo jiné výrobky třídy XIX (zbraně a střelivo);
k) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, pružinové kostry, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné znaky, montované stavby);
l) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby);
m) ruční síta, knoflíky, pera, držátka na tužky, hroty per nebo jiné výrobky kapitoly 96 (různé výrobky) nebo
n) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).
2. V celé nomenklatuře se výrazem „části a součásti všeobecně použitelné“ rozumějí:
a) výrobky čísla 7307, 7312, 7315, 7317 nebo 7318 a podobné výrobky z jiných obecných kovů;
b) pružiny a pružinové listy z obecných kovů, jiné než hodinové nebo hodinkové pružiny (číslo 9114) a
c) výrobky čísel 8301, 8302, 8308, 8310 a rámy a rámečky a zrcadla z obecných kovů čísla 8306.
V kapitolách 73 až 76 a 78 až 82 (kromě čísla 7315) se odkazy na části a součásti nevztahují na části a součásti všeobecně použitelné,
jak jsou definovány výše.
S výhradou ustanovení předchozího odstavce a poznámky 1 ke kapitole 83 jsou výrobky kapitoly 82 nebo 83 vyloučeny z kapitol 72
až 76 a 78 až 81.
3. V celé nomenklatuře výraz „obecné kovy“ znamená: železo a ocel, měď, nikl, hliník, olovo, zinek, cín, wolfram, molybden, tantal,
hořčík, kobalt, bismut, kadmium, titan, zirkon, antimon, mangan, berylium, chrom, germanium, vanad, gallium, hafnium, indium,
niob, rhenium a thallium.
4. V celé nomenklatuře výraz „cermety“ znamená výrobky sestávající z mikroskopické heterogenní kombinace kovových částic
a keramických částic. Výraz „cermety“ zahrnuje též slinuté karbidy kovů (karbidy kovů slinuté s kovem).
5. Zařazování slitin (jiných než feroslitin a základních slitin, jak jsou definovány v kapitolách 72 a 74):
a) slitina obecných kovů se zařazuje jako slitina kovu, jehož hmotnost převažuje nad každým z ostatních kovů;
b) slitina složená z obecných kovů této třídy a z materiálů, které do této třídy nepatří, se považuje za slitinu z obecných kovů této
třídy, jestliže celková hmotnost těchto kovů je stejná nebo vyšší než celková hmotnost ostatních přítomných prvků;
c) v této třídě výraz „slitiny“ zahrnuje též slinuté směsi kovových prášků, heterogenní dokonale promísené směsi získané tavením
(jiné než cermety) a intermetalické sloučeniny.
6. Není-li stanoveno jinak, vztahuje se jakýkoliv odkaz v nomenklatuře na obecný kov též na slitiny, které se podle poznámky 5 zařazují
jako slitiny tohoto kovu.
7. Zařazování složených výrobků:
Kromě případů, kdy znění čísel stanoví jinak, se výrobky z obecných kovů (včetně výrobků ze smíšených materiálů považovaných
podle výkladových pravidel za výrobky z obecných kovů), které obsahují dva nebo více obecných kovů, považují za výrobky
z obecného kovu, jehož hmotnost převažuje nad hmotností každého z ostatních kovů.
Pro tyto účely:
a) se železo a ocel nebo různé druhy železa nebo oceli považují za jediný a tentýž kov;
b) je slitina považována za zcela složenou z toho kovu, který určuje její zařazení podle poznámky 5;
c) je cermet čísla 8113 považován za jediný obecný kov.
8. V této třídě mají následující výrazy uvedený význam:
a) Odpad a šrot:
kovový odpad a šrot vznikající při výrobě nebo mechanickém zpracování kovů a kovové předměty rozhodně nepoužitelné jako
takové pro jejich zlomení, rozbití, opotřebení nebo z jiných důvodů.
b) Prášek:
produkty, u kterých 90 % hmotnostních nebo více propadne sítem s velikostí ok 1 mm.
TŘÍDA XV
KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL
Všeobecné vysvětlivky
A. Existuje mnoho způsobů, jak rozlišovat kované a válcované výrobky tam, kde je to nutné, aby k rozlišení docházelo (čísla 7207, 7214, 7216, 7218, 7224 a 7228).
Je-li k dispozici celý kus, musí se nejdříve zjistit, jaké jsou rozdíly v jeho příčném řezu:
— jsou-li na něm rozdíly, které se pravidelně neopakují, pak je tento výrobek kovaný;
— na druhou stranu, jsou-li na příčném řezu rozdíly, které se pravidelně opakují, nebo je-li příčný řez konstantní, výrobek může být jak kovaný, tak i válcovaný. V tomto případě je nutné prověřit všechna následující kritéria:
1. rozměry příčného řezu
Jsou-li velké (příčný řez s plochou větší než 150 000 mm 2 ), bude výrobek pravděpodobně kovaný. Jsou-li malé (minimální rozměr menší než 15 mm), bude výrobek pravděpodobně válcovaný;
2. tvar příčného řezu
Je-li jednoduchý (například čtvercový, pravoúhlý, kruhový, šestiúhelníkový atd.), může být výrobek jak válcovaný, tak i kovaný, zatímco výrobek s mnohem složitějším tvarem je téměř vždy získán válcováním;
3. délka
Je-li výrobek delší než 5 m, je téměř jisté, že je válcovaný; je-li kratší, může být jak válcovaný, tak i kovaný;
4. rozměrová tolerance
Tolerance rozměrů příčného řezu je přesnější (menší) u válcovaných výrobků, než u kovaných výrobků;
5. metalografický aspekt
Jelikož, normálně, je redukční poměr válcovaných výrobků podstatně vyšší než u kovaných výrobků, je téměř vždy možné je od sebe rozlišit zkouškou pod mikroskopem.
Základní faktory k rozlišení jsou vměstky a struktura:
a) vměstky ve válcovaných výrobcích jsou tenké, velice prodloužené a téměř přesně paralelní ke směru válcování; u kovaných výrobků jsou, na druhé straně, tyto vměstky méně prodloužené (ve svém tvaru téměř eliptické) a nejsou přesně paralelní;
b) je-li výrobek kalený a temperovaný, struktura válcovaného výrobku zkoušeného po žíhání dává téměř přesně přímočaré dělící znaky, paralelní vůči směru válcování. Oproti tomu u kovaných výrobků dochází k dělícím znakům mnohem méně a někdy téměř vůbec neexistují;
6. množství
Kované výrobky jsou zpravidla dodávány v malém množství.
Válcování se provádí buď za tepla nebo za studena. V závislosti na tvaru kusu, který má být válcován a na tvaru a postavení válců, může být tento proces použit k výrobě plochých výrobků, jako jsou plechy a desky nebo obruče a pruhy, nebo tyče a pruty kruhového nebo polygonálního průřezu, či profily s různými průřezy, trubky, trouby atd.
B. Pro definici určitých typů plastických deformací (jako je válcování, kování, pěchování), viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) A) a B).
C. Pro rozlišení mezi výrobky válcovanými nebo taženými za tepla a výrobky vyrobenými nebo dohotovenými za studena, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) B), poslední odstavec.
Některé z výše uvedených rozdílů mezi výrobky válcovanými za tepla a válcovanými za studena se mohou zmenšovat nebo zcela eliminovat, budou-li výrobky válcované za studena vyžíhány; obdobně, v případě výrobků válcovaných za tepla, které mají povrchovou úpravu provedenou lehkým dokončením za studena, rozdíly se omezí na povrchovou tvrdost a vzhled.
Za tepla válcované nebo tažené tyče, pruty, úhelníky, tvarovky a profily mohou mít povrchovou úpravu za studena provedenou tažením nebo jiným procesem – zejména rektifikace (narovnávání) nebo kalibrace – který dodává výrobku lepší povrchovou úpravu. Tento proces způsobuje, že se zařazují jako „tvářené za studena nebo povrchově upravené za studena“.
Nicméně, čištění za studena nebo hrubé odstranění okují, se nepovažuje za rektifikační nebo kalibrační proces, a proto tyto úpravy nemají vliv na zařazení tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek a profilů jako za tepla válcovaných nebo vytlačovaných, avšak dále neupravených. Podobně, takové tyče a pruty, které jsou krouceny, nejsou považovány za výrobky povrchově upravené za studena.
D. Pro definici plátování, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část IV) C), bod 2), písmeno e).
Obecné kovy plátované drahými kovy, bez ohledu na tloušťku plátování, patří do kapitoly 71 (viz vysvětlivky k HS ke kapitole 71).
E. Pro výklad povrchových úprav, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) C), bod 2), písmeno d).
F. Nedokončené výkovky, které již nemají hrubý vzhled kusů zhruba tvarovaných kováním čísel 7207, 7218 nebo 7224, se zařazují do čísel příslušných pro hotové výrobky, které jsou obecně v kapitolách 82, 84, 85 a 87. Takže výkovky ze železa nebo oceli určené pro výrobu klikových hřídelí patří do čísla 8483.
I. ZÁKLADNÍ MATERIÁLY; VÝROBKY VE FORMĚ GRANULÍ NEBO PRÁŠKU
KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL
Poznámky
1. V této kapitole a v případě písmen d), e) a f) v celé nomenklatuře mají následující výrazy uvedený význam:
a) Surové železo:
železo-uhlíkové slitiny, které nejsou prakticky kujné (tvárné), obsahující více než 2 % hmotnostní uhlíku a které mohou
obsahovat jeden nebo více jiných prvků v následujících hmotnostních limitech:
— nejvýše 10 % chromu,
— nejvýše 6 % manganu,
— nejvýše 3 % fosforu,
— nejvýše 8 % křemíku,
— celkově nejvýše 10 % jiných prvků.
b) Vysokopecní zrcadlovina:
železo-uhlíkové slitiny obsahující více než 6 % hmotnostních, avšak nejvýše 30 % hmotnostních manganu a jinak odpovídající
popisu uvedenému v písmenu a) výše.
c) Feroslitiny:
slitiny v houskách, ingotech, blocích nebo v podobných primárních formách, ve formách získaných kontinuálním litím a rovněž
ve formě granulí nebo prášku, též aglomerované, používané obecně jako přísady při výrobě jiných slitin nebo jako odkysličovadla
(redukční činidla), odsiřovací činidla nebo pro podobné účely v hutnictví železa a oceli, které nejsou prakticky kujné (tvárné),
obsahující 4 % hmotnostní nebo více železa a jeden nebo více následujících prvků:
— více než 10 % chromu,
— více než 30 % manganu,
— více než 3 % fosforu,
— více než 8 % křemíku,
— celkově více než 10 % jiných prvků, kromě uhlíku, za podmínky, že maximální obsah mědi je 10 %.
d) Ocel:
železné materiály, jiné než čísla 7203, které (s výjimkou určitých druhů vyrobených ve formě odlitků) jsou kujné (tvárné) a které
obsahují 2 % hmotnostní nebo méně uhlíku. Chromové oceli však mohou obsahovat vyšší podíl uhlíku.
e) Nerezavějící ocel:
legované oceli obsahující 1,2 % hmotnostních nebo méně uhlíku a 10,5 % hmotnostních nebo více chromu, též s jinými prvky.
f) Ostatní legovaná ocel:
oceli, které neodpovídají definici nerezavějící oceli a které obsahují jeden nebo více následujících prvků v uvedených
hmotnostních poměrech:
— 0,3 % nebo více hliníku,
— 0,0008 % nebo více boru,
— 0,3 % nebo více chromu,
— 0,3 % nebo více kobaltu,
— 0,4 % nebo více mědi,
— 0,4 % nebo více olova,
— 1,65 % nebo více manganu,
— 0,08 % nebo více molybdenu,
— 0,3 % nebo více niklu,
— 0,06 % nebo více niobu,
— 0,6 % nebo více křemíku,
— 0,05 % nebo více titanu,
— 0,3 % nebo více wolframu,
— 0,1 % nebo více vanadu,
— 0,05 % nebo více zirkonu,
— 0,1 % nebo více jiných prvků (kromě síry, fosforu, uhlíku a dusíku), posuzováno jednotlivě.
g) Přetavené odpady ze železa nebo oceli v ingotech:
výrobky zhruba odlité do tvaru ingotů bez nálitků nebo hlavových nástavců nebo do tvaru housek, které mají jasné povrchové
vady a svým chemickým složením neodpovídají surovému železu, vysokopecní zrcadlovině nebo feroslitinám.
h) Granule:
výrobky, u kterých méně než 90 % hmotnostních propadne sítem o velikosti ok 1 mm a u kterých 90 % hmotnostních nebo více
propadne sítem o velikosti ok 5 mm.
ij) Polotovary:
výrobky s plným průřezem, kontinuálně lité, též podrobené primárnímu válcovaní za tepla; a jiné výrobky s plným průřezem,
které nebyly dále opracovány po primárním válcování za tepla nebo hrubém tvarování kováním, včetně předrobků pro úhelníky,
tvarovky nebo profily.
Tyto výrobky se nedodávají ve svitcích.
k) Ploché válcované výrobky:
válcované výrobky plného pravoúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu, které neodpovídají definici uvedené
v písmenu ij) výše, ve formě:
— svitků z vrstev postupně ukládaných na sebe nebo
— nenavinutých výrobků, o šířce nejméně desetkrát větší, než je jejich tloušťka, pokud je tloušťka menší než 4,75 mm, nebo
o šířce větší než 150 mm, pokud je tloušťka 4,75 mm nebo větší, přičemž šířka je nejméně dvojnásobkem tloušťky.
Ploché válcované výrobky zahrnují i ty výrobky, které mají vzorek v reliéfu vyražený přímo při válcování (například žebrování,
drážky, mřížkování, kapky, perličky, kosočtverce), a ty výrobky, které jsou děrovány, zvlněny nebo leštěny, za předpokladu, že
tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
Ploché válcované výrobky jiného než obdélníkového nebo čtvercového tvaru, jakékoliv velikosti, se zařazují jako výrobky o šířce
600 mm nebo větší, za předpokladu, že nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
l) Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích:
výrobky válcované za tepla v nepravidelně navinutých svitcích, které mají plný příčný průřez ve tvaru kruhu, kruhové výseče,
oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“
a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně
dlouhé a rovnoběžné). Tyto výrobky mohou mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování
(výztužné tyče a pruty).
m) Ostatní tyče a pruty:
výrobky, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených v písmenech ij), k) nebo l) výše ani definici drátu, které mají plný
a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce ve tvaru kruhu, kruhové výseče, oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku
nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“ a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé
strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně dlouhé a rovnoběžné).
Tyto výrobky mohou:
— mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování (výztužné tyče a pruty),
— být zkrouceny po válcování.
n) Úhelníky, tvarovky a profily:
výrobky, které mají plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených
v písmenech ij), k), l) nebo m) výše ani definici drátu.
Do kapitoly 72 nepatří výrobky čísel 7301 nebo 7302.
o) Dráty:
výrobky tvářené za studena ve svitcích, s jakýmkoliv plným a stejnoměrným příčným průřezem po celé své délce, které
neodpovídají definici plochých válcovaných výrobků.
p) Duté vrtné tyče a pruty:
duté tyče a pruty jakéhokoliv příčného průřezu, vhodné pro vrtání, jejichž největší vnější rozměr příčného průřezu převyšuje
15 mm, avšak nepřesahuje 52 mm a jejichž největší vnitřní rozměr nepřesahuje jednu polovinu největšího vnějšího rozměru.
Duté tyče a pruty ze železa nebo oceli, které neodpovídají této definici, se zařazují do čísla 7304.
2. Železné kovy plátované jinými železnými kovy se zařazují jako výrobky ze železného kovu, jehož hmotnost převažuje.
3. Výrobky ze železa nebo oceli získané elektrolytickým pokovováním, tlakovým litím nebo slinováním se zařazují podle své formy,
složení a vzhledu do čísel této kapitoly odpovídajících obdobným výrobkům vyrobeným válcováním za tepla.
Poznámky k položkám
1. V této kapitole mají následující výrazy uvedený význam:
a) Legované surové železo:
surové železo obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— více než 0,2 % chromu,
— více než 0,3 % mědi,
— více než 0,3 % niklu,
— více než 0,1 % některého z následujících prvků: hliník, molybden, titan, wolfram, vanad.
b) Nelegovaná automatová ocel:
nelegovaná ocel obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— 0,08 % nebo více síry,
— 0,1 % nebo více olova,
— více než 0,05 % selenu,
— více než 0,01 % teluru,
— více než 0,05 % bismutu.
c) Křemíková elektrotechnická ocel:
legovaná ocel obsahující nejméně 0,6 % hmotnostních, avšak nejvýše 6 % hmotnostních křemíku a nejvýše 0,08 % hmotnostních
uhlíku. Též může obsahovat nejvýše 1 % hmotnostní hliníku, avšak nesmí obsahovat žádný jiný prvek v poměru, který by oceli
dával charakter ostatní legované oceli.
d) Rychlořezná ocel:
legovaná ocel obsahující, též spolu s jinými prvky, nejméně dva z těchto tří prvků: molybden, wolfram a vanad, se společným
obsahem 7 % hmotnostních nebo více a obsahující 0,6 % hmotnostních nebo více uhlíku a 3 až 6 % hmotnostních chromu.
e) Křemíkomanganová ocel:
legovaná ocel obsahující v procentech hmotnostních:
— nejvýše 0,7 % uhlíku,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,9 % manganu, a
— 0,6 % nebo více, avšak nejvýše 2,3 % křemíku, ale neobsahuje žádný jiný prvek v poměru, který by oceli dával charakter ostatní
legované oceli.
2. Pro zařazování feroslitin do položek čísla 7202 platí následující pravidlo:
Feroslitina je považována za binární a zařazuje se do příslušné položky (pokud existuje), jestliže pouze jeden z prvků této slitiny
převyšuje minimální procentuální podíl uvedený v poznámce 1 c) k této kapitole; analogicky se považuje za ternární nebo kvartérní,
jestliže dva nebo tři z prvků této slitiny převyšují minimální podíly.
Pro použití tohoto pravidla musí každý z nejmenovaných „jiných prvků“ uvedených v poznámce 1 c) k této kapitole převyšovat 10 %
hmotnostních.
Doplňková poznámka
1. Následující výrazy mají uvedený význam:
— „Elektroplechy“: ve smyslu podpoložek 7209 16 10, 7209 17 10, 7209 18 10, 7209 26 10, 7209 27 10, 7209 28 10 a 7211 23 20,
ploché válcované výrobky, které mají při proudu 50 Hz a magnetickém toku 1 T činné (wattové) ztráty na kilogram, vypočítané Epsteinovou
metodou:
— 2,1 W nebo méně, pokud jejich tloušťka nepřesahuje 0,2 mm,
— 3,6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,2 mm, avšak je menší než 0,6 mm,
— 6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,6 mm, avšak není větší než 1,5 mm.
— „Pocínovaný plech“: ve smyslu podpoložek 7210 12 20, 7210 70 10, 7212 10 10 a 7212 40 20, ploché válcované výrobky (o tloušťce menší
než 0,5 mm), které jsou pokoveny vrstvou kovu s obsahem 97 % hmotnostních nebo více cínu.
— „Nástrojová ocel“: ve smyslu podpoložek 7224 10 10, 7224 90 02, 7225 30 10, 7225 40 12, 7226 91 20, 7228 30 20, 7228 40 10,
7228 50 20 a 7228 60 20, legovaná ocel, jiná než nerezavějící nebo rychlořezná ocel, která obsahuje, též spolu s jinými prvky, jednu z dále
uvedených složek v uvedeném hmotnostním poměru:
— méně než 0,6 % uhlíku
a
0,7 % nebo více křemíku a 0,05 % nebo více vanadu
nebo
4 % nebo více wolframu,
— 0,8 % nebo více uhlíku
a
0,05 % nebo více vanadu,
— více než 1,2 % uhlíku
a
nejméně 11 %, avšak nejvýše 15 % chromu,
— 0,16 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
3,8 % nebo více, avšak nejvýše 4,3 % niklu
a
1,1 % nebo více, avšak nejvýše 1,5 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu,
— 0,3 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
1,4 % nebo více, avšak nejvýše 2,1 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu
a
méně než 1,2 % niklu,
— 0,3 % nebo více uhlíku
a
méně než 5,2 % chromu
a
0,65 % nebo více molybdenu nebo 0,4 % nebo více wolframu,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 0,6 % uhlíku
a
1,25 % nebo více, avšak nejvýše 1,8 % niklu
a
0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,2 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu.
KAPITOLA 72
TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY
Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.
TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY
Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.
TŘÍDA XI
KAPITOLA 42-KOŽENÉ ZBOŽÍ; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÝCH NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO)
KAPITOLA 42-KOŽENÉ ZBOŽÍ; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÝCH NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO)
Poznámky
1. Pro účely této kapitoly zahrnuje výraz „useň“ zámiš (včetně kombinovaného zámiše), lakové usně, lakové-laminované usně
a metalizované usně.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) sterilní chirurgický katgut nebo podobné sterilní chirurgické šicí materiály (číslo 3006);
b) oděvy a oděvní doplňky (kromě prstových rukavic, palčáků a rukavic bez prstů), s podšívkou z přírodní nebo umělé kožešiny,
jakož i oděvy a oděvní doplňky s vnějšími částmi z přírodní nebo umělé kožešiny, jsou-li tyto části více než pouhou ozdobou
(číslo 4303 nebo 4304);
c) zcela zhotovené výrobky ze síťoviny (číslo 5608);
d) výrobky kapitoly 64;
e) pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
f) biče, jezdecké bičíky nebo ostatní výrobky čísla 6602;
g) manžetové knoflíky, náramky nebo jiná bižuterie (číslo 7117);
h) sedlářské nebo řemenářské příslušenství a vybavení, jako např. třmeny, udidla pro uzdy, ozdobné kování a přezky pro koně,
předkládané samostatně (zpravidla třída XV);
ij) struny pro hudební nástroje, kůže na bubny nebo podobné nástroje, jakož i jiné části a součásti hudebních nástrojů (číslo 9209);
k) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení);
l) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry a sportovní potřeby); nebo
m) knoflíky, stiskací spony, patentky, stiskací knoflíky, formy na knoflíky a jiné části a součásti těchto výrobků, knoflíkové
polotovary, čísla 9606.
3. A) Kromě ustanovení předchozí poznámky 2, do čísla 4202 nepatří:
a) tašky z plastových fólií, též potištěné, s držadly, které nejsou určeny k dlouhodobému používání (číslo 3923);
b) výrobky z pletacích materiálů (číslo 4602).
B) Výrobky čísel 4202 a 4203 obsahující části z drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy, z přírodních nebo uměle
pěstovaných perel, z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo rekonstituovaných) zůstávají zařazeny
v těchto číslech, i když tyto části jsou více než pouhými nepatrnými doplňky nebo ozdobami, za předpokladu, že tyto části
nedávají výrobkům podstatný charakter. Pokud však tyto části dávají výrobkům podstatný charakter, zařazují se tyto výrobky do
kapitoly 71.
4. Ve smyslu čísla 4203 se výraz „oděvy a oděvní doplňky“ vztahuje, inter alia, na prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů (včetně
sportovních nebo ochranných), zástěry a ostatní ochranné oděvy, přezky, pásky, opasky, závěsné řemeny, zápěstní řemínky, avšak
kromě řemínků k hodinkám (číslo 9113).
Doplňková poznámka
1. Ve smyslu podpoložek čísla 4202, výraz „vnější povrch“ označuje materiál na vnějším povrchu schránky viditelný pouhým okem, i když je tento
materiál vnější vrstvou kombinace materiálů, které tvoří vnější materiál schránky.
KAPITOLA 42
3824 90 50-Přípravky pro elektrolytické pokovování
Do této podpoložky patří, například, speciální přípravky pro metalizační lázně, leštící lázně a výrobky pro elektrografii.
–
3824 90 50
3706 10 99-Ostatní pozitivní
Do této podpoložky patří filmy určené k promítání.
Pozitivní filmy s dvěma nebo více pásy snímků mají být zařazeny a clo má být vyměřeno podle šířky a délky filmu po rozřezání, tj. šířky a délky filmu v podobě, ve které bude promítán.
Například film o šířce 35 mm (čtyři nařezané pásy o 8 mm) a délce 100 m, je považován za 8 mm film o délce 400 m.
–
3706 10 99
KAPITOLA 36-VÝBUŠNINY; PYROTECHNICKÉ VÝROBKY; ZÁPALKY; PYROFORICKÉ SLITINY; NĚKTERÉ HOŘLAVÉ PŘÍPRAVKY
KAPITOLA 36-VÝBUŠNINY; PYROTECHNICKÉ VÝROBKY; ZÁPALKY; PYROFORICKÉ SLITINY; NĚKTERÉ HOŘLAVÉ PŘÍPRAVKY
Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří samostatné chemicky definované sloučeniny s výjimkou těch, které jsou popsány v níže uvedených
poznámkách 2 písm. a) nebo b).
2. Výraz „výrobky z hořlavých materiálů“ v čísle 3606 se vztahuje pouze na:
a) metaldehyd, hexamethylentetramin a podobné látky, upravené ve tvarech (například tablet, tyčinek nebo v podobných tvarech)
pro použití jako paliva; paliva na bázi alkoholu a podobná připravená paliva v tuhé nebo polotuhé formě;
b) paliva tekutá nebo ve formě zkapalněného plynu v nádobách používaných pro plnění nebo doplňování cigaretových nebo
podobných zapalovačů o obsahu nepřesahujícím 300 cm3; a
c) pryskyřičné pochodně, podpalovače a podobné výrobky.
KAPITOLA 36
3204 11 00 až 3204 19 00-Syntetická organická barviva a přípravky na nich založené specifikované poznámkou 3 k této kapitole
Do těchto podpoložek patří:
1. syntetická organická barviva, též vzájemně smíšená a též zředěná minerálními látkami, které nemají barvící vlastnosti, ale obsahující pouze malé množství povrchově aktivních výrobků nebo jiných přísad k podpoře proniknutí a zhuštění (fixace) barviva (viz vysvětlivky k HS k číslu 3204, část I), druhý odstavec, písmena A) a B)); a
2. přípravky specifikované poznámkou 3 k této kapitole, jmenovitě výrobky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3204, část I), druhý odstavec, písmena C) až E).
Pokud jde o barviva podpoložek 3204 11 00 až 3204 19 00, která, se zřetelem na jejich využití, mohou patřit do dvou nebo více kategorií, patřících do různých položek, viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 až 3204 19, jedenáctý odstavec, k určení jejich zařazení.
3204 12 00-Kyselá barviva, též metalizovaná a přípravky na nich založené; mořidlová barviva a přípravky na nich založené
Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 až 3204 19, třetí a čtvrtý odstavec.
–
3204 12 00 40
3204 11 00 až 3204 19 00-Syntetická organická barviva a přípravky na nich založené specifikované poznámkou 3 k této kapitole
Do těchto podpoložek patří:
1. syntetická organická barviva, též vzájemně smíšená a též zředěná minerálními látkami, které nemají barvící vlastnosti, ale obsahující pouze malé množství povrchově aktivních výrobků nebo jiných přísad k podpoře proniknutí a zhuštění (fixace) barviva (viz vysvětlivky k HS k číslu 3204, část I), druhý odstavec, písmena A) a B)); a
2. přípravky specifikované poznámkou 3 k této kapitole, jmenovitě výrobky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3204, část I), druhý odstavec, písmena C) až E).
Pokud jde o barviva podpoložek 3204 11 00 až 3204 19 00, která, se zřetelem na jejich využití, mohou patřit do dvou nebo více kategorií, patřících do různých položek, viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 až 3204 19, jedenáctý odstavec, k určení jejich zařazení.
3204 12 00-Kyselá barviva, též metalizovaná a přípravky na nich založené; mořidlová barviva a přípravky na nich založené
Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 až 3204 19, třetí a čtvrtý odstavec.
–
3204 12 00 50