Výsledky hledání pro výraz: odpad tuku

KAPITOLA 23-ZBYTKY A ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; PŘIPRAVENÉ KRMIVO

KAPITOLA 23-ZBYTKY A ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; PŘIPRAVENÉ KRMIVO

Doplňková poznámka 3 Potenciální hmotnostní obsah alkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno na kilogramy invertního cukru) obsažených ve 100 kg předmětného výrobku, činitelem 0,47.

KAPITOLA 23-ZBYTKY A ODPADY Z POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU; PŘIPRAVENÉ KRMIVO

Poznámka
1. Do čísla 2309 patří výrobky používané k výživě zvířat, jinde neuvedené ani nezahrnuté, získané zpracováním rostlinných nebo
živočišných látek v takovém rozsahu, že ztratily podstatné charakteristické znaky původní látky, jiné než rostlinné odpady, rostlinné
zbytky a vedlejší produkty vzniklé při tomto zpracování.
Poznámka k položce
1. Pro účely položky 2306 41 se výrazem „semena řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ rozumějí semena
podle definice v poznámce k položce 1 ke kapitole 12.
Doplňkové poznámky
1. Podpoložky 2303 10 11 a 2303 10 19 zahrnují pouze zbytky z výroby kukuřičného škrobu a nezahrnují tyto zbytky smíchané s výrobky
získanými z jiných rostlin nebo s výrobky získanými z kukuřice jiným procesem než při výrobě škrobu mokrou cestou.
Obsah škrobu nesmí převyšovat 28 % hmotnostních v sušině podle metody uvedené v příloze III, část L, nařízení Komise (ES) č. 152/2009 a obsah
tuku nesmí převyšovat 4,5 % hmotnostních v sušině podle metody uvedené v příloze III, část H, nařízení Komise (ES) č. 152/2009.
2. Do podpoložky 2306 90 05 patří pouze zbytky z extrakce oleje z kukuřičných klíčků, které obsahují následující ingredience v uvedeném množství,
počítaném v sušině:
a) výrobky s obsahem oleje menším než 3 % hmotnostní:
— obsah škrobu: nižší než 45 % hmotnostních,
— obsah proteinu (obsah dusíku × 6,25): nejméně 11,5 % hmotnostních;
b) výrobky s obsahem oleje nejméně 3 % hmotnostní a nejvýše 8 % hmotnostních:
— obsah škrobu: nižší než 45 % hmotnostních,
— obsah proteinu (obsah dusíku × 6,25): nejméně 13 % hmotnostních.
Kromě toho by tyto zbytky neměly obsahovat ingredience, které nejsou získány z kukuřičného mláta.
Pro určení obsahu škrobu a proteinu se použijí metody uvedené v nařízení Komise (ES) č. 152/2009, příloha III, část L a část C.
Pro určení obsahu oleje a vlhkosti se použijí metody uvedené v nařízení Komise (ES) č. 152/2009, příloha III, část H a část A.
Výrobky obsahující složky z částí kukuřičného mláta, které byly přidány po zpracování a nebyly vystaveny procesu extrakce oleje, jsou vyloučeny.
3. Ve smyslu podpoložek 2307 00 11, 2307 00 19, 2308 00 11 a 2308 00 19 se rozumí:
— „skutečným hmotnostním obsahem alkoholu“ počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kg výrobku,
— „potenciálním hmotnostním obsahem alkoholu“ počet kilogramů čistého alkoholu, který může být vyroben úplným prokvašením cukrů
obsažených ve 100 kg výrobku,
— „celkovým hmotnostním obsahem alkoholu“ součet skutečného a potenciálního hmotnostního obsahu alkoholu,
— „% hm“ symbol pro hmotnostní obsah alkoholu ve hmotě.
4. Pro účely podpoložek 2309 10 11 až 2309 10 70 a 2309 90 31 až 2309 90 70 se za „mléčné výrobky“ považují výrobky čísel 0401, 0402,
0404, 0405, 0406 a podpoložek 0403 10 11 až 0403 10 39, 0403 90 11 až 0403 90 69, 1702 11 00, 1702 19 00 a 2106 90 51.
5. Do podpoložky 2309 90 20 patří pouze zbytky z výroby škrobu z kukuřice, ale nepatří do ní tyto zbytky smíchané s výrobky získanými z jiných
rostlin nebo s výrobky získanými z kukuřice jiným procesem, než při výrobě škrobu mokrou cestou, obsahující:
— odpad z třídění kukuřice používané při mokré cestě v poměru nepřesahujícím 15 % hmotnostních výrobku a/nebo
— zbytky ze škrobové máčecí vody používané při mokré cestě, včetně odpadů z máčecí vody používané pro výrobu alkoholu nebo jiných produktů
z výroby škrobu.
Tyto výrobky mohou také obsahovat zbytky po extrakci oleje z kukuřičných klíčků při procesu mokrého mletí.
Obsah škrobu u těchto výrobků nesmí převyšovat 28 % hmotnostních v sušině v souladu s metodou uvedenou v příloze III, část L k nařízení Komise
(ES) č. 152/2009, obsah tuku nesmí převyšovat 4,5 % hmotnostních v sušině v souladu podle metody uvedené v příloze III, část H, nařízení
Komise (ES) č. 152/2009 a obsah proteinů nesmí převyšovat 40 % hmotnostních v sušině v souladu s metodou uvedenou v příloze III, část C
k nařízení Komise (ES) č. 152/2009.

KAPITOLA 23

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované prvky nebo sloučeniny, kromě následujících:
1) umělý grafit (číslo 3801);
2) insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky
a podobné výrobky upravené tak, jak je popsáno v čísle 3808;
3) výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách (číslo 3813);
4) certifikované referenční materiály specifikované v níže uvedené poznámce 2;
5) výrobky specifikované v níže uvedené poznámce 3 písm. a) nebo c);
b) směsi chemikálií s potravinami nebo jinými látkami s výživnou hodnotou, používané při přípravě lidských potravin (zpravidla
číslo 2106);
c) struska, popel a zbytky (včetně kalů, jiných než splaškového kalu) obsahující kovy, arsen nebo jejich směsi a splňující požadavky
poznámky 3 písm. a) nebo b) ke kapitole 26 (číslo 2620);
d) léky (číslo 3003 nebo 3004); nebo
e) vyčerpané katalyzátory používané k získání obecných kovů nebo k výrobě chemických sloučenin obecných kovů (číslo 2620),
vyčerpané katalyzátory používané zejména k rekuperaci drahých kovů (číslo 7112) nebo katalyzátory složené z kovů nebo
kovových slitin, například ve formě jemně rozptýleného prášku nebo pletiva (třída XIV nebo XV).
2. A) Pro účely čísla 3822 se výrazem „certifikované referenční materiály“ rozumí referenční materiály, které jsou doprovázeny
certifikátem, v němž jsou uvedeny hodnoty certifikovaných vlastností, metody použité ke stanovení těchto hodnot a stupeň jistoty
jednotlivých hodnot, a které jsou vhodné pro analytické, kalibrační nebo referenční účely.
B) S výjimkou výrobků kapitoly 28 nebo 29 má při zařazování certifikovaných referenčních materiálů číslo 3822 přednost před
jakýmkoli jiným číslem nomenklatury.
3. Do čísla 3824 patří následující zboží, které nemá být zařazováno do jakéhokoliv jiného čísla nomenklatury:
a) umělé krystaly (jiné než optické články) z oxidu hořečnatého nebo halogenidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin
o hmotnosti jednotlivých kusů nejméně 2,5 g;
b) přiboudlina; Dippelův olej;
c) odstraňovače inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej;
d) přípravky k opravě chyb na rozmnožovacích blánách, jiné kapaliny k opravám a korekční pásky (jiné než zboží čísla 9612),
v balení pro drobný prodej; a
e) keramické žároměrky pro kontrolu teploty v pecích, tavitelné (například Segerovy jehlánky).
4. V celé nomenklatuře výraz „komunální odpad“ znamená odpad shromážděný z domácností, hotelů, restaurací, nemocnic, obchodů,
kanceláří atd., smetí ze silnic a chodníků, stejně jako stavební a demoliční odpad. Komunální odpad zpravidla obsahuje velké
množství různých materiálů, např. plasty, kaučuk, dřevo, papír, textilie, sklo, kovy, potraviny, rozbitý nábytek a jiné poškozené nebo
vyřazené výrobky. Výraz „komunální odpad“ však nezahrnuje:
a) jednotlivé materiály nebo výrobky vytříděné z odpadu, např. odpady z plastů, kaučuku, dřeva, papíru, textilií, skla nebo kovů
a použité baterie, které se zařazují do svých odpovídajících čísel v nomenklatuře;
b) průmyslový odpad;
c) farmaceutický odpad, jak je definován v poznámce 4 písm. k) ke kapitole 30; nebo
d) klinický odpad, jak je definován v níže uvedené poznámce 6 písm. a).
5. Pro účely čísla 3825 výraz „splaškový kal“ znamená kal, který vzniká v městských zařízeních na zpracování odpadních vod a který
obsahuje předzpracovaný odpad, zbytky z čištění a nestabilizovaný kal. Stabilizovaný kal vhodný pro použití jako hnojivo sem
nepatří (kapitola 31).
6. Pro účely čísla 3825 se výraz „ostatní odpady“ vztahuje na:
a) klinický odpad, tj. kontaminovaný odpad vznikající při lékařském výzkumu, vyšetření, ošetření nebo jiných lékařských,
chirurgických, stomatologických nebo veterinárních procedurách, který často obsahuje choroboplodné zárodky a farmaceutické
látky a u kterého je nutný zvláštní postup likvidace (například znečištěné oděvy, použité rukavice a použité injekční stříkačky);
b) odpadní organická rozpouštědla;
c) odpadní kapaliny z lázní na moření kovu, odpadní hydraulické, brzdové a nemrznoucí kapaliny; a
d) ostatní odpady z chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví.
Výraz „ostatní odpady“ však nezahrnuje odpady, které obsahují převážně minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů (číslo 2710).
7. Pro účely čísla 3826 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané z živočišných
nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Poznámky k položkám
1. Do položky 3808 50 patří pouze zboží čísla 3808, které obsahuje jednu nebo více z následujících látek: aldrin (ISO); binapakryl (ISO);
kamfechlor (ISO) (toxafen); kaptafol (ISO); chlordan (ISO); chlordimeform (ISO); chlorbenzilát (ISO); DDT (ISO) (klofenotan (INN),
1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan); dieldrin (ISO, INN); 4,6-dinitro-o-kresol (DNOC (ISO)) nebo jeho soli; dinoseb (ISO), jeho
soli nebo estery; ethylendibromid (ISO) (1,2-dibromethan); ethylendichlorid (ISO) (1,2-dichlorethan); fluoracetamid (ISO); heptachlor
(ISO); hexachlorbenzen (ISO); 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH (ISO)), včetně lindanu (ISO, INN); sloučeniny rtuti;
methamidofos (ISO); monokrotofos (ISO); oxiran (ethylenoxid); parathion (ISO); parathion-methyl (ISO) (methyl-parathion);
pentachlorfenol (ISO), jeho soli nebo estery; fosfamidon (ISO); 2,4,5-T (ISO) (kyselina 2,4,5-trichlorfenoxyoctová), její soli nebo estery,
sloučeniny tributylcínu.
Do položky 3808 50 patří rovněž přípravky ve formě popraše obsahující směs benomylu (ISO), karbofuranu (ISO) a thiramu (ISO).
2. Ve smyslu položek 3825 41 a 3825 49 se „odpadními organickými rozpouštědly“ rozumí odpady obsahující převážně organická
rozpouštědla, která bez ohledu na to, zda jsou určena k znovuzískání rozpouštědel či nikoliv, nejsou vhodná k dalšímu použití jako
původní výrobky.

KAPITOLA 38

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek této kapitoly, kde se objevuje výraz „průmyslové účely“, se tento výraz týká pouze takových účelů, které zahrnují přeměnu základního produktu.
Na druhé straně výraz „technické účely“, který se nachází v některých podpoložkách, neznamená takovouto přeměnu.
Úpravy jako jsou vyčištění, rafinace nebo hydrogenace se nepovažují za „průmyslový účel“ ani „technický účel“.
Je třeba zdůraznit, že dokonce i výrobky vhodné k lidské výživě mohou být určeny pro technické nebo průmyslové účely.
Podpoložky této kapitoly, které jsou vyčleněny pro výrobky pro technické nebo průmyslové účely jiné než je výroba potravin pro lidskou výživu, zahrnují oleje a tuky pro výrobu potravy pro zvířata.
Doplňková poznámka 1 a) Tekutá frakce rostlinných olejů získaná oddělením od pevné fáze, například chlazením, použitím organických rozpouštědel, povrchově aktivních látek atd., nemůže být považována za surový olej.

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) vepřový tuk nebo drůbeží tuk čísla 0209;
b) kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej (číslo 1804);
c) jedlé přípravky obsahující více než 15 % hmotnostních výrobků čísla 0405 (zpravidla kapitola 21);
d) škvarky (číslo 2301) nebo odpady čísel 2304 až 2306;
e) mastné kyseliny, připravené vosky, léky, barvy, laky, mýdlo, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, sulfonované oleje
nebo jiné výrobky třídy VI; nebo
f) faktis (olejový kaučuk) čísla 4002.
2. Do čísla 1509 nepatří oleje získané z oliv extrakcí rozpouštědly (číslo 1510).
3. Do čísla 1518 nepatří tuky, oleje nebo jejich frakce pouze denaturované; tyto výrobky se zařazují do čísel, do kterých patří
odpovídající nedenaturované tuky a oleje a jejich frakce.
4. Mýdlové kaly, olejové sedliny a kaly, stearinová smola, glycerolová smola a zbytky tuku z ovčí vlny patří do čísla 1522.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 1514 11 a 1514 19 výraz „olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ znamená stálý olej,
který obsahuje méně než 2 % hmotnostní kyseliny erukové.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely položek a podpoložek 1507 10, 1508 10, 1510 00 10, 1511 10, 1512 11, 1512 21, 1513 11, 1513 21, 1514 11, 1514 91,
1515 11, 1515 21, 1515 50 11, 1515 50 19, 1515 90 21, 1515 90 29, 1515 90 40 až 1515 90 59 a 1518 00 31:
a) se stálé rostlinné oleje tekuté nebo pevné, získané lisováním, považují za „surové“, jestliže nebyly podrobeny jiné úpravě než:
— dekantaci v normálním časovém limitu,
— odstředění nebo filtraci za podmínky, že pro oddělení oleje od jeho tuhých částí byla použita pouze mechanická síla jako např. tíha, tlak nebo
odstředivá síla (s vyloučením jakéhokoliv adsorpčního filtračního postupu nebo jiného fyzikálního nebo chemického postupu);
b) stálé rostlinné oleje, tekuté nebo pevné, získané extrakcí, budou i nadále považovány za „surové“, nebudou-li moci být rozlišeny barvou, vůní
nebo chutí ani speciálními analytickými vlastnostmi od rostlinných olejů a tuků získaných lisováním;
c) výraz „surový olej“ se rozšiřuje rovněž na sójový olej, který již byl odslizen, a na bavlníkový olej, z něhož byl odstraněn gossypol.
2. A. Čísla 1509 a 1510 zahrnují pouze oleje získané výhradně zpracováním oliv, které mají následující analytické charakteristiky obsahu mastných
kyselin, stanovené pomocí metod uvedených v přílohách V, X-A a X-B nařízení Komise (EHS) č. 2568/91, a sterolů:
Tabulka I
Podíl mastných kyselin v % na celkovém množství mastných kyselin
Mastné kyseliny Procentuální zastoupení
Kyselina myristová ? 0,05
Kyselina palmitová 7,5–20,0
Kyselina palmitolejová 0,3–3,5
Kyselina heptadekanová ? 0,3
Kyselina heptadecenová ? 0,3
Kyselina stearová 0,5–5,0
Kyselina olejová 55,0–83,0
Kyselina linolová 3,5–21,0
Kyselina linolenová ? 1,0
Kyselina arachová ? 0,6
Kyselina ikosenová ? 0,4
Kyselina behenová (1) ? 0,3
Kyselina lignocerová ? 0,2
Tabulka II
Podíl sterolů v % z celkového množství sterolů
Steroly Procentuální zastoupení
Cholesterol ? 0,5
Brasikasterol (1) ? 0,1
Kampesterol ? 4,0
Stigmasterol (2) < Kampesterol Betasitosterol (3) ? 93,0 Delta-7-stigmasterol ? 0,5 Do čísel 1509 a 1510 nepatří chemicky změněný olivový olej (zejména reesterifikovaný olivový olej) a směsi olivového oleje s jinými oleji. Přítomnost reesterifikovaného olivového oleje nebo jiných olejů se zjišťuje za použití metod uvedených v příloze VII nařízení (EHS) č. 2568/91. B. Do položky 1509 10 patří pouze olivové oleje vymezené v níže uvedených podbodech 1. a 2., které byly získány výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, při nichž nedochází ke změně oleje, a které nebyly podrobeny žádnému jinému zpracování než praní, dekantaci, odstřeďování nebo filtraci. Olivové oleje získané pomocí rozpouštědel, chemických nebo biochemických činidel nebo reesterifikací, jakož i jakékoli směsi s oleji jiných druhů, do této položky nepatří. 1. Ve smyslu podpoložky 1509 10 10 je za „panenský olivový olej na svícení“ považován, nezávisle na jeho kyselosti, olivový olej, který má následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků nepřesahující 300 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů nepřesahuje 350 mg/kg nebo — obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; c) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,1 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; d) suma trans-isomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,10 % a suma trans-isomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) obsah stigmastadienu nepřesahující 0,50 mg/kg; f) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně; a g) jednu nebo více následujících vlastností: 1. obsah těkavých halogenovaných rozpouštědel celkem nepřesahující 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro kterékoli z těchto rozpouštědel; 2. organoleptické vlastnosti s mediánem vad převyšujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. 2. Pro účely podpoložky 1509 10 90 se výrazem „panenský olivový olej“ rozumí olivový olej, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 2,0 g na 100 g; b) peroxidové číslo nepřesahující 20 milimolů aktivního kyslíku na kg; c) obsah vosků nepřesahující 250 mg/kg; d) obsah těkavých halogenových rozpouštědel nepřesahující celkem 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro každé z nich; e) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,25; f) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,01; g) organoleptické vlastnosti s mediánem vad nepřesahujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91; h) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; ij) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; k) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,05 % a suma trans-izomerů kyseliny linolové a linolenové nepřesahující 0,05 %; l) obsah stigmastadienů nepřesahující 0,10 mg/kg; m) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,2 nebo méně. C. Do položky 1509 90 patří olivový olej získaný zpracováním olivových olejů podpoložky 1509 10 10 a/nebo 1509 10 90, též smíšený s panenským olivovým olejem, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 1,0 g na 100 g; b) obsah vosku nepřesahující 350 mg/kg; c) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,90; d) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,15; e) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; f) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; g) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,30 %; h) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně. D. Pro účely podpoložky 1510 00 10 se výrazem „surové oleje“ rozumějí olivové oleje získané zejména z pokrutin, které mají následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků převyšující 350 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg, za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů převyšuje 350 mg/kg a — obsah erythrodiolu a uvaolu převyšuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu převyšující 4,5 %; c) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %; d) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující 0,6. E. Do podpoložky 1510 00 90 patří oleje získané zpracováním olejů podpoložky 1510 00 10, též smíšené s panenským olivovým olejem, a oleje, které nemají vlastnosti olejů uvedených v doplňkových poznámkách 2B, 2C a 2D. Oleje této podpoložky musí mít obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %, sumu trans-isomerů kyseliny olejové nižší než 0,4 %, sumu trans-izomerů kyselin linolové + linolenové nižší než 0,35 % a rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující hodnotu 0,5. 3. Do podpoložek 1522 00 31 a 1522 00 39 nepatří: a) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem stanoveným podle metody uvedené v příloze XVI nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 nižším než 70 nebo vyšším než 100; b) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem vyšším než 70 nebo nižším než 100, u něhož plocha píku představující množství zadrženého betasitosterolu (1) stanovená podle přílohy V nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 je nižší než 93,0 % celkové plochy píků sterolů. 4. Analytické metody stanovení vlastností výše uvedených výrobků jsou obsaženy v přílohách nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. Pozornost je tudíž nutno věnovat rovněž poznámkám pod čarou přílohy I uvedeného nařízení. KAPITOLA 15

1502000000 80-Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503

1502-Lůj hovězí, ovčí nebo kozí, jiný než čísla 1503

Do tohoto čísla patří kromě vyškvařených lojů i nevyškvařené loje, tj. loje uzavřené ve svých buněčných membránách.
Do tohoto čísla proto patří následující:
1. nevyškvařený tuk, surový nebo ve formě loje (jateční lůj, řeznický lůj, lůj z vnitřností);
2. vyškvařený lůj, zahrnující:
a) „Premier jus“ tuk, který je nejkvalitnější z jedlých lojů;
b) „škvarkový“ tuk;
c) „kyselý“ tuk, získávaný vařením nevyškvařeného tuku nejnižší kvality ve vodném roztoku kyseliny sírové, která hydrolyzuje albuminoidní látky v tkáních tak, že se uvolní tuk;
3. tuky získané z kostí nebo odpadu hovězího dobytka, ovcí nebo koz.
Avšak do tohoto čísla nepatří olej z kostí a z kostního morku a olej z noh (podpoložka 1506 00 00).

–

1502