KAPITOLA 58-SPECIÁLNÍ TKANINY; VŠÍVANÉ TEXTILIE; KRAJKY; TAPISERIE; PRÝMKAŘSKÉ VÝROBKY; VÝŠIVKY

KAPITOLA 58-SPECIÁLNÍ TKANINY; VŠÍVANÉ TEXTILIE; KRAJKY; TAPISERIE; PRÝMKAŘSKÉ VÝROBKY; VÝŠIVKY

Všeobecné vysvětlivky
Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.

KAPITOLA 58-SPECIÁLNÍ TKANINY; VŠÍVANÉ TEXTILIE; KRAJKY; TAPISERIE; PRÝMKAŘSKÉ VÝROBKY; VÝŠIVKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří textilie, které jsou popsány v poznámce 1 ke kapitole 59, impregnované, povrstvené, potažené nebo
laminované nebo jiné výrobky kapitoly 59.
2. Do čísla 5801 patří rovněž útkové vlasové tkaniny, u nichž flotující nitě (volné nitě) dosud nebyly rozřezány, a které v této fázi tedy
nemají vzpřímený vlas.
3. Pro účely čísla 5803 se výrazem „perlinkové tkaniny“ rozumějí textilie, jejichž osnova je zcela nebo zčásti složena ze stojatých nebo
základních nití a obtáčivých nití, které obtáčejí stojaté nebo základní nitě poloviční, celou nebo vícenásobnou otáčkou a vytvářejí tak
smyčky, kterými prochází útková nit.
4. Do čísla 5804 nepatří vázané síťoviny z motouzů, šňůr nebo provazů čísla 5608.
5. Pro účely čísla 5806 se výrazem „tkané stuhy“ rozumějí:
a) tkaniny o šířce nepřesahující 30 cm, buď v takové šířce přímo tkané, nebo stříhané nebo řezané z širších kusů, na obou stranách
opatřené pevnými kraji (tkanými, zalepenými nebo zpevněnými jiným způsobem);
b) hadicové tkaniny, jejichž šířka ve zploštělém stavu nepřesahuje 30 cm; a
c) šikmé lemovky se založenými kraji, jejichž šířka po rozložení nepřesahuje 30 cm.
Stuhy s tkanými třásněmi se zařazují do čísla 5808.
6. Ve smyslu čísla 5810 se výrazem „výšivky“ rozumějí, inter alia, výšivky s kovovou nebo skleněnou nití na viditelném textilním
podkladě a nášivky (aplikace) flitrů, korálků nebo ozdobných motivů z textilního nebo jiného materiálu. Do tohoto čísla však nepatří
jehlou vypracované tapiserie (číslo 5805).
7. Kromě výrobků čísla 5809 patří do této kapitoly též výrobky z kovových nití a výrobky používané v oděvnictví, jako dekorační
textilie nebo pro podobné účely.

KAPITOLA 58

5701000000 80-Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené

5701-Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené

Předběžné a konečné stádium výroby vázaných koberců, koberečků a předložek, jak je popsáno ve vysvětlivkách k HS k číslu 5701, představuje prosté protkávání několika útkových nití s osnovními nitěmi tak, že konce nebo „čela“ koberce jsou držena na místě. Tyto tkané konce lze někdy doplnit bordurami.
Když se konečné stádium výroby koberce dokončí, osnova se v určité vzdálenosti od „čel“ odstřihne. Takto vzniklé třásně sestávají z volných konců osnovy. U kvalitních koberců se tyto třásně někdy rozdělují do několika skupin, které se svazují a uzlíky se posunou co nejblíže ke tkané části, aby se zabránilo vyvléknutí útkových nití z třásně. Existují rovněž koberce, u nichž se třásně doplňují, takže tyto třásně netvoří osnova samotného koberce.
U většiny koberců je možno podle vzoru odlišit hlavní plochu od bordury. Bordura vlastně vytváří rámec pro hlavní plochu koberce a spojuje ji s okraji a čely koberce.
Ručně zhotovené koberce pravoúhlého tvaru mají jen zřídka okraje, které jsou přesně rovnoběžné. Je-li tedy třeba zjistit plochu, rozměry koberce se určují od středových čar, tedy přímek procházejících středem protilehlých stran.
Při výpočtu plochy každého koberce se zlomky čtverečného decimetru nezapočítávají.

5701

5007201100 10-Krepy

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11

5007201100 80-Nebělené, odklížené nebo bělené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11

5007201110 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11 10

5007201190 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11 90

5007201900 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 19

5007201910 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 19 10

5007201990 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 19 90

4601211000 80-Z pletenců nebo podobných výrobků z pletacích materiálů

4601 21 10 až 4601 29 90-Rohože, slaměné rohožky a košatiny z rostlinných materiálů

Do těchto podpoložek patří:
1. hrubé rohože z tkané slámy nebo vázané dohromady v paralelních pramenech nebo tkané naplocho, jako jsou rohože používané k ochranným účelům v zahradnictví;
2. čínské rohože a rohožky vyrobené stejnou cestou a používané pro stejný účel.
Čínské rohože a rohožky jsou rohože a rohožky vyrobené přímo ze stonků a pásků rostlin třídy Cyperacae (Lepironia mucronata); jsou předkládány v přírodním stavu nebo obarvené (obvykle červeně). Tyto rohože a rohožky jsou tkané; řetězec (nebo osnova), který pojí stonky nebo pásky rostlinného materiálu, sestává ze široce rozložených provazců nebo nití. Rohože jsou obvykle vyráběny jednotlivě a mohou být lemované páskem z textilního materiálu; ze země původu jsou často odesílány v kotoučích skládajících se z několika rohoží sešitých svými konci k sobě;
3. hrubé rohožky, jaké jsou používány k ochranným účelům v zahradnictví;
4. košatiny (ochranné stěny) (například ze slámy nebo sítiny), používané pro stejné účely jako hrubé rohože uvedené výše, avšak též vhodné k použití při stavbě oplocení a zvýšených cest.

4601 21 10