2923-Kvarterní amoniové soli a hydroxidy; lecithiny a ostatní fosfoaminolipidy, chemicky definované i nedefinované
–
2923
2923-Kvarterní amoniové soli a hydroxidy; lecithiny a ostatní fosfoaminolipidy, chemicky definované i nedefinované
–
2923
2825-Hydrazin a hydroxylamin a jejich anorganické soli; ostatní anorganické zásady; ostatní oxidy, hydroxidy a peroxidy kovů
–
2825
3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).
–
3815 90 90 90
3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči
Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.
–
3815 19 90 90
3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).
–
3815 90 90
3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní
Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).
–
3815 90 90 40
3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči
Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.
–
3815 12 00 90
3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči
Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.
–
3815 19
3815 11 00 až 3815 19 90-Katalyzátory na nosiči
Jsou to katalyzátory široce používaného typu, které jsou uloženy na nosiči, obvykle impregnací, koprecipitací nebo mísením. Obvykle sestávají buď z jedné či více aktivních látek uložených na nosiči nebo ze směsi na bázi aktivních látek. Aktivní látky jsou obvykle velmi jemně rozptýlené kovy, oxidy kovů nebo jiné sloučeniny kovů. Nejčastěji používané kovy jsou ty, které patří do VIII. skupiny periodické tabulky (především kobalt, nikl, paladium a platina) a molybden, chróm, měď a zinek. Nosič se obvykle skládá z oxidu hlinitého, silikagelu, fosilní moučky, též aktivovaných, keramických materiálů atd.
Jsou používány v průmyslových procesech při výrobě organických a anorganických sloučenin a při rafinaci ropy (např. při syntéze amoniaku, hydrogenaci tuků, hydrogenaci olefinů).
Do této kategorie katalyzátorů patří rovněž následující produkty:
1. určité přípravky založené na sloučeninách přechodových kovů, jejichž funkcí je usnadnit oxidaci a tím odstranit v průběhu hoření uhlíkové zbytky ve formě oxidu uhličitého (jako v kotlích a hořácích);
2. „post-spalovací“ katalyzátory určené k zabudování do výfukových systémů motorových vozidel ke snížení znečišťování výfukovými plyny, převedením oxidu uhelnatého na oxid uhličitý a přeměnou dalších toxických produktů (například heterocyklických sloučenin) vznikajících při spalování benzinu.
–
3815 19 90
3207 20 90-Ostatní
Do této podpoložky v zásadě patří zeskelnitelné směsi. Jsou to výrobky obyčejně ve formě prášku, granulí, šupinek nebo vloček, které zahřátím zeskelnatí a vytvářejí hladký homogenní povrch na keramickém nebo kovovém zboží. Tento povrch může být lesklý nebo matný, barevný nebo bílý, průhledný nebo neprůhledný.
Tyto výrobky mohou být zhotoveny následovně:
1. ze směsí, redukovaných na prášek, ze skleněných frit podpoložky 3207 40 85 s jinými materiály jako jsou oxid křemičitý, živec, kaolin, pigmenty atd.;
2. ze směsí, redukovaných na prášek, z oxidu křemičitého, živce, kaolinu, uhličitanu vápenatého, uhličitanu hořečnatého, atd. (tj. složek skleněných frit, které jsou nerozpustné ve vodě) a podle možnosti z pigmentů.
Tyto dva druhy zeskelnitelných směsí produkují průhledné povlaky, buď barevné nebo nebarevné;
3. z výrobků uvedených výše pod 1 a 2, s přísadou kalidel. V tomto případě získané neprůhledné povlaky jsou bílé nebo barevné;
4. z frit ve formě prášků, granulí, šupinek nebo vloček – složených a získaných jak je uvedeno ve vysvětlivce k podpoložkám 3207 40 40 a 3207 40 85 – ale které obsahují, kromě toho, barevné pigmenty nebo kalidla a někdy oxidy, k usnadnění přilnavosti potahu ke kovovým povrchům.
Barevné pigmenty používané k výrobě výrobků této podpoložky zahrnují oxidy a soli kobaltu, niklu, mědi, železa, manganu, uranu a chromu.
Oxid cínu, oxid zirkoničitý a křemičitan zirkoničitý, oxid titanu a anhydrid kyseliny arzenité mohou být přidány jako kalidla.
Oxid niklu a kobaltu může být přidán k usnadnění přilnavosti povlaku ke kovovým povrchům.
–
3207 20 90