Výsledky hledání pro výraz: přístroje

8443393100 80-S optickým systémem

8443 39 31-S optickým systémem

Přístroje této podpoložky mají zabudovaný optický systémem (zahrnující hlavně zdroj světla, kondenzátor, čočky, zrcadla, hranoly nebo soustavu optických vláken či podobných zařízení) ke skenování předlohy.

–

8443 39 31

8443393900 80-Ostatní

8443 39 39-Ostatní

Do této podpoložky patří modrotiskové stroje a kopírky, které se používají ke kopírování průsvitných originálů na fotocitlivý papír. Vlivem světla, které prochází přes průsvitný originál, se na osvětlených plochách rozkládá v kopírovacím papíru diazosloučenina nebo fotocitlivé železné soli. Neosvětlené plochy se zviditelní při vyvolání. Tyto přístroje obvykle vytvářejí namodralé kopie, které nemají tak ostré čáry, jako má originál.
Do této podpoložky rovněž patří přístroje s kontaktním systémem a termokopírovací přístroje.

–

8443 39 39

8442301000 80-Fotosázecí stroje

8442 30 10-Fotosázecí stroje

Do této podpoložky patří fotosázecí stroje, které text sázejí postupným fotografováním znaků upevněných na otočných kotoučích nebo na zvláštních matricích či znaků vytvořených na obrazovce CRT maticí s velmi malými překrývajícími se body. Do této podpoložky rovněž patří sázecí stroje, které pracují s laserovým paprskem promítaným na fotografický film.
Do této podpoložky však nepatří:
a) všeobecně použitelná zařízení pro automatizované zpracování dat, která se používají pro fotosazbu kromě toho, že mají například účetnické a výplatní funkce, a jsou pro tento účel připojeny kabelem (on-line) k fotosázecímu stroji za účelem jeho řízení a zásobování daty pro sázení písma (číslo 8471 – viz poznámka 5 A) k této kapitole);
b) samostatné telegrafické vysílací a přijímací přístroje (číslo 8517).

–

8442 30 10

8442309100 10-Ostatní

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

–

8442 30 91

8442309100 80-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

–

8442 30 91

8442309900 80-Ostatní

8442 30 99-Ostatní stroje, přístroje a zařízení

Do této podpoložky patří stroje, přístroje a zařízení pro přípravu nebo výrobu desek, válců nebo jiných tiskařských pomůcek popsaných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8442, část A, bodech 1) až 3).

–

8442 30 99

8423815000 80-Váhy používané v prodejnách

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50

8423815010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 10

8423815090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 50 90

8423819000 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 90