8542399000 80-Ostatní

8542 39 10 a 8542 39 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří:
1. plně zakázkové logické obvody, které jsou definovány jedním uživatelem a jsou pro něj vyrobeny. Výrobní proces vyžaduje pracovní postup a umístění buněk (logické členy), za použití plně zakázkových difúzních masek. Plně zakázkové logické obvody jsou určeny k plnění požadovaných specifických funkcí. Jsou známé jako integrované obvody pro specifické použití, tak zvané ASIC;
2. hradlová pole, což jsou integrované logické obvody, které sestávají z pevného a pravidelného uspořádání nepropojených logických prvků (tranzistorových buněk z, například, AND-, NAND-, OR- nebo NOR-hradel). Hradlová pole jsou naprogramována v souladu s uživatelem specifikovaným propojením těchto logických prvků jedním nebo více metalizovanými vzory (směrovými předlohami);
3. standardní buňky, což jsou integrované logické obvody, které sestávají z uživatelem specifikovaného uspořádání předem definovaných podobvodů a pevných podobvodů. Tyto podobvody mohou obsahovat jakoukoliv integrovanou funkci (např. logickou funkci nebo paměťovou funkci);
4. programovatelné logické obvody, což jsou integrované obvody, které sestávají z pevných logických prvků. Konečná funkce těchto obvodů je stanovena uživatelem zvětšením přepalování nebo elektrickým programováním vzájemných propojení mezi logickými prvky;
5. standardní logické obvody, což jsou integrované obvody, které sestávají z méně než 150 logických hradel (např. AND, NAND, OR, NOR). Tato zařízení mohou integrovat několik funkcí nebo sad stejných a nezávislých funkcí;
6. obvody rozhraní, což jsou integrované obvody, které vykonávají propojovací funkci (např. převodem kódu, převodem mezi bitově sériovým a bitově paralelním protokolem nebo synchronizací) k vzájemnému propojení programů, integrovaných obvodů, periferních jednotek nebo systémů s různými charakteristikami.
7. mikroperiferní zařízení, což jsou integrované obvody, které vykonávají specifické funkce jako doplněk k mikroprocesorům, mikrořadičům nebo mikropočítačům a zlepšují jejich externí komunikační a řídicí funkce a externí funkce rozhraní.
Technické specifikace mikroperiferního zařízení jednoznačně vyjadřují jejich spojitost s mikroprocesorem, mikrořadičem nebo mikropočítačem a nutnost přiřazení k nim.
Komunikační a řídicí vlastnosti a vlastnosti rozhraní mohou být tvořeny řídicími jednotkami sběrnice, řídicími jednotkami paměti (řídicí jednotky DRAM, jednotky řízení paměti (MMU), řídicí člen přímého přístupu do paměti) nebo řídicími jednotkami rozhraní periferního zařízení (řídicí jednotky grafických zařízení, řídicí jednotky lokální počítačové sítě, univerzální asynchronní přijímací/vysílací řídicí jednotky, řídicí jednotky klávesnice, řídicí jednotky velkokapacitní paměti);
8. inteligentní silové obvody, což jsou integrované analogové obvody, které kombinují digitální a analogové obvody (silové tranzistory) k řízení logických výstupních signálů a silových výstupních signálů. Tato zařízení jsou schopna zajistit například vnitřní ochranu proti ztrátám energie, poruchám řízení nebo diagnostické schopnosti.
Do těchto podpoložek nepatří programovatelné permanentní paměti (PROM) (podpoložka 8542 32 90).

8542 39 90

8542311000 80-Zboží specifikované v poznámce 8 b) 3) k této kapitole

8542 31 10 a 8542 31 90-Procesory a řídící jednotky, též kombinované s paměťmi, měniči, logickými obvody, zesilovači, hodinovými a časovými obvody nebo s jinými obvody

Do těchto podpoložek patří:
1. mikroprocesory, rovněž nazývané mikroprocesorové jednotky (MPU), což jsou integrované obvody, které lze definovat jako zařízení, jež vykonávají primární instrukce, činnosti a systémové řídící funkce. Sestávají z následujících hlavních částí:
— aritmetická logická jednotka (ALU);
— dekodér instrukce a programový čítač;
— řídicí jednotka;
— vstupní/výstupní (I/O) jednotka pro komunikaci s jinými zařízeními.
Mikroprocesor může pracovat pouze tehdy, je-li kromě vnitřní paměti použita též externí paměť nebo jiné zařízení.
Mohou mít jednu nebo více mikroprogramových pamětí (RAM nebo ROM) pro zavádění a ukládání mikroinstrukcí, čímž se zvyšuje počet primárních instrukcí v řídicí jednotce.
Mikroprogramová ROM, kterou může obsahovat mikroprocesor, je určena k ukládání binárních základních instrukcí a není považována za reálnou programovou paměť pro ukládání instrukcí, které se mají provést.
Tyto výrobky mohou obsahovat rychlou vyrovnávací paměť instrukcí nebo mikroperiferních funkcí.
Patří sem mikroprocesory zcela vyrobené pro specifické aplikace, na základě určení „plně zakázkové“, „hradlové pole“ nebo „standardní primární článek“.
Provozní kapacita mikroprocesorů znamená délku každého slova, které dokáže registr aritmetické a logické jednotky zpracovat v jednom mikroinstrukčním cyklu.
2. Mikrořadiče a mikropočítače, což jsou integrované obvody, sestávající nejméně z následujících hlavních částí:
— mikroprocesoru, rovněž nazývaného mikroprocesorová jednotka (MPU);
— programové paměti (například RAM, ROM, PROM, EPROM, E 2 ROM, flash E 2 PROM) připojené k dekodéru instrukce a obsahující program, který definuje pořadí instrukcí;
— datové paměti (například RAM nebo E 2 PROM), která není, oproti mikroprocesorům, přístupná z vně čipu;
— externí sběrnice (pro data, adresy nebo instrukce).
Mikrořadiče jsou naprogramovány nebo následně programovatelné k vykonávání specifických funkcí a pouze pro určité použití (např. pro televizní přijímače, videorekordéry nebo videopřehrávače nebo pro mikrovlnné trouby).
Mikropočítače jsou schopny samostatné činnosti (jsou samostatné) a jsou určeny pro všeobecné použití (např. u střediskových počítačů, minipočítačů a osobních počítačů). Mikropočítače jsou volně programovatelné v souladu s požadavky uživatele.
Patří sem mikrořadiče zcela vyrobené pro specifické aplikace, na základě určení „plně zakázkové“, „hradlové pole“ nebo „standardní buňka“.
Provozní kapacita mikrořadičů a mikropočítačů znamená délku každého slova, které dokáže registr aritmetické logické jednotky zpracovat v jednom mikroinstrukčním cyklu.
3. Řídicí obvody, což jsou integrované obvody používané k ovlivnění postupu nebo výkonu stroje (například zařízení pro automatizované zpracování dat). Řídicí obvody (např. pro diskové paměťové jednotky, paměti, elektrické motory nebo CRT obrazovky) jsou obvykle schopny interpretovat signály a v souladu s touto interpretací stanovit dobu a pořadí určitých funkcí (například vstup, zpracování, uložení a výstup v systému automatizovaného zpracování dat).

8542 31 10-Zboží specifikované v poznámce 8 b) 3) k této kapitole

Viz vysvětlivky k HS k číslu 8542, část III).

8542 31 10

8542319000 80-Ostatní

8542 31 10 a 8542 31 90-Procesory a řídící jednotky, též kombinované s paměťmi, měniči, logickými obvody, zesilovači, hodinovými a časovými obvody nebo s jinými obvody

Do těchto podpoložek patří:
1. mikroprocesory, rovněž nazývané mikroprocesorové jednotky (MPU), což jsou integrované obvody, které lze definovat jako zařízení, jež vykonávají primární instrukce, činnosti a systémové řídící funkce. Sestávají z následujících hlavních částí:
— aritmetická logická jednotka (ALU);
— dekodér instrukce a programový čítač;
— řídicí jednotka;
— vstupní/výstupní (I/O) jednotka pro komunikaci s jinými zařízeními.
Mikroprocesor může pracovat pouze tehdy, je-li kromě vnitřní paměti použita též externí paměť nebo jiné zařízení.
Mohou mít jednu nebo více mikroprogramových pamětí (RAM nebo ROM) pro zavádění a ukládání mikroinstrukcí, čímž se zvyšuje počet primárních instrukcí v řídicí jednotce.
Mikroprogramová ROM, kterou může obsahovat mikroprocesor, je určena k ukládání binárních základních instrukcí a není považována za reálnou programovou paměť pro ukládání instrukcí, které se mají provést.
Tyto výrobky mohou obsahovat rychlou vyrovnávací paměť instrukcí nebo mikroperiferních funkcí.
Patří sem mikroprocesory zcela vyrobené pro specifické aplikace, na základě určení „plně zakázkové“, „hradlové pole“ nebo „standardní primární článek“.
Provozní kapacita mikroprocesorů znamená délku každého slova, které dokáže registr aritmetické a logické jednotky zpracovat v jednom mikroinstrukčním cyklu.
2. Mikrořadiče a mikropočítače, což jsou integrované obvody, sestávající nejméně z následujících hlavních částí:
— mikroprocesoru, rovněž nazývaného mikroprocesorová jednotka (MPU);
— programové paměti (například RAM, ROM, PROM, EPROM, E 2 ROM, flash E 2 PROM) připojené k dekodéru instrukce a obsahující program, který definuje pořadí instrukcí;
— datové paměti (například RAM nebo E 2 PROM), která není, oproti mikroprocesorům, přístupná z vně čipu;
— externí sběrnice (pro data, adresy nebo instrukce).
Mikrořadiče jsou naprogramovány nebo následně programovatelné k vykonávání specifických funkcí a pouze pro určité použití (např. pro televizní přijímače, videorekordéry nebo videopřehrávače nebo pro mikrovlnné trouby).
Mikropočítače jsou schopny samostatné činnosti (jsou samostatné) a jsou určeny pro všeobecné použití (např. u střediskových počítačů, minipočítačů a osobních počítačů). Mikropočítače jsou volně programovatelné v souladu s požadavky uživatele.
Patří sem mikrořadiče zcela vyrobené pro specifické aplikace, na základě určení „plně zakázkové“, „hradlové pole“ nebo „standardní buňka“.
Provozní kapacita mikrořadičů a mikropočítačů znamená délku každého slova, které dokáže registr aritmetické logické jednotky zpracovat v jednom mikroinstrukčním cyklu.
3. Řídicí obvody, což jsou integrované obvody používané k ovlivnění postupu nebo výkonu stroje (například zařízení pro automatizované zpracování dat). Řídicí obvody (např. pro diskové paměťové jednotky, paměti, elektrické motory nebo CRT obrazovky) jsou obvykle schopny interpretovat signály a v souladu s touto interpretací stanovit dobu a pořadí určitých funkcí (například vstup, zpracování, uložení a výstup v systému automatizovaného zpracování dat).

8542 31 90

8540710000 10-Mikrovlnné elektronky (například magnetrony, klystrony, permaktrony, karcinotrony), kromě elektronek s řídicí mřížkou

8540 71 00 a 8540 79 00-Mikrovlnné elektronky (například magnetrony, klystrony, permaktrony, karcinotrony), kromě elektronek s řídící mřížkou

Do těchto podpoložek patří elektronky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtý odstavec, bod 4).
Do těchto podpoložek nepatří elektronky pro Geiger-Müllerovy počítače (podpoložka 9030 90 85).

8540 71

8540710000 80-Magnetrony

8540 71 00 a 8540 79 00-Mikrovlnné elektronky (například magnetrony, klystrony, permaktrony, karcinotrony), kromě elektronek s řídící mřížkou

Do těchto podpoložek patří elektronky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtý odstavec, bod 4).
Do těchto podpoložek nepatří elektronky pro Geiger-Müllerovy počítače (podpoložka 9030 90 85).

8540 71

8540710010 80-Pro použití v určitých typech letadel

8540 71 00 a 8540 79 00-Mikrovlnné elektronky (například magnetrony, klystrony, permaktrony, karcinotrony), kromě elektronek s řídící mřížkou

Do těchto podpoložek patří elektronky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtý odstavec, bod 4).
Do těchto podpoložek nepatří elektronky pro Geiger-Müllerovy počítače (podpoložka 9030 90 85).

8540 71 00 10

8540710020 80-Magnetrony se stálou vlnou s pevnou frekvencí 2 460 MHz, kompaktním magnetem, výstupem sondy, pro použití při výrobě zboží podpoložky 8516 50 00

8540 71 00 a 8540 79 00-Mikrovlnné elektronky (například magnetrony, klystrony, permaktrony, karcinotrony), kromě elektronek s řídící mřížkou

Do těchto podpoložek patří elektronky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtý odstavec, bod 4).
Do těchto podpoložek nepatří elektronky pro Geiger-Müllerovy počítače (podpoložka 9030 90 85).

8540 71 00 20

8540710090 80-Ostatní

8540 71 00 a 8540 79 00-Mikrovlnné elektronky (například magnetrony, klystrony, permaktrony, karcinotrony), kromě elektronek s řídící mřížkou

Do těchto podpoložek patří elektronky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtý odstavec, bod 4).
Do těchto podpoložek nepatří elektronky pro Geiger-Müllerovy počítače (podpoložka 9030 90 85).

8540 71 00 90

8540790000 80-Ostatní

8540 71 00 a 8540 79 00-Mikrovlnné elektronky (například magnetrony, klystrony, permaktrony, karcinotrony), kromě elektronek s řídící mřížkou

Do těchto podpoložek patří elektronky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtý odstavec, bod 4).
Do těchto podpoložek nepatří elektronky pro Geiger-Müllerovy počítače (podpoložka 9030 90 85).

8540 79

8540790010 80-Pro použití v určitých typech letadel

8540 71 00 a 8540 79 00-Mikrovlnné elektronky (například magnetrony, klystrony, permaktrony, karcinotrony), kromě elektronek s řídící mřížkou

Do těchto podpoložek patří elektronky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 8540, čtvrtý odstavec, bod 4).
Do těchto podpoložek nepatří elektronky pro Geiger-Müllerovy počítače (podpoložka 9030 90 85).

8540 79 00 10