Výsledky hledání pro výraz: psí známka

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

Všeobecné vysvětlivky
A. Existuje mnoho způsobů, jak rozlišovat kované a válcované výrobky tam, kde je to nutné, aby k rozlišení docházelo (čísla 7207, 7214, 7216, 7218, 7224 a 7228).
Je-li k dispozici celý kus, musí se nejdříve zjistit, jaké jsou rozdíly v jeho příčném řezu:
— jsou-li na něm rozdíly, které se pravidelně neopakují, pak je tento výrobek kovaný;
— na druhou stranu, jsou-li na příčném řezu rozdíly, které se pravidelně opakují, nebo je-li příčný řez konstantní, výrobek může být jak kovaný, tak i válcovaný. V tomto případě je nutné prověřit všechna následující kritéria:
1. rozměry příčného řezu
Jsou-li velké (příčný řez s plochou větší než 150 000 mm 2 ), bude výrobek pravděpodobně kovaný. Jsou-li malé (minimální rozměr menší než 15 mm), bude výrobek pravděpodobně válcovaný;
2. tvar příčného řezu
Je-li jednoduchý (například čtvercový, pravoúhlý, kruhový, šestiúhelníkový atd.), může být výrobek jak válcovaný, tak i kovaný, zatímco výrobek s mnohem složitějším tvarem je téměř vždy získán válcováním;
3. délka
Je-li výrobek delší než 5 m, je téměř jisté, že je válcovaný; je-li kratší, může být jak válcovaný, tak i kovaný;
4. rozměrová tolerance
Tolerance rozměrů příčného řezu je přesnější (menší) u válcovaných výrobků, než u kovaných výrobků;
5. metalografický aspekt
Jelikož, normálně, je redukční poměr válcovaných výrobků podstatně vyšší než u kovaných výrobků, je téměř vždy možné je od sebe rozlišit zkouškou pod mikroskopem.
Základní faktory k rozlišení jsou vměstky a struktura:
a) vměstky ve válcovaných výrobcích jsou tenké, velice prodloužené a téměř přesně paralelní ke směru válcování; u kovaných výrobků jsou, na druhé straně, tyto vměstky méně prodloužené (ve svém tvaru téměř eliptické) a nejsou přesně paralelní;
b) je-li výrobek kalený a temperovaný, struktura válcovaného výrobku zkoušeného po žíhání dává téměř přesně přímočaré dělící znaky, paralelní vůči směru válcování. Oproti tomu u kovaných výrobků dochází k dělícím znakům mnohem méně a někdy téměř vůbec neexistují;
6. množství
Kované výrobky jsou zpravidla dodávány v malém množství.
Válcování se provádí buď za tepla nebo za studena. V závislosti na tvaru kusu, který má být válcován a na tvaru a postavení válců, může být tento proces použit k výrobě plochých výrobků, jako jsou plechy a desky nebo obruče a pruhy, nebo tyče a pruty kruhového nebo polygonálního průřezu, či profily s různými průřezy, trubky, trouby atd.
B. Pro definici určitých typů plastických deformací (jako je válcování, kování, pěchování), viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) A) a B).
C. Pro rozlišení mezi výrobky válcovanými nebo taženými za tepla a výrobky vyrobenými nebo dohotovenými za studena, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) B), poslední odstavec.
Některé z výše uvedených rozdílů mezi výrobky válcovanými za tepla a válcovanými za studena se mohou zmenšovat nebo zcela eliminovat, budou-li výrobky válcované za studena vyžíhány; obdobně, v případě výrobků válcovaných za tepla, které mají povrchovou úpravu provedenou lehkým dokončením za studena, rozdíly se omezí na povrchovou tvrdost a vzhled.
Za tepla válcované nebo tažené tyče, pruty, úhelníky, tvarovky a profily mohou mít povrchovou úpravu za studena provedenou tažením nebo jiným procesem – zejména rektifikace (narovnávání) nebo kalibrace – který dodává výrobku lepší povrchovou úpravu. Tento proces způsobuje, že se zařazují jako „tvářené za studena nebo povrchově upravené za studena“.
Nicméně, čištění za studena nebo hrubé odstranění okují, se nepovažuje za rektifikační nebo kalibrační proces, a proto tyto úpravy nemají vliv na zařazení tyčí, prutů, úhelníků, tvarovek a profilů jako za tepla válcovaných nebo vytlačovaných, avšak dále neupravených. Podobně, takové tyče a pruty, které jsou krouceny, nejsou považovány za výrobky povrchově upravené za studena.
D. Pro definici plátování, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část IV) C), bod 2), písmeno e).
Obecné kovy plátované drahými kovy, bez ohledu na tloušťku plátování, patří do kapitoly 71 (viz vysvětlivky k HS ke kapitole 71).
E. Pro výklad povrchových úprav, viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 72, část IV) C), bod 2), písmeno d).
F. Nedokončené výkovky, které již nemají hrubý vzhled kusů zhruba tvarovaných kováním čísel 7207, 7218 nebo 7224, se zařazují do čísel příslušných pro hotové výrobky, které jsou obecně v kapitolách 82, 84, 85 a 87. Takže výkovky ze železa nebo oceli určené pro výrobu klikových hřídelí patří do čísla 8483.
I. ZÁKLADNÍ MATERIÁLY; VÝROBKY VE FORMĚ GRANULÍ NEBO PRÁŠKU

KAPITOLA 72-ŽELEZO A OCEL

Poznámky
1. V této kapitole a v případě písmen d), e) a f) v celé nomenklatuře mají následující výrazy uvedený význam:
a) Surové železo:
železo-uhlíkové slitiny, které nejsou prakticky kujné (tvárné), obsahující více než 2 % hmotnostní uhlíku a které mohou
obsahovat jeden nebo více jiných prvků v následujících hmotnostních limitech:
— nejvýše 10 % chromu,
— nejvýše 6 % manganu,
— nejvýše 3 % fosforu,
— nejvýše 8 % křemíku,
— celkově nejvýše 10 % jiných prvků.
b) Vysokopecní zrcadlovina:
železo-uhlíkové slitiny obsahující více než 6 % hmotnostních, avšak nejvýše 30 % hmotnostních manganu a jinak odpovídající
popisu uvedenému v písmenu a) výše.
c) Feroslitiny:
slitiny v houskách, ingotech, blocích nebo v podobných primárních formách, ve formách získaných kontinuálním litím a rovněž
ve formě granulí nebo prášku, též aglomerované, používané obecně jako přísady při výrobě jiných slitin nebo jako odkysličovadla
(redukční činidla), odsiřovací činidla nebo pro podobné účely v hutnictví železa a oceli, které nejsou prakticky kujné (tvárné),
obsahující 4 % hmotnostní nebo více železa a jeden nebo více následujících prvků:
— více než 10 % chromu,
— více než 30 % manganu,
— více než 3 % fosforu,
— více než 8 % křemíku,
— celkově více než 10 % jiných prvků, kromě uhlíku, za podmínky, že maximální obsah mědi je 10 %.
d) Ocel:
železné materiály, jiné než čísla 7203, které (s výjimkou určitých druhů vyrobených ve formě odlitků) jsou kujné (tvárné) a které
obsahují 2 % hmotnostní nebo méně uhlíku. Chromové oceli však mohou obsahovat vyšší podíl uhlíku.
e) Nerezavějící ocel:
legované oceli obsahující 1,2 % hmotnostních nebo méně uhlíku a 10,5 % hmotnostních nebo více chromu, též s jinými prvky.
f) Ostatní legovaná ocel:
oceli, které neodpovídají definici nerezavějící oceli a které obsahují jeden nebo více následujících prvků v uvedených
hmotnostních poměrech:
— 0,3 % nebo více hliníku,
— 0,0008 % nebo více boru,
— 0,3 % nebo více chromu,
— 0,3 % nebo více kobaltu,
— 0,4 % nebo více mědi,
— 0,4 % nebo více olova,
— 1,65 % nebo více manganu,
— 0,08 % nebo více molybdenu,
— 0,3 % nebo více niklu,
— 0,06 % nebo více niobu,
— 0,6 % nebo více křemíku,
— 0,05 % nebo více titanu,
— 0,3 % nebo více wolframu,
— 0,1 % nebo více vanadu,
— 0,05 % nebo více zirkonu,
— 0,1 % nebo více jiných prvků (kromě síry, fosforu, uhlíku a dusíku), posuzováno jednotlivě.
g) Přetavené odpady ze železa nebo oceli v ingotech:
výrobky zhruba odlité do tvaru ingotů bez nálitků nebo hlavových nástavců nebo do tvaru housek, které mají jasné povrchové
vady a svým chemickým složením neodpovídají surovému železu, vysokopecní zrcadlovině nebo feroslitinám.
h) Granule:
výrobky, u kterých méně než 90 % hmotnostních propadne sítem o velikosti ok 1 mm a u kterých 90 % hmotnostních nebo více
propadne sítem o velikosti ok 5 mm.
ij) Polotovary:
výrobky s plným průřezem, kontinuálně lité, též podrobené primárnímu válcovaní za tepla; a jiné výrobky s plným průřezem,
které nebyly dále opracovány po primárním válcování za tepla nebo hrubém tvarování kováním, včetně předrobků pro úhelníky,
tvarovky nebo profily.
Tyto výrobky se nedodávají ve svitcích.
k) Ploché válcované výrobky:
válcované výrobky plného pravoúhlého (jiného než čtvercového) příčného průřezu, které neodpovídají definici uvedené
v písmenu ij) výše, ve formě:
— svitků z vrstev postupně ukládaných na sebe nebo
— nenavinutých výrobků, o šířce nejméně desetkrát větší, než je jejich tloušťka, pokud je tloušťka menší než 4,75 mm, nebo
o šířce větší než 150 mm, pokud je tloušťka 4,75 mm nebo větší, přičemž šířka je nejméně dvojnásobkem tloušťky.
Ploché válcované výrobky zahrnují i ty výrobky, které mají vzorek v reliéfu vyražený přímo při válcování (například žebrování,
drážky, mřížkování, kapky, perličky, kosočtverce), a ty výrobky, které jsou děrovány, zvlněny nebo leštěny, za předpokladu, že
tímto opracováním nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
Ploché válcované výrobky jiného než obdélníkového nebo čtvercového tvaru, jakékoliv velikosti, se zařazují jako výrobky o šířce
600 mm nebo větší, za předpokladu, že nezískaly charakter zboží nebo výrobků jiných čísel.
l) Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích:
výrobky válcované za tepla v nepravidelně navinutých svitcích, které mají plný příčný průřez ve tvaru kruhu, kruhové výseče,
oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“
a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně
dlouhé a rovnoběžné). Tyto výrobky mohou mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování
(výztužné tyče a pruty).
m) Ostatní tyče a pruty:
výrobky, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených v písmenech ij), k) nebo l) výše ani definici drátu, které mají plný
a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce ve tvaru kruhu, kruhové výseče, oválu, pravoúhelníku (včetně čtverce), trojúhelníku
nebo jiného vypouklého mnohoúhelníku (včetně „zploštělých kruhů“ a „modifikovaných pravoúhelníků“, jejichž dvě protilehlé
strany jsou vypouklými oblouky a zbývající dvě strany jsou rovné, stejně dlouhé a rovnoběžné).
Tyto výrobky mohou:
— mít vroubkování, žebrování, drážky nebo jiné deformace vytvořené během válcování (výztužné tyče a pruty),
— být zkrouceny po válcování.
n) Úhelníky, tvarovky a profily:
výrobky, které mají plný a stejnoměrný příčný průřez po celé své délce, které neodpovídají ani jedné z definic uvedených
v písmenech ij), k), l) nebo m) výše ani definici drátu.
Do kapitoly 72 nepatří výrobky čísel 7301 nebo 7302.
o) Dráty:
výrobky tvářené za studena ve svitcích, s jakýmkoliv plným a stejnoměrným příčným průřezem po celé své délce, které
neodpovídají definici plochých válcovaných výrobků.
p) Duté vrtné tyče a pruty:
duté tyče a pruty jakéhokoliv příčného průřezu, vhodné pro vrtání, jejichž největší vnější rozměr příčného průřezu převyšuje
15 mm, avšak nepřesahuje 52 mm a jejichž největší vnitřní rozměr nepřesahuje jednu polovinu největšího vnějšího rozměru.
Duté tyče a pruty ze železa nebo oceli, které neodpovídají této definici, se zařazují do čísla 7304.
2. Železné kovy plátované jinými železnými kovy se zařazují jako výrobky ze železného kovu, jehož hmotnost převažuje.
3. Výrobky ze železa nebo oceli získané elektrolytickým pokovováním, tlakovým litím nebo slinováním se zařazují podle své formy,
složení a vzhledu do čísel této kapitoly odpovídajících obdobným výrobkům vyrobeným válcováním za tepla.
Poznámky k položkám
1. V této kapitole mají následující výrazy uvedený význam:
a) Legované surové železo:
surové železo obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— více než 0,2 % chromu,
— více než 0,3 % mědi,
— více než 0,3 % niklu,
— více než 0,1 % některého z následujících prvků: hliník, molybden, titan, wolfram, vanad.
b) Nelegovaná automatová ocel:
nelegovaná ocel obsahující jeden nebo více z následujících prvků v uvedených hmotnostních podílech:
— 0,08 % nebo více síry,
— 0,1 % nebo více olova,
— více než 0,05 % selenu,
— více než 0,01 % teluru,
— více než 0,05 % bismutu.
c) Křemíková elektrotechnická ocel:
legovaná ocel obsahující nejméně 0,6 % hmotnostních, avšak nejvýše 6 % hmotnostních křemíku a nejvýše 0,08 % hmotnostních
uhlíku. Též může obsahovat nejvýše 1 % hmotnostní hliníku, avšak nesmí obsahovat žádný jiný prvek v poměru, který by oceli
dával charakter ostatní legované oceli.
d) Rychlořezná ocel:
legovaná ocel obsahující, též spolu s jinými prvky, nejméně dva z těchto tří prvků: molybden, wolfram a vanad, se společným
obsahem 7 % hmotnostních nebo více a obsahující 0,6 % hmotnostních nebo více uhlíku a 3 až 6 % hmotnostních chromu.
e) Křemíkomanganová ocel:
legovaná ocel obsahující v procentech hmotnostních:
— nejvýše 0,7 % uhlíku,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,9 % manganu, a
— 0,6 % nebo více, avšak nejvýše 2,3 % křemíku, ale neobsahuje žádný jiný prvek v poměru, který by oceli dával charakter ostatní
legované oceli.
2. Pro zařazování feroslitin do položek čísla 7202 platí následující pravidlo:
Feroslitina je považována za binární a zařazuje se do příslušné položky (pokud existuje), jestliže pouze jeden z prvků této slitiny
převyšuje minimální procentuální podíl uvedený v poznámce 1 c) k této kapitole; analogicky se považuje za ternární nebo kvartérní,
jestliže dva nebo tři z prvků této slitiny převyšují minimální podíly.
Pro použití tohoto pravidla musí každý z nejmenovaných „jiných prvků“ uvedených v poznámce 1 c) k této kapitole převyšovat 10 %
hmotnostních.
Doplňková poznámka
1. Následující výrazy mají uvedený význam:
— „Elektroplechy“: ve smyslu podpoložek 7209 16 10, 7209 17 10, 7209 18 10, 7209 26 10, 7209 27 10, 7209 28 10 a 7211 23 20,
ploché válcované výrobky, které mají při proudu 50 Hz a magnetickém toku 1 T činné (wattové) ztráty na kilogram, vypočítané Epsteinovou
metodou:
— 2,1 W nebo méně, pokud jejich tloušťka nepřesahuje 0,2 mm,
— 3,6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,2 mm, avšak je menší než 0,6 mm,
— 6 W nebo méně, pokud jejich tloušťka není menší než 0,6 mm, avšak není větší než 1,5 mm.
— „Pocínovaný plech“: ve smyslu podpoložek 7210 12 20, 7210 70 10, 7212 10 10 a 7212 40 20, ploché válcované výrobky (o tloušťce menší
než 0,5 mm), které jsou pokoveny vrstvou kovu s obsahem 97 % hmotnostních nebo více cínu.
— „Nástrojová ocel“: ve smyslu podpoložek 7224 10 10, 7224 90 02, 7225 30 10, 7225 40 12, 7226 91 20, 7228 30 20, 7228 40 10,
7228 50 20 a 7228 60 20, legovaná ocel, jiná než nerezavějící nebo rychlořezná ocel, která obsahuje, též spolu s jinými prvky, jednu z dále
uvedených složek v uvedeném hmotnostním poměru:
— méně než 0,6 % uhlíku
a
0,7 % nebo více křemíku a 0,05 % nebo více vanadu
nebo
4 % nebo více wolframu,
— 0,8 % nebo více uhlíku
a
0,05 % nebo více vanadu,
— více než 1,2 % uhlíku
a
nejméně 11 %, avšak nejvýše 15 % chromu,
— 0,16 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
3,8 % nebo více, avšak nejvýše 4,3 % niklu
a
1,1 % nebo více, avšak nejvýše 1,5 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu,
— 0,3 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % uhlíku
a
1,4 % nebo více, avšak nejvýše 2,1 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu
a
méně než 1,2 % niklu,
— 0,3 % nebo více uhlíku
a
méně než 5,2 % chromu
a
0,65 % nebo více molybdenu nebo 0,4 % nebo více wolframu,
— 0,5 % nebo více, avšak nejvýše 0,6 % uhlíku
a
1,25 % nebo více, avšak nejvýše 1,8 % niklu
a
0,5 % nebo více, avšak nejvýše 1,2 % chromu
a
0,15 % nebo více, avšak nejvýše 0,5 % molybdenu.

KAPITOLA 72

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

6111000000 80-Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

6111-Kojenecké oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované

Viz poznámka 6 a) k této kapitole.
Do tohoto čísla patří řada oděvů, které jsou určeny pro malé děti, jejichž výška postavy nepřesahuje 86 cm (obvykle malé dítě ve věku přibližně 18 měsíců). Mezi ně patří: kabátky, pláštíky, prošívané zavinovačky, skřítkovské oděvy, župany, dvoudílné oblečky, dětské kombinézy, kalhoty, kalhotové návleky, lýtkové kalhoty, dupačky, vestičky, větrovky, šaty, sukně, bolera, saka, bundy, pláštěnky, tuniky, halenky, košilové halenky, šortky atd.
Některé z těchto oděvů jsou výrobky do výbavičky. U některých těchto výrobků do výbavičky nelze definovat velikost, ale zařazují se do tohoto čísla, pokud jsou jasně identifikovatelné jako oděvy pro kojence.
Do tohoto čísla tedy patří:
1. křestní dlouhé šatečky a župánky;
2. malé bezrukávové pláštěnky s kapucí;
3. skřítkovské oděvy: oděvy s kapucí a rukávy, které tvoří jak kabátek, tak i pytel (ve spodní části zcela uzavřený);
4. kombinézové pytle pro kojence, které mohou být též vycpávané, s rukávy nebo otvory pro ruce. Příklad je znázorněn níže uvedenou fotografií.

–

6111

2710198190 80-Ostatní

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 81 90

2710198300 80-Kapaliny pro hydraulické účely

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 83

2710198500 80-Bílé oleje, kapalný parafín

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 85

2710198700 80-Převodové oleje a oleje pro reduktory

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 87

2710199100 80-Oleje používané při obrábění kovů, při uvolňování odlitků z forem, antikorozní oleje

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 91

2710199300 80-Elektroizolační oleje

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 93

2710199900 80-Ostatní mazací oleje a ostatní oleje

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 99