1207999690 80-Ostatní

1207 99 96-Ostatní

Za předpokladu, že nejsou zahrnuta v předcházejících podpoložkách tohoto čísla, patří do této podpoložky plody a semena uvedená ve druhém odstavci vysvětlivek k HS k číslu 1207.
Do této podpoložky rovněž patří zelená semena tykve s měkkou slupkou, která geneticky nemají zkorkovatělou vnější vrstvu osemení (Cucurbita pepo L. convar. citrullinia Gerb. var. styriaca a Cucurbita pepo L. var. oleifera Pietsch). Tyto tykve jsou pěstovány hlavně pro olej a nikoliv pro použití jako zelenina, semena tykví pro použití jako zelenina patří do podpoložky 1209 91 80.
Do této podpoložky nepatří pražená tykvová semena (podpoložka 2008 19 nebo 2008 97).

–

1207 99 96 90

1201000000 80-Sójové boby, též drcené

1201-Sójové boby, též drcené

Sójové boby (semena rodu Glycine max), různé podle barvy mezi hnědou, zelenou a černou. Neobsahují prakticky žádný škrob, ale jsou bohaté na protein a olej.
Zvláštní pozornost by měla být věnována tarifnímu zařazování některých semen, která se objevují na trhu jako „zelené sójové boby“ nebo „zelené boby“. Často to nejsou sójové boby, ale fazole patřící do čísla 0713.

–

1201

1107101100 10-Z pšenice

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 11

1107101100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 11

1107101900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 19

1107109100 10-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 91

1107109100 80-Ve formě mouky

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 91

1107109900 80-Ostatní

1107 10 11 až 1107 10 99-Nepražený

Veškerý slad, v němž je přítomna diastatická aktivita, nezbytná pro zcukernění obilného škrobu, patří do těchto podpoložek. Mezi takový slad patří zelený slad, provzdušněný slad a sušený slad, posledně jmenovaný je často komerčně dělen na světlý slad (plzeňského typu) a tmavý slad (mnichovského typu).
Do těchto podpoložek patří také zelený slad používaný k lidskému požívání a konzumovaný stejným způsobem jako zeleninové výhonky, neboť se jedná o obilná zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená.
Všechen slad patřící do těchto podpoložek je charakteristický moučným, bílým, drobivým jádrem. Nicméně, v případě tmavého sladu (mnichovského typu) barva jádra asi v 10 % zrn kolísá od žluté do hnědé. Jádra mají suchou, drobivou konzistenci. Když se melou, poskytují dobrou měkkou mouku.

–

1107 10 99

1107200000 80-Pražený

1107 20 00-Pražený

Do této podpoložky patří jakýkoliv slad, v němž byla diastatická aktivita omezena nebo úplně vymizela důsledkem pražení a který se, proto, uplatní pouze při vaření piva jako přísada k nepraženému sladu, aby dodala pivu zvláštní barvu a chuť.
Barva jader takového sladu kolísá od špinavě bílé po černou, podle typu.
Tato podpoložka zahrnuje:
1. pražený slad, který byl pražen bez předchozího zcukernatění nebo po částečném dílčím zcukernatění, podle stupně vlhkosti použitého světlého sladu. Tento slad má lesklý vnější povrch a jeho endosperm je černý bez skelného lesku.
2. karamelizovaný (pálený) slad, jehož cukr, vytvořený předchozím zcukernatěním, byl karamelizován. Barva tohoto sladu je mdle žlutá až po světle hnědou; endosperm u nejméně 90 % zrn je na pohled sklovitý a špinavě bílý až tmavě hnědý. Diastatická aktivita je dosud přítomná v určitém stupni ve velmi světlém karamelizovaném sladu. Může se vyskytovat 10 % podíl nekaramelizovaných (nepálených) zrn.

–

1107 20

1103195000 80-Z rýže

1103 11 10 až 1103 19 90-Krupice a krupička

1. Viz poznámky 2 a 3 k této kapitole.
2. Viz vysvětlivky k HS k číslu 1103, prvních šest odstavců.
3. — Výrobky, které nevyhovují kritériím propadu sítem stanoveným v poznámce 3 k této kapitole, se zařazují do čísla 1104.
— Výrobky, které vyhovují kritériím propadu sítem stanoveným v poznámce 3 k této kapitole, ale které, jelikož byly podrobeny procesu perlování, jsou ve formě kulovitých kousků zrn, patří do jedné z podpoložek čísla 1104, zahrnujících perlovitá zrna.

–

1103 19 50