–
1516 20 98 21
3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní
V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).
–
3901 90 90 50
3901 90 30 a 3901 90 90-Ostatní
V souladu s poznámkou 4 a poznámkou 1 k položkám k této kapitole, do těchto podpoložek patří:
1. kopolymery ethylenu a monomery jiné než vinylacetát (například kopolymery ethylenu a propylenu) a směsi polymerů podobného složení, ve kterých je ethylen převažujícím komonomerem;
2. chemicky modifikovaný polyethylen, jak je stanoveno v poznámce 5 k této kapitole (například chlorovaný polyethylen a chlorosulfonovaný polyethylen).
–
3901 90 90 70
3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní
Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.
–
3809 91 00 10
3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní
Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.
–
3809 92 00 20
3808 93 90-Regulátory růstu rostlin
Do této podpoložky patří látky, které při aplikaci na rostliny mění jejich fyziologické procesy v požadovaném směru. Aplikují se na celou rostlinu, na části rostliny nebo do půdy.
Jejich působením mohou být ovlivněny například:
a) celkový růst;
b) výška rostliny (zkrácení nebo prodloužení stonku);
c) velikost nebo tvar hlízy;
d) internodální délka (zvýšení odolnosti proti polehání);
e) úrodnost a velikost plodu;
f) hladina rostlinných zásob (sacharidy, proteiny, tuky);
g) čas rozkvětu nebo zrání plodů;
h) neplodnost rostliny;
ij) množství samičích květů.
Regulátory růstu rostlin se dělí na čtyři hlavní skupiny:
1. auxiny, které působí na tvorbu kořenů, růst stonku a vývoj plodu. Nejdůležitější je 3-indolyloctová kyselina;
2. gibereliny, které obzvláště podporují růst pupenů a kvetení. Všechny jsou odvozeny od kyseliny giberelové;
3. cytokininy, které obzvláště podporují dělení buněk a zpomalují stárnutí rostlin. Nejznámější jsou kinetin (6- furfurylaminopurin) a zeatin.
4. retardéry růstu.
Do této podpoložky nepatří:
a) hnojiva;
b) prostředky ke zlepšení půdy (kondicionéry);
c) herbicidy, též selektivní (podpoložky 3808 93 11 až 3808 93 27);
d) přípravky proti klíčení (podpoložka 3808 93 30).
–
3808 93 90 40
3204 11 00 až 3204 19 00-Syntetická organická barviva a přípravky na nich založené specifikované poznámkou 3 k této kapitole
Do těchto podpoložek patří:
1. syntetická organická barviva, též vzájemně smíšená a též zředěná minerálními látkami, které nemají barvící vlastnosti, ale obsahující pouze malé množství povrchově aktivních výrobků nebo jiných přísad k podpoře proniknutí a zhuštění (fixace) barviva (viz vysvětlivky k HS k číslu 3204, část I), druhý odstavec, písmena A) a B)); a
2. přípravky specifikované poznámkou 3 k této kapitole, jmenovitě výrobky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3204, část I), druhý odstavec, písmena C) až E).
Pokud jde o barviva podpoložek 3204 11 00 až 3204 19 00, která, se zřetelem na jejich využití, mohou patřit do dvou nebo více kategorií, patřících do různých položek, viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 až 3204 19, jedenáctý odstavec, k určení jejich zařazení.
3204 19 00-Ostatní, včetně směsí barviv dvou nebo více položek 3204 11 až 3204 19
Viz vysvětlivky k HS k položkám 3204 11 až 3204 19, desátý až dvanáctý odstavec.
–
3204 19
2845 90 10-Deuterium a jeho sloučeniny; vodík a jeho sloučeniny obohacené deuteriem; směsi a roztoky obsahující tyto produkty (Euratom)
Viz vysvětlivky k HS k číslu 2845, třetí odstavec, body 1) a 3).
Do této podpoložky rovněž patří jiné hydrogenované organické nebo anorganické sloučeniny, u nichž je vodík zčásti nebo zcela nahrazen deuteriem. Nejdůležitější jsou deuterid lithia, deuterovaný amoniak, deuterovaný hydrogen sulfid, deuterovaný benzen, deuterovaný bifenyl a deuterované terfenyly. Tyto výrobky se používají v jaderném průmyslu ke zpomalení neutronů (moderátory), jako meziprodukty při výrobě těžké vody nebo při studování reakce termojaderné fúze. Tyto sloučeniny mají rovněž důležité použití v organické analýze a syntéze.
–
2845 90 10
2715 00 00-Živičné směsi na bázi přírodního asfaltu, přírodní živice, ropné živice, minerálního dehtu nebo minerální dehtové smoly (například živičné tmely, ředěné produkty)
Složení živičných směsí tohoto čísla se mění podle zamýšleného použití.
1. Produkty používané k zajištění vodoodpudivosti a k ochraně povrchů nebo pro izolační účely
Produkty používané jako ochranné protikorozní povlaky, k izolaci elektrických zařízení, k vodoodpudivosti povrchů, k vyplňování trhlin atd. se zpravidla skládají z pojiva (živice, asfalt nebo dehet), ztužovacích plnidel jako např. minerálních vláken (azbest, sklo), jemných dřevěných pilin a z jakékoliv látky potřebné k tomu, aby dala produktu požadované vlastnosti nebo usnadnila jeho použití. Následující jsou příklady těchto produktů:
a) ž i v i č n é t ě s n í c í m a t e r i á l y
s obsahem rozpouštědla méně než 30 %, což umožňuje vytvořit povlak o tloušťce 3 až 4 mm nebo méně;
b) ž i v i č n é t m e l y
s obsahem rozpouštědla nepřesahujícím 10 %, což umožňuje následující: buď vytvořit povlak o tloušťce od 4 mm do 1 cm nebo utěsnit drážky větších rozměrů (2 až 8 cm);
c) o s t a t n í ž i v i č n é p ř í p r a v k y
obsahující plnidla, ale ne rozpouštědla. Tyto přípravky musí před použitím projít tepelným zpracováním. Kromě jiného využití, používají se pro ochranu podzemních nebo podvodních potrubí (trubkových rozvodů).
2. Produkty používané na povrchy silnic
Živičné produkty tohoto čísla používané na povrchy silnic se dělí do dvou hlavních kategorií:
a) ř e d ě n á p o j i v a a s i l n i č n í o l e j e
Ředěná pojiva jsou živice rozpouštěné ve velice těžkých rozpouštědlech, jejichž množství může být velice rozdílné podle požadované viskozity.
Obchodní označení těchto přípravků se mění podle toho, zda použitá ředidla jsou minerálního nebo jiného původu; ty přípravky, které obsahují minerální ředidla jsou „zkapalněné živice“, ostatní jsou „tavené živice“.
Silniční oleje jsou přípravky založené na živicích obsahující těžká rozpouštědla v množství, které může být rozdílné podle požadované viskozity.
Někdy se přidávají adheziva, aby se zabránilo odlupování těchto přípravků.
Všechny tyto živičné přípravky mají následující charakteristické odlišení:
— jehlovou penetraci, zjištěnou metodou EN 1426, ne méně než 400 při 25 °C;
— destilační zbytek, vzniklý při sníženém tlaku dle metody ASTM D 1189 (zrušené v roce 1979 a neexistuje žádná metoda EN/ISO), ne menší než 60 % hmotnostních s jehlovou penetrací, zjištěnou metodou EN 1426, méně než 400 při 25 °C.
Následující schéma znázorňuje jak:
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od živic podpoložky 2713 20 00,
— rozeznáme zkapalněné a tavené živice od minerálních olejů podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99.
b) v o d n í e m u l z e
Tyto přípravky vzniknou vytvořením emulze živice s vodou.
Dělí se do dvou kategorií:
1. aniontové nebo „alkalické“ emulze založené na běžném mýdle nebo mýdle z tallového oleje;
2. kationtové nebo „kyselé“ emulze založené na alifatických aminech nebo kvartérním iontu amonia.
PŘÍLOHA A
–
2715