–
3813 00 00 10
KAPITOLA 92-HUDEBNÍ NÁSTROJE; ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO NÁSTROJŮ
KAPITOLA 92-HUDEBNÍ NÁSTROJE; ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO NÁSTROJŮ
Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné
výrobky z plastů (kapitola 39);
b) mikrofony, zesilovače, reproduktory, sluchátka, vypínače, stroboskopy a jiné pomocné nástroje, přístroje nebo příslušenství
kapitol 85 nebo 90, používané s výrobky této kapitoly, avšak nevestavěné, ani neuložené společně s těmito výrobky do téže
schránky;
c) nástroje a přístroje mající povahu hraček (číslo 9503);
d) kartáče na čištění hudebních nástrojů (číslo 9603); nebo
e) sběratelské předměty nebo starožitnosti (číslo 9705 nebo 9706).
2. Smyčce, paličky a podobné předměty pro hudební nástroje čísel 9202 nebo 9206, předkládané s těmito nástroji v počtu
odpovídajícím těmto nástrojům a jednoznačně rozeznatelné pro použití s nimi, se zařadí do stejného čísla jako tyto nástroje.
Karty, kotouče a válečky čísla 9209 předkládané s nástrojem se považují za samostatný výrobek a nikoli za část nebo součást tohoto
nástroje.
KAPITOLA 92
8443 39 31-S optickým systémem
Přístroje této podpoložky mají zabudovaný optický systémem (zahrnující hlavně zdroj světla, kondenzátor, čočky, zrcadla, hranoly nebo soustavu optických vláken či podobných zařízení) ke skenování předlohy.
–
8443 39 31
8442 30 10-Fotosázecí stroje
Do této podpoložky patří fotosázecí stroje, které text sázejí postupným fotografováním znaků upevněných na otočných kotoučích nebo na zvláštních matricích či znaků vytvořených na obrazovce CRT maticí s velmi malými překrývajícími se body. Do této podpoložky rovněž patří sázecí stroje, které pracují s laserovým paprskem promítaným na fotografický film.
Do této podpoložky však nepatří:
a) všeobecně použitelná zařízení pro automatizované zpracování dat, která se používají pro fotosazbu kromě toho, že mají například účetnické a výplatní funkce, a jsou pro tento účel připojeny kabelem (on-line) k fotosázecímu stroji za účelem jeho řízení a zásobování daty pro sázení písma (číslo 8471 – viz poznámka 5 A) k této kapitole);
b) samostatné telegrafické vysílací a přijímací přístroje (číslo 8517).
–
8442 30 10
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 82 10 10
8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti
Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.
–
8423 82 90 10