KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

6110201000 80-Roláky

6110 20 10-Roláky

Za roláky v různém provedení se považují následující oděvy: lehké, těsně padnoucí jemně pletené oděvy, které zakrývají horní část těla, jsou jednobarevné nebo vícebarevné, s rukávy nebo bez nich a mají zarolovaný límec na nejrůznější způsob bez rozhalení.
Výraz „jemně pletené“ znamená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky na cm jak ve vodorovném směru (řádky), tak i ve svislém směru (sloupky), počítáno na jedné straně vzorku, který má rozměry 10 × 10 cm.
Lehké roláky jsou zpravidla upleteny jako jednolícní pletenina (žerzej), žebrová pletenina (oboulícní pletenina) (1×1) nebo interlok.
Jednolícní pletenina (žerzej) je nejjednodušší forma zátažné pleteniny (Obrázek 1), očka na lícní straně vypadají jako malá „V“ nebo obrácená „V“ (Obrázek 2) a očka na rubu jako provázané smyčky (Obrázek 3).
Jemná pletenina žebrového typu (oboulícní pletenina) (Obrázek 4) má střídavě v každé řadě lícní a rubní očko (1×1)
(Obrázek 5); na jednom povrchu jsou tedy žebra, která odpovídají prolamování na povrchu druhém. Oba povrchy takové pleteniny vypadají stejně (Obrázky 6 a 7).
Interlok je dvojitá žebrová pletenina, která na obou stranách vypadá zcela stejně. Tento efekt se dosahuje provazováním
oček ze dvou oboulícních vazeb (Obrázek 8), takže na obou stranách pleteniny očko z jednoho žebra se střídá s očkem z odpovídajícího žebra na opačné straně textilie (Obrázek 9). Žebra na jedné straně pleteniny odpovídají tudíž žebrům na straně druhé (Obrázky 10 a 11).

6110 20 10

5007201100 10-Krepy

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11

5007201100 80-Nebělené, odklížené nebo bělené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11

5007201110 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11 10

5007201190 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 11 90

5007201900 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 19

5007201910 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 19 10

5007201990 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 11 a 5007 20 19-Krepy

Do těchto podpoložek patří tkaniny, které jsou zpravidla lehké a jejichž zrnitý nebo zvrásněný vzhled v hotovém stavu je výsledkem použití krepových nití, tj. nití s vysokým zákrutem (obvykle 2 000 až 3 600 zákrutů na metr), které mají přirozený sklon k tvorbě smyček.
Tyto nitě mohou být použity v osnově nebo útku nebo v obou směrech, a to buď samotné nebo v kombinaci s nitěmi s nízkým zákrutem. Nitě s opačným zákrutem se často střídají, tj. za nitěmi se zákrutem „S“ následují nitě se zákrutem „Z“, aby se sklon ke kroucení v opačném směru u přilehlých nití usměrnil a tak se zajistila vyváženost zkadeření.
Do těchto podpoložek patří pravé krepy, tj. takové, u nichž alespoň osnova nebo útek je většinou z krepové nitě. Nejznámější jsou krepdešín, marokén, krepžoržet, atlasový krep, šarmé a šifón.
Tkaniny s krepem pouze na jedné straně nebo na části jejich povrchu (pásky, pruhy nebo vzory) se rovněž zařazují do těchto podpoložek.
Do těchto podpoložek nepatří tkaniny, u nichž se krepový efekt získává jinak, než použitím krepových nití, například takové, u nichž krepový vzhled vzniká v důsledku kombinovaného použití speciálních vazeb (např. „sobol“) a nití různého rozměru a různého zákrutu.

5007 20 19 90

KAPITOLA 30-FARMACEUTICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 30-FARMACEUTICKÉ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
Označení výrobku jako lék v legislativě Evropské unie (jiné, než která se týká specificky zařazení do kombinované nomenklatury) nebo v národní legislativě členských států, nebo v jakémkoli lékopise, není rozhodujícím faktorem, pokud jde o zařazování do této kapitoly.
Doplňková poznámka 1 1. Bylinné léčivé přípravky jsou přípravky založené na jedné nebo více aktivních látkách, vyrobené tak, že je rostlina nebo její části podrobeny procesům jako je sušení, drcení, extrakce nebo pročištění (rafinace).
Aktivní látka znamená chemicky definovanou látku, chemicky definovanou skupinu látek (např. alkaloidy, polyfenoly, anthokyaniny) nebo rostlinné výtažky. Tyto aktivní látky musí mít léčivé vlastnosti pro prevenci nebo léčení specifických chorob, zdravotních potíží nebo jejich symptomů.
2. Homeopatické léčivé přípravky se připravují z produktů, látek nebo směsí nazývaných homeopatické chovy (mateřské tinktury). Musí být vyznačen stupeň zředění (například D6).
3. Vitamínové a minerální přípravky jsou přípravky založené na vitamínech čísla 2936, na minerálech, včetně stopových prvků a jejich směsí. Používají se k léčení nebo prevenci specifických chorob, zdravotních potíží nebo jejich symptomů. Tyto přípravky obsahují velmi vysoké množství vitamínů nebo minerálů, obvykle nejméně třikrát tolik, než je doporučená denní dávka (DDD).
Pokud jde o doporučenou denní dávku (DDD) u některých vitamínů a minerálů, viz například tabulka v příloze směrnice Rady 90/496/EHS ze dne 24. září 1990 o nutričním označování potravin (Úř. věst. L 276, 6.10.1990, s. 40), pozměněné směrnicí Komise 2008/100/ES ze dne 28. října 2008 (Úř. věst. L 285, 29.10.2008, s. 09), vyobrazená níže:
Vitamíny a minerály DDD
Vitamin A 800 μg
Vitamin D 5 μg
Vitamin E 12 mg
Vitamin K 75 μg
Vitamin C 80 mg
Thiamin 1,1 mg
Riboflavin 1,4 mg
Niacin 16 mg
Vitamin B 6 1,4 mg
Folacin (kyselina listová) 200 μg
Vitamin B 12 2,5 μg
Biotin 50 μg
Kyselina pantotenová 6 mg
Draslík 2 000 mg
Chloridy 800 mg
Vápník 800 mg
Fosfor 700 mg
Hořčík 375 mg
Železo 14 mg
Zinek 10 mg
Měď 1 mg
Mangan 2 mg
Fluoridy 3,5 mg
Selen 55 μg
Chrom 40 μg
Molybden 50 μg
Jód 150 μg
Do čísla 3004 nepatří, inter alia, potravinové doplňky nebo dietní přípravky (viz rovněž poznámka 1 a) k této kapitole).

KAPITOLA 30-FARMACEUTICKÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) potraviny nebo nápoje (jako jsou dietní, diabetické nebo obohacené potraviny, potravinové doplňky, tonické nápoje a minerální
vody), jiné než výživné přípravky pro nitrožilní aplikaci (třída IV);
b) přípravky, jako tablety, žvýkací gumy nebo náplasti (transdermální systémy), které mají kuřákům pomoci přestat s kouřením
(číslo 2106 nebo 3824);
c) speciálně kalcinované nebo jemně mleté sádry pro použití v zubním lékařství (číslo 2520);
d) vodné destiláty nebo vodné roztoky vonných silic vhodné pro léčebné použití (číslo 3301);
e) přípravky čísel 3303 až 3307, i když mají léčebné nebo profylaktické vlastnosti;
f) mýdlo nebo jiné výrobky čísla 3401 obsahující přidané léky;
g) přípravky na bázi sádry pro použití v zubním lékařství (číslo 3407); nebo
h) krevní albumin nepřipravený pro léčebné nebo profylaktické použití (číslo 3502).
2. Pro účely čísla 3002 se výraz „imunologické výrobky“ vztahuje na peptidy a proteiny (jiné než zboží čísla 2937), které se přímo
podílejí na regulaci imunologických procesů, jako monoklonální protilátky (MAB), fragmenty protilátek, konjugáty protilátek
a konjugáty fragmentů protilátek, interleukiny, interferony (IFN), chemokiny a některé faktory nádorové nekrózy (TNF), růstové
faktory (GF), hemopoetiny a faktory stimulující kolonie (CSF).
3. Pro účely čísel 3003 a 3004 a poznámky 4 písm. d) k této kapitole se považují:
a) za nesmíšené výrobky:
1) nesmíšené výrobky rozpuštěné ve vodě;
2) veškeré výrobky kapitol 28 a 29; a
3) jednoduché rostlinné výtažky čísla 1302, pouze standardizované nebo rozpuštěné v jakémkoliv rozpouštědle.
b) za smíšené výrobky:
1) koloidní roztoky a suspenze (kromě koloidní síry);
2) rostlinné výtažky získané zpracováním směsí rostlinných materiálů; a
3) soli a koncentráty získané odpařením přírodních minerálních vod.
4. Do čísla 3006 patří pouze následující výrobky, které musí být zařazeny pouze do tohoto čísla a ne do jiného čísla nomenklatury:
a) sterilní chirurgický katgut, podobné sterilní šicí materiály (včetně sterilních absorbovatelných nití pro chirurgii nebo zubní
lékařství) a sterilní tkaninové náplasti k chirurgickému uzavíraní ran;
b) sterilní laminaria a sterilní laminární tampony;
c) sterilní absorbovatelné prostředky k zastavení krvácení pro chirurgii nebo zubní lékařství; sterilní adhézní bariéry pro chirurgii
nebo zubní lékařství, též absorbovatelné;
d) kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření a diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, jež jsou nesmíšenými
výrobky v odměřených dávkách nebo výrobky sestávající ze dvou nebo více složek, které musí být pro takové použití smíchány;
e) reagencie k určování krevních skupin nebo krevních faktorů;
f) zubní cementy a jiné zubní výplně; kostní rekonstrukční cementy;
g) brašny a krabice s první pomocí;
h) chemické antikoncepční přípravky na bázi hormonů, jiných výrobků čísla 2937 nebo spermicidů;
ij) gelové přípravky určené pro použití v humánním nebo veterinárním lékařství jako lubrikant na části těla při chirurgických
operacích nebo lékařských prohlídkách nebo jako spojovací prostředek mezi tělem a lékařskými nástroji;
k) farmaceutický odpad, tj. farmaceutické výrobky, které již nejsou vhodné ke svému původnímu účelu například z důvodu uplynutí
jejich doby použitelnosti; a
l) zařízení rozpoznatelná pro stomické použití, tj. kolostomické, ileostomické a urostomické sáčky nařezané do tvaru a jejich lepicí
podložky nebo ochranné desky.
Doplňková poznámka
1. Do čísla 3004 patří bylinné léčivé přípravky a přípravky založené na následujících aktivních látkách: vitaminy, minerály, esenciální aminokyseliny
nebo mastné kyseliny, v balení pro drobný prodej. Tyto přípravky se zařazují do čísla 3004, mají-li na etiketě, obalu nebo v doprovodných
uživatelských pokynech uvedeny následující údaje o:
a) konkrétních nemocích, onemocněních nebo jejich symptomech, pro které má být výrobek použit;
b) koncentraci aktivní látky nebo látek obsažených ve výrobku;
c) dávkování; a
d) způsobu použití.
Do tohoto čísla patří homeopatické léčivé přípravky, pokud splňují podmínky uvedené výše v písmenech a), c) a d).
V případě přípravků založených na vitaminech, minerálech, esenciálních aminokyselinách nebo mastných kyselinách, množství jedné z těchto látek
na doporučenou denní dávku uvedenou na etiketě musí být značně vyšší než doporučený denní příjem k udržení zdraví nebo pohody.

KAPITOLA 30