–
6805
6112 31 10 až 6112 39 90-Pánské nebo chlapecké plavky
Viz vysvětlivky k HS k číslu 6112, písm. C), kde je uvedeno, že do čísla 6112, inter alia, patří pánské koupací šortky a plavky, též z elastického materiálu.
Koupací šortky jsou oděvy, které vzhledem k jejich celkovému vzhledu, střihu a druhu textilie jsou určeny k nošení výhradně nebo hlavně jako plavky a ne jako šortky čísla 6103 nebo 6104. Většinou jsou zcela nebo převážně vyrobeny z chemických vláken.
Koupací šortky musí mít všechny následující charakteristiky:
— mít vnitřní spodky nebo slipy všité do oděvu nebo alespoň vnitřní podšívku v přední části nebo v rozkroku;
— být těsné v pase (například mít stahovací šňůrku nebo zcela pružný pás).
Koupací šortky mohou mít kapsy za předpokladu, že
— vnější kapsy mají pevné zapínání (například musí mít zapínání na zdrhovadlo nebo zapínání na suchý zip pro úplné zapnutí kapsy, tj. nesmí být zapínány v úsecích);
— vnitřní kapsy mají stejné pevné zapínání jako výše zmíněné vnější kapsy. Jsou-li však vnitřní kapsy připevněny k pasu, mohou mít pouze překryté zapínání, pokud toto zapínání zajistí úplné uzavření kapsového otvoru.
Koupací šortky nesmí mít žádnou z následujících charakteristik:
— rozepínání vepředu, i když je uzavíratelné zapínáním,
— rozepínání v pase, i když je uzavíratelné zapínáním.
–
6112 39
TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY
Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.
TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY
Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.
TŘÍDA XI
KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI
Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek 8407 34 10, 8407 90 50 a 8408 20 10 „pro průmyslovou montáž“ se vztahuje pouze na sériovou montáž nových vozidel v továrnách, které vyrábějí nebo montují motorová vozidla (včetně subdodavatelů).
Tyto podpoložky lze použít pouze pro motory skutečně používané při výrobě nových vozidel typů, na které se v těchto podpoložkách odkazuje. Proto do těchto podpoložek nepatří podobné motory, používané jako náhradní díly.
KAPITOLA 84-JADERNÉ REAKTORY, KOTLE, STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI
Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) mlýnské kameny, brusné kameny a jiné výrobky kapitoly 68;
b) stroje nebo přístroje (například čerpadla) z keramických materiálů a keramické části a součásti strojů nebo přístrojů z jakéhokoliv
materiálu (kapitola 69);
c) laboratorní skleněné zboží (číslo 7017); stroje, přístroje nebo jiné výrobky pro technické účely nebo jejich části a součásti, ze skla
(číslo 7019 nebo 7020);
d) výrobky čísel 7321 nebo 7322 nebo podobné výrobky z ostatních obecných kovů (kapitoly 74 až 76 nebo 78 až 81);
e) vysavače čísla 8508;
f) elektromechanické přístroje pro domácnost čísla 8509; digitální fotoaparáty čísla 8525 nebo
g) ruční mechanické zametače podlah, bez motoru (číslo 9603).
2. S výhradou použití poznámky 3 ke třídě XVI a s výhradou poznámky 9 k této kapitole se stroje a přístroje, které mohou být zařazeny
současně jak do čísel 8401 až 8424 nebo 8486, tak i do čísel 8425 až 8480, zařazují do čísel 8401 až 8424 nebo 8486, podle
případu, a ne do čísel 8425 až 8480.
Do čísla 8419 však nepatří:
a) zařízení na klíčení rostlin, inkubátory nebo umělé líhně (číslo 8436);
b) stroje pro navlhčování zrn (číslo 8437);
c) difuzní přístroje pro získávání cukerné šťávy (číslo 8438);
d) stroje a přístroje pro tepelné zpracování textilních přízí, vláken, textilií nebo zcela zhotovených textilních výrobků (číslo 8451)
nebo
e) stroje nebo zařízení konstruované pro mechanické operace, u kterých má změna teploty, i když je nezbytná, jen podružný
význam.
Do čísla 8422 nepatří:
a) šicí stroje na uzavírání pytlů nebo podobných obalů (číslo 8452) nebo
b) kancelářské stroje a přístroje čísla 8472.
Do čísla 8424 nepatří:
a) tryskové tiskařské stroje a tiskárny (číslo 8443);
b) stroje pro obrábění vodním paprskem (číslo 8456).
3. Obráběcí stroje pro opracování jakéhokoliv materiálu, které mohou být zařazeny současně jak do čísla 8456, tak i do čísel 8457,
8458, 8459, 8460, 8461, 8464 nebo 8465 se zařazují do čísla 8456.
4. Do čísla 8457 patří pouze obráběcí stroje pro opracování kovů, jiné než soustruhy (včetně soustružnických obráběcích center), které
mohou provádět různé typy obráběcích operací, a to buď:
a) pomocí automatické výměny obráběcích nástrojů ze zásobníku nebo podobného zařízení podle obráběcího programu (obráběcí
centra);
b) pomocí automatického použití, současného nebo postupného, různých hlav obrábějících pevně upevněné obrobky (stroje
stavebnicové konstrukce, jednopolohové) nebo
c) pomocí automatického posunu obrobku k různým hlavám (vícepolohový postupový obráběcí stroj).
5. A) Ve smyslu čísla 8471 se výrazem „zařízení pro automatizované zpracování dat“ rozumějí zařízení schopná
1) ukládat do paměti zpracovatelský program nebo programy a alespoň ukládat do paměti data bezprostředně potřebná pro
realizaci tohoto programu;
2) být volně programovatelná v souladu s požadavky uživatele;
3) provádět aritmetické výpočty specifikované uživatelem; a
4) realizovat, bez lidského zásahu, zpracovatelský program, který vyžaduje změny jeho průběhu realizace, na základě logického
rozhodnutí během zpracování.
B) Zařízení pro automatizované zpracování dat může být ve formě systémů sestávajících z různého počtu samostatných jednotek.
C) S výhradou níže uvedených odstavců D) a E) je jednotka považována za část systému automatizovaného zpracování dat, jestliže
splňuje všechny následující podmínky:
1) její výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;
2) je možné ji k centrální procesorové jednotce připojit buď přímo nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek;
a
3) je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.
Samostatně předkládané jednotky k zařízením pro automatizované zpracování dat se zařazují do čísla 8471.
Avšak klávesnice, vstupní souřadnicová zařízení, disketové a diskové paměťové jednotky, které splňují ustanovení výše uvedených
odstavců C) 2) a C) 3), se vždy zařazují jako jednotky čísla 8471.
D) Do čísla 8471 nepatří následující, pokud jsou předkládány samostatně, i když splňují všechny podmínky stanovené
v poznámce 5 C) výše:
1) tiskárny, kopírovací stroje, faxové stroje, též kombinované;
2) přístroje pro vysílání nebo příjem hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo
bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě);
3) reproduktory a mikrofony;
4) televizní kamery, digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry);
5) monitory a projektory, neobsahující televizní přijímací přístroje.
E) Stroje obsahující nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat a vykonávající specfickou funkci,
jinou než je zpracování dat, se zařazují do čísel odpovídajících jejich specifické funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje,
do zbytkových čísel.
6. Do čísla 8482 patří, inter alia, kalibrované leštěné ocelové kuličky, jejichž maximální a minimální průměr se neliší od jmenovitého
průměru o více než 1 % nebo o více než 0,05 mm, podle toho, která z tolerancí je menší.
Ostatní ocelové kuličky se zařazují do čísla 7326.
7. Na stroje, které se používají pro více než jeden účel se, pro účely zařazování, pohlíží jako by jejich základní účel byl jejich jediným
účelem.
S výhradou poznámky 2 k této kapitole a poznámky 3 ke třídě XVI, stroj, jehož základní účel není popsán v žádném z čísel nebo
u kterého žádný účel není výhradním účelem, se, pokud není stanoveno jinak, zařadí do čísla 8479. Do čísla 8479 patří též stroje na
výrobu provazů nebo kabelů (například splétací, zkrucovací stroje nebo stroje na splétání kabelů) z kovových drátů, textilních vláken
nebo z jakéhokoliv jiného materiálu, případně z kombinací těchto materiálů.
8. Pro účely čísla 8470 se výrazem „kapesní přístroje“ rozumějí pouze stroje a přístroje, jejichž rozměry nepřesahují
170 mm × 100 mm × 45 mm.
9. A) Poznámky 8 a) a 8 b) ke kapitole 85 se použijí příslušně též ve vztahu k výrazům „polovodičové součástky“ a „elektronické
integrované obvody“, jak jsou použity v této poznámce a v čísle 8486. Nicméně, pro účely této poznámky a čísla 8486 výraz
„polovodičové součástky“ rovněž zahrnuje fotosenzitivní polovodičová zařízení a diody vyzařující světlo (LED).
B) Pro účely této poznámky a čísla 8486 výraz „výroba plochých panelových displejů“ zahrnuje vytvoření substrátů do plochých
panelů. Tento výraz nezahrnuje výrobu skla nebo montáž desek tištěných obvodů nebo jiných elektronických komponentů na
ploché panely. Výraz „plochý panelový displej“ nezahrnuje technologii katodových trubic (CRT).
C) Do čísla 8486 patří též stroje, přístroje a zařízení výhradně nebo hlavně používané pro:
1) výrobu nebo opravu masek a ohniskových destiček;
2) montáž polovodičových součástek nebo elektronických integrovaných obvodů;
3) zvedání, manipulaci, nakládání nebo vykládání ingotů (boules), destiček, polovodičových součástek, elektronických
integrovaných obvodů a plochých panelových displejů.
D) S výhradou poznámky 1 ke třídě XVI a poznámky 1 ke kapitole 84, stroje, přístroje a zařízení odpovídající popisu v čísle 8486 se
zařazují do tohoto čísla a ne do jiného čísla nomenklatury.
Poznámky k položkám
1. Ve smyslu položky 8471 49 se výrazem „systémy“ rozumí zařízení pro automatizované zpracování dat, jejichž jednotky splňují
podmínky uvedené v poznámce 5 C) ke kapitole 84 a které obsahují nejméně centrální procesorovou jednotku, jednu vstupní
jednotku (například klávesnici nebo snímač) a jednu výstupní jednotku (například obrazovkový terminál nebo tiskárnu).
2. Do položky 8482 40 patří pouze jehlová ložiska s válečky s jednotným průměrem nepřesahujícím 5 mm a o délce, která je nejméně
trojnásobkem průměru. Konce válečků mohou být zaobleny.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu položek 8407 10 a 8409 10 se výrazem „letecké motory“ rozumí pouze motory konstruované pro spojení s vrtulí nebo rotorem.
2. Do podpoložky 8471 70 30 patří též mechaniky CD-ROM, jedná-li se o paměťové jednotky k zařízení pro automatizované zpracování dat, které
sestávají z mechanik konstruovaných pro čtení signálů z CD–ROM, audio CD a fotografických CD a které jsou vybaveny zdířkou pro sluchátka,
regulátorem hlasitosti a spínačem start/stop.
KAPITOLA 84
KAPITOLA 71-PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY, DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY, DRAHÉ KOVY, KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY A VÝROBKY Z NICH; BIŽUTERIE; MINCE
KAPITOLA 71-PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY, DRAHOKAMY NEBO POLODRAHOKAMY, DRAHÉ KOVY, KOVY PLÁTOVANÉ DRAHÝMI KOVY A VÝROBKY Z NICH; BIŽUTERIE; MINCE
Poznámky
1. S výhradou poznámky 1 a) ke třídě VI a níže uvedených výjimek všechny výrobky sestávající zcela nebo z části:
a) z přírodních nebo uměle pěstovaných perel nebo z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo
rekonstituovaných); nebo
b) z drahých kovů nebo z kovů plátovaných drahými kovy
se zařazují do této kapitoly.
2. A) Do čísel 7113, 7114 a 7115 nepatří výrobky, které obsahují drahé kovy nebo kovy plátované drahými kovy pouze jako nepatrné
přídatky nebo nepodstatné ozdoby (například monogramy, objímky, obruby) a na tyto výrobky se nevztahuje odstavec b)
předchozí poznámky 1.
B) Do čísla 7116 patří jen takové výrobky, které neobsahují drahé kovy nebo kovy plátované drahými kovy nebo je obsahují pouze
jako nepatrné přídatky nebo nepodstatné ozdoby.
3. Do této kapitoly nepatří:
a) amalgamy drahých kovů nebo drahé kovy v koloidním stavu (číslo 2843);
b) sterilní chirurgické šicí materiály, dentální výplně nebo jiné zboží kapitoly 30;
c) zboží kapitoly 32 (například tekuté listry);
d) katalyzátory na nosičích (číslo 3815);
e) výrobky čísel 4202 nebo 4203 uvedené v poznámce 3 B) ke kapitole 42;
f) výrobky čísel 4303 nebo 4304;
g) výrobky třídy XI (textilní materiály a textilní výrobky);
h) obuv, pokrývky hlavy nebo jiné výrobky kapitol 64 nebo 65;
ij) deštníky, vycházkové hole nebo jiné výrobky kapitoly 66;
k) brusiva čísel 6804 nebo 6805 nebo kapitoly 82, která obsahují drť nebo prach z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních
nebo syntetických); výrobky kapitoly 82 s pracovní částí z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo
rekonstituovaných); stroje, přístroje nebo elektrická zařízení nebo jejich části a součásti třídy XVI. Avšak výrobky a jejich části
a součásti vyrobené zcela z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo rekonstituovaných) zůstávají
zařazeny v této kapitole, s výjimkou nezamontovaných, opracovaných safírů nebo diamantů pro přenosky (číslo 8522);
l) výrobky kapitol 90, 91 nebo 92 (vědecké přístroje, hodiny a hodinky, hudební nástroje);
m) zbraně nebo jejich části a součásti (kapitola 93);
n) výrobky uvedené v poznámce 2 ke kapitole 95;
o) výrobky zařazené do kapitoly 96 podle ustanovení poznámky 4 ke kapitole 96; nebo
p) původní díla (originály) uměleckého modelářství nebo sochařství (číslo 9703), sběratelské předměty (číslo 9705) nebo
starožitnosti starší sta let (číslo 9706), jiné než přírodní nebo uměle pěstované perly nebo drahokamy nebo polodrahokamy.
4. A) Výrazem „drahé kovy“ se rozumějí stříbro, zlato a platina.
B) Výrazem „platina“ se rozumějí platina, iridium, osmium, palladium, rhodium a ruthenium.
C) Výraz „drahokamy nebo polodrahokamy“ nezahrnuje žádný z materiálů uvedených v poznámce 2 b) ke kapitole 96.
5. Pro účely této kapitoly se za „slitiny drahých kovů“ považují ty slitiny (včetně slinutých směsí a směsí několika kovů), které obsahují
jeden nebo více drahých kovů, pokud hmotnost drahého kovu nebo jednoho z drahých kovů činí nejméně 2 % hmotnosti slitiny.
Slitiny drahých kovů se zařazují podle těchto pravidel:
a) slitina obsahující 2 % hmotnostní nebo více platiny se zařazuje jako slitina platiny;
b) slitina obsahující 2 % hmotnostní nebo více zlata, avšak žádnou platinu nebo méně než 2 % hmotnostní platiny, se považuje za
slitinu zlata;
c) ostatní slitiny obsahující 2 % hmotnostní nebo více stříbra se považují za slitiny stříbra.
6. Pokud není v textu stanoveno jinak, jakákoliv zmínka v nomenklatuře o drahých kovech nebo o konkrétním drahém kovu zahrnuje
též slitiny, které se podle výše uvedené poznámky 5 považují za slitiny drahých kovů nebo za slitinu konkrétního drahého kovu, avšak
nikoli kovy plátované drahými kovy nebo obecné kovy nebo nekovy pokovené drahými kovy.
7. V celé nomenklatuře se výrazem „kovy plátované drahými kovy“ rozumí materiál vyrobený z kovů jako podkladu, které byly měkkým
pájením, tvrdým pájením, svařováním, válcováním za tepla nebo podobným mechanickým postupem pokryty na jedné nebo na více
stranách drahými kovy. S výjimkou, kdy je v textu stanoveno jinak, tento výraz zahrnuje obecné kovy vykládané drahými kovy.
8. S výhradou ustanovení poznámky 1 A) ke třídě VI se zboží odpovídající popisu v čísle 7112 zařazuje do tohoto čísla, a nikoliv do
jiného čísla nomenklatury.
9. Pro účely čísla 7113 se výrazem „šperky a klenoty“ rozumějí:
a) jakékoliv malé předměty používané k individuálním ozdobným účelům (například prsteny, náramky, náhrdelníky, brože, náušnice,
řetízky k hodinkám, přívěsky k hodinkám, kravatové jehlice, manžetové knoflíky, ozdobné knoflíky na šaty, náboženské či jiné
medaile a insignie); a
b) předměty osobní potřeby, které se zpravidla nosí v kapse, příruční kabelce nebo na těle osob (např. doutníková a cigaretová
pouzdra, krabičky na šňupací tabák, tabatěrky, krabičky na léky, pudřenky, řetízkové kabelky, růžence).
Tyto předměty mohou být kombinovány nebo posázeny například přírodními nebo uměle pěstovanými perlami, přírodními
drahokamy nebo polodrahokamy, syntetickými nebo rekonstituovanými drahokamy nebo polodrahokamy, želvovinou, perletí,
slonovinou, přírodním nebo rekonstituovaným jantarem, gagátem (černý jantar) nebo korálem.
10. Pro účely čísla 7114 výraz „zlatnické a stříbrnické zboží“ zahrnuje takové výrobky, jako jsou ozdoby, stolní nádobí a náčiní, toaletní
potřeby, kuřácké potřeby a dekorativní výrobky pro domácnost, kanceláře nebo pro náboženské účely.
11. Pro účely čísla 7117 se výrazem „bižuterie“ rozumějí bižuterní výrobky popsané v odstavci a) výše uvedené poznámky 9 (avšak
vyjma knoflíky nebo jiné výrobky čísla 9606 nebo ozdobné hřebeny, sponky do vlasů nebo podobné výrobky nebo vlásenky,
čísla 9615), které neobsahují přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo
rekonstituované) ani drahé kovy nebo kovy plátované drahými kovy (pokud nejde o nepodstatné ozdoby nebo nepatrné přídatky).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položek 7106 10, 7108 11, 7110 11, 7110 21, 7110 31 a 7110 41 se výrazy „prach“ a „ve formě prachu“ rozumějí
výrobky, z nichž 90 % hmotnostních nebo více propadne sítem o velikosti ok 0,5 mm.
2. Nehledě na ustanovení poznámky 4 B) k této kapitole výraz „platina“ pro účely položek 7110 11 a 7110 19 nezahrnuje iridium,
osmium, palladium, rhodium a ruthenium.
3. Pro zařazování slitin do položek čísla 7110 se každá slitina zařazuje jako kov (platina, rhodium, palladium, iridium, osmium nebo
ruthenium), který převládá svou hmotností nad kterýmkoliv z ostatních vyjmenovaných kovů.
I. PŘÍRODNÍ NEBO UMĚLE PĚSTOVANÉ PERLY A DRAHOKAMY NEBO
POLODRAHOKAMY
KAPITOLA 71
KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ
Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.
KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ
Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.
KAPITOLA 64
6305-Pytle a pytlíky k balení zboží
Některé pytle a pytlíky z textilního materiálu se zařazují, například, do čísel 4202 a 6307. Pytle a pytlíky patří do čísla 4819, jsou-li z papíru, pokud jsou vyrobeny z tkanin z papírových přízí, patří do tohoto čísla.
Pytle z textilního materiálu podšité papírem se obvykle zařazují do tohoto čísla, zatímco papírové pytle podšité textilním materiálem patří do podpoložky 4819 40 00.
–
6305
2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů
Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).
2710 19 11 až 2710 19 29-Střední oleje
Viz doplňková poznámka 2 c) k této kapitole.
2710 19 29-Ostatní
Tato podpoložka zahrnuje střední oleje jiné než petrolej podpoložek 2710 19 21 a 2710 19 25. Oleje této podpoložky splňují ustanovení doplňkové poznámky 2 c) k této kapitole.
Příkladem těchto olejů je n-parafin.
Plynově-chromatografický profil n-parafinu
Rozšířená metoda SIMDIS ASTM D 2887 (ekvi- valentní k metodě ISO 3924) 2
Název vzorku: n-Parafin 10-13
Získán dne: 23.1.2007 12:59:27 PM
Zpracován dne: 4.4.2007 12:30:02 PM
Datový soubor: D070122 08F1301.D
Nádobka: 86
Nástřik: 1
Bod varu (°C)
Retenční čas (min)
Distribuční tabulka bodu varu – procenta
Předestilova- né množství Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu Předestilo- vané množství
Bod varu
% hmot. °C % hmot. °C % hmot. °C % hmot. °C
Začátek de- stilace 172,4 30,0 199,2 60,0 219,6 90,0 239,2
5,0 174,8 35,0 199,6 65,0 220,2 95,0 240,0
10,0 176,0 40,0 200,4 70,0 220,8 Konec de- stilace 254,4
15,0 188,2 45,0 200,8 75,0 221,8
20,0 197,2 50,0 217,4 80,0 237,0
25,0 198,4 55,0 218,8 85,0 238,2
–
2710 19 29