Výsledky hledání pro výraz: textilní zip

6201990000 80-Z ostatních textilních materiálů

6201 91 00 až 6201 99 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří větrovky, bundy a podobné výrobky, popsané níže:
1. Bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky
Bundy jsou oděvy určené k ochraně proti větru, chladu a dešti. Mají mnoho společných rysů s bundami s kapucí (parka), ale liší se, kromě jiných věcí, jejich délkou. Ta se může pohybovat od délky pod pas až k délce do půli stehen, ale už ne níže.
Bundy těchto podpoložek jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00).
Bundy mají následující rysy:
— kapuci (někdy skrytou v límci oděvu);
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky nebo suchý zip, často krytým ochrannou lištou;
— mají podšívku (která může být prošívaná nebo vycpávaná);
— dlouhé rukávy.
Navíc mají bundy nejméně jeden z následujících rysů:
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase a/nebo ve spodní části oděvu;
— konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— límec;
— kapsy.
V souvislosti s bundami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje:
a) Oděvy, které mají charakteristické rysy bundy, s výjimkou buď:
— kapuci, nebo
— podšívky.
Mezi ně patří rovněž oděvy definované výše jako bundy, které mají pouze částečné rozhalení a zapínání vepředu. Nepatří sem oděvy, které nemají ani kapuci, ani podšívku.
b) Oděvy bez podšívky, které mají dlouhé rukávy a sahají pod boky, avšak ne přes půli stehen. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00) a jsou nepropustné nebo upravené tak, aby poskytly adekvátní ochranu zejména proti dešti.
Mají kapuci, ale obvykle nemají vepředu rozhalení po celé délce oděvu. Pokud mají jen částečné rozhalení, nemusí mít zapínací systém, ale v tomto případě musí mít v rozhalení ochranný klínek. Obvykle mají na koncích rukávů a ve spodní části oděvu pružné nebo stahovací okraje.
Oděvy, které by jinak byly zahrnuty pod výraz „bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky“, ale nemají ani kapuci, ani podšívku, však mohou být zahrnuty pod výraz „a podobné výrobky“, pokud je použit ve vztahu k větrovkám.
2. Větrovky a podobné výrobky
a) Větrovky jsou oděvy určené k tomu, aby poskytly určitou ochranu proti nepřízni počasí. Sahají na boky nebo těsně pod ně. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin. Jsou obvykle nepromokavé, ale na rozdíl od bund nemají kapuci.
Větrovky mají následující rysy:
— dlouhé rukávy;
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo;
— mají podšívku, která není ani prošívaná, ani vycpávaná;
— límec;
— prostředky ke stažení dolní části (obyčejně v dolním okraji).
Kromě toho mohou mít konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem.
b) Krátké větrovky (běžně nazývané jako „bluzony“) jsou svrchní oděvy zakrývající horní část těla. Mají obvykle rovný, volný střih, který jim dodává vzhled blůzy, a sahají k pasu nebo těsně pod něj. Mají dlouhé rukávy, které sahají pod spodní okraj oděvu. Textilie, z nichž jsou vyrobeny, nemusejí mít úpravu proti povětrnostním vlivům.
Krátké větrovky mají následující rysy:
— přiléhavý výstřih, s límcem nebo bez něj;
— úplné nebo částečné zapínání v předním díle s jakýmkoliv způsobem zapínání;
— konce rukávů obyčejně přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— pružný nebo nějak jinak stažený spodní okraj oděvu.
Navíc krátké větrovky mohou mít:
— vnější kapsy; a/nebo
— podšívku; a/nebo
— kapuci.
V souvislosti s krátkými větrovkami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje oděvy, které mají všechny charakteristické rysy popsané v písm. b) výše, s výjimkou jednoho z následujících:
— přiléhavý výstřih; nebo
— bez rozhalení ve předním díle, s přiléhavým výstřihem nebo jiným výstřihem, nebo
— rozhalení ve předním díle bez žádného zapínání.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6201 11 00 až 6201 19 00;
b) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6202 11 00 až 6202 19 00;
c) saka a blejzry (sportovní saka) patřící do podpoložek 6203 31 00 až 6203 39 90 nebo 6204 31 00 až 6204 39 90;
d) bundy, větrovky, bundy do pasu a podobné výrobky, z textilií čísla 5903, 5906 nebo 5907 00 00 nebo z netkaných textilií čísla 5603, patřící do čísla 6210.

–

6201 99

6201190000 80-Z ostatních textilních materiálů

6201 11 00 až 6201 19 00-Kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky

Jedním z charakteristických rysů těchto „kabátů a podobných výrobků“ je, že, když se nosí, pokrývají tělo nejméně do poloviny stehen.
Obvykle, v případě standardních velikostí (normálních velikostí) pánských oděvů (s výjimkou chlapeckých), odpovídá tato minimální délka, měřeno od švu límce v týlu (sedmý obratel) ke spodnímu okraji, při na plocho položeném oděvu, rozměru v centimetrech, který je uveden v tabulce níže (viz náčrt níže).
Rozměry uvedené v tabulce představují průměry vzaté z mnoha pánských (s výjimkou chlapeckých) oděvů ve standardních velikostech (normálních velikostech) – S (small, malá velikost), M (medium, střední velikost) a L (large, velká velikost).
Délka v centimetrech měřená na zadním díle oděvu od švu v týlu ke spodnímu okraji oděvu – pánské standardní velikosti (s výjimkou chlapeckých)
Oděvy, které nejsou dostatečně dlouhé, aby byly zařazeny jako kabáty nebo podobné výrobky, s výjimkou krátkých plášťů (krátké pláště a podobné výrobky – viz definice níže), které sem rovněž patří, se zařazují do podpoložek 6201 91 00 až 6201 99 00.
Krátké pláště
Krátké pláště jsou volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy a nosí se přes veškeré jiné oděvy jako ochrana proti nepřízni počasí. Jsou více formálnější než bundy s kapucí (parka) a obvykle jsou vyrobeny z nelehčených textilií (například z tvídu, lodenu), jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5602, 5603, 5903, 5906 nebo 5907 00 00. Krátké pláště jsou různých délek, od délky pod rozkrok po délku do půlky stehen. Mohou být jednořadové nebo dvouřadové.
Krátké pláště mají všeobecně následující rysy:
— v předním díle mají úplné zapínání na knoflíky, ale někdy na zdrhovadlo nebo stiskací knoflíky,
— mají podšívku, která může být vyjímatelná (která může být vycpávaná a/nebo prošívaná),
— mají ve středu zad rozparek nebo postranní rozparky.
Možné další rysy:
— kapsy,
— límec.
Krátké pláště nemají následující rysy:
— kapuci,
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase a/nebo ve spodní části oděvu. Toto však nevylučuje možnost přítomnosti opasku.
Výraz „a podobné výrobky“, pokud jde o krátké pláště, zahrnuje rovněž oděvy, které mají stejné charakteristické rysy jako krátké pláště, ale mají kapuci.
Do těchto podpoložek patří oděvy označované jako parka (bundy s kapucí), což jsou charakteristicky stylizované oděvy určené k zajištění ochrany proti chladu, větru a dešti. Jsou to volné svrchní oděvy s dlouhými rukávy. Parka (bundy s kapucí) těchto podpoložek jsou vyrobeny z nelehčených, hustě tkaných tkanin, jiných, než které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00. Parka (bundy s kapucí) jsou různých délek od délky od půli stehen po délku ke kolenům.
Parka (bundy s kapucí) musí mít rovněž všechny následující rysy:
— kapuci;
— na předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky nebo suchý zip, často kryté ochrannou lištou;
— mají podšívku, která je obyčejně prošívaná nebo je z imitace kožešiny;
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase, s výjimkou opasku;
— vnější kapsy.

–

6201 19

6112390000 80-Z ostatních textilních materiálů

6112 31 10 až 6112 39 90-Pánské nebo chlapecké plavky

Viz vysvětlivky k HS k číslu 6112, písm. C), kde je uvedeno, že do čísla 6112, inter alia, patří pánské koupací šortky a plavky, též z elastického materiálu.
Koupací šortky jsou oděvy, které vzhledem k jejich celkovému vzhledu, střihu a druhu textilie jsou určeny k nošení výhradně nebo hlavně jako plavky a ne jako šortky čísla 6103 nebo 6104. Většinou jsou zcela nebo převážně vyrobeny z chemických vláken.
Koupací šortky musí mít všechny následující charakteristiky:
— mít vnitřní spodky nebo slipy všité do oděvu nebo alespoň vnitřní podšívku v přední části nebo v rozkroku;
— být těsné v pase (například mít stahovací šňůrku nebo zcela pružný pás).
Koupací šortky mohou mít kapsy za předpokladu, že
— vnější kapsy mají pevné zapínání (například musí mít zapínání na zdrhovadlo nebo zapínání na suchý zip pro úplné zapnutí kapsy, tj. nesmí být zapínány v úsecích);
— vnitřní kapsy mají stejné pevné zapínání jako výše zmíněné vnější kapsy. Jsou-li však vnitřní kapsy připevněny k pasu, mohou mít pouze překryté zapínání, pokud toto zapínání zajistí úplné uzavření kapsového otvoru.
Koupací šortky nesmí mít žádnou z následujících charakteristik:
— rozepínání vepředu, i když je uzavíratelné zapínáním,
— rozepínání v pase, i když je uzavíratelné zapínáním.

–

6112 39

5911200090 80-Z ostatních textilních materiálů

5911 20 00-Plátna k prosévání, též zcela zhotovená

Viz vysvětlivky k HS k číslu 5911, část A), bod 2).
Tyto textilie mohou být v metráži nebo zhotovené do podoby pro zamýšlené použití (například nařezané do určitého tvaru, lemované páskami, vybavené kovovými očky).
Pokud jsou předkládány v metráži, musí být ne zcela dokončená plátna k prosévání neodstranitelně označena takovým způsobem, aby bylo jednoznačně ztotožnitelné, že se jedná o zboží, které je určeno k prosévání nebo podobným průmyslovým účelům:
— Značka tvořená pravoúhelníkem a jeho úhlopříčkami musí být natisknutá v pravidelných intervalech na obou okrajích textilie – bez zásahu do tkaného kraje – umístění je takové, že vzdálenost mezi dvěma za sebou jdoucími značkami, měřeno mezi sousedními konci pravoúhelníků, není větší než jeden metr, a značky na jednom okraji jsou oproti značkám na druhém okraji přesazeny tak, že jsou v poloviční vzdálenosti (střed každé značky musí být ve stejné vzdálenosti od středu mezi dvěma sousedními značkami na protějším okraji).
— Tloušťka čar tvořících strany pravoúhelníku je 5 mm a úhlopříček 7 mm. Pravoúhelník je, měřeno od vnějších okrajů, nejméně 8 cm dlouhý a 5 cm široký.
— Značky musí být vytištěny jednou barvou, která je kontrastní vůči barvě textilie a musí být neodstranitelná
Každá značka musí být umístěna tak, že delší strany pravoúhelníku jsou rovnoběžné s osnovou tkaniny (viz nákres níže):
Celní orgány mohou uznat jiné označení, pokud tato označení jednoznačně identifikují, že se jedná o zboží, které je určeno pro průmyslové účely, jako je prosévání, filtrace atd. a ne pro oděvy nebo podobné účely.
Do této podpoložky nepatří rámy pro sítotisk sestávající z textilie uchycené na opěrném prvku (podpoložka 5911 90 90), ruční síta a ruční prosévačky (číslo 9604 00 00).

–

5911 20 00 90

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.
2. Pro zařazování oděvů předkládaných v soupravách (sadách) pro drobný prodej viz, poznámka 14 k této třídě.
3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísla 6203 nebo 6204 připevněné nášivky nebo ozdoby, které na jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zařazeno jako obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou významné a omezují se na jedno nebo dvě místa na oděvu (např. jsou na límci a koncích rukávů nebo na klopách a kapsách).
Když se však tyto ozdobné prvky vytvářejí během tkaní oděvu, je zařazení jako obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjma případů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol.
4. Do této kapitoly patří též pracovní oděvy, které odpovídají typům uvedeným v podpoložkách kombinované nomenklatury a u kterých je, vzhledem k jejich celkovému vzhledu (jednoduchý nebo speciální střih nebo vzor odpovídající funkci oděvu) a povaze jejich textilie, která je všeobecně pevná a nesrážlivá, zřejmé, že jsou určeny k nošení výhradně nebo hlavně, aby zajišťovaly ochranu (fyzickou nebo zdravotní) jiným oděvům a/nebo osobám během průmyslových, odborných nebo domácích činností.
Obvykle oděvy tohoto typu nejsou zdobeny. Pro tento účel se označení a značky vyjadřující vykonávanou činnost nepovažují za zdobení.
Oděvy tohoto typu jsou vyrobeny z bavlněných, syntetických nebo umělých vláken nebo ze směsi těchto textilních materiálů.
Aby se zvýšila jejich pevnost, jsou při dokončování nejčastěji používány dva typy švů, a to „bezpečnostní“ šev a dvojitý šev.
Pracovní oděvy mají nejčastěji zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky, suchý zip nebo na šněrovací či vázací zapínání používající šňůrky nebo podobné výrobky.
Oděvy tohoto typu mohou mít kapsy, které jsou většinou našity na povrchu. Prostřižení kapes (kapsové otvory) jsou obvykle vyrobeny ze stejné textilie, jako je vyroben oděv a nejsou podšity stejným způsobem jako ostatní kusy oděvu.
Z pracovních oděvů lze jmenovat oděvy používané mechaniky, továrními dělníky, zedníky, zemědělci atd., což jsou obvykle oděvy ve dvou kusech, kombinézy, kombinézy s náprsenkou a šlemi a kalhoty. Pro jiné činnosti to mohou být zástěry, pláště proti prachu atd. (pro doktory, zdravotní sestry, uklízečky, kadeřníky, pekaře, řezníky atd.).
Za pracovní oděvy se považují pouze oděvy obchodní velikosti 158 (výška těla = 158 cm) nebo větší.
Uniformy nebo jiné podobné služební oděvy (například soudcovské taláry, kněžská roucha) se nepovažují za pracovní oděvy.
5. Použijí se, mutatis mutandis, všeobecné vysvětlivky ke kapitole 61, bod 4.

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Poznámky
1. Do této kapitoly patří pouze zcela zhotovené výrobky z jakékoliv textilie, jiné než vata, kromě pletených nebo háčkovaných výrobků
(jiných než čísla 6212).
2. Do této kapitoly nepatří:
a) obnošené oděvy nebo jiné použité textilní výrobky čísla 6309; nebo
b) ortopedické pomůcky, chirurgické pásy, kýlní pásy nebo podobné výrobky (číslo 9021).
3. Pro účely čísel 6203 a 6204:
a) se výrazem „oblek“ nebo „kostým“ rozumí souprava oblečení skládající se ze dvou nebo tří kusů vyrobených ze stejné textilie,
pokud jde o vnější povrch, a zahrnující:
— jeden kabátek nebo sako, jehož vnějšek, kromě rukávů, je vytvořen ze čtyř nebo více dílů, určený k odění horní části těla,
popřípadě doplněný ušitou vestou, jejíž přední díly jsou zhotoveny z textilie, která je zároveň vnější textilií ostatních částí
soupravy a jejíž zadní díl je zhotoven ze stejné textilie jako podšívka kabátku nebo saka, a
— jednu část určenou k odění dolní části těla a skládající se z kalhot dlouhých, krátkých nebo šortek (jiných než plavky), sukně
nebo kalhotové sukně bez šlí a bez náprsenky.
Všechny součásti „obleku“ nebo „kostýmu“ musí být z textilie stejné struktury, barvy a složení; musí být také stejného stylu a mít
odpovídající nebo slučitelnou velikost. Všechny tyto části mohou mít lemování (proužek textilie našitý na švu) z jiné textilie.
Jestliže je několik jednotlivých částí určených k odění dolní části těla předkládáno současně (například dvoje dlouhé kalhoty nebo
dlouhé a krátké kalhoty nebo sukně nebo kalhotová sukně a kalhoty), považují se za hlavní dolní části obleku kalhoty
a u dámského nebo dívčího kostýmu sukně nebo kalhotová sukně; ostatní části oděvu se posuzují odděleně.
Výraz „oblek“ nebo „kostým“ zahrnuje také soupravy oblečení uvedené níže, a to i v případech, kdy nesplňují všechny shora
uvedené podmínky:
— žaketový oblek skládající se z jednobarevného kabátku (žaketu) se zaoblenými šosy, na zadním díle visícími hodně dolů,
a z vertikálně proužkovaných kalhot,
— frak, zhotovený obvykle z černé textilie; kabátek, který je vpředu poměrně krátký, neuzavřený a má úzké rozstřižené šosy
visící od boků přes zadní část dolů,
— smoking, u kterého je sako podobného střihu jako obyčejné sako (snad jen odhalující více náprsenku), ale klopy má lesklé,
hedvábné nebo z imitace hedvábí.
b) výrazem „komplet“ se rozumí souprava oblečení (jiná než obleky nebo kostýmy a výrobky čísel 6207 nebo 6208) skládající se
z několika kusů zhotovených ze stejné textilie, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv určený k odění horní části těla s výjimkou vest, které mohou mít také povahu druhého horního oděvu, a
— jeden nebo dva různé oděvy, určené k odění dolní části těla a skládající se z dlouhých kalhot, náprsenkových kalhot se šlemi,
krátkých kalhot a šortek (jiných než plavky), sukně nebo kalhotové sukně.
Všechny části kompletu musí být z textilie stejné struktury, stylu, barvy a složení; musí mít též odpovídající nebo slučitelnou
velikost. Výraz „komplet“ se nevztahuje na teplákové soupravy ani na lyžařské kombinézy a komplety čísla 6211.
4. Pro účely čísla 6209:
a) se výrazem „kojenecké oděvy a oděvní doplňky“ rozumějí výrobky pro malé děti do výšky postavy nepřesahující 86 cm;
b) výrobky, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6209 a do dalších čísel této kapitoly, se zařadí do čísla 6209.
5. Oděvy, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6210 a do jiných čísel této kapitoly, kromě čísla 6209, se zařazují do
čísla 6210.
6. Pro účely čísla 6211 se výrazem „lyžařské kombinézy a komplety“ rozumějí oděvy nebo soupravy oděvů, které lze rozpoznat podle
jejich celkového vzhledu a použité textilie jako oděvy určené pro lyžování (klasické nebo alpské). Skládají se buď:
a) z „lyžařské kombinézy“, tj. jednodílný oděv určený k odění horní i dolní části těla; kromě rukávů a límce může mít kombinéza též
kapsy nebo podpínky; nebo
b) z „lyžařského kompletu“, tj. souprava oděvů skládající se ze dvou nebo tří kusů, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv, jako je bunda, větrovka nebo podobné výrobky zapínané na zdrhovadlo, popřípadě doplněné vestou, a
— jedny kalhoty, též prodloužené nad pas, jedny krátké kalhoty nebo jedny náprsenkové kalhoty se šlemi.
„Lyžařský komplet“ se může také skládat z kombinézy popsané shora v odstavci a) a z oteplovací bundy bez rukávů, určené
k oblékání přes kombinézu.
Všechny součásti „lyžařského kompletu“ musí být vyrobeny z textilie stejné struktury, stylu a složení, stejné, popřípadě odlišné
barvy, a musí mít též odpovídající nebo slučitelnou velikost.
7. Šátky a podobné výrobky čtvercového nebo přibližně čtvercového tvaru, u kterých žádná strana nepřesahuje 60 cm, se zařazují jako
kapesníky (číslo 6213). Kapesníky, u kterých kterákoliv strana převyšuje 60 cm, se zařazují do čísla 6214.
8. Oděvy této kapitoly, které jsou navrženy se zapínáním zleva doprava na přední straně, budou považovány za pánské nebo chlapecké
oděvy a ty oděvy, které jsou navrženy na zapínání zprava doleva na přední straně, za dámské nebo dívčí. Tato ustanovení neplatí,
pokud střih oděvu jasně ukazuje, že je oděv navržen pro jedno nebo druhé pohlaví.
Oděvy, u nichž nelze určit, zda se jedná o pánské nebo chlapecké či dámské nebo dívčí, se zařazují do příslušného čísla pro dámské
nebo dívčí oděvy.
9. Výrobky této kapitoly mohou být vyrobeny z kovových nití.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 3 písm. b) k této kapitole musí být části kompletu zcela zhotoveny ze stejné textilie a musí být splněny i ostatní podmínky
související s uvedenou poznámkou.
Pro tyto účely může být použitá textilie nebělená, bělená, barvená, z různobarevných nití nebo potištěná.
Souprava oděvů není považována za komplet, pokud jsou její části vyrobeny z různých textilií, i když je rozdíl pouze v jejich barvě.
Všechny části kompletu musí být pro drobný prodej upraveny jako celek. Na zařazení kompletu jako celku nemá vliv samostatné balení nebo
označení jednotlivých částí.
2. Do čísel 6209 a 6216 patří prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů impregnované, povrstvené nebo potažené plasty nebo kaučukem, i když
jsou:
— vyrobeny z textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) impregnovaných, povrstvených nebo potažených plasty nebo kaučukem čísel 5903
nebo 5906, nebo
— vyrobeny z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) a následně jsou
impregnovány, povrstveny nebo potaženy plasty nebo kaučukem.
Pokud textilie (jiné než pletené nebo háčkované) slouží pouze jako podložka, zařazují se prstové rukavice, palčáky nebo rukavice bez prstů
impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem do kapitoly 39 nebo 40, i když jsou vyrobeny
z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) a dodatečně jsou impregnovány, povrstveny
nebo potaženy lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem (poznámka 2 písm. a) bod 5 a poznámka 4 poslední odstavec ke kapitole 59).

KAPITOLA 62

2710198190 80-Ostatní

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 81 90

2710198300 80-Kapaliny pro hydraulické účely

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 83

2710198500 80-Bílé oleje, kapalný parafín

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 85

2710198700 80-Převodové oleje a oleje pro reduktory

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 87