8505902030 80-Cívka elektromagnetického ventilu: – s plunžrem, – o průměru 12,9 mm (+/- 0,1), – o výšce bez plunžru 20,5 mm (+/- 0,1), – s elektrickým kabelem s konektorem a ve válcovém kovovém pouzdře

8505 90 20-Elektromagnety; sklíčidla, svěráky a podobná upínací zařízení, elektromagnetická nebo permanentně magnetická

Do této podpoložky patří elektricky pracující magnety namontované na dveřích osobních automobilů a tvořící část centrálního systému zamykání dveří. Takové systémy jsou připojeny k napájecímu zdroji vozidla a jsou ovládány řídícími signály z elektrického řídícího zařízení patřícího k systému. Když se jedny z dveří ručně otevřou nebo zavřou, současně se elektromagneticky odemknou nebo zamknou ostatní dveře vozidla.
Do této podpoložky však nepatří solenoidem ovládané vstřikovací ventily pro vznětové nebo zážehové pístové motory s vnitřním spalováním, jejichž ventilová tělesa a jehly jsou vybaveny vinutím magnetu a kotvou magnetu (podpoložka 8409 91 00 nebo 8409 99 00).

–

8505 90 20 30

8505902040 80-Elektromagnety typu používaného výhradně nebo hlavně pro diagnostické zobrazovací přístroje pracující na základě magnetické rezonance jiné než elektromagnety čísla 9018

8505 90 20-Elektromagnety; sklíčidla, svěráky a podobná upínací zařízení, elektromagnetická nebo permanentně magnetická

Do této podpoložky patří elektricky pracující magnety namontované na dveřích osobních automobilů a tvořící část centrálního systému zamykání dveří. Takové systémy jsou připojeny k napájecímu zdroji vozidla a jsou ovládány řídícími signály z elektrického řídícího zařízení patřícího k systému. Když se jedny z dveří ručně otevřou nebo zavřou, současně se elektromagneticky odemknou nebo zamknou ostatní dveře vozidla.
Do této podpoložky však nepatří solenoidem ovládané vstřikovací ventily pro vznětové nebo zážehové pístové motory s vnitřním spalováním, jejichž ventilová tělesa a jehly jsou vybaveny vinutím magnetu a kotvou magnetu (podpoložka 8409 91 00 nebo 8409 99 00).

–

8505 90 20 40

8505902091 80-Solenoidy s pístem, pracující s nominálním napájecím napětím 24 V při nominálním stejnosměrném proudu 0,08 A, určené pro výrobu produktů patřících do čísla 8517

8505 90 20-Elektromagnety; sklíčidla, svěráky a podobná upínací zařízení, elektromagnetická nebo permanentně magnetická

Do této podpoložky patří elektricky pracující magnety namontované na dveřích osobních automobilů a tvořící část centrálního systému zamykání dveří. Takové systémy jsou připojeny k napájecímu zdroji vozidla a jsou ovládány řídícími signály z elektrického řídícího zařízení patřícího k systému. Když se jedny z dveří ručně otevřou nebo zavřou, současně se elektromagneticky odemknou nebo zamknou ostatní dveře vozidla.
Do této podpoložky však nepatří solenoidem ovládané vstřikovací ventily pro vznětové nebo zážehové pístové motory s vnitřním spalováním, jejichž ventilová tělesa a jehly jsou vybaveny vinutím magnetu a kotvou magnetu (podpoložka 8409 91 00 nebo 8409 99 00).

–

8505 90 20 91

8505902099 80-Ostatní

8505 90 20-Elektromagnety; sklíčidla, svěráky a podobná upínací zařízení, elektromagnetická nebo permanentně magnetická

Do této podpoložky patří elektricky pracující magnety namontované na dveřích osobních automobilů a tvořící část centrálního systému zamykání dveří. Takové systémy jsou připojeny k napájecímu zdroji vozidla a jsou ovládány řídícími signály z elektrického řídícího zařízení patřícího k systému. Když se jedny z dveří ručně otevřou nebo zavřou, současně se elektromagneticky odemknou nebo zamknou ostatní dveře vozidla.
Do této podpoložky však nepatří solenoidem ovládané vstřikovací ventily pro vznětové nebo zážehové pístové motory s vnitřním spalováním, jejichž ventilová tělesa a jehly jsou vybaveny vinutím magnetu a kotvou magnetu (podpoložka 8409 91 00 nebo 8409 99 00).

–

8505 90 20 99

8504000000 80-Elektrické transformátory, statické měniče (například usměrňovače) a induktory

8504-Elektrické transformátory, statické měniče (například usměrňovače) a induktory

Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 8504, patří do tohoto čísla:
1. nastavitelné transformátory (například kurzorové transformátory) a transformátory s proměnným převodem;
2. rozptylové transformátory pro fluorescenční trubice (zářivky);
3. speciální transformátory pro komunikace;
4. kompenzační cívky;
5. výstupní cívky;
6. vyhlazovací induktory;
7. cívky s pohyblivým jádrem pro úpravu induktance;
8. předřadníky (tlumivky) pro elektrické výbojky;
9. Pupinovy cívky;
10. Godefroyovy cívky;
11. stabilizované proudové zdroje (usměrňovač s regulátorem).
Do tohoto čísla patří také selenové usměrňovací prvky, ať jednotlivé (zejména selenové desky) nebo násobné.
Do tohoto čísla však nepatří křemíkové nebo germaniové jednokrystalové usměrňovače, které jsou vytvořeny z diskrétních komponentů (například usměrňovacích diod) nebo usměrňovače, které jsou vytvořeny z integrovaných obvodů, hlavně mikroobvodů, též vybavené chladicím nebo izolačním zařízením atd., jelikož poznámka 8 k této kapitole určuje takovýmto komponentům zařazení do čísla 8541 nebo do čísla 8542 (viz rovněž poznámka 2 k této kapitole).
Dále do tohoto čísla nepatří:
a) komutátory pro víceodbočkové transformátory (číslo 8536);
b) usměrňovací elektronky a trubice, jako např. fanotrony, tyratrony, ignitrony a vysokonapěťové usměrňovací elektronky pro rentgenová zařízení (podpoložka 8540 89 00);
c) regulátory napětí čísla 9032.

–

8504

8442309100 10-Ostatní

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

–

8442 30 91

8442309100 80-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

8442 30 91-Pro lití a sázení písma (například linotypů, monotypů, intertypů), též se zařízením pro odlévání

Písmo se může odlévat ručně nebo mechanicky pomocí více či méně složitých zařízení. K uvedeným přístrojům a zařízením patří:
1. matrice, destičky, obvykle z mědi nebo niklu, tištěné pomocí razníku. Používají se na odlévání oddělených tiskových písmen;
2. stoly na vyrovnávání povrchu tiskových písmen ručním hlazením. Tyto stoly v zásadě mívají naprosto hladký povrch a uprostřed se nachází prohlubeň; jsou vybaveny upínacím zařízením na uchycení písmen;
3. automatická zařízení na lití písma. V těchto zařízeních se tiskové typy odlévají písmeno za písmenem, avšak nedochází k sazbě. Obvykle sestávají z elektricky vyhřívaného tavicího kelímku obsahujícího roztavený kov, ze zařízení na zchlazení formy k urychlení vytvrzení a ze zařízení na hlazení a vyrovnávání písmen;
4. přístroje na odlévání linek, materiálu k vyplnění prostoru atd. využívající metodu protlačování;
5. sázítka používaná k zahájení sazby, jejichž pomocí se ručně sází jedna nebo více řádek písma. Nejčastěji sestávají z malé rovné dřevěné nebo kovové desky s přírubami na dvou přilehlých stranách a často s upínacím šoupátkem. Do této podpoložky patří loďky (sazebnice), podobné, avšak rozsáhlejší, ve kterých je uchyceno písmo celé strany;
6. formové rámy, litinové nebo ocelové rámy k upevnění několika stran pro tisk. Do rámu se uchytí jedna, dvě nebo čtyři strany pomocí kovového podpěrného klínu nebo mechanickým zakliňujícím zařízením (jako matice či šroub atd.), které rovněž patří do tohoto čísla.
Vedle výše uvedených strojů a přístrojů k lití a sázení písma existuje rozsáhlá skupina dalších strojů, které mechanicky odlévají písmena a rovněž je sázejí. K tomu dochází buď ve dvou rozličných pracovních postupech na dvou různých, avšak doplňujících se strojích (první stroj vytváří děrnou papírovou pásku, jejíž pomocí se ovládá druhý stroj určený k lití písma buď odděleně, nebo v řádkách), nebo v rámci jednoho pracovního postupu na témže stroji. K uvedeným, často velmi složitým strojům patří:
1. stroje na odlévání a sázení jednotlivých typů (monotyp), které používají děrovanou pásku vytvořenou tastrem, dále pomocí pneumatických relé vybírají zvláštní matrice obsažené ve stroji a které vytvářejí jednotlivé znaky a sázejí je do loďky (sazebnice – ta je též součástí stroje).
Tyto stroje se používají ve spojení s tastrem; předloha pro text se přenáší pomocí mechanické klávesnice a vytváří se děrovaná páska. Tastry rovněž patří do tohoto čísla.
2. stroje s klávesnicí pro odlévání a sázení oddělených typů; veškeré pracovní postupy se odehrávají na témže stroji (rototyp atd.);
3. zařízení na lití písma pro typové řádky. Matrice se ručně vysázejí do řádek a vloží se do stroje, který odlévá celé řádky (slug);
4. stroje pro sazbu a lití typových řádek. Jedná se o složité stroje různých typů (intertype, linograph atd.) s klávesnicí, které v rámci téhož stroje typy sázejí i odlévají po řádkách. Některé z těchto strojů jsou vybaveny zařízením umožňujícím používat papírové děrované pásky předem vyhotovené na jiném stroji, který rovněž patří do tohoto čísla.

–

8442 30 91

TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ

TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ

Všeobecné vysvětlivky
Odpad a šrot z neželezných kovů, který byl roztaven a odlit do ingotů, housek, bloků nebo podobných forem se zařazuje jako surový kov a ne jako odpad a šrot. V důsledku toho se zařazuje, například, do čísla 7601 (hliník), 7801 (olovo), 7901 (zinek) nebo do podpoložek 8104 11 00 nebo 8104 19 00 (hořčík).
Výraz „kov“ zahrnuje rovněž kov, který má amorfní (nekrystalickou) strukturu, jako je metalizované sklo a práškové metalurgické výrobky.

TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) připravené barvy, inkousty nebo jiné výrobky na bázi kovových šupin (vloček) nebo prášku (čísel 3207 až 3210, 3212, 3213
nebo 3215);
b) ferocer nebo jiné pyroforické slitiny (číslo 3606);
c) pokrývky hlavy nebo jejich součásti čísla 6506 nebo 6507;
d) kostry deštníků nebo jiné výrobky čísla 6603;
e) zboží kapitoly 71 (například slitiny drahých kovů, obecné kovy plátované drahými kovy, bižuterie);
f) výrobky třídy XVI (stroje, mechanická zařízení a elektrické zboží);
g) smontované železniční nebo tramvajové koleje (číslo 8608) nebo jiné výrobky třídy XVII (vozidla, plavidla a čluny, letadla);
h) nástroje nebo přístroje třídy XVIII, včetně hodinových nebo hodinkových pružin;
ij) olověné broky připravené pro střelivo (číslo 9306) nebo jiné výrobky třídy XIX (zbraně a střelivo);
k) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, pružinové kostry, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné znaky, montované stavby);
l) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby);
m) ruční síta, knoflíky, pera, držátka na tužky, hroty per nebo jiné výrobky kapitoly 96 (různé výrobky) nebo
n) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).
2. V celé nomenklatuře se výrazem „části a součásti všeobecně použitelné“ rozumějí:
a) výrobky čísla 7307, 7312, 7315, 7317 nebo 7318 a podobné výrobky z jiných obecných kovů;
b) pružiny a pružinové listy z obecných kovů, jiné než hodinové nebo hodinkové pružiny (číslo 9114) a
c) výrobky čísel 8301, 8302, 8308, 8310 a rámy a rámečky a zrcadla z obecných kovů čísla 8306.
V kapitolách 73 až 76 a 78 až 82 (kromě čísla 7315) se odkazy na části a součásti nevztahují na části a součásti všeobecně použitelné,
jak jsou definovány výše.
S výhradou ustanovení předchozího odstavce a poznámky 1 ke kapitole 83 jsou výrobky kapitoly 82 nebo 83 vyloučeny z kapitol 72
až 76 a 78 až 81.
3. V celé nomenklatuře výraz „obecné kovy“ znamená: železo a ocel, měď, nikl, hliník, olovo, zinek, cín, wolfram, molybden, tantal,
hořčík, kobalt, bismut, kadmium, titan, zirkon, antimon, mangan, berylium, chrom, germanium, vanad, gallium, hafnium, indium,
niob, rhenium a thallium.
4. V celé nomenklatuře výraz „cermety“ znamená výrobky sestávající z mikroskopické heterogenní kombinace kovových částic
a keramických částic. Výraz „cermety“ zahrnuje též slinuté karbidy kovů (karbidy kovů slinuté s kovem).
5. Zařazování slitin (jiných než feroslitin a základních slitin, jak jsou definovány v kapitolách 72 a 74):
a) slitina obecných kovů se zařazuje jako slitina kovu, jehož hmotnost převažuje nad každým z ostatních kovů;
b) slitina složená z obecných kovů této třídy a z materiálů, které do této třídy nepatří, se považuje za slitinu z obecných kovů této
třídy, jestliže celková hmotnost těchto kovů je stejná nebo vyšší než celková hmotnost ostatních přítomných prvků;
c) v této třídě výraz „slitiny“ zahrnuje též slinuté směsi kovových prášků, heterogenní dokonale promísené směsi získané tavením
(jiné než cermety) a intermetalické sloučeniny.
6. Není-li stanoveno jinak, vztahuje se jakýkoliv odkaz v nomenklatuře na obecný kov též na slitiny, které se podle poznámky 5 zařazují
jako slitiny tohoto kovu.
7. Zařazování složených výrobků:
Kromě případů, kdy znění čísel stanoví jinak, se výrobky z obecných kovů (včetně výrobků ze smíšených materiálů považovaných
podle výkladových pravidel za výrobky z obecných kovů), které obsahují dva nebo více obecných kovů, považují za výrobky
z obecného kovu, jehož hmotnost převažuje nad hmotností každého z ostatních kovů.
Pro tyto účely:
a) se železo a ocel nebo různé druhy železa nebo oceli považují za jediný a tentýž kov;
b) je slitina považována za zcela složenou z toho kovu, který určuje její zařazení podle poznámky 5;
c) je cermet čísla 8113 považován za jediný obecný kov.
8. V této třídě mají následující výrazy uvedený význam:
a) Odpad a šrot:
kovový odpad a šrot vznikající při výrobě nebo mechanickém zpracování kovů a kovové předměty rozhodně nepoužitelné jako
takové pro jejich zlomení, rozbití, opotřebení nebo z jiných důvodů.
b) Prášek:
produkty, u kterých 90 % hmotnostních nebo více propadne sítem s velikostí ok 1 mm.

TŘÍDA XV

6005000000 80-Osnovní pleteniny (včetně pletenin vyrobených na galonových pletacích strojích), jiné než čísel 6001 až 6004

6005-Osnovní pleteniny (včetně pletenin vyrobených na galónových pletacích strojích), jiné než čísel 6001 až 6004

Osnovní pleteniny jsou textilie vyrobené na osnovních pletacích strojích, rašlových strojích nebo háčkovacích galonových strojích. Na rozdíl od útkových pletenin jsou vyrobeny tak, že osnovní nitě jsou navzájem provazovány pomocí oček. Osnovní pleteniny sestávají z jednoho nebo více systémů nití běžících podélně textilií. Sousední nitě jsou provazovány a ve stejné chvíli tvoří očka (hřebenová technika) (viz rovněž vysvětlivky k HS k této kapitole, všeobecné vysvětlivky, část A II)).
Háčkovací galonový stroj patří do skupiny osnovních pletacích strojů. Pracuje s osnovním systémem běžícím podélně a s horizontálními útkovými nitěmi. Háčkovací galonový stroj se používá často pro výrobu pletených pásků pro výrobu oděvů (elastické pásky k lemování u pasu a nohavic, pásky s názvem, ramenní pásky, pásky k lemování, čelenkové pásky, pásky pro zdrhovadla) a pro výrobu lemovacích stuh pro záclony a polštáře.

–

6005

5701000000 80-Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené

5701-Koberce a jiné textilní podlahové krytiny, vázané, též zcela zhotovené

Předběžné a konečné stádium výroby vázaných koberců, koberečků a předložek, jak je popsáno ve vysvětlivkách k HS k číslu 5701, představuje prosté protkávání několika útkových nití s osnovními nitěmi tak, že konce nebo „čela“ koberce jsou držena na místě. Tyto tkané konce lze někdy doplnit bordurami.
Když se konečné stádium výroby koberce dokončí, osnova se v určité vzdálenosti od „čel“ odstřihne. Takto vzniklé třásně sestávají z volných konců osnovy. U kvalitních koberců se tyto třásně někdy rozdělují do několika skupin, které se svazují a uzlíky se posunou co nejblíže ke tkané části, aby se zabránilo vyvléknutí útkových nití z třásně. Existují rovněž koberce, u nichž se třásně doplňují, takže tyto třásně netvoří osnova samotného koberce.
U většiny koberců je možno podle vzoru odlišit hlavní plochu od bordury. Bordura vlastně vytváří rámec pro hlavní plochu koberce a spojuje ji s okraji a čely koberce.
Ručně zhotovené koberce pravoúhlého tvaru mají jen zřídka okraje, které jsou přesně rovnoběžné. Je-li tedy třeba zjistit plochu, rozměry koberce se určují od středových čar, tedy přímek procházejících středem protilehlých stran.
Při výpočtu plochy každého koberce se zlomky čtverečného decimetru nezapočítávají.

–

5701