0713 90 00-Ostatní
Tato podpoložka zahrnuje, s výjimkou pantropu čínského podpoložky 0713 35 00 a Kajanu indického (Cajanus cajan) podpoložky 0713 60 00, luskoviny rodu dolichos jako např. bob egyptský (Dolichos lablab), kanaválie (Canavalia ensiformis), bob sametový (Mucuna utilis) a semena guarany tropické (Cyamopsis tetragonoloba).
Do této podpoložky nepatří: vikve jiné odrůdy než Vicia faba (podpoložky 1209 29 45) a semena vlčího bobu (Lupinus) (podpoložky 1209 29 50).
–
0713 90 00 10
0713 90 00-Ostatní
Tato podpoložka zahrnuje, s výjimkou pantropu čínského podpoložky 0713 35 00 a Kajanu indického (Cajanus cajan) podpoložky 0713 60 00, luskoviny rodu dolichos jako např. bob egyptský (Dolichos lablab), kanaválie (Canavalia ensiformis), bob sametový (Mucuna utilis) a semena guarany tropické (Cyamopsis tetragonoloba).
Do této podpoložky nepatří: vikve jiné odrůdy než Vicia faba (podpoložky 1209 29 45) a semena vlčího bobu (Lupinus) (podpoložky 1209 29 50).
–
0713 90 00 90
KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY
Všeobecné vysvětlivky
Klíčky (rostlinné klíčky a jiné klíčky) jsou naklíčená semena určená k lidskému požívání, která se konzumují syrová nebo vařená. Ke klíčení dochází vlhčením rašících semen (toto zvyšuje obsah vody v semenech a ukončuje jejich dormanci), dokud nezačne růst nová rostlina a neobjeví se listy.
Obecně mohou mít klíčky, které jsou určeny k lidskému požívání, trojí podobu:
a) podobu klíčící rostliny s lístky semen (děložní lístky, embryonální první lístky), se zbytky semen a kořenů;
b) podobu rostliny sestávající z klíčících obilných zrn, např. klíčícího ječmene, tzv. zeleného sladu (viz také vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99), které lze použít buď syrové do salátů, nebo po dalším zpracování k výrobě zejména piva nebo whisky;
c) podobu „velmi mladé rostliny“ sestávající pouze z lístků semen, bez zbytků semen a kořenů, která nemá „dospělé listy“ (skutečné listy vytvořené v post-embryonální fázi vývoje). Tyto druhy výhonků se obvykle prodávají v krabičkách s prostředkem na podporu růstu.
Při zařazování klíčků a výhonků se musí použít tyto zásady:
— výhonky zeleniny uvedené v kapitole 7 se zařazují jako čerstvá zelenina v kapitole 7 do svých odpovídajících čísel, protože čerstvá zelenina spadá do této kapitoly, ať už je určena k jídlu, k setí nebo výsadbě, s výjimkou sazenic zeleniny ve stavu pro opětovnou výsadbu čísla 0602 (viz všeobecné vysvětlivky k HS ke kapitole 7, desátý odstavec),
— fazole používané pro produkci fazolových klíčků jsou zařazeny do čísla 0713 jako sušené luštěniny (viz vysvětlivky k HS k položce 0713 31). Avšak fazolové klíčky rašící z těchto luštěnin a klíčky rašící z ostatních sušených luštěnin se zařazují jako čerstvé luštěniny do čísla 0708,
— i když se některé rostliny pouze ve formě semen zařazují do jiných kapitol kombinované nomenklatury, například do kapitol 9 a 12, jakmile byly naklíčeny, jsou vhodné k požívání jako zelenina a měly by být podle toho zařazeny do kapitoly 7, neboť ztratily objektivní vlastnosti uvedené v kapitolách 9 a 12. Viz vysvětlivky k HS k číslu 0709, první odstavec, bod 14), pokud jde o bambusové výhonky a klíčky sójových bobů,
— klíčky ze zrn obilovin kapitoly 10 (číslo 1001, 1002, 1003, 1004, 1006 nebo 1008), např. klíčící ječmen, se zařazují do položky 1107 10 (klíčící ječmen je vyloučen z kapitoly 10, viz vysvětlivky k HS k číslu 1003, výjimka uvedená v písmenu a)), což je nejspecifičtější číslo pro klíčící obiloviny, a číslo není omezeno na sušené klíčící obiloviny (slad). „Zelený slad“ se zařadí do podpoložek 1107 10 11 až 1107 10 99 (viz vysvětlivky k podpoložkám 1107 10 11 až 1107 10 99, první odstavec) a vykazuje se jako zrna, která začala klíčit, avšak nebyla dosud usušená,
— výhonky vyprodukované z odrůdy Zea mays var. saccharata (kukuřice cukrová), které mají být zařazeny do kapitoly 7 na základě použití poznámky 2 ke kapitole 7 a poznámky 2 ke kapitole 10, se zařazují do čísla 0709 (podpoložky 0709 99 60).
Netaxativní seznam klíčků a výhonků spolu s kódy KN:
Kód KN Popis (latinský název)
0703 10 19 Výhonky cibule (Allium cepa)
0703 20 00 Výhonky česneku (Allium sativum)
0703 90 00 Výhonky póru (Allium porrum)
0704 90 90 Výhonky brokolice (Brassica oleracea var. italica)
0704 90 90 Výhonky rokety (Eruca sativa; syn. Eruca vesicaria ssp. sativa (Miller) Thell., Brassica eruca L.)
0706 90 90 Výhonky červené řepy (Beta vulgaris ssp. vulgaris)
0706 90 90 Výhonky ředkví (Raphanus sativus)
0708 10 00 Klíčky hrachu (Pisum sativum)
0708 20 00 Klíčky fazolí azuki (Phaseolus angularis)
0708 20 00 Klíčky fazolí mung (Vigna radiata)
0708 20 00 Klíčky rýžových fazolí (Phaseolus pubescens)
0708 90 00 Klíčky cizrny (Cicer arietinum)
0708 90 00 Klíčky ledence přímořského (Lotus maritimus)
0708 90 00 Klíčky čočky (Lens culinaris)
0708 90 00 Klíčky holubího hrachu (Cajanus cajan)
0709 99 50 Výhonky fenyklu (Foeniculum vulgare var. azoricum)
0709 99 60 Výhonky kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata)
0709 99 90 Výhonky bazalky (Ocimum spp.)
0709 99 90 Výhonky hořčice černé (Brassica nigra, syn.: Sinapis nigra L., Sisymbrium nigrum (L.) Prantl.)
0709 99 90 Výhonky agastache anýzové (Agastache foeniculum)
0709 99 90 Výhonky brutnáku (Borago officinalis)
0709 99 90 Výhonky česnekovníku čínského (Toona sinensis)
0709 99 90 Výhonky slanorožce evropského (Salicornia europaea)
0709 99 90 Výhonky koriandru setého (Coriandrum sativum)
0709 99 90 Výhonky řeřichy seté (Lepidium sativum)
0709 99 90 Výhonky pískavice (Trigonella foenum-graecum)
0709 99 90 Výhonky perily křovité (Perilla frutescens)
0709 99 90 Výhonky slunečnice (Helianthus annuus)
0709 99 90 Výhonky hořčice bílé (Sinapis alba)
1107 10 19 Zelený slad z pšenice (Triticum aestivum)
1107 10 99 Zelený slad z ječmene (Hordeum vulgare)
1107 10 99 Zelený slad z prosa (Panicum miliaceum)
1107 10 99 Zelený slad z ovsa (Avena sativa)
1107 10 99 Zelený slad z rýže (Oryza sativa)
1107 10 99 Zelený slad z žita (Secale cereale)
1214 90 90 Výhonky vojtěšky (Medicago sativa)
KAPITOLA 7-JEDLÁ ZELENINA A NĚKTERÉ KOŘENY A HLÍZY
Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří pícniny čísla 1214.
2. V číslech 0709 až 0712 výraz „zelenina“ zahrnuje též jedlé houby, lanýže, olivy, kapary, dýně, tykve, lilky, kukuřici cukrovou (Zea
mays var. saccharata), plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, fenykl, petržel, kerblík, estragon, řeřichu a majoránku (Majorana hortensis
nebo Origanum majorana).
3. Do čísla 0712 patří všechna sušená zelenina druhů zařazených do čísel 0701 až 0711, jiná než:
a) sušené vyluštěné luštěniny (číslo 0713);
b) kukuřice cukrová ve formách uvedených v číslech 1102 až 1104;
c) mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor (číslo 1105);
d) mouka, krupice a prášek ze sušených luštěnin čísla 0713 (číslo 1106).
4. Plody rodu Capsicum nebo rodu Pimenta, sušené, drcené nebo v prášku, však do této kapitoly nepatří (číslo 0904).
KAPITOLA 7
0602 90 10-Podhoubí
Podhoubí je termín, používaný pro sítě křehkých vláken (Thallus nebo Mycelium), často nalézané pod zemí, kde žijí a rostou na povrchu rozkládajících se zvířat nebo na rostlinné hmotě, a vyvíjejí se v samotné tkáně a produkují vlastní houbu.
Podhoubí, pěstované pro obchodní účely, se prodává ve tvaru čtverců, obsahujících fragmenty polorozložené slámy, na níž jsou naneseny vrstvy mycelia.
Do této podpoložky patří také výrobky obsahující podhoubí, neúplně vyvinuté, umístěné v mikroskopickém množství ve vrstvě obilných zrn vložených do kompostu z koňského hnoje (směs slámy a koňského trusu).
–
0602 90 10
0505 10 10 a 0505 10 90-Peří používané k vycpávání; prachové peří
Výrobky těchto podpoložek jsou definovány ve vysvětlivkách k HS k položce 0505 10.
0505 10 10-Surové
Do této podpoložky patří peří používané pro vycpávání a prachové peří v tom stavu, v jakém bylo vytrháno z ptačího těla, i když bylo vytrháno vlhké. Patří sem také peří a prachové peří, které po vytrhání bylo podrobeno zpracování, kterým byl odstraněn prach, dezinfikováno nebo bylo podrobeno pouze konzervačnímu procesu.
Do této podpoložky rovněž patří peří ze sběru odpadových surovin (nebo použité), které nemůže být v jeho skutečném stavu znovu použito jako peří na vycpávání. Produkty této podpoložky jsou obvykle předkládány ve formě stlačených žoků.
–
0505 10 10
KAPITOLA 5-VÝROBKY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ
KAPITOLA 5-VÝROBKY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ
Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jedlé produkty (jiné než střeva, měchýře a žaludky zvířat, celé nebo jejich části, a tekutá nebo sušená zvířecí krev);
b) kůže nebo kožky (včetně kožešin), jiné než zboží čísla 0505 a odřezky a podobný odpad ze surových kůží nebo kožek čísla 0511
(kapitola 41 nebo 43);
c) textilní materiály živočišného původu, jiné než žíně a odpad z nich (třída XI); nebo
d) připravené svazky nebo chomáče pro výrobu košťat, kartáčů nebo štětců (číslo 9603).
2. Pro účely čísla 0501 se setřídění vlasů podle délky (za předpokladu, že nejsou uspořádány ve stejném směru od kořenů ke špičkám)
nepovažuje za zpracování.
3. V celé nomenklatuře se za „slonovinu“ považují nejen kly sloní, nýbrž i kly hrocha, mrože, narvala, divokého kance, rohy nosorožce,
jakož i zuby všech zvířat.
4. V celé nomenklatuře se výrazem „žíně“ rozumějí chlupy z hřív nebo ohonů koňovitých zvířat nebo skotu.
KAPITOLA 5
0406 20 00-Strouhané sýry nebo práškové sýry, všech druhů
Do této podpoložky patří:
1. strouhané sýry, obvykle používané jako ochucovací prostředek nebo pro jiné účely při průmyslové výrobě jídel. Nejčastěji se získávají z tvrdých sýrů (například Grana, Parmigiano Reggiano, Emmental, Reggianito, Sbrinz, Asiago, Pecorino atd.). Tyto sýry mohou být částečně dehydrovány za účelem zajištění nejdelší možné konzervace.
Tato podpoložka zahrnuje rovněž sýry, které byly po nastrouhání aglomerovány;
2. práškové sýry, obvykle používané v potravinářském průmyslu. Vyrábějí se ze všech druhů sýrů, které byly buď rozpuštěny a pak upraveny do podoby prášku anebo přeměněny v pastu a pak usušeny a rozemlety.
–
0406 20
KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ
Všeobecné vysvětlivky
Kaseináty získané z mléčného kaseinu se používají například jako emulgátory (kaseinát sodný) nebo jako zdroj bílkovin (kaseinát vápenatý). Výrobky, které obsahují kaseináty v množství větším než 3 % hmotnostní v sušině, jsou z čísel 0401 až 0404 vyloučeny, jelikož tyto kaseináty se v tomto množství v mléce přirozeně nevyskytují (viz zejména číslo 1901).
KAPITOLA 4-MLÉKO A MLÉČNÉ VÝROBKY; PTAČÍ VEJCE; PŘÍRODNÍ MED; JEDLÉ PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU, JINDE NEUVEDENÉ ANI NEZAHRNUTÉ
Poznámky
1. Výrazem „mléko“ se rozumí plnotučné mléko nebo částečně nebo úplně odstředěné mléko.
2. Pro účely čísla 0405:
a) výraz „máslo“ znamená přírodní máslo, syrovátkové máslo nebo rekombinované máslo (čerstvé, solené nebo žluklé, včetně
konzervovaného másla) získané výhradně z mléka, o obsahu mléčného tuku 80 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 95 %
hmotnostních, o obsahu mléčné sušiny bez tuku nejvýše 2 % hmotnostní a o obsahu vody nejvýše 16 % hmotnostních. Máslo
neobsahuje přidané emulgátory, ale může obsahovat chlorid sodný, potravinářská barviva, neutralizační soli a kultury neškodných
bakterií mléčného kvašení;
b) výraz „mléčné pomazánky“ znamená roztíratelné emulze typu voda-olej, obsahující mléčný tuk jako jediný tuk ve výrobku,
o obsahu mléčného tuku 39 % hmotnostních nebo více, avšak méně než 80 % hmotnostních.
3. Výrobky získané zahuštěním syrovátky a přidáním mléka nebo mléčného tuku je třeba zařadit do čísla 0406 jako sýry za
předpokladu, že mají tyto tři charakteristické znaky:
a) obsah mléčného tuku v sušině je 5 % hmotnostních nebo více;
b) obsah sušiny je nejméně 70 % hmotnostních, avšak nepřesahující 85 % hmotnostních; a
c) jsou tvarované nebo tvarovatelné.
4. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky získané ze syrovátky obsahující více než 95 % hmotnostních laktózy, vyjádřené jako bezvodá laktóza, počítáno v sušině,
(číslo 1702) nebo
b) albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů obsahujících více než 80 % hmotnostních syrovátkových
proteinů, počítáno v sušině) (číslo 3502) nebo globuliny (číslo 3504).
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 0404 10 se výrazem „modifikovaná syrovátka“ rozumějí výrobky sestávající ze složek syrovátky, tj. syrovátka, ze
které byla zcela nebo částečně odstraněna laktóza, proteiny nebo minerály, syrovátka, do které byly přidány přírodní syrovátkové
složky, a výrobky získané smícháním přírodních syrovátkových složek.
2. Pro účely položky 0405 10 výraz „máslo“ nezahrnuje dehydrované máslo nebo „ghee“ (položka 0405 90).
Doplňkové poznámky
1. Celní sazba pro směsi čísel 0401 až 0406 je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
2. Pro účely položek 0408 11 a 0408 19 se použije následující:
Výraz „jinak konzervované“ se vztahuje také na žloutky s omezeným obsahem soli (obecně množství do výše přibližně 12 % hmotnostních) nebo
menším množstvím chemických látek přidaných za účelem konzervace za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
i) výrobky si uchovávají charakter žloutků položek 0408 11 a 0408 19,
ii) sůl ani chemické látky nelze použít v míře vyšší, než je nezbytné pro účely konzervace.
KAPITOLA 4
0307 11 10 až 0307 19 90-Ústřice
Do těchto podpoložek patří pouze škeblovití měkkýši rodu Ostrea, Crassostrea (nazývaní rovněž Gryphaea) a Pycnodonta.
Dělí se obvykle na ústřice ploché (rodu Ostrea) a na ústřice s nepravidelnou lasturou, jako jsou např. ústřice portugalská (Crassostrea angulata) a ústřice virginská neboli krémově modrá s tmavě šedými tečkami (Crassostrea virginica).
0307 11 90 až 0307 19 90-Ostatní
Do těchto podpoložek se zařazují ústřice rodu Ostrea s hmotností jednoho kusu větší než 40 g, stejně jako všechny ústřice, nevyvinuté nebo dospělé, druhu Crassostrea (nazývaného rovněž Gryphaea) a rodu Pycnodonta.
Rod Crassostrea zahrnuje ústřici portugalskou (Crassostrea angulata), ústřici japonskou (Crassostrea gigas) a ústřici známou jako virginská neboli krémově modrá s tmavě šedými tečkami (Crassostrea virginica).
–
0307 11 90
0307 11 10 až 0307 19 90-Ústřice
Do těchto podpoložek patří pouze škeblovití měkkýši rodu Ostrea, Crassostrea (nazývaní rovněž Gryphaea) a Pycnodonta.
Dělí se obvykle na ústřice ploché (rodu Ostrea) a na ústřice s nepravidelnou lasturou, jako jsou např. ústřice portugalská (Crassostrea angulata) a ústřice virginská neboli krémově modrá s tmavě šedými tečkami (Crassostrea virginica).
0307 11 90 až 0307 19 90-Ostatní
Do těchto podpoložek se zařazují ústřice rodu Ostrea s hmotností jednoho kusu větší než 40 g, stejně jako všechny ústřice, nevyvinuté nebo dospělé, druhu Crassostrea (nazývaného rovněž Gryphaea) a rodu Pycnodonta.
Rod Crassostrea zahrnuje ústřici portugalskou (Crassostrea angulata), ústřici japonskou (Crassostrea gigas) a ústřici známou jako virginská neboli krémově modrá s tmavě šedými tečkami (Crassostrea virginica).
–
0307 11 90 10