8517180000 80-Ostatní

8517 18 00-Ostatní

Kromě telefonních přístrojů popsaných ve vysvětlivkách k HS k číslu 8517, části I), písmenu A), patří do této podpoložky tlačítkové telefonní přístroje, které mají čtecí zařízení magnetických karet, zobrazovací jednotku dat, desku elektronických obvodů s mikroprocesorem, několik datových pamětí, hodiny a modulátor-demodulátor (modem). Tyto přístroje lze používat nejen jako telefonní přístroje, ale také (například v supermarketech) jako datové terminály, např. pro ověřování magnetických kreditních karet či šeků nebo pro přenos dat o prodeji telefonními linkami do zařízení pro automatizované zpracování dat.

8517 18

8504403010 80-Pro použití v civilních letadlech

8504 40 30-Používané s telekomunikačními přístroji, zařízeními pro automatizované zpracování dat a jejich jednotkami

Do této podpoložky patří statické měniče pro telekomunikační přístroje nebo pro zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky, které:
— mají obvykle stabilizační obvody;
— mají specifické výstupní napětí například 3,3, 5, 12, 24, 48 nebo 60 V.
Statické měniče pro telekomunikační přístroje nebo pro zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky slouží například k převodu střídavého proudu (AC) z hlavní elektrické sítě na požadovaný stejnosměrný proud (DC).
U zařízení pro automatizované zpracování dat se používají tak zvané zdroje nepřerušitelného napájení (UPS), které zajišťují „záložní“ energii (se signálem o „správném výkonu“) v případě, kdy dojde k poruše při dodávce energie, a tak lze předejít ztrátě dat.

8504 40 30 10

8504403090 80-Ostatní

8504 40 30-Používané s telekomunikačními přístroji, zařízeními pro automatizované zpracování dat a jejich jednotkami

Do této podpoložky patří statické měniče pro telekomunikační přístroje nebo pro zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky, které:
— mají obvykle stabilizační obvody;
— mají specifické výstupní napětí například 3,3, 5, 12, 24, 48 nebo 60 V.
Statické měniče pro telekomunikační přístroje nebo pro zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky slouží například k převodu střídavého proudu (AC) z hlavní elektrické sítě na požadovaný stejnosměrný proud (DC).
U zařízení pro automatizované zpracování dat se používají tak zvané zdroje nepřerušitelného napájení (UPS), které zajišťují „záložní“ energii (se signálem o „správném výkonu“) v případě, kdy dojde k poruše při dodávce energie, a tak lze předejít ztrátě dat.

8504 40 30 90

8473302000 80-Elektronické sestavy

8473 30 20 a 8473 30 80-Části, součásti a příslušenství pro zařízení čísla 8471

Do těchto podpoložek nepatří klávesnice pro zařízení pro automatizované zpracování dat, ve svém vlastním uzavření (podpoložka 8471 60 60).

8473 30 20-Elektronické sestavy

Viz vysvětlivky k podpoložce 8443 99 10.

8473 30 20

8473308000 80-Ostatní

8473 30 20 a 8473 30 80-Části, součásti a příslušenství pro zařízení čísla 8471

Do těchto podpoložek nepatří klávesnice pro zařízení pro automatizované zpracování dat, ve svém vlastním uzavření (podpoložka 8471 60 60).

8473 30 80

8443399000 80-Ostatní

8443 39 90-Ostatní

Do této podpoložky patří tiskárny, které nepracují na principu nárazu, za podmínky, že je nelze připojit k zařízení pro automatizované zpracování dat nebo k síti, jako například:
1. tepelné tiskárny, ve kterých elektricky vyhřívaná tepelná tisková hlava vytvoří žádané znaky na tepelně citlivém papíru pomocí bodové matice;
2. elektrostatické tiskárny, kde pohybující se staticky nabité kovové hroty zapisovací hlavy vytvářejí neviditelné znaky z malých elektrostaticky nabitých bodů na elektrografickém papíru. Na tyto nabité body se aplikuje tónovací tekutina a tvoří se znaky viditelné.
Uvedené tiskárny jsou ovládány pomocí datových médií (například CD ROM, diskety, magnetické pásky nebo polovodičová média) nebo zařízeními kromě zařízení pro automatizované zpracování dat (například digitální fotoaparáty, videokamery se záznamem obrazu i zvuku či telefony pro celulární sítě).

8443 39 90

8442301000 80-Fotosázecí stroje

8442 30 10-Fotosázecí stroje

Do této podpoložky patří fotosázecí stroje, které text sázejí postupným fotografováním znaků upevněných na otočných kotoučích nebo na zvláštních matricích či znaků vytvořených na obrazovce CRT maticí s velmi malými překrývajícími se body. Do této podpoložky rovněž patří sázecí stroje, které pracují s laserovým paprskem promítaným na fotografický film.
Do této podpoložky však nepatří:
a) všeobecně použitelná zařízení pro automatizované zpracování dat, která se používají pro fotosazbu kromě toho, že mají například účetnické a výplatní funkce, a jsou pro tento účel připojeny kabelem (on-line) k fotosázecímu stroji za účelem jeho řízení a zásobování daty pro sázení písma (číslo 8471 – viz poznámka 5 A) k této kapitole);
b) samostatné telegrafické vysílací a přijímací přístroje (číslo 8517).

8442 30 10

8423815000 80-Váhy používané v prodejnách

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 50

8423815010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 50 10

8423815090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 50 90