8423819010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 90 10

8423821090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 82 10 90

8423829010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti, jiné než stroje k určování hmotnosti motorových vozidel

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 82 90 10

8423890010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 89 00 10

8423811090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 10 90

KAPITOLA 90-OPTICKÉ, FOTOGRAFICKÉ, KINEMATOGRAFICKÉ, MĚŘICÍ, KONTROLNÍ, PŘESNÉ, LÉKAŘSKÉ NEBO CHIRURGICKÉ NÁSTROJE A PŘÍSTROJE; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ

KAPITOLA 90-OPTICKÉ, FOTOGRAFICKÉ, KINEMATOGRAFICKÉ, MĚŘICÍ, KONTROLNÍ, PŘESNÉ, LÉKAŘSKÉ NEBO CHIRURGICKÉ NÁTROJE A PŘÍSTROJE; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ

KAPITOLA 90-OPTICKÉ, FOTOGRAFICKÉ, KINEMATOGRAFICKÉ, MĚŘICÍ, KONTROLNÍ, PŘESNÉ, LÉKAŘSKÉ NEBO CHIRURGICKÉ NÁSTROJE A PŘÍSTROJE; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky používané ve strojích, přístrojích nebo pro jiné technické účely, z vulkanizovaného kaučuku, jiného než tvrdého
kaučuku (číslo 4016), z přírodní nebo kompozitní usně (číslo 4205) nebo z textilních materiálů (číslo 5911);
b) podpůrné pásy nebo jiné podpůrné výrobky z textilních materiálů, jejichž schopnost k podpoře nebo držení orgánu je založena
výhradně na jejich elastičnosti (například pásy pro těhotné ženy, obvazové pásy hrudníku, obvazové pásy břišní krajiny,
podpůrné výrobky pro klouby nebo svaly) (třída XI);
c) žáruvzdorné výrobky čísla 6903; keramické výrobky pro laboratorní, chemické nebo jiné technické účely čísla 6909;
d) opticky neopracovaná skleněná zrcadla čísla 7009 nebo zrcadla z obecných kovů nebo z drahých kovů, která nemají povahu
optických článků (číslo 8306 nebo kapitola 71);
e) zboží čísel 7007, 7008, 7011, 7014, 7015 nebo 7017;
f) části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné
zboží z plastů (kapitola 39);
g) čerpadla vybavená měřicím zařízením čísla 8413; váhy na počítání nebo kontrolu, jakož i závaží předkládaná samostatně (číslo
8423); zdvihací nebo manipulační zařízení (čísla 8425 až 8428); řezačky na papír, kartón nebo lepenku všech druhů (číslo
8441); zařízení pro nastavení pracovních dílců nebo nástrojů na obráběcích strojích, čísla 8466, včetně zařízení s optickým
zařízením pro čtení stupnice (například tzv. „optické“ dělicí hlavy), avšak kromě čistě optických zařízení (například dostřeďovací
a zaměřovací dalekohledy); počítací stroje (číslo 8470); ventily a ostatní zařízení (čísla 8481); stroje, přístroje a zařízení (včetně
přístrojů pro promítání nebo realizaci předloh obvodů na citlivé (senzitivní) polovodičové materiály) čísla 8486;
h) světlomety pro jízdní kola nebo motorová vozidla (číslo 8512); přenosná elektrická svítidla čísla 8513; kinematografické přístroje
pro záznam, reprodukci nebo opakovaný záznam zvuku (číslo 8519); snímače zvuku (číslo 8522); televizní kamery, digitální
fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry) (číslo 8525); radiolokační a radiosondážní přístroje
(radary), radionavigační přístroje a radiové přístroje pro dálkové řízení (číslo 8526); konektory pro optická vlákna, pro svazky
optických vláken nebo pro kabely z optických vláken (číslo 8536); číslicové ovládací přístroje čísla 8537; žárovky pro světlomety,
tzv. „zapečetěné světlomety“ čísla 8539; kabely z optických vláken čísla 8544;
ij) světlomety čísla 9405;
k) výrobky kapitoly 95;
l) duté míry, které se zařazují podle povahy materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, nebo
m) cívky, bubny nebo podobné nosiče (které se zařazují podle povahy materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, například do čísla 3923
nebo do třídy XV).
2. S výhradou výše uvedené poznámky 1 se části, součásti a příslušenství strojů, přístrojů, nástrojů nebo výrobků této kapitoly zařazují
podle následujících pravidel:
a) části, součásti a příslušenství, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoliv z čísel této kapitoly nebo kapitol 84, 85 nebo 91 (jiném,
než je číslo 8487, 8548 nebo 9033), se ve všech případech zařazují do jejich příslušných čísel bez ohledu na stroje, přístroje nebo
nástroje, pro které jsou určeny;
b) ostatní části, součásti a příslušenství, jsou-li vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s konkrétním druhem stroje, nástroje nebo
přístroje nebo s několika stroji, nástroji nebo přístroji téhož čísla (včetně strojů, nástrojů nebo přístrojů čísla 9010, 9013 nebo
9031), se zařazují jako tyto stroje, nástroje nebo přístroje;
c) všechny ostatní části, součásti a příslušenství se zařazují do čísla 9033.
3. Ustanovení poznámek 3 a 4 ke třídě XVI platí též pro tuto kapitolu.
4. Do čísla 9005 nepatří zaměřovací dalekohledy k upevnění na zbraně, periskopy pro ponorky nebo tanky nebo dalekohledy pro stroje,
přístroje, nástroje nebo zařízení této kapitoly nebo třídy XVI; takovéto optické zaměřovače a dalekohledy se zařazují do čísla 9013.
5. Měřicí nebo kontrolní optické nástroje, přístroje nebo stroje, které lze zařadit jak do čísla 9013, tak i do čísla 9031, se zařazují do čísla
9031.
6. Pro účely čísla 9021 výraz „ortopedické pomůcky a přístroje“ znamená pomůcky a přístroje určené k:
— prevenci nebo nápravě tělesných deformit nebo
— podpírání či držení částí těla po prodělané nemoci, operaci nebo po úrazu.
Ortopedické pomůcky a přístroje zahrnují též obuv a speciální vložky do bot konstruované k nápravě ortopedických potíží, za
předpokladu, že jsou buď 1. vyrobeny na míru, nebo 2. vyrobeny ve velkém, předkládané jednotlivě a nikoli v párech, a konstruované
tak, že je lze obout na každou nohu stejně (jak na pravou, tak na levou).
7. Do čísla 9032 patří pouze:
a) nástroje a přístroje pro automatickou kontrolu a regulaci průtoku, hladiny, tlaku či jiných proměnných charakteristik kapalin nebo
plynů anebo pro automatickou kontrolu a regulaci teploty, bez ohledu na to, zda jejich činnost závisí nebo nezávisí na elektrickém
jevu, který se mění podle automaticky kontrolovaného a regulovaného činitele, které jsou určeny převádět tento činitel do
požadované hodnoty a udržovat ho v požadované hodnotě, stabilizované proti odchylkám, prostřednictvím nepřetržitého nebo
periodického měření jeho aktuální hodnoty, a
b) automatické regulátory elektrických veličin, jakož i nástroje nebo přístroje pro automatickou kontrolu a regulaci neelektrických
veličin, jejichž činnost závisí na elektrickém jevu, který se mění podle automaticky kontrolovaného a regulovaného činitele, které
jsou určeny převádět tento činitel do požadované hodnoty a udržovat ho v požadované hodnotě, stabilizované proti odchylkám,
prostřednictvím nepřetržitého nebo periodického měření jeho aktuální hodnoty.
Doplňková poznámka
1. Ve smyslu podpoložek , 9015 10 10, 9015 20 10, 9015 30 10, 9015 40 10, 9015 80 11, 9015 80 19, 9024 10 11, 9024 10 13,
9024 10 19, 9024 80 11, 9024 80 19, 9025 19 20, 9025 80 40, 9026 10 21, 9026 10 29, 9026 20 20, 9026 80 20, 9027 10 10,
9027 80 11, 9027 80 13, 9027 80 17, 9030 20 91, 9030 33 10, 9030 89 30, 9031 80 32, 9031 80 34, 9031 80 38 a 9032 10 20,
výraz „elektronické“ označuje nástroje a přístroje, do kterých je zabudován jeden nebo více výrobků čísla 8540, 8541 nebo 8542, avšak pro účely
této poznámky nelze brát v úvahu výrobky čísla 8540, 8541 nebo 8542, jejichž výhradní funkcí je usměrňování napětí nebo které jsou pouze částí
energetického napájení těchto nástrojů nebo přístrojů.

KAPITOLA 90

8423815090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 50 90

8423819000 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

8423 81 90