KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro definici výrazů „zevní podešev“ a „svršek“ viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, odstavce C) a D).
Kromě toho se u „svršků“ sestávajících ze dvou nebo více materiálů (poznámka 4 a) a doplňková poznámka 1 ke kapitole 64), použijí následující ustanovení:
a) „Svršek“ je ta část obuvi, která pokrývá strany a horní část chodidla a rovněž může pokrývat nohu. Dosahuje až dolů a je připevněn k podešvi. Může dokonce přecházet do podešve.
Základními materiály, které tvoří svršek, jsou takové materiály, jejichž povrch je částečně nebo zcela odkryt na vnějším povrchu obuvi. Proto podšívka není svrškem. Materiály svršku jsou mezi sebou navzájem připevněny.
Po odstranění doplňků a výztuh, když se počítá celkový povrch části materiálů tvořících svršek, se nezapočítávají ty části, které se nacházejí pod překrývajícími se částmi, kde byly materiály k sobě navzájem připevněny.
Například, useň (A), textilní materiál (B), část (C) je část textilního materiálu (B), která se nachází pod překrývající usní (A). Když se počítá celkový povrch materiálů tvořících svršek, nezapočítává se textilní část (C).
Nezapočítávají se žádné zapínací systémy, např. tkaničky, zapínací proužek suchého zipu atd. (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část D), poslední odstavec).
b) „Podšívka“ může být vyrobena z jakýchkoliv materiálů. Může sestávat z jednoho nebo z více materiálů. Podšívka je v kontaktu s chodidlem a slouží jako vycpávka, ochrana nebo pouze jako ozdoba. Podšívka není odkryta na vnějším povrchu obuvi, s výjimkou vycpávky např. okolo horního okraje.
c) „Doplňky“ a „výztuhy“ jsou definovány v poznámce 4 a) ke kapitole 64 a v doplňkové poznámce 1 ke kapitole 64 a ve všeobecných vysvětlivkách k HS, část D), poslední odstavec.
Doplňky mají všeobecně ozdobnou funkci a výztuhy mají ochrannou nebo zpevňovací funkci. Jelikož jsou výztuhy příslušenstvím svršku, které mu dodávají dodatečnou pevnost, jsou připevněny k vnějšímu povrchu svršku a ne pouze k podšívce. Malá část podšívky se však může objevit pod výztuhou za předpokladu, že se tím nesníží její vyztužovací funkce. Výztuhy nebo doplňky mohou být, kromě svršku, rovněž připevněny k podešvi nebo mohou jít až do podešve. Materiál se nepovažuje za doplňky nebo výztuhy, ale považuje se za část svršku, za předpokladu, že způsob spojení spodních materiálů není trvalý (šití je příkladem trvalého způsobu spojení).
Ve smyslu poznámky 4 a) mohou být „podobným příslušenstvím“ rovněž např. loga nebo ozdoby špiček.
Při určování materiálu „svršku“ se nebere v úvahu částečně či zcela zakrytý jazyk (vnitřní jazyk).
Viz obrázek níže, kde je vnitřní jazyk označen přerušovanou čarou.
Obrázky a text níže ukazují příklady jak stanovit materiál „svršku“:
Bota na obrázcích výše je bota z usně a textilie. Aby bylo možno stanovit materiál „svršku“ ve smyslu kapitoly 64 a vyřadit „doplňky“ a „výztuhy“, bylo provedeno následující posouzení:
1 a 2. Odstranění usňové ozdoby špičky (1) a příštipku na špičce (2) odhalilo spodní textilní materiál (který není podšívkou). Vzhledem k tomu, že tyto části usně (1 a 2) mají ochranou funkci, považují se za výztuhy. Jelikož textilní materiál pod částmi usně (1 a 2) je částečně odkryt na povrchu, započítává se textilní materiál jako část svršku.
3. Odstranění části usně (3) odhalilo část textilie (na obrázku označené jako A) a část podšívkového materiálu umístěného pod částí 3. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod částí 3, vzhledem k tomu, že podšívka se nepovažuje za svršek, a jelikož je pod usní především podšívka, nevyztužuje tato část usně žádný svrchní materiál, a započítává se tak jako část svršku.
4. Tato část usně (4) byla našita na část textilie a též překrývá (A) část 3 usně. Vzhledem k tomu, že pod částí (4) je částečně odkrytý textilní materiál a pod překrytím (A) je částečně odkrytá část z usně (3), a jelikož část z usně (4) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, část (4) se považuje za výztuhu. Tedy, část z usně (3) a textilní materiál pod částí (4), s výjimkou textilní části pod částí (3), se započítávají jako části svršku.
5. Odstranění této části z usně (5) odhalilo částečně odkrytý spodní textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (5) je výztuhou svrškové části paty a jelikož je pod ní částečně odkrytý textilní materiál, useň se považuje za výztuhu.
6. Odstranění překrytí paty z usně (6) odhalilo část podšívkového materiálu a částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že se textilie neprostírá zcela pod usní, překrytí paty z usně (6) nemá výztužnou funkci pro materiál svršku, a proto se započítává jako část svršku (a ne jako výztuha).
7. Odstranění této části z usně (7) odhalilo pod ní částečně odkrytý textilní materiál. Vzhledem k tomu, že část z usně (7) dodává dodatečnou pevnost straně svršku, považuje se useň za výztuhu.
8. Odstranění loga z usně (8) odhalilo pod ním částečně odkrytý textilní materiál. Proto, a jelikož logo je „podobným příslušenstvím“ ve smyslu poznámky 4 a) ke kapitole 64, nejedná se o část svršku.
Po vypočítání procent částí z usně a procent textilních částí, které byly identifikovány jako části svršku, převažuje textilie (70 % textilního materiálu). Bota proto bude zařazena jako obuv se svrškem z textilních materiálů.
2. Výraz „kaučuk“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 40 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
3. Výraz „plasty“ je definován v poznámce 1 ke kapitole 39 pro celou kombinovanou nomenklaturu; poznámka 3 a) k této kapitole, rozšiřuje rozsah tohoto výrazu pro účely této kapitoly.
4. Pro účely této kapitoly je výraz „useň“ definován v poznámce 3 b) ke kapitole 64.
5. Výraz „textilní materiály“ je definován ve všeobecných vysvětlivkách k HS, části E) a F). Tedy, vlákna (např. textilní postřižky), nitě, textilie, plsti, netkané textilie, motouzy, šňůry, provazy, lana atd., jak jsou definovány v kapitolách 50 až 60, jsou „textilními materiály“ ve smyslu kapitoly 64. Pokud jde o textilie kapitoly 59, poznámky ke kapitole 59 jsou použitelné pouze s výhradou ustanovení poznámky 3 a) ke kapitole 64.

KAPITOLA 64-OBUV, KAMAŠE A PODOBNÉ VÝROBKY; ČÁSTI A SOUČÁSTI TĚCHTO VÝROBKŮ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) jednorázové prostředky ke krytí nohou nebo obuv vyrobená z lehkých nebo málo odolných materiálů (například z papíru,
z plastových fólií) bez připevněných podešví. Tyto výrobky se zařazují podle jejich základního materiálu;
b) obuv z textilního materiálu bez přilepené, přišité nebo jinak upevněné nebo nahoře aplikované zevní podešve (třída XI);
c) obnošená obuv čísla 6309;
d) výrobky z osinku (azbestu) (číslo 6812);
e) ortopedická obuv nebo jiné ortopedické prostředky nebo jejich části a součásti (číslo 9021); nebo
f) obuv mající povahu hraček nebo obuv s připevněnými bruslemi nebo kolečkovými bruslemi; chrániče holení nebo podobné
ochranné sportovní potřeby (kapitola 95).
2. Pro účely čísla 6406 výraz „části a součásti“ nezahrnuje obuvnické kolíčky (floky), chrániče, očka, háčky, přezky, ozdoby, prýmky,
tkaničky, střapce a jiné lemovky (které se zařazují do svých odpovídajících čísel) nebo knoflíky nebo jiné zboží čísla 9606.
3. Pro účely této kapitoly:
a) výrazy „kaučuk“ a „plasty“ zahrnují tkaniny nebo jiné textilní výrobky s vnější vrstvou z kaučuku nebo plastu viditelnou pouhým
okem; pro účely tohoto ustanovení se nebere v úvahu žádná výsledná změna barvy; a
b) výraz „useň“ označuje zboží čísel 4107 a 4112 až 4114.
4. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole:
a) za svrškový materiál se považuje základní materiál, který pokrývá největší plochu povrchu, nehledě na doplňky nebo výztuhy, jako
jsou obruby, chrániče kotníků, ozdoby, přezky a spony, poutka, očka nebo podobné příslušenství;
b) za základní materiál zevní podešve se považuje materiál, jehož plocha stýkající se se zemí je největší, nehledě na doplňky nebo
výztuhy, jako jsou špičky, hřeby, kolíky, cvoky, chrániče nebo podobné příslušenství.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 6402 12, 6402 19, 6403 12, 6403 19 a 6404 11 se výraz „sportovní obuv“ používá pouze pro:
a) obuv, která je určena k provádění sportovní činnosti a je nebo může být opatřena špičkami, hřeby, kolíky, sponkami, pružinami
apod.;
b) bruslařská obuv, lyžařská obuv, běžkařská obuv, obuv pro snowboard, zápasnická obuv, boxerská obuv a cyklistická obuv.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 4 písm. a) jsou za „výztuhy“ považovány všechny kusy materiálů (např. plasty nebo useň) připevněné ke svrchnímu materiálu
svršku, aby jej dodatečně zpevnily, též připevněné k podešvi. Po odstranění výztuh musí mít viditelný materiál znaky svrchního, nikoli podšívkového
materiálu, a dostatečně chodidlo držet, aby uživatel mohl obuv se zachovaným původním upevňovacím systémem používat k chůzi.
Pro určení základního svrchního materiálu se musí brát v úvahu části pokryté doplňky a/nebo výztuhami.
2. Ve smyslu poznámky 4 písm. b), jedna nebo více vrstev textilního materiálu, který nemá charakteristiku obvykle požadovanou pro normální použití
zevních podešví (např. odolnost, trvanlivost, pevnost apod.), se neberou na zřetel pro klasifikační účely.

KAPITOLA 64

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.
2. Pro zařazování oděvů předkládaných v soupravách (sadách) pro drobný prodej viz, poznámka 14 k této třídě.
3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísla 6203 nebo 6204 připevněné nášivky nebo ozdoby, které na jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zařazeno jako obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou významné a omezují se na jedno nebo dvě místa na oděvu (např. jsou na límci a koncích rukávů nebo na klopách a kapsách).
Když se však tyto ozdobné prvky vytvářejí během tkaní oděvu, je zařazení jako obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjma případů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol.
4. Do této kapitoly patří též pracovní oděvy, které odpovídají typům uvedeným v podpoložkách kombinované nomenklatury a u kterých je, vzhledem k jejich celkovému vzhledu (jednoduchý nebo speciální střih nebo vzor odpovídající funkci oděvu) a povaze jejich textilie, která je všeobecně pevná a nesrážlivá, zřejmé, že jsou určeny k nošení výhradně nebo hlavně, aby zajišťovaly ochranu (fyzickou nebo zdravotní) jiným oděvům a/nebo osobám během průmyslových, odborných nebo domácích činností.
Obvykle oděvy tohoto typu nejsou zdobeny. Pro tento účel se označení a značky vyjadřující vykonávanou činnost nepovažují za zdobení.
Oděvy tohoto typu jsou vyrobeny z bavlněných, syntetických nebo umělých vláken nebo ze směsi těchto textilních materiálů.
Aby se zvýšila jejich pevnost, jsou při dokončování nejčastěji používány dva typy švů, a to „bezpečnostní“ šev a dvojitý šev.
Pracovní oděvy mají nejčastěji zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky, suchý zip nebo na šněrovací či vázací zapínání používající šňůrky nebo podobné výrobky.
Oděvy tohoto typu mohou mít kapsy, které jsou většinou našity na povrchu. Prostřižení kapes (kapsové otvory) jsou obvykle vyrobeny ze stejné textilie, jako je vyroben oděv a nejsou podšity stejným způsobem jako ostatní kusy oděvu.
Z pracovních oděvů lze jmenovat oděvy používané mechaniky, továrními dělníky, zedníky, zemědělci atd., což jsou obvykle oděvy ve dvou kusech, kombinézy, kombinézy s náprsenkou a šlemi a kalhoty. Pro jiné činnosti to mohou být zástěry, pláště proti prachu atd. (pro doktory, zdravotní sestry, uklízečky, kadeřníky, pekaře, řezníky atd.).
Za pracovní oděvy se považují pouze oděvy obchodní velikosti 158 (výška těla = 158 cm) nebo větší.
Uniformy nebo jiné podobné služební oděvy (například soudcovské taláry, kněžská roucha) se nepovažují za pracovní oděvy.
5. Použijí se, mutatis mutandis, všeobecné vysvětlivky ke kapitole 61, bod 4.

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Poznámky
1. Do této kapitoly patří pouze zcela zhotovené výrobky z jakékoliv textilie, jiné než vata, kromě pletených nebo háčkovaných výrobků
(jiných než čísla 6212).
2. Do této kapitoly nepatří:
a) obnošené oděvy nebo jiné použité textilní výrobky čísla 6309; nebo
b) ortopedické pomůcky, chirurgické pásy, kýlní pásy nebo podobné výrobky (číslo 9021).
3. Pro účely čísel 6203 a 6204:
a) se výrazem „oblek“ nebo „kostým“ rozumí souprava oblečení skládající se ze dvou nebo tří kusů vyrobených ze stejné textilie,
pokud jde o vnější povrch, a zahrnující:
— jeden kabátek nebo sako, jehož vnějšek, kromě rukávů, je vytvořen ze čtyř nebo více dílů, určený k odění horní části těla,
popřípadě doplněný ušitou vestou, jejíž přední díly jsou zhotoveny z textilie, která je zároveň vnější textilií ostatních částí
soupravy a jejíž zadní díl je zhotoven ze stejné textilie jako podšívka kabátku nebo saka, a
— jednu část určenou k odění dolní části těla a skládající se z kalhot dlouhých, krátkých nebo šortek (jiných než plavky), sukně
nebo kalhotové sukně bez šlí a bez náprsenky.
Všechny součásti „obleku“ nebo „kostýmu“ musí být z textilie stejné struktury, barvy a složení; musí být také stejného stylu a mít
odpovídající nebo slučitelnou velikost. Všechny tyto části mohou mít lemování (proužek textilie našitý na švu) z jiné textilie.
Jestliže je několik jednotlivých částí určených k odění dolní části těla předkládáno současně (například dvoje dlouhé kalhoty nebo
dlouhé a krátké kalhoty nebo sukně nebo kalhotová sukně a kalhoty), považují se za hlavní dolní části obleku kalhoty
a u dámského nebo dívčího kostýmu sukně nebo kalhotová sukně; ostatní části oděvu se posuzují odděleně.
Výraz „oblek“ nebo „kostým“ zahrnuje také soupravy oblečení uvedené níže, a to i v případech, kdy nesplňují všechny shora
uvedené podmínky:
— žaketový oblek skládající se z jednobarevného kabátku (žaketu) se zaoblenými šosy, na zadním díle visícími hodně dolů,
a z vertikálně proužkovaných kalhot,
— frak, zhotovený obvykle z černé textilie; kabátek, který je vpředu poměrně krátký, neuzavřený a má úzké rozstřižené šosy
visící od boků přes zadní část dolů,
— smoking, u kterého je sako podobného střihu jako obyčejné sako (snad jen odhalující více náprsenku), ale klopy má lesklé,
hedvábné nebo z imitace hedvábí.
b) výrazem „komplet“ se rozumí souprava oblečení (jiná než obleky nebo kostýmy a výrobky čísel 6207 nebo 6208) skládající se
z několika kusů zhotovených ze stejné textilie, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv určený k odění horní části těla s výjimkou vest, které mohou mít také povahu druhého horního oděvu, a
— jeden nebo dva různé oděvy, určené k odění dolní části těla a skládající se z dlouhých kalhot, náprsenkových kalhot se šlemi,
krátkých kalhot a šortek (jiných než plavky), sukně nebo kalhotové sukně.
Všechny části kompletu musí být z textilie stejné struktury, stylu, barvy a složení; musí mít též odpovídající nebo slučitelnou
velikost. Výraz „komplet“ se nevztahuje na teplákové soupravy ani na lyžařské kombinézy a komplety čísla 6211.
4. Pro účely čísla 6209:
a) se výrazem „kojenecké oděvy a oděvní doplňky“ rozumějí výrobky pro malé děti do výšky postavy nepřesahující 86 cm;
b) výrobky, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6209 a do dalších čísel této kapitoly, se zařadí do čísla 6209.
5. Oděvy, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6210 a do jiných čísel této kapitoly, kromě čísla 6209, se zařazují do
čísla 6210.
6. Pro účely čísla 6211 se výrazem „lyžařské kombinézy a komplety“ rozumějí oděvy nebo soupravy oděvů, které lze rozpoznat podle
jejich celkového vzhledu a použité textilie jako oděvy určené pro lyžování (klasické nebo alpské). Skládají se buď:
a) z „lyžařské kombinézy“, tj. jednodílný oděv určený k odění horní i dolní části těla; kromě rukávů a límce může mít kombinéza též
kapsy nebo podpínky; nebo
b) z „lyžařského kompletu“, tj. souprava oděvů skládající se ze dvou nebo tří kusů, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv, jako je bunda, větrovka nebo podobné výrobky zapínané na zdrhovadlo, popřípadě doplněné vestou, a
— jedny kalhoty, též prodloužené nad pas, jedny krátké kalhoty nebo jedny náprsenkové kalhoty se šlemi.
„Lyžařský komplet“ se může také skládat z kombinézy popsané shora v odstavci a) a z oteplovací bundy bez rukávů, určené
k oblékání přes kombinézu.
Všechny součásti „lyžařského kompletu“ musí být vyrobeny z textilie stejné struktury, stylu a složení, stejné, popřípadě odlišné
barvy, a musí mít též odpovídající nebo slučitelnou velikost.
7. Šátky a podobné výrobky čtvercového nebo přibližně čtvercového tvaru, u kterých žádná strana nepřesahuje 60 cm, se zařazují jako
kapesníky (číslo 6213). Kapesníky, u kterých kterákoliv strana převyšuje 60 cm, se zařazují do čísla 6214.
8. Oděvy této kapitoly, které jsou navrženy se zapínáním zleva doprava na přední straně, budou považovány za pánské nebo chlapecké
oděvy a ty oděvy, které jsou navrženy na zapínání zprava doleva na přední straně, za dámské nebo dívčí. Tato ustanovení neplatí,
pokud střih oděvu jasně ukazuje, že je oděv navržen pro jedno nebo druhé pohlaví.
Oděvy, u nichž nelze určit, zda se jedná o pánské nebo chlapecké či dámské nebo dívčí, se zařazují do příslušného čísla pro dámské
nebo dívčí oděvy.
9. Výrobky této kapitoly mohou být vyrobeny z kovových nití.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 3 písm. b) k této kapitole musí být části kompletu zcela zhotoveny ze stejné textilie a musí být splněny i ostatní podmínky
související s uvedenou poznámkou.
Pro tyto účely může být použitá textilie nebělená, bělená, barvená, z různobarevných nití nebo potištěná.
Souprava oděvů není považována za komplet, pokud jsou její části vyrobeny z různých textilií, i když je rozdíl pouze v jejich barvě.
Všechny části kompletu musí být pro drobný prodej upraveny jako celek. Na zařazení kompletu jako celku nemá vliv samostatné balení nebo
označení jednotlivých částí.
2. Do čísel 6209 a 6216 patří prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů impregnované, povrstvené nebo potažené plasty nebo kaučukem, i když
jsou:
— vyrobeny z textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) impregnovaných, povrstvených nebo potažených plasty nebo kaučukem čísel 5903
nebo 5906, nebo
— vyrobeny z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) a následně jsou
impregnovány, povrstveny nebo potaženy plasty nebo kaučukem.
Pokud textilie (jiné než pletené nebo háčkované) slouží pouze jako podložka, zařazují se prstové rukavice, palčáky nebo rukavice bez prstů
impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem do kapitoly 39 nebo 40, i když jsou vyrobeny
z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) a dodatečně jsou impregnovány, povrstveny
nebo potaženy lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem (poznámka 2 písm. a) bod 5 a poznámka 4 poslední odstavec ke kapitole 59).

KAPITOLA 62

6110201000 80-Roláky

6110 20 10-Roláky

Za roláky v různém provedení se považují následující oděvy: lehké, těsně padnoucí jemně pletené oděvy, které zakrývají horní část těla, jsou jednobarevné nebo vícebarevné, s rukávy nebo bez nich a mají zarolovaný límec na nejrůznější způsob bez rozhalení.
Výraz „jemně pletené“ znamená jemné pletení tvořené nejméně 12-ti očky na cm jak ve vodorovném směru (řádky), tak i ve svislém směru (sloupky), počítáno na jedné straně vzorku, který má rozměry 10 × 10 cm.
Lehké roláky jsou zpravidla upleteny jako jednolícní pletenina (žerzej), žebrová pletenina (oboulícní pletenina) (1×1) nebo interlok.
Jednolícní pletenina (žerzej) je nejjednodušší forma zátažné pleteniny (Obrázek 1), očka na lícní straně vypadají jako malá „V“ nebo obrácená „V“ (Obrázek 2) a očka na rubu jako provázané smyčky (Obrázek 3).
Jemná pletenina žebrového typu (oboulícní pletenina) (Obrázek 4) má střídavě v každé řadě lícní a rubní očko (1×1)
(Obrázek 5); na jednom povrchu jsou tedy žebra, která odpovídají prolamování na povrchu druhém. Oba povrchy takové pleteniny vypadají stejně (Obrázky 6 a 7).
Interlok je dvojitá žebrová pletenina, která na obou stranách vypadá zcela stejně. Tento efekt se dosahuje provazováním
oček ze dvou oboulícních vazeb (Obrázek 8), takže na obou stranách pleteniny očko z jednoho žebra se střídá s očkem z odpovídajícího žebra na opačné straně textilie (Obrázek 9). Žebra na jedné straně pleteniny odpovídají tudíž žebrům na straně druhé (Obrázky 10 a 11).

6110 20 10

KAPITOLA 61-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

KAPITOLA 61-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.
2. Pro zařazování oděvů předkládaných v soupravách (sadách) pro drobný prodej, viz poznámka 14 k této třídě.
3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísla 6103 nebo 6104 připevněné nášivky nebo ozdoby, které na jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zařazeno jako obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou významné a omezují se na jedno nebo dvě místa na oděvu (např. jsou na límci a koncích rukávů nebo na klopách a kapsách).
Když se však tyto ozdobné prvky vytvářejí během pletení oděvu, je zařazení jako obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjma případů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol.
4. Oděvy zakrývající horní část těla, na rozdíl od oděvů zakrývajících dolní část těla a oděvů zakrývajících celé tělo (např. kabáty, šaty), jsou oděvy, které:
— jsou na základě svých objektivních vlastností (stylu, střihu atd.) zjevně určeny k nošení například jako bundy, saka a horní části kompletů, košile a halenky, horní části pyžam, pulovry, zapínací vesty a vesty, horní části lyžařských kombinéz a kompletů atd. (Není-li stanoveno jinak, nemusí tyto oděvy zcela zakrývat horní část těla), a
— nesahají pod půli stehen. Avšak některé části těchto oděvů, zejména z módních důvodů, mohou dosahovat pod půli stehen (např. ozdobné módní třásně, ale také tradiční šosy fraků) a lze je zanedbat, pokud jde o délku oděvu, protože nemění funkci těchto oděvů, kterou je zakrytí horní části těla.

KAPITOLA 61-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Poznámky
1. Do této kapitoly patří pouze zcela zhotovené pletené nebo háčkované výrobky.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky čísla 6212;
b) obnošené oděvy a použité textilní výrobky čísla 6309; nebo
c) ortopedické pomůcky, chirurgické pásy, kýlní pásy nebo podobné výrobky (číslo 9021).
3. Pro účely čísel 6103 a 6104:
a) se výrazem „oblek“ nebo „kostým“ rozumí souprava oblečení skládající se ze dvou nebo tří kusů vyrobených ze stejné textilie,
pokud jde o vnější povrch, a zahrnující:
— jeden kabátek nebo sako, jehož vnějšek, kromě rukávů, je vytvořen ze čtyř nebo více dílů, určený k odění horní části těla,
popřípadě doplněný ušitou vestou, jejíž přední díly jsou zhotoveny z textilie, která je zároveň vnější textilií ostatních částí
soupravy a jejíž zadní díl je zhotoven ze stejné textilie jako podšívka kabátku nebo saka, a
— jednu část určenou k odění dolní části těla a skládající se z kalhot dlouhých, krátkých nebo šortek (jiných než plavky), sukně
nebo kalhotové sukně bez šlí a bez náprsenky.
Všechny součásti „obleku“ nebo „kostýmu“ musí být z textilie stejné struktury, barvy a složení; musí být také stejného stylu
a odpovídající nebo slučitelné velikosti. Všechny tyto části mohou mít lemování (proužek textilie našitý na švu) z jiné textilie.
Jestliže je několik jednotlivých částí určených k odění dolní části těla předkládáno současně (např. dvoje dlouhé kalhoty nebo
dlouhé a krátké kalhoty, nebo sukně nebo kalhotová sukně a kalhoty), považují se za hlavní dolní části obleku kalhoty
a u dámského nebo dívčího kostýmu sukně nebo kalhotová sukně; ostatní části oděvu se posuzují odděleně.
Výraz „oblek“ nebo „kostým“ zahrnuje také soupravy oblečení uvedené níže, a to i v případech, kdy nesplňují všechny shora
uvedené podmínky:
— žaketový oblek skládající se z jednobarevného kabátku (žaketu) se zaoblenými šosy, na zadním díle visícími hodně dolů,
a z vertikálně proužkovaných kalhot,
— frak, zhotovený obvykle z černé textilie; kabátek, který je vpředu poměrně krátký, neuzavřený a má úzké rozstřižené šosy
visící od boků přes zadní část dolů,
— smoking, u kterého je sako podobného střihu jako obyčejné sako (snad jen odhalující více náprsenku), ale klopy má lesklé,
hedvábné nebo z imitace hedvábí.
b) výrazem „komplet“ se rozumí souprava oblečení (jiná než obleky nebo kostýmy a výrobky čísel 6107, 6108 nebo 6109) skládající
se z několika kusů zhotovených ze stejné textilie, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv určený k odění horní části těla, s výjimkou pulovrů, které mohou tvořit druhý horní oděv pouze v případě
dvoudílné soupravy (twinsetu) a dále vestu, která může mít také povahu druhého horního oděvu, a
— jeden nebo dva různé oděvy, určené k odění dolní části těla a skládající se z dlouhých kalhot, náprsenkových kalhot se šlemi,
krátkých kalhot a šortek (jiných než plavky), sukně nebo kalhotové sukně.
Všechny části kompletu musí být z textilie stejné struktury, stylu, barvy a složení; musí mít též odpovídající nebo slučitelnou
velikost. Výraz „komplet“ se nevztahuje na teplákové soupravy ani na lyžařské kombinézy a komplety čísla 6112.
4. Do čísel 6105 a 6106 nepatří oděvy s kapsami umístěnými pod pasem, s žebrovaným pásem nebo s jiným prostředkem umožňujícím
utažení dolního kraje oděvu, ani oděvy, které mají v průměru méně než 10 oček na běžný centimetr v každém směru, počítáno na
ploše měřící alespoň 10 cm × 10 cm. Do čísla 6105 nepatří oděvy bez rukávů.
5. Do čísla 6109 nepatří oděvy se zdrhovací šňůrou, žebrovaným pásem nebo jiným řešením stahování v dolní části oděvu.
6. Pro účely čísla 6111:
a) se výrazem „kojenecké oděvy a oděvní doplňky“ rozumějí výrobky pro malé děti do výšky postavy nepřesahující 86 cm;
b) výrobky, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6111 a do dalších čísel této kapitoly, se zařadí do čísla 6111.
7. Pro účely čísla 6112 se výrazem „lyžařské kombinézy a komplety“ rozumějí oděvy nebo soupravy oděvů, které lze rozpoznat podle
jejich celkového vzhledu a použité textilie jako oděvy určené pro lyžování (klasické nebo alpské). Skládají se buď:
a) z „lyžařské kombinézy“, tj. jednodílný oděv určený k odění horní i dolní části těla; kromě rukávů a límce může mít kombinéza též
kapsy nebo podpínky; nebo
b) z „lyžařského kompletu“, tj. souprava oděvů skládající se ze dvou nebo tří kusů, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv, jako je bunda, větrovka nebo podobné výrobky zapínané na zdrhovadlo, popřípadě doplněné vestou, a
— jedny kalhoty, též prodloužené nad pas, jedny krátké kalhoty nebo jedny náprsenkové kalhoty se šlemi.
„Lyžařský komplet“ se může též skládat z kombinézy popsané shora v odstavci a) a z oteplovací bundy bez rukávů, určené
k oblékání přes kombinézu.
Všechny součásti „lyžařského kompletu“ musí být vyrobeny z textilie stejné struktury, stylu a složení, stejné, popřípadě odlišné
barvy, a musí mít též odpovídající nebo slučitelnou velikost.
8. Oděvy, které lze, prima facie, zařadit současně do čísla 6113 a do jiných čísel této kapitoly, kromě čísla 6111, se zařadí do čísla 6113.
9. Oděvy této kapitoly, které jsou navrženy se zapínáním zleva doprava na přední straně, budou považovány za pánské nebo chlapecké
oděvy a ty oděvy, které jsou navrženy na zapínání zprava doleva na přední straně, za dámské nebo dívčí. Tato ustanovení neplatí,
pokud střih oděvu jasně ukazuje, že je oděv navržen pro jedno nebo druhé pohlaví.
Oděvy, u nichž nelze určit, zda se jedná o pánské nebo chlapecké či dámské nebo dívčí, se zařazují do příslušného čísla pro dámské
nebo dívčí oděvy.
10. Výrobky této kapitoly mohou být vyrobeny z kovových nití.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 3 písm. b) k této kapitole musí být části kompletu zcela zhotoveny ze stejné textilie a musí být splněny i ostatní podmínky
související s uvedenou poznámkou.
Pro tyto účely:
— může být použitá textilie nebělená, bělená, barvená, z různobarevných nití nebo potištěná,
— pulovr nebo vesta s patentem jsou považovány jako část kompletu, i když není patent na části určené k odění dolní části těla, za předpokladu, že
patent není přišitý, ale je zhotoven přímo během pletacího procesu.
Souprava oděvů není považována za komplet, pokud jsou její části vyrobeny z různých textilií, i když je rozdíl pouze v jejich barvě.
Všechny části kompletu musí být pro drobný prodej upraveny jako celek. Na zařazení kompletu jako celku nemá vliv samostatné balení nebo
označení jednotlivých částí.
2. Pro účely čísla 6109 výraz „tílka a jiné nátělníky“ zahrnuje oděvy, též s ozdobným vzorem, které se nosí přímo na těle a které nemají límec, též
s rukávy, včetně těch, které mají prádlová ramínka.
Tyto oděvy, které jsou určeny k zakrytí horní části těla, mají mnohdy charakteristické znaky společné s vrchními tričky nebo s více tradičními druhy
tílek a jiných nátělníků čísla 6109.
3. Do čísla 6111 a podpoložek 6116 10 20 a 6116 10 80 patří prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů impregnované, povrstvené nebo
potažené plasty nebo kaučukem, i když jsou:
— vyrobeny z pletených nebo háčkovaných textilií impregnovaných, povrstvených nebo potažených plasty nebo kaučukem čísel 5903 nebo 5906;
nebo
— vyrobeny z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených pletených nebo háčkovaných textilií a následně jsou impregnovány, povrstveny
nebo potaženy plasty nebo kaučukem.
Pokud pletená nebo háčkovaná textilie slouží pouze jako podložka, zařazují se prstové rukavice, palčáky nebo rukavice bez prstů impregnované,
povrstvené nebo potažené lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem do kapitoly 39 nebo 40, i když jsou vyrobeny z neimpregnovaných,
nepovrstvených nebo nepotažených pletených nebo háčkovaných textilií a dodatečně jsou impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčenými plasty
nebo lehčeným kaučukem (poznámka 2 písm. a) bod 5 a poznámka 4 poslední odstavec ke kapitole 59).

KAPITOLA 61

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI

KAPITOLA 49-TIŠTĚNÉ KNIHY, NOVINY, OBRAZY A JINÉ VÝROBKY POLYGRAFICKÉHO PRŮMYSLU; RUKOPISY, STROJOPISY A PLÁNY

KAPITOLA 49-TIŠTĚNÉ KNIHY, NOVINY, OBRAZY A JINÉ VÝROBKY POLYGRAFICKÉHO PRŮMYSLU; RUKOPISY, STROJOPISY A PLÁNY

KAPITOLA 49-TIŠTĚNÉ KNIHY, NOVINY, OBRAZY A JINÉ VÝROBKY POLYGRAFICKÉHO PRŮMYSLU; RUKOPISY, STROJOPISY A PLÁNY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) fotografické negativy nebo pozitivy na průhledném podkladovém materiálu (kapitola 37);
b) mapy, plány nebo glóbusy, plastické, též potištěné (číslo 9023);
c) hrací karty nebo jiné výrobky kapitoly 95; nebo
d) původní rytiny, tisky a litografie (číslo 9702); poštovní známky, kolky, obtisky poštovních razítek, obálky prvního dne, poštovní
ceniny a podobné výrobky čísla 9704, starožitnosti starší sta let nebo jiné výrobky kapitoly 97.
2. Pro účely kapitoly 49 se výrazem „tištěný“ rozumí též reprodukovaný kopírovacím strojem, pod kontrolou zařízení pro
automatizované zpracování dat, ražením, fotografováním, fotokopírováním, termokopírováním nebo psaním na psacím stroji.
3. Noviny, časopisy a periodika, které jsou svázány jiným způsobem než v papíru, jakož i sady novin, časopisů nebo periodik zahrnující
více než jedno číslo ve společné obálce, se zařazují do čísla 4901, i když obsahují inzerci nebo reklamy.
4. Číslo 4901 rovněž zahrnuje:
a) sbírky tištěných reprodukcí, například uměleckých děl či kreseb s odpovídajícím textem, s očíslovanými stránkami, vhodné ke
svázání do jednoho či více svazků;
b) ilustrované přílohy doprovázející a doplňující vázaný svazek; a
c) tištěné části knih nebo brožur, ve formě seskupených nebo jednotlivých (neseskupených) listů nebo značených archů, vytvářejících
úplné dílo nebo jeho část a určené k vazbě.
Avšak, tištěné obrazy nebo ilustrace, které nejsou provázeny textem, ve formě značených archů nebo jednotlivých listů, patří však do
čísla 4911.
5. S výhradou ustanovení poznámky 3 k této kapitole nepatří do čísla 4901 publikace, které jsou v podstatě určeny k reklamě (například
brožury, prospekty, letáky, obchodní katalogy, ročenky publikované obchodními sdruženími, turistický propagační materiál). Takové
publikace se zařazují do čísla 4911.
6. Pro účely čísla 4903 se výrazem „obrázkové knihy pro děti“ rozumějí knihy pro děti, ve kterých mají hlavní náplň ilustrace a text má
podružný význam.

KAPITOLA 49

4015900000 80-Ostatní

4015 90 00-Ostatní

Kromě výrobků uvedených ve vysvětlivkách k HS k číslu 4015 (s výjimkou prstových rukavic, palčáků a rukavic bez prstů), do této podpoložky rovněž patří ochranné oděvy proti radiaci nebo atmosférickému tlaku, např. tlakové obleky pro letce), za předpokladu, že nejsou kombinované s dýchacím přístrojem. Jestliže jsou takto kombinované, patří do čísla 9020 00 00.

4015 90

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámka 6 Výraz „roztoky“, použitý jak v této poznámce, tak i v poznámce 4 ke kapitole 32 se nevztahuje na koloidní roztoky.
I. PRIMÁRNÍ FORMY
Pro definici výrazu „primární formy“ viz poznámka 6 k této kapitole a všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, „Primární formy“.

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámky
1. V celé nomenklatuře se výrazem „plasty“ rozumějí materiály čísel 3901 až 3914, které působením vnějšího vlivu (zpravidla tepla
a tlaku, případně rozpouštědla nebo plastifikátoru) jsou nebo byly schopné tváření buď v okamžiku polymerace, nebo v jiném dalším
stadiu lisováním, litím, protlačováním, válcováním nebo jiným způsobem do tvaru, který si zachovají, i když tento vnější vliv přestane
působit.
Jakákoliv zmínka o „plastech“ v nomenklatuře zahrnuje též vulkánfibr. Tento výraz však není možno použít pro materiály
považované za textilie třídy XI.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) mazací prostředky čísla 2710 nebo 3403;
b) vosky čísel 2712 nebo 3404;
c) samostatné chemicky definované organické sloučeniny (kapitola 29);
d) heparin nebo jeho soli (číslo 3001);
e) roztoky (jiné než kolodia) jakýchkoli výrobků uvedených v číslech 3901 až 3913 v těkavých organických rozpouštědlech, jestliže
hmotnost rozpouštědla převyšuje 50 % hmotnostních roztoku (číslo 3208); ražební fólie čísla 3212;
f) organické povrchově aktivní látky nebo přípravky čísla 3402;
g) tavené pryskyřice nebo estery pryskyřic (číslo 3806);
h) připravená aditiva pro minerální oleje (včetně benzinu) nebo pro jiné kapaliny používané pro stejné účely jako minerální oleje
(číslo 3811);
ij) připravené hydraulické kapaliny založené na polyglykolech, silikonech nebo jiných polymerech kapitoly 39 (číslo 3819);
k) diagnostické nebo laboratorní reagencie na podložce z plastů (číslo 3822);
l) syntetický kaučuk definovaný v kapitole 40 nebo výrobky z něj;
m) sedlářské a řemenářské výrobky (číslo 4201) nebo kufry, kufříky, brašny, kabely, vaky a ostatní brašnářské výrobky čísla 4202;
n) košíkářské a proutěné výrobky nebo jiné výrobky kapitoly 46;
o) krycí materiály na stěny čísla 4814;
p) výrobky třídy XI (textilie a textilní výrobky);
q) výrobky třídy XII (například obuv, pokrývky hlavy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části
a součásti);
r) bižuterie čísla 7117;
s) výrobky třídy XVI (stroje a přístroje nebo elektrická zařízení);
t) části a součásti leteckých nebo dopravních prostředků třídy XVII;
u) výrobky kapitoly 90 (například optické články, brýlové obruby a obroučky, kreslicí (rýsovací) nástroje a přístroje);
v) výrobky kapitoly 91 (například hodinková pouzdra, kryty a skříňky k hodinářským výrobkům);
w) výrobky kapitoly 92 (například hudební nástroje nebo jejich části a součásti);
x) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné ukazatele, montované stavby);
y) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
z) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, knoflíky, zdrhovadla, hřebeny, náustky nebo troubele k dýmkám, cigaretové špičky nebo
podobné výrobky, části nebo součásti termosek nebo podobných výrobků, psací pera, patentní tužky).
3. Do čísel 3901 až 3911 se zařazují pouze výrobky vyrobené chemickou syntézou, patřící do následujících kategorií:
a) kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno na 1 013 milibarů –
méně než 60 % objemu (čísla 3901 a 3902);
b) nízkomolekulární pryskyřice kumaron-indenového typu (číslo 3911);
c) ostatní syntetické polymery obsahující průměrně nejméně 5 monomerních jednotek;
d) silikony (číslo 3910);
e) resoly (číslo 3909) a ostatní předpolymery.
4. Výraz „kopolymery“ zahrnuje všechny polymery, ve kterých žádný z jednotlivých monomerů nepředstavuje 95 % hmotnostních nebo
více celkového obsahu polymeru.
Není-li stanoveno jinak, zařazují se ve smyslu této kapitoly kopolymery (včetně kopolykondenzátů, kopolyadičních produktů,
blokových kopolymerů a roubovaných kopolymerů) a směsi polymerů do čísla zahrnujícího polymery té komonomerní jednotky,
jejíž hmotnost převládá nad každou jinou jednoduchou komonomerní jednotkou. Ve smyslu této poznámky se konstituční
komonomerní jednotky polymerů, které patří do stejného čísla, započítávají společně.
Jestliže žádná jednoduchá komonomerní jednotka nepřevládá, zařazují se kopolymery nebo směsi polymerů do čísla, které je poslední
v pořadí čísel, která přicházejí v úvahu.
5. Chemicky modifikované polymery, tj. takové, ve kterých byly chemickou reakcí změněny pouze postranní řetězce hlavního řetězce
polymeru, se zařazují do čísla odpovídajícího nemodifikovanému polymeru. Toto ustanovení však neplatí pro roubované kopolymery.
6. V číslech 3901 až 3914 se výraz „primární formy“ používá pouze pro následující formy:
a) kapaliny a pasty včetně disperzí (emulzí a suspenzí) a roztoků;
b) bloky nepravidelného tvaru, kusy, prášky (včetně lisovacích prášků), granule, vločky a podobné tvary.
7. Číslo 3915 nezahrnuje odpady, úlomky a odřezky jednoduché termoplastické hmoty přeměněné na primární formu (čísla 3901 až
3914).
8. Pro účely čísla 3917 výraz „trubky, potrubí a hadice“ znamená duté výrobky, buď polotovary nebo hotové výrobky, všeobecně
používané pro vedení, rozvádění nebo distribuci plynů nebo kapalin (například žebrované zahradní hadice, děrované trubky). Tento
výraz zahrnuje též umělá uzenářská střeva a jiné ploché trubky a hadice. Avšak, kromě posledně uvedených, ty produkty, které mají
jiný vnitřní průřez než kruhový, oválný, pravoúhlý (jejichž délka nepřesahuje 1,5krát šířku) nebo ve tvaru pravidelného
mnohoúhelníku, nejsou považovány za trubky, potrubí a hadice, nýbrž za profily.
9. Pro účely čísla 3918 se výraz „obklady stěn nebo stropů z plastů“ používá pro výrobky v rolích o šířce nejméně 45 cm, vhodné pro
dekoraci stěn nebo stropů, skládající se z plastů pevně uchycených na podložce z jakéhokoliv materiálu jiného než papíru, přičemž
vrstva s nanesenými plasty (lícová strana) je zrnitá, s plastickým vzorem, barvená, potištěná motivy nebo jinak dekorovaná.
10. V číslech 3920 a 3921se výrazem „desky, listy, fólie, filmy a pásy“ rozumějí pouze desky, listy, fólie, filmy a pásy (jiné než kapitoly
54) a bloky pravidelného geometrického tvaru, též potištěné nebo jinak povrchově upravené, nerozřezané nebo rozřezané do
pravoúhlých (včetně čtvercových) tvarů, avšak dále neopracované (i když tímto rozřezáním získaly charakter výrobku vhodného
k použití).
11. Číslo 3925 zahrnuje pouze následující výrobky, pokud nepatří do některého jiného předcházejícího čísla podkapitoly II:
a) zásobníky, nádrže (včetně septiků), kádě a podobné nádoby o obsahu převyšujícím 300 litrů;
b) konstrukční dílce používané například pro podlahy, stěny, příčky, stropy nebo střechy;
c) okapové žlaby a jejich příslušenství;
d) dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy;
e) balkóny, sloupkové zábradlí, ploty, brány a podobné bariéry;
f) okenice, rolety (včetně žaluzií) a podobné výrobky a jejich části, součásti a příslušenství;
g) velkorozměrné regály, pro sestavení a pevnou instalaci, například pro obchody, dílny a sklady;
h) dekorativní architektonické prvky, například kanelury, kopule, stavební sloupky; a
ij) příslušenství a kování určené pro trvalou instalaci na dveřích, oknech, schodištích, stěnách nebo jiných částech budov, například
otočné knoflíky, kliky, háky, konzoly, držáky na ručníky, kryty k vypínačům a jiné ochranné kryty.
Poznámky k položkám
1. V rámci každého čísla této kapitoly se polymery (včetně kopolymerů) a chemicky modifikované polymery zařazují podle následujících
pravidel:
a) Pokud v dotyčné řadě existuje položka označená „Ostatní“:
1) označení polymeru v položce předponou „poly“ (například. polyethylen a polyamid–6,6) znamená, že konstituční monomerní
jednotka nebo monomerní jednotky daného polymeru započtené společně musí tvořit 95 % hmotnostních nebo více
celkového obsahu polymeru;
2) kopolymery uvedené v položkách 3901 30, 3903 20, 3903 30 a 3904 30 se zařazují do těchto položek za předpokladu, že
komonomerní jednotky daného kopolymeru tvoří 95 % hmotnostních nebo více celkového obsahu polymeru;
3) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky označené „Ostatní“ za předpokladu, že nejsou specifičtěji zahrnuty
v jiné položce;
4) polymery, které neodpovídají podmínkám uvedeným ve výše uvedených odstavcích 1., 2. nebo 3., se zařazují do položky, mezi
zbývajícími položkami v řadě, která zahrnuje polymery té monomerní jednotky, která hmotnostně převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek.
b) Pokud v dotyčné řadě neexistuje položka označená „Ostatní“:
1) polymery se zařazují do položky zahrnující polymery té monomerní jednotky, jejíž hmotnost převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek;
2) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky odpovídající nemodifikovanému polymeru.
Směsi polymerů se zařazují do stejné položky jako polymery stejných monomerních jednotek ve stejném poměru.
2. Pro účely položky 3920 43 výraz „změkčovadla“ zahrnuje sekundární změkčovadla.
Doplňková poznámka
1. V případě, že tkaniny, pletené nebo háčkované textilie, plsť nebo netkané textilie slouží pouze jako výztuž, patří prstové rukavice, palčáky a rukavice
bez prstů, impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty do kapitoly 39, i když jsou:
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií (jiných než čísla 5903), plstí nebo netkaných textilií, impregnovaných, povrstvených
nebo potažených lehčenými plasty, nebo
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií, plstí nebo netkaných textilií, neimpregnovaných, nepovrstvených ani nepotažených, které
byly následně impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčenými plasty.
(Poznámka 3 písm. c) ke kapitole 56 a poznámka 2 písm. a) bod 5 ke kapitole 59).

KAPITOLA 39

3706102000 80-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

3706 10 20-Obsahující pouze zvukový záznam; negativní; pomocné pozitivní

Do této podpoložky patří:
1. originální filmové negativy;
2. pomocné pozitivní filmy kopírované z originálních negativů; v černobílém procesu jsou známy jako „duplikační pozitivy“, „kaštanové pozitivy“, „levandulové pozitivy“, „duplikační kopie“, „hlavní kopie“, „jemnozrnné hlavní kopie“, kdežto v barevném procesu jsou nazývány „duplikační pozitivy“, „mezipozitivy“ nebo „pomocné pozitivy“; jsou připevněny na podkladu, který je lehce nafialovělý nebo nahnědlý nebo není zabarvený; tyto filmy nejsou normálně používány pro projekci, ale jsou určeny pro zhotovení duplikátů originálních negativů. Nicméně výjimečně mohou být používány k prohlížení, editaci a následné postsynchronizaci filmů.
Jako pomocné pozitivy jsou rovněž zařazovány tři pozitivní černobílé extrakty získané prostřednictvím filtrů (modrého, zeleného a červeného) z originálních barevných negativů, používané k získání, pomocí obdobných filtrů, barevných mezinegativů určených pro tvorbu pozitivních kopií;
3. duplikáty negativů okopírované z pomocných pozitivních filmů a určené pro kopírování pozitivních kopií; jsou označovány jako „duplikační negativy“ v černobílém procesu a „mezinegativy“ v barevném procesu ( 1 );
4. vratné mezinegativy, které jsou v barevném procesu získány přímo inverzí z originálního negativu a z kterého budou kopírovány kopie určené k ukazování;
5. „matricové filmy“ (červený, zelený, modrý), které jsou v barevném procesu získávány z negativů a ze kterých budou kopírovány kopie.
Když je jejich šířka 35 mm nebo větší, všechny tyto filmy – s výjimkou „matricových filmů“ – mají obvykle perforaci typickou pro negativy (soudkovitou).
To umožňuje rozlišit pomocné pozitivní filmy s neobarvenou podložkou od pozitivních filmů určených pro projekci, které mají perforaci typickou pro pozitivy.
Nicméně musí být poznamenáno, že filmy z některých zemí (především z bývalého SSSR) vykazují jedinečný typ perforace (Dubray-Howell), který je velmi podobný normální pozitivní perforaci a rovněž se nachází u originálních negativních filmů, u pomocných pozitivů a negativů a také u pozitivních kopií určených pro ukázku nebo projekci.
„Matricové filmy“ mají perforaci typickou pro pozitivy, ale mohou být rozeznány podle jejich tloušťky (téměř dvojnásobná než u pozitivů), podle jejich převažující nahnědlé barvy a mírného reliéfu na snímcích.

3706 10 20

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

Všeobecné vysvětlivky
Písmena (INN) vyskytující se za názvem v kombinované nomenklatuře a ve vysvětlivkách k ní označují, že název je zahrnut v seznamu Mezinárodních nechráněných názvů pro farmaceutické látky, vydaném Světovou zdravotnickou organizací.
Písmena (INNM) označují, že název byl přijat Světovou zdravotnickou organizací jako „modifikovaný mezinárodní nechráněný název“.
Písmena (ISO) označují, že název se objevuje jako „všeobecný název chemikálií na ochranu rostlin a regulátorů růstu rostlin“ v doporučení R 1750 Mezinárodní organizace pro standardizaci.
Kondenzovaný systém je systém, ve kterém jsou nejméně dva kruhy, které mají jednu, a pouze jednu, společnou vazbu a mají dva, a pouze dva, společné atomy.
Samostatné chemicky definované organické sloučeniny předkládané jako potravinový doplněk ve formě kapslí (kromě mikrokapslí), například želatinových, jsou z této kapitoly vyloučeny, protože předložení v kapslích je úprava, na kterou se nevztahuje poznámka 1 k této kapitole.
Poznámka 1 a) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), první čtyři odstavce.
Tato kapitola zahrnuje:
1. anthracen o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 90 00);
2. benzen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 20 00);
3. naftalen s bodem krystalizace 79,4 °C nebo vyšším (podpoložka 2902 90 00);
4. toluen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 30 00);
5. xyleny obsahující 95 % hmotnostních nebo více xylenu (souhrn izomerů) (podpoložky 2902 41 00 až 2902 44 00);
6. ethan a ostatní nasycené acyklické uhlovodíky (jiné než metan a propan) dodávané jako jednotlivé izomery o čistotě 95 % nebo vyšší se vztahem k objemu u plynných produktů ( 1 ) a k hmotnosti u neplynných produktů (podpoložka 2901 10 00);
7. ethylen o čistotě 95 % objemových nebo vyšší (podpoložka 2901 21 00);
8. propen (propylen) o čistotě 90 % objemových nebo vyšší (podpoložka 2901 22 00);
9. mastné alkoholy o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu, a obsahující šest nebo více atomů uhlíku (položka 2905 16, podpoložka 2905 17 00 nebo 2905 29 90);
10. kresoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obsahující 95 % hmotnostních nebo více kresolu, všechny izomery kresolu brané dohromady (podpoložka 2907 12 00);
11. fenol o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2907 11 00);
12. xylenoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obsahující 95 % hmotnostních nebo více xylenolu, všechny izomery xylenolu brané dohromady (podpoložka 2907 19 10);
13. mastné kyseliny (jiné než kyselina olejová) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu, a obsahující šest nebo více atomů uhlíku (čísla 2915 a 2916);
14. kyselina olejová o čistotě 85 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (podpoložka 2916 15 00);
15. pyridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2933 31 00);
( 1 ) Plynný stav je měřen při 15 °C a pod tlakem 1 013 milibarů.
16. methylpyridin (pikolin), 5-ethyl-2-methylpyridin (5-ethyl-2-pikolin) a 2-vinylpyridin, o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (položka 2933 39);
17. chinolin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromatografií) (podpoložka 2933 49 90);
18. 1,2-dihydro-2,2,4-trimethylchinolin, o čistotě převyšující 85 % hmotnostních, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (podpoložka 2933 49 90);
19. akridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromatografií) (podpoložka 2933 99 80);
20. deriváty mastných kyselin a mastných alkoholů bodů 9, 13 a 14 výše (například soli, estery (jiné než glycerinu), aminy, amidy, nitrily), za předpokladu, že vyhovují kritériím stanoveným pro odpovídající mastné kyseliny a alkoholy.
Poznámka 1 b) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), poslední odstavec.
Poznámka 1 d) Povolené vodné roztoky jsou pouze takové, které jsou skutečnými roztoky, i když kvůli nedostatku vody je substance rozpouštěna jen částečně.
Poznámka 1 f) Pokud jde o přidání stabilizátoru, protiprašného prostředku, barviva nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), předposlední odstavec.
Poznámka 1 g) Pokud jde o přidání stabilizátoru, protiprašného prostředku, barviva nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), předposlední odstavec.
Poznámka 5 Ustanovení této poznámky se použije pouze pro zařazování dotyčných produktů do jednotlivých čísel (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část G)).
Pro zařazování do položek v rámci čísla se použije ustanovení poznámky 1 k položkám k této kapitole.
I. UHLOVODÍKY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO- NEBO NITROSODERIVÁTY

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, patří do této kapitoly pouze:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, též obsahující nečistoty;
b) směsi dvou nebo více izomerů téže organické sloučeniny (též obsahující nečistoty), kromě směsí izomerů acyklických uhlovodíků
(jiných než stereoizomerů), nasycených i nenasycených (kapitola 27);
c) výrobky čísel 2936 až 2939 nebo ethery, acetaly a estery cukrů a jejich soli čísla 2940 nebo výrobky čísla 2941, chemicky
definované i nedefinované;
d) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) rozpuštěné ve vodě;
e) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) rozpuštěné v jiných rozpouštědlech za předpokladu, že roztok tvoří normální
a nezbytný způsob úpravy těchto výrobků, který je použit výhradně z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přepravy, a že
rozpouštědlo neučiní výrobek vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
f) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c), d) nebo e) s přidaným stabilizátorem (včetně protispékavé látky), který je nezbytný
pro jejich konzervaci nebo dopravu;
g) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c), d), e), nebo f) s přidaným protiprašným prostředkem nebo barvivem nebo vonnou
látkou, přidaným k usnadnění jejich identifikace nebo z bezpečnostních důvodů za předpokladu, že přídavky neučiní výrobek
vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
h) následující výrobky zředěné na standardní koncentraci pro výrobu azobarviv: diazoniové soli, kopulační složky používané pro
tyto soli a diazotovatelné aminy a jejich soli.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) zboží čísla 1504 nebo surový glycerol čísla 1520;
b) ethylalkohol (číslo 2207 nebo 2208);
c) methan nebo propan (číslo 2711);
d) sloučeniny uhlíku uvedené v poznámce 2 ke kapitole 28;
e) imunologické výrobky čísla 3002;
f) močovina (číslo 3102 nebo 3105);
g) barviva rostlinného nebo živočišného původu (číslo 3203), syntetická organická barviva, syntetické organické výrobky používané
jako fluorescenční zjasňující prostředky nebo jako luminofory (číslo 3204) a barvy nebo jiná barviva v úpravě nebo v balení pro
drobný prodej (číslo 3212);
h) enzymy (číslo 3507);
ij) metaldehyd, hexamethylentetramin nebo podobné látky upravené (například jako tablety, tyčinky nebo podobné tvary) pro
použití jako paliva, tekutá paliva nebo paliva ve formě zkapalněného plynu v nádobách používaných pro plnění nebo doplňování
cigaretových nebo podobných zapalovačů o obsahu nepřesahujícím 300 cm3 (číslo 3606);
k) výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách čísla 3813, odstraňovače
inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej čísla 3824; nebo
l) optické články například z vinanu ethylendiaminu (číslo 9001).
3. Výrobky, které lze zařadit do dvou nebo více čísel této kapitoly, se zařazují do posledního z čísel podle pořadí.
4. V číslech 2904 až 2906, 2908 až 2911 a 2913 až 2920 se jakýkoliv odkaz na halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty vztahuje
též na smíšené deriváty, jako sulfohalogen-, nitrohalogen-, nitrosulfo- nebo nitrosulfohalogenderiváty.
Nitro- nebo nitrososkupiny nelze považovat za „dusíkaté funkce“ ve smyslu čísla 2929.
Pro účely čísel 2911, 2912, 2914, 2918 a 2922 se výrazem „kyslíkatá funkce“ rozumějí pouze funkce (charakteristické organické
skupiny obsahující kyslík) uvedené v číslech 2905 až 2920.
5. A) Estery organických sloučenin s kyselou funkcí podkapitol I až VII s organickými sloučeninami těchto podkapitol se zařazují s tou
sloučeninou, která je zařazena do posledního z čísel podle pořadí těchto podkapitol.
B) Estery ethylalkoholu s organickými sloučeninami s kyselou funkcí podkapitol I až VII se zařazují do stejného čísla jako
odpovídající sloučeniny s kyselou funkcí.
C) S výhradou poznámky 1 ke třídě VI a poznámky 2 ke kapitole 28:
1) anorganické soli organických sloučenin, jako sloučeniny s kyselou, fenolovou nebo enolovou funkcí nebo organických zásad
podkapitol I až X nebo čísla 2942 se zařazují do čísla vhodného pro příslušnou organickou sloučeninu;
2) soli utvořené mezi organickými sloučeninami podkapitol I až X nebo čísla 2942 se zařazují do čísla vhodného pro zásadu
nebo kyselinu (včetně sloučenin s fenolovou nebo enolovou funkcí), ze které byly utvořeny a která je poslední z čísel podle
pořadí v kapitole; a
3) koordinační sloučeniny, jiné než produkty zařazené do podkapitoly XI nebo do čísla 2941, se zařazují do posledního z čísel
kapitoly 29 podle pořadí, mezi ty příslušné fragmentům vytvořeným „rozštípnutím“ všech vazeb kovů, jiných než vazeb uhlíkkov.
D) Alkoholáty kovů se zařazují do stejného čísla jako odpovídající alkoholy, kromě v případě ethanolu (číslo 2905).
E) Halogenidy karboxylových kyselin se zařazují do stejného čísla jako odpovídající kyseliny.
6. Sloučeniny čísel 2930 a 2931 jsou organické sloučeniny, jejichž molekuly obsahují kromě atomů vodíku, kyslíku nebo dusíku atomy
jiných nekovů nebo kovů (jako síry, arsenu nebo olova) přímo vázané na atomy uhlíku.
Číslo 2930 (organické sloučeniny síry) a číslo 2931 (ostatní organicko-anorganické sloučeniny) nezahrnují sulfo- nebo
halogenderiváty (včetně smíšených derivátů), které kromě vodíku, kyslíku a dusíku mají na uhlík přímo vázány pouze atomy síry
nebo halogenů, které jim dávají povahu sulfo- nebo halogenderivátů (nebo smíšených derivátů).
7. Čísla 2932, 2933 a 2934 nezahrnují epoxidy s tříčlenným kruhem, ketoperoxidy, cyklické polymery aldehydů nebo thioaldehydů,
anhydridy vícesytných karboxylových kyselin, cyklické estery vícesytných alkoholů nebo fenolů s vícesytnými kyselinami nebo imidy
vícesytných kyselin.
Tato ustanovení lze použít jen v případě, kdy poloha heteroatomů vyplývá výhradně z jejich cyklizační funkce nebo z funkcí zde
uvedených.
8. Pro účely čísla 2937:
a) výraz „hormony“ zahrnuje hormony uvolňující nebo hormony stimulující faktory, inhibitory hormonů a antagonisty hormonů
(antihormony);
b) výraz „používané zejména jako hormony“ se vztahuje nejen na deriváty hormonů a strukturní analoga používané zejména pro
jejich hormonální účinek, ale i na takové deriváty a strukturní analoga používané zejména jako meziprodukty při syntéze výrobků
tohoto čísla.
Poznámky k položkám
1. Deriváty chemické sloučeniny (nebo skupiny sloučenin) kteréhokoliv čísla této kapitoly se zařazují do stejné položky jako sloučenina
(nebo skupina sloučenin) za předpokladu, že nejsou specifičtěji uvedeny v jiné položce a že v řadě dotyčných položek neexistuje
žádná zůstatková položka označená „Ostatní“.
2. Poznámka 3 ke kapitole 29 se nepoužije na položky této kapitoly.

KAPITOLA 29