Výsledky hledání pro výraz: ID

2620110000 10-Obsahující zejména zinek

2620 11 00-Zinkové kamínky

Zinkový kamínek je zbytek z galvanizačních lázní a bývá často označován jako galvanizační kamínek. Existují dva základní druhy:
1. Kamínky z intenzivní (tvrdé) galvanizace, což jsou kovové produkty velice proměnného a nehomogenního složení, hůře tavitelné a s větší hustotou než zinek, které se tvoří jako usazenina na dně nádoby lázně tekutého zinku při galvanizaci ocelových plechů, drátů, trubek, atd. v roztaveném zinku.
Tyto kamínky se získávají z nádoby lázně v konsistentní pastě a přetavují se na pláty nebo desky, které mohou mít hrubý nebo dokonce houbovitý povrch.
Obsahují od 2 % do 5 % hmotnostních železa. Obsah zinku se pohybuje od 92 % do 94 % hmotnostních. Obsah hliníku je zpravidla nízký a nepřesahuje 0,2 % až 0,3 % hmotnostní.
2. Kamínky z měkké galvanizace neboli „povrchové kamínky“, což jsou kovové produkty nepřetržitě stírané z galvanizační lázně procesem Senzimir, bez obsahu struskotvorného tavidla.
Tyto kamínky, které mají menší hustotu než zinek, zůstávají plavat na povrchu lázně. Po stažení z lázně jsou ve formě konsistentní pasty a tvarují se do desek, které mají méně nepravidelný povrch, než desky uvedené výše.
Jejich obsah železa je velice nízký, zpravidla nižší než 0,5 % hmotnostních. Obsah hliníku je mnohem vyšší: 1 % až 2 % hmotnostní. Obsah zinku je řádově 98 % hmotnostních.
Nesmí být zaměňovány se slitinami zinku (číslo 7901), které dle zkoušky ryzosti zpravidla obsahují od 3 % do 5 % hmotnostních hliníku a mohou obsahovat až 3 % hmotnostní mědi, ale které vyhovují specifickým technickým požadavkům, zatímco složení zinkových kamínků je takové, že mohou být užitečně využity pouze pro metalurgické nebo chemické zpracování.

–

2620 11

2620110000 80-Tvrdý zinek

2620 11 00-Zinkové kamínky

Zinkový kamínek je zbytek z galvanizačních lázní a bývá často označován jako galvanizační kamínek. Existují dva základní druhy:
1. Kamínky z intenzivní (tvrdé) galvanizace, což jsou kovové produkty velice proměnného a nehomogenního složení, hůře tavitelné a s větší hustotou než zinek, které se tvoří jako usazenina na dně nádoby lázně tekutého zinku při galvanizaci ocelových plechů, drátů, trubek, atd. v roztaveném zinku.
Tyto kamínky se získávají z nádoby lázně v konsistentní pastě a přetavují se na pláty nebo desky, které mohou mít hrubý nebo dokonce houbovitý povrch.
Obsahují od 2 % do 5 % hmotnostních železa. Obsah zinku se pohybuje od 92 % do 94 % hmotnostních. Obsah hliníku je zpravidla nízký a nepřesahuje 0,2 % až 0,3 % hmotnostní.
2. Kamínky z měkké galvanizace neboli „povrchové kamínky“, což jsou kovové produkty nepřetržitě stírané z galvanizační lázně procesem Senzimir, bez obsahu struskotvorného tavidla.
Tyto kamínky, které mají menší hustotu než zinek, zůstávají plavat na povrchu lázně. Po stažení z lázně jsou ve formě konsistentní pasty a tvarují se do desek, které mají méně nepravidelný povrch, než desky uvedené výše.
Jejich obsah železa je velice nízký, zpravidla nižší než 0,5 % hmotnostních. Obsah hliníku je mnohem vyšší: 1 % až 2 % hmotnostní. Obsah zinku je řádově 98 % hmotnostních.
Nesmí být zaměňovány se slitinami zinku (číslo 7901), které dle zkoušky ryzosti zpravidla obsahují od 3 % do 5 % hmotnostních hliníku a mohou obsahovat až 3 % hmotnostní mědi, ale které vyhovují specifickým technickým požadavkům, zatímco složení zinkových kamínků je takové, že mohou být užitečně využity pouze pro metalurgické nebo chemické zpracování.

–

2620 11

2620190000 80-Ostatní

2620 19 00-Ostatní

Tato podpoložka zahrnuje:
1. kamínky zbylé po rafinaci, které jsou získávány ze dna vany po rafinaci surového zinku. Obsahují od 4 % do 8 % hmotnostních olova a až 6 % hmotnostních železa;
2. zinková struska a prach (popel), obsahující zinek (od 65 % do 70 % hmotnostních) a oxid zinečnatý s uhlíkem a jinými nečistotami;
3. zinková pěna, která sestává z kovového zinku, chloridu zinečnatého a chloridu amonného, oxidu zinečnatého a oxidu železa, získávaná z povrchu galvanizační lázně nebo z vany, kde se přetavuje starý zinek;
4. zinkový kal, který vzniká jako zbytek při určitých průmyslových postupech využívajících zinek jako redukční činidlo;
5. zinkový stěr vznikající jako zbytek při výrobě oxidu zinečnatého ze zinkových kamínků; v tomto stavu obsahuje asi 60 % hmotnostních zinku, zbytek se skládá ze železa a jiných nečistot;
6. zbytky oxidu zinečnatého získané z plynů během regeneračního procesu různých kovů nebo slitin, jako je např. mosaz. Tyto zbytkové oxidy se nesmí zaměňovat za:
— zinkovou šeď (podpoložka 3206 49 70), což je velice znečištěný oxid zinečnatý dodávaný ve formě prášku homogenní barvy a jemnosti (zrnitosti) a používá se jako pigment;
— zinkový prášek vznikající rozprašováním roztaveného zinku (podpoložka 7903 90 00) nebo zinkový prach, který obsahuje od 80 % do 94 % hmotnostních kovového zinku, získaný regenerací ze základu oxidu zinečnatého (podpoložka 7903 10 00).

–

2620 19

2620210000 10-Obsahující zejména olovo

2620 21 00-Kaly olovnatého benzinu a kaly olovnatých antidetonačních sloučenin

Viz poznámka 1 k položce k této kapitole.
Viz rovněž vysvětlivky k HS k číslu 2620, druhý odstavec, bod 10).

–

2620 21

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

KAPITOLA 26-RUDY KOVŮ, STRUSKY A POPELY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) struska nebo podobné průmyslové odpady zpracované na makadam (číslo 2517);
b) přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), též kalcinovaný (číslo 2519);
c) kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů, které jsou převážně složeny z těchto olejů (číslo 2710);
d) zásaditá struska (Thomasova struska) kapitoly 31;
e) strusková vlna, horninová vlna nebo podobné minerální vlny (číslo 6806);
f) odpad nebo úlomky drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy; jiný odpad nebo úlomky obsahující drahý kov nebo
sloučeniny drahých kovů, používané zejména k rekuperaci drahého kovu (číslo 7112); nebo
g) měděné, niklové nebo kobaltové kamínky (lechy), jež byly vytaveny z rud (třída XV).
2. Pro účely čísel 2601 až 2617 se výrazem „rudy kovů“ rozumějí nerosty mineralogických druhů skutečně používané v metalurgickém
průmyslu k získání rtuti, kovů čísla 2844 nebo kovů tříd XIV nebo XV, i když nejsou určeny k metalurgickým účelům. Do čísel 2601
až 2617 však nepatří ty nerosty, které byly podrobeny jiným úpravám, než které jsou běžné v metalurgickém průmyslu.
3. Do čísla 2620 patří pouze:
a) struska, popel a zbytky používané v průmyslu buď k získání kovů nebo jako výchozí materiál k výrobě chemických sloučenin
kovů, kromě popela a zbytků ze spalování komunálního odpadu (číslo 2621); a
b) struska, popel a zbytky obsahující arsen, též obsahující kovy, používané buď k získání arsenu nebo kovů nebo k výrobě jejich
chemických sloučenin.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2620 21 se „kaly olovnatého benzinu a kaly olovnatých antidetonačních sloučenin“ rozumějí kaly získané ze
skladovacích nádrží olovnatého benzinu a olovnatých antidetonačních sloučenin (například tetraethylolova), které se zejména skládají
z olova, sloučenin olova a oxidu železa.
2. Struska, popel a zbytky obsahující arsen, rtuť, thallium nebo jejich směsi, používané k získání arsenu nebo těchto kovů nebo k výrobě
jejich chemických sloučenin, se zařazují do položky 2620 60.

KAPITOLA 26

2518200000 80-Kalcinovaný nebo spékaný dolomit

2518 20 00-Kalcinovaný nebo spékaný dolomit

Kalcinovaný nebo spékaný dolomit je dolomit, který byl podroben zpracování při vysoké teplotě (okolo 1 500 °C na slinutý (spékaný) dolomit a okolo 800 °C na žíravý dolomit, který mění své chemické složení tím, že uvolňuje oxid uhličitý).

–

2518 20

2519901090 80-Ostatní

2519 90 10-Oxid hořečnatý, jiný než kalcinovaný přírodní uhličitan hořečnatý

Do této podpoložky patří:
1. oxid hořečnatý získaný kalcinací buď hydroxidu hořečnatého nebo vysráženého uhličitanu hořečnatého a používaný převážně ve farmacii; tato látka je ve formě bílého prášku s čistotou nejméně 98 %;
2. oxid hořečnatý získaný tavením předem kalcinovaného uhličitanu hořečnatého; uhličitan hořečnatý se kalcinuje při 1 400 až 1 800 °C; získaná pálená magnézie se poté taví elektrickým obloukem při teplotě 2 800 až 3 000 °C, jakmile se zchladí, vytvoří se krystalický produkt sestávající téměř zcela z oxidu hořečnatého (tavená magnézie); tento produkt je extrémně čistý (nejméně 95 %) a sestává ze sklovitých krystalů;
3. oxid hořečnatý získaný z mořské vody; vzniká kalcinací hydroxidu hořečnatého vysráženého z mořské vody; tento produkt je zpravidla o čistotě 91 až 98 % a obsahuje více bóru, jako jeho charakteristické znečištění, než je u přepálené (slinuté) magnézie (asi 100 ppm oproti asi 40 ppm).

–

2519 90 10 90

2520200000 80-Sádra

2520 20 00-Sádra

Do této podpoložky patří sádra pro stavební účely.
Sádra pro stavební účely se vyrábí podrobením surového sádrovce (sádrovcového kamene nebo jiných materiálů nesoucích sádrovec, např. vedlejší produkty chemického průmyslu) speciálnímu úpravnému a kalcinačnímu procesu. Přidáním přísad během procesu zpracování může být dosaženo specifických vlastností. Těmito přísadami jsou typy jako flotační činidla (tj. látky, které ovlivňují vlastnosti sádrovce – například jeho konzistenci nebo adhesivní vlastnosti – příslušnou cestou) a zpomalovače nebo urychlovače.
Sádra pro stavební účely se používá například jako štuk pro sádrování stěn a stropů, při výrobě stavebních panelů nebo jiných konstrukčních prvků nebo pro spárování dlaždic.

–

2520 20

2516900000 80-Ostatní kameny pro výtvarné nebo stavební účely

2516 90 00-Ostatní kameny pro výtvarné nebo stavební účely

Do této podpoložky patří:
1. tvrdé kameny jako porfyr, syenit, láva, čedič, rula, trachyt, diabas, diorit, znělec (fonolit), liparit, gabro, labradorit a peridotit;
2. vápenaté kameny pro výtvarné nebo stavební účely, nezařazené do čísla 2515, tj. o relativní hustotě menší než 2,5, surové, hrubě opracované nebo rozřezané pilou nebo jinak pouze do bloků nebo desek pravoúhlého (včetně čtvercového) tvaru o jakékoliv tloušťce;
3. serpentin nebo ofit, surové, hrubě opracované nebo rozřezané pilou nebo jinak pouze do bloků nebo desek pravoúhlého (včetně čtvercového) tvaru o jakékoliv tloušťce.

–

2516 90

2511100000 80-Přírodní síran barnatý (baryt, těživec)

2511 10 00-Přírodní síran barnatý (baryt, těživec)

Baryt (těživec) obsahuje různé množství oxidu železa, hliníku, uhličitanu sodného a oxidu křemičitého. Vzhledem k tomu, že je snaha získat bílý výrobek, je drcen a tříděn se snahou odstranit barvící prvky (nejčastěji nažloutlé), rozmělňován na prach a poté čištěn plavením.

–

2511 10