3815909033 80-Katalyzátor, sestávající ze směsi různých alkylnaftalen-sulfonových kyselin, s alifatickými uhlovodíkovými řetězci obsahující 12 – 56 uhlíkových atomů

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 33

3815909040 80-Katalyzátor: – obsahující oxid molybdenu a oxidy dalších kovů, v matrici oxidu křemičitého, – ve formě dutých válcovitých těles o délce 4 mm nebo větší, avšak nejvýše 12 mm, pro použití při výrobě kyseliny akrylové

3815 90 10 a 3815 90 90-Ostatní

Do těchto podpoložek patří směsi založené na sloučeninách, jejichž podstata a poměry se různí podle chemické reakce, která má být katalyzována. Často jsou používány ve výrobě plastů, mnohdy pod označeními jako iniciátory, přenosová činidla, terminátory nebo telomery a síťovací činidla.
Patří mezi ně:
1. „radikálové“ katalyzátory
Jsou to přípravky, založené na organických sloučeninách, které se zvolna rozkládají za reakčních podmínek a poskytují fragmenty, které při srážkách s původním monomerem upřednostňují tvorbu vazby a vznik nového volného radikálu schopného opakovat proces a propagovat řetězec.
Mezi nimi jsou:
a) přípravky na bázi organických peroxidů typu R–O–O–R′ (organické roztoky peroxidů jako jsou acetyl a dibenzoyl peroxidy). Během reakce vznikají radikály RO· a R′O· a působí jako aktivátory;
b) přípravky založené na azosloučeninách (jako je azobisisobutyronitril), které se rozkládají v průběhu reakce, uvolňují dusík a tvoří volné radikály;
c) redoxní přípravky (například směs peroxidu draselného a dodecylmerkaptanu), u kterých vzniká aktivující radikál v důsledku redoxní reakce.
2. iontové katalyzátory
Jsou to obvykle organické roztoky sloučenin, které generují ionty schopné se připojit na dvojnou vazbu a reprodukovat aktivní místo ve vzniklém produktu.
Zahrnují:
a) katalyzátory zieglerova typu pro výrobu polyolefinů (například směs titanu a triethylaluminia);
b) katalyzátory ziegler-nattova typu (stereokatalyzátory, orientující katalyzátory), jako je směs chloridu titanitého a trialkylaluminia, pro přípravu izotaktického polypropylenu a blokových kopolymerů ethylenu-olefinu;
c) katalyzátory pro přípravu polyuretanů (například směs triethylendiaminu a sloučenin cínu);
d) katalyzátory pro výrobu aminoplastů (například kyselina fosforečná v organickém rozpouštědle).
3. katalyzátory pro polykondenzační reakce
Jsou to přípravky založené na rozličných sloučeninách (například směs octanu vápenatého, oxidu antimonitého, alkoholátů titanu atd.).

–

3815 90 90 40

3809910000 80-Druhy používané v textilním nebo podobném průmyslu

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 91

3809910010 80-Směs 5-ethyl-2-methyl-2-oxo-1,3,2λ$5-dioxafosforan-5-ylmethyl methyl methylfosfonát a bis(5-ethyl-2-methyl-2-oxo-1,3,2λ$5-dioxafosforan-5-ylmethyl) methylfosfonát

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 91 00 10

3809920000 80-Druhy používané v papírenském nebo podobném průmyslu

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 92

3809920020 80-Odpěňovač sestávající ze směsi oxydipropanolu a 2,5,8,11-tetramethyldodec-6-yn-5,8-diolu

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 92 00 20

3809930000 80-Druhy používané v kožedělném nebo podobném průmyslu

3809 91 00 až 3809 93 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří výrobky a přípravky popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3809, třetí odstavec, části A), B) a C), pouze pokud škrobovité látky netvoří základ těchto výrobků a přípravků:
1. různé apretury používané v textilním průmyslu k nemačkavé nebo nesráživé úpravě textilií. Mezi ně patří močovinoformaldehyd, melaminoformaldehyd a glyoxaldimočovina, prekondenzované, za předpokladu, že nemají charakter ani polykondenzátů ve smyslu kapitoly 39, ani chemicky definovaných sloučenin (kapitola 29). Navíc do těchto podpoložek patří vodné sloučeniny (například dimethylolmočovina, trimethylolmelamin), ke kterým byl přidán parfém maskující zápach formaldehydu, způsobený částečným rozkladem výrobku;
2. apretury, které vedle nepromokavosti, poskytují textiliím i značnou odolnost vůči olejům a špíně, přičemž nezamezují prostupu vzduchu;
3. antistatické apretury, tj. přípravky, které zabraňují akumulaci statické elektřiny v textilních vláknech nebo v textiliích. Obvykle to jsou přípravky tvořené prekondenzovanými vodorozpustnými polyelektrolyty, které, po krátkém působení střední teploty, jsou schopny vytvořit na vlákně síťované polykondenzáty, které jsou dostatečně nerozpustné, aby odolaly opakovanému praní nebo čištění. Tato kategorie zahrnuje produkty vytvořené zásaditým, vodorozpustným, lineárním polyamidem, připraveným z dikarboxylové kyseliny (např. adipové, jantarové nebo tereftalové) s polyaminy obsahujícími jednu či více sekundárních aminových skupin (například diethylentriamin, triethylentetramin) a alkylant (schopný síťovat polyamid a tak zaručovat nerozpustnost po vhodném tepelném působení) sestávající například z příslušných dihalogenidů (dijodidy polyethylenglykolu o relativně nízké molekulové hmotnosti, epichlorhydrin atd.);
4. nehořlavé apretury, které snižují hořlavost obzvláště textilií a kůže. Jsou to obvykle přípravky na bázi amonných solí, kyseliny borité, chlorovaných parafinů, oxidu antimonu, oxidu zinku, jiných kovových oxidů a některých organických sloučenin dusíku a/nebo fosforu.

–

3809 93

3802900011 10-Křemelina průtokově žíhaná uhličitanem sodným

3802 90 00-Ostatní

Všeobecně, aktivní diatomit této podpoložky, kalcinovaný slinovacími činidly, jako je chlorid sodný nebo uhličitan sodný (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802, část A), třetí odstavec, písmeno b), bod 1), má následující charakteristiky:
— je bílý a zůstává bílý i po podrobení další kalcinaci;
— jeho pH při 10 % suspenzi ve vodě je mezi 7,5 a 10,5;
— jeho ztráta žíháním při 900 °C je menší než 0,5 %;
— jeho obsah sodíku vyjádřený jako Na 2 O je vyšší než 1,5 %.
Tato podpoložka zahrnuje aktivní bentonity vyhovující popisu aktivní zeminy (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802, část A), třetí odstavec, písmeno b), bod 3)). Aktivní bentonity patřící do této podpoložky jsou odlišitelné od v přírodě se vyskytujících bentonitů patřících do podpoložky 2508 10 00 podle pH, které je obvykle menší než 6 (kyselé bentonity) nebo vyšší než 9,5 (u vodných suspenzí a po odstání po dobu 1 hodiny) s obsahem uhličitanu sodného vyšším než 2 % nebo celkovým obsahem zaměnitelného sodíku a vápníku převyšujícím 80 meq/100 g (aktivní bentonity sodné).
Organofilní bentonity získané přidáním například stearylaminu patří všeobecně do podpoložky 3824 90 96.
Přírodní bentonity jednoduše smíšené s malým množstvím uhličitanu sodného patří do podpoložky 3824 90 96.

–

3802 90 00 11

3802900011 80-Křemelina průtokově žíhaná sodou, propláchnutá kyselinou, pro použití jako pomocný filtrační materiál při výrobě farmaceutických a/nebo biochemických produktů

3802 90 00-Ostatní

Všeobecně, aktivní diatomit této podpoložky, kalcinovaný slinovacími činidly, jako je chlorid sodný nebo uhličitan sodný (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802, část A), třetí odstavec, písmeno b), bod 1), má následující charakteristiky:
— je bílý a zůstává bílý i po podrobení další kalcinaci;
— jeho pH při 10 % suspenzi ve vodě je mezi 7,5 a 10,5;
— jeho ztráta žíháním při 900 °C je menší než 0,5 %;
— jeho obsah sodíku vyjádřený jako Na 2 O je vyšší než 1,5 %.
Tato podpoložka zahrnuje aktivní bentonity vyhovující popisu aktivní zeminy (viz vysvětlivky k HS k číslu 3802, část A), třetí odstavec, písmeno b), bod 3)). Aktivní bentonity patřící do této podpoložky jsou odlišitelné od v přírodě se vyskytujících bentonitů patřících do podpoložky 2508 10 00 podle pH, které je obvykle menší než 6 (kyselé bentonity) nebo vyšší než 9,5 (u vodných suspenzí a po odstání po dobu 1 hodiny) s obsahem uhličitanu sodného vyšším než 2 % nebo celkovým obsahem zaměnitelného sodíku a vápníku převyšujícím 80 meq/100 g (aktivní bentonity sodné).
Organofilní bentonity získané přidáním například stearylaminu patří všeobecně do podpoložky 3824 90 96.
Přírodní bentonity jednoduše smíšené s malým množstvím uhličitanu sodného patří do podpoložky 3824 90 96.

–

3802 90 00 11

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

KAPITOLA 38-RŮZNÉ CHEMICKÉ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované prvky nebo sloučeniny, kromě následujících:
1) umělý grafit (číslo 3801);
2) insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky
a podobné výrobky upravené tak, jak je popsáno v čísle 3808;
3) výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách (číslo 3813);
4) certifikované referenční materiály specifikované v níže uvedené poznámce 2;
5) výrobky specifikované v níže uvedené poznámce 3 písm. a) nebo c);
b) směsi chemikálií s potravinami nebo jinými látkami s výživnou hodnotou, používané při přípravě lidských potravin (zpravidla
číslo 2106);
c) struska, popel a zbytky (včetně kalů, jiných než splaškového kalu) obsahující kovy, arsen nebo jejich směsi a splňující požadavky
poznámky 3 písm. a) nebo b) ke kapitole 26 (číslo 2620);
d) léky (číslo 3003 nebo 3004); nebo
e) vyčerpané katalyzátory používané k získání obecných kovů nebo k výrobě chemických sloučenin obecných kovů (číslo 2620),
vyčerpané katalyzátory používané zejména k rekuperaci drahých kovů (číslo 7112) nebo katalyzátory složené z kovů nebo
kovových slitin, například ve formě jemně rozptýleného prášku nebo pletiva (třída XIV nebo XV).
2. A) Pro účely čísla 3822 se výrazem „certifikované referenční materiály“ rozumí referenční materiály, které jsou doprovázeny
certifikátem, v němž jsou uvedeny hodnoty certifikovaných vlastností, metody použité ke stanovení těchto hodnot a stupeň jistoty
jednotlivých hodnot, a které jsou vhodné pro analytické, kalibrační nebo referenční účely.
B) S výjimkou výrobků kapitoly 28 nebo 29 má při zařazování certifikovaných referenčních materiálů číslo 3822 přednost před
jakýmkoli jiným číslem nomenklatury.
3. Do čísla 3824 patří následující zboží, které nemá být zařazováno do jakéhokoliv jiného čísla nomenklatury:
a) umělé krystaly (jiné než optické články) z oxidu hořečnatého nebo halogenidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin
o hmotnosti jednotlivých kusů nejméně 2,5 g;
b) přiboudlina; Dippelův olej;
c) odstraňovače inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej;
d) přípravky k opravě chyb na rozmnožovacích blánách, jiné kapaliny k opravám a korekční pásky (jiné než zboží čísla 9612),
v balení pro drobný prodej; a
e) keramické žároměrky pro kontrolu teploty v pecích, tavitelné (například Segerovy jehlánky).
4. V celé nomenklatuře výraz „komunální odpad“ znamená odpad shromážděný z domácností, hotelů, restaurací, nemocnic, obchodů,
kanceláří atd., smetí ze silnic a chodníků, stejně jako stavební a demoliční odpad. Komunální odpad zpravidla obsahuje velké
množství různých materiálů, např. plasty, kaučuk, dřevo, papír, textilie, sklo, kovy, potraviny, rozbitý nábytek a jiné poškozené nebo
vyřazené výrobky. Výraz „komunální odpad“ však nezahrnuje:
a) jednotlivé materiály nebo výrobky vytříděné z odpadu, např. odpady z plastů, kaučuku, dřeva, papíru, textilií, skla nebo kovů
a použité baterie, které se zařazují do svých odpovídajících čísel v nomenklatuře;
b) průmyslový odpad;
c) farmaceutický odpad, jak je definován v poznámce 4 písm. k) ke kapitole 30; nebo
d) klinický odpad, jak je definován v níže uvedené poznámce 6 písm. a).
5. Pro účely čísla 3825 výraz „splaškový kal“ znamená kal, který vzniká v městských zařízeních na zpracování odpadních vod a který
obsahuje předzpracovaný odpad, zbytky z čištění a nestabilizovaný kal. Stabilizovaný kal vhodný pro použití jako hnojivo sem
nepatří (kapitola 31).
6. Pro účely čísla 3825 se výraz „ostatní odpady“ vztahuje na:
a) klinický odpad, tj. kontaminovaný odpad vznikající při lékařském výzkumu, vyšetření, ošetření nebo jiných lékařských,
chirurgických, stomatologických nebo veterinárních procedurách, který často obsahuje choroboplodné zárodky a farmaceutické
látky a u kterého je nutný zvláštní postup likvidace (například znečištěné oděvy, použité rukavice a použité injekční stříkačky);
b) odpadní organická rozpouštědla;
c) odpadní kapaliny z lázní na moření kovu, odpadní hydraulické, brzdové a nemrznoucí kapaliny; a
d) ostatní odpady z chemického průmyslu nebo příbuzných průmyslových odvětví.
Výraz „ostatní odpady“ však nezahrnuje odpady, které obsahují převážně minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů (číslo 2710).
7. Pro účely čísla 3826 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané z živočišných
nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Poznámky k položkám
1. Do položky 3808 50 patří pouze zboží čísla 3808, které obsahuje jednu nebo více z následujících látek: aldrin (ISO); binapakryl (ISO);
kamfechlor (ISO) (toxafen); kaptafol (ISO); chlordan (ISO); chlordimeform (ISO); chlorbenzilát (ISO); DDT (ISO) (klofenotan (INN),
1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)ethan); dieldrin (ISO, INN); 4,6-dinitro-o-kresol (DNOC (ISO)) nebo jeho soli; dinoseb (ISO), jeho
soli nebo estery; ethylendibromid (ISO) (1,2-dibromethan); ethylendichlorid (ISO) (1,2-dichlorethan); fluoracetamid (ISO); heptachlor
(ISO); hexachlorbenzen (ISO); 1,2,3,4,5,6-hexachlorcyklohexan (HCH (ISO)), včetně lindanu (ISO, INN); sloučeniny rtuti;
methamidofos (ISO); monokrotofos (ISO); oxiran (ethylenoxid); parathion (ISO); parathion-methyl (ISO) (methyl-parathion);
pentachlorfenol (ISO), jeho soli nebo estery; fosfamidon (ISO); 2,4,5-T (ISO) (kyselina 2,4,5-trichlorfenoxyoctová), její soli nebo estery,
sloučeniny tributylcínu.
Do položky 3808 50 patří rovněž přípravky ve formě popraše obsahující směs benomylu (ISO), karbofuranu (ISO) a thiramu (ISO).
2. Ve smyslu položek 3825 41 a 3825 49 se „odpadními organickými rozpouštědly“ rozumí odpady obsahující převážně organická
rozpouštědla, která bez ohledu na to, zda jsou určena k znovuzískání rozpouštědel či nikoliv, nejsou vhodná k dalšímu použití jako
původní výrobky.

KAPITOLA 38