6201920000 80-Z bavlny

6201 91 00 až 6201 99 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří větrovky, bundy a podobné výrobky, popsané níže:
1. Bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky
Bundy jsou oděvy určené k ochraně proti větru, chladu a dešti. Mají mnoho společných rysů s bundami s kapucí (parka), ale liší se, kromě jiných věcí, jejich délkou. Ta se může pohybovat od délky pod pas až k délce do půli stehen, ale už ne níže.
Bundy těchto podpoložek jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00).
Bundy mají následující rysy:
— kapuci (někdy skrytou v límci oděvu);
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky nebo suchý zip, často krytým ochrannou lištou;
— mají podšívku (která může být prošívaná nebo vycpávaná);
— dlouhé rukávy.
Navíc mají bundy nejméně jeden z následujících rysů:
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase a/nebo ve spodní části oděvu;
— konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— límec;
— kapsy.
V souvislosti s bundami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje:
a) Oděvy, které mají charakteristické rysy bundy, s výjimkou buď:
— kapuci, nebo
— podšívky.
Mezi ně patří rovněž oděvy definované výše jako bundy, které mají pouze částečné rozhalení a zapínání vepředu. Nepatří sem oděvy, které nemají ani kapuci, ani podšívku.
b) Oděvy bez podšívky, které mají dlouhé rukávy a sahají pod boky, avšak ne přes půli stehen. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00) a jsou nepropustné nebo upravené tak, aby poskytly adekvátní ochranu zejména proti dešti.
Mají kapuci, ale obvykle nemají vepředu rozhalení po celé délce oděvu. Pokud mají jen částečné rozhalení, nemusí mít zapínací systém, ale v tomto případě musí mít v rozhalení ochranný klínek. Obvykle mají na koncích rukávů a ve spodní části oděvu pružné nebo stahovací okraje.
Oděvy, které by jinak byly zahrnuty pod výraz „bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky“, ale nemají ani kapuci, ani podšívku, však mohou být zahrnuty pod výraz „a podobné výrobky“, pokud je použit ve vztahu k větrovkám.
2. Větrovky a podobné výrobky
a) Větrovky jsou oděvy určené k tomu, aby poskytly určitou ochranu proti nepřízni počasí. Sahají na boky nebo těsně pod ně. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin. Jsou obvykle nepromokavé, ale na rozdíl od bund nemají kapuci.
Větrovky mají následující rysy:
— dlouhé rukávy;
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo;
— mají podšívku, která není ani prošívaná, ani vycpávaná;
— límec;
— prostředky ke stažení dolní části (obyčejně v dolním okraji).
Kromě toho mohou mít konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem.
b) Krátké větrovky (běžně nazývané jako „bluzony“) jsou svrchní oděvy zakrývající horní část těla. Mají obvykle rovný, volný střih, který jim dodává vzhled blůzy, a sahají k pasu nebo těsně pod něj. Mají dlouhé rukávy, které sahají pod spodní okraj oděvu. Textilie, z nichž jsou vyrobeny, nemusejí mít úpravu proti povětrnostním vlivům.
Krátké větrovky mají následující rysy:
— přiléhavý výstřih, s límcem nebo bez něj;
— úplné nebo částečné zapínání v předním díle s jakýmkoliv způsobem zapínání;
— konce rukávů obyčejně přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— pružný nebo nějak jinak stažený spodní okraj oděvu.
Navíc krátké větrovky mohou mít:
— vnější kapsy; a/nebo
— podšívku; a/nebo
— kapuci.
V souvislosti s krátkými větrovkami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje oděvy, které mají všechny charakteristické rysy popsané v písm. b) výše, s výjimkou jednoho z následujících:
— přiléhavý výstřih; nebo
— bez rozhalení ve předním díle, s přiléhavým výstřihem nebo jiným výstřihem, nebo
— rozhalení ve předním díle bez žádného zapínání.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6201 11 00 až 6201 19 00;
b) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6202 11 00 až 6202 19 00;
c) saka a blejzry (sportovní saka) patřící do podpoložek 6203 31 00 až 6203 39 90 nebo 6204 31 00 až 6204 39 90;
d) bundy, větrovky, bundy do pasu a podobné výrobky, z textilií čísla 5903, 5906 nebo 5907 00 00 nebo z netkaných textilií čísla 5603, patřící do čísla 6210.

6201 92

6201920010 80-Ručně potištěné batikovou metodou

6201 91 00 až 6201 99 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří větrovky, bundy a podobné výrobky, popsané níže:
1. Bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky
Bundy jsou oděvy určené k ochraně proti větru, chladu a dešti. Mají mnoho společných rysů s bundami s kapucí (parka), ale liší se, kromě jiných věcí, jejich délkou. Ta se může pohybovat od délky pod pas až k délce do půli stehen, ale už ne níže.
Bundy těchto podpoložek jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00).
Bundy mají následující rysy:
— kapuci (někdy skrytou v límci oděvu);
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky nebo suchý zip, často krytým ochrannou lištou;
— mají podšívku (která může být prošívaná nebo vycpávaná);
— dlouhé rukávy.
Navíc mají bundy nejméně jeden z následujících rysů:
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase a/nebo ve spodní části oděvu;
— konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— límec;
— kapsy.
V souvislosti s bundami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje:
a) Oděvy, které mají charakteristické rysy bundy, s výjimkou buď:
— kapuci, nebo
— podšívky.
Mezi ně patří rovněž oděvy definované výše jako bundy, které mají pouze částečné rozhalení a zapínání vepředu. Nepatří sem oděvy, které nemají ani kapuci, ani podšívku.
b) Oděvy bez podšívky, které mají dlouhé rukávy a sahají pod boky, avšak ne přes půli stehen. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00) a jsou nepropustné nebo upravené tak, aby poskytly adekvátní ochranu zejména proti dešti.
Mají kapuci, ale obvykle nemají vepředu rozhalení po celé délce oděvu. Pokud mají jen částečné rozhalení, nemusí mít zapínací systém, ale v tomto případě musí mít v rozhalení ochranný klínek. Obvykle mají na koncích rukávů a ve spodní části oděvu pružné nebo stahovací okraje.
Oděvy, které by jinak byly zahrnuty pod výraz „bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky“, ale nemají ani kapuci, ani podšívku, však mohou být zahrnuty pod výraz „a podobné výrobky“, pokud je použit ve vztahu k větrovkám.
2. Větrovky a podobné výrobky
a) Větrovky jsou oděvy určené k tomu, aby poskytly určitou ochranu proti nepřízni počasí. Sahají na boky nebo těsně pod ně. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin. Jsou obvykle nepromokavé, ale na rozdíl od bund nemají kapuci.
Větrovky mají následující rysy:
— dlouhé rukávy;
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo;
— mají podšívku, která není ani prošívaná, ani vycpávaná;
— límec;
— prostředky ke stažení dolní části (obyčejně v dolním okraji).
Kromě toho mohou mít konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem.
b) Krátké větrovky (běžně nazývané jako „bluzony“) jsou svrchní oděvy zakrývající horní část těla. Mají obvykle rovný, volný střih, který jim dodává vzhled blůzy, a sahají k pasu nebo těsně pod něj. Mají dlouhé rukávy, které sahají pod spodní okraj oděvu. Textilie, z nichž jsou vyrobeny, nemusejí mít úpravu proti povětrnostním vlivům.
Krátké větrovky mají následující rysy:
— přiléhavý výstřih, s límcem nebo bez něj;
— úplné nebo částečné zapínání v předním díle s jakýmkoliv způsobem zapínání;
— konce rukávů obyčejně přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— pružný nebo nějak jinak stažený spodní okraj oděvu.
Navíc krátké větrovky mohou mít:
— vnější kapsy; a/nebo
— podšívku; a/nebo
— kapuci.
V souvislosti s krátkými větrovkami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje oděvy, které mají všechny charakteristické rysy popsané v písm. b) výše, s výjimkou jednoho z následujících:
— přiléhavý výstřih; nebo
— bez rozhalení ve předním díle, s přiléhavým výstřihem nebo jiným výstřihem, nebo
— rozhalení ve předním díle bez žádného zapínání.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6201 11 00 až 6201 19 00;
b) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6202 11 00 až 6202 19 00;
c) saka a blejzry (sportovní saka) patřící do podpoložek 6203 31 00 až 6203 39 90 nebo 6204 31 00 až 6204 39 90;
d) bundy, větrovky, bundy do pasu a podobné výrobky, z textilií čísla 5903, 5906 nebo 5907 00 00 nebo z netkaných textilií čísla 5603, patřící do čísla 6210.

6201 92 00 10

6201930000 80-Z chemických vláken

6201 91 00 až 6201 99 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří větrovky, bundy a podobné výrobky, popsané níže:
1. Bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky
Bundy jsou oděvy určené k ochraně proti větru, chladu a dešti. Mají mnoho společných rysů s bundami s kapucí (parka), ale liší se, kromě jiných věcí, jejich délkou. Ta se může pohybovat od délky pod pas až k délce do půli stehen, ale už ne níže.
Bundy těchto podpoložek jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00).
Bundy mají následující rysy:
— kapuci (někdy skrytou v límci oděvu);
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky nebo suchý zip, často krytým ochrannou lištou;
— mají podšívku (která může být prošívaná nebo vycpávaná);
— dlouhé rukávy.
Navíc mají bundy nejméně jeden z následujících rysů:
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase a/nebo ve spodní části oděvu;
— konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— límec;
— kapsy.
V souvislosti s bundami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje:
a) Oděvy, které mají charakteristické rysy bundy, s výjimkou buď:
— kapuci, nebo
— podšívky.
Mezi ně patří rovněž oděvy definované výše jako bundy, které mají pouze částečné rozhalení a zapínání vepředu. Nepatří sem oděvy, které nemají ani kapuci, ani podšívku.
b) Oděvy bez podšívky, které mají dlouhé rukávy a sahají pod boky, avšak ne přes půli stehen. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00) a jsou nepropustné nebo upravené tak, aby poskytly adekvátní ochranu zejména proti dešti.
Mají kapuci, ale obvykle nemají vepředu rozhalení po celé délce oděvu. Pokud mají jen částečné rozhalení, nemusí mít zapínací systém, ale v tomto případě musí mít v rozhalení ochranný klínek. Obvykle mají na koncích rukávů a ve spodní části oděvu pružné nebo stahovací okraje.
Oděvy, které by jinak byly zahrnuty pod výraz „bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky“, ale nemají ani kapuci, ani podšívku, však mohou být zahrnuty pod výraz „a podobné výrobky“, pokud je použit ve vztahu k větrovkám.
2. Větrovky a podobné výrobky
a) Větrovky jsou oděvy určené k tomu, aby poskytly určitou ochranu proti nepřízni počasí. Sahají na boky nebo těsně pod ně. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin. Jsou obvykle nepromokavé, ale na rozdíl od bund nemají kapuci.
Větrovky mají následující rysy:
— dlouhé rukávy;
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo;
— mají podšívku, která není ani prošívaná, ani vycpávaná;
— límec;
— prostředky ke stažení dolní části (obyčejně v dolním okraji).
Kromě toho mohou mít konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem.
b) Krátké větrovky (běžně nazývané jako „bluzony“) jsou svrchní oděvy zakrývající horní část těla. Mají obvykle rovný, volný střih, který jim dodává vzhled blůzy, a sahají k pasu nebo těsně pod něj. Mají dlouhé rukávy, které sahají pod spodní okraj oděvu. Textilie, z nichž jsou vyrobeny, nemusejí mít úpravu proti povětrnostním vlivům.
Krátké větrovky mají následující rysy:
— přiléhavý výstřih, s límcem nebo bez něj;
— úplné nebo částečné zapínání v předním díle s jakýmkoliv způsobem zapínání;
— konce rukávů obyčejně přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— pružný nebo nějak jinak stažený spodní okraj oděvu.
Navíc krátké větrovky mohou mít:
— vnější kapsy; a/nebo
— podšívku; a/nebo
— kapuci.
V souvislosti s krátkými větrovkami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje oděvy, které mají všechny charakteristické rysy popsané v písm. b) výše, s výjimkou jednoho z následujících:
— přiléhavý výstřih; nebo
— bez rozhalení ve předním díle, s přiléhavým výstřihem nebo jiným výstřihem, nebo
— rozhalení ve předním díle bez žádného zapínání.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6201 11 00 až 6201 19 00;
b) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6202 11 00 až 6202 19 00;
c) saka a blejzry (sportovní saka) patřící do podpoložek 6203 31 00 až 6203 39 90 nebo 6204 31 00 až 6204 39 90;
d) bundy, větrovky, bundy do pasu a podobné výrobky, z textilií čísla 5903, 5906 nebo 5907 00 00 nebo z netkaných textilií čísla 5603, patřící do čísla 6210.

6201 93

6201990010 80-Ručně potištěné batikovou metodou

6201 91 00 až 6201 99 00-Ostatní

Do těchto podpoložek patří větrovky, bundy a podobné výrobky, popsané níže:
1. Bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky
Bundy jsou oděvy určené k ochraně proti větru, chladu a dešti. Mají mnoho společných rysů s bundami s kapucí (parka), ale liší se, kromě jiných věcí, jejich délkou. Ta se může pohybovat od délky pod pas až k délce do půli stehen, ale už ne níže.
Bundy těchto podpoložek jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00).
Bundy mají následující rysy:
— kapuci (někdy skrytou v límci oděvu);
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky nebo suchý zip, často krytým ochrannou lištou;
— mají podšívku (která může být prošívaná nebo vycpávaná);
— dlouhé rukávy.
Navíc mají bundy nejméně jeden z následujících rysů:
— stahovací šňůrky nebo jiné prostředky ke stažení v pase a/nebo ve spodní části oděvu;
— konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— límec;
— kapsy.
V souvislosti s bundami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje:
a) Oděvy, které mají charakteristické rysy bundy, s výjimkou buď:
— kapuci, nebo
— podšívky.
Mezi ně patří rovněž oděvy definované výše jako bundy, které mají pouze částečné rozhalení a zapínání vepředu. Nepatří sem oděvy, které nemají ani kapuci, ani podšívku.
b) Oděvy bez podšívky, které mají dlouhé rukávy a sahají pod boky, avšak ne přes půli stehen. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin (jiných než těch, které jsou uvedeny v čísle 5903, 5906 nebo 5907 00 00) a jsou nepropustné nebo upravené tak, aby poskytly adekvátní ochranu zejména proti dešti.
Mají kapuci, ale obvykle nemají vepředu rozhalení po celé délce oděvu. Pokud mají jen částečné rozhalení, nemusí mít zapínací systém, ale v tomto případě musí mít v rozhalení ochranný klínek. Obvykle mají na koncích rukávů a ve spodní části oděvu pružné nebo stahovací okraje.
Oděvy, které by jinak byly zahrnuty pod výraz „bundy (včetně lyžařských) a podobné výrobky“, ale nemají ani kapuci, ani podšívku, však mohou být zahrnuty pod výraz „a podobné výrobky“, pokud je použit ve vztahu k větrovkám.
2. Větrovky a podobné výrobky
a) Větrovky jsou oděvy určené k tomu, aby poskytly určitou ochranu proti nepřízni počasí. Sahají na boky nebo těsně pod ně. Jsou vyrobeny z hustě tkaných tkanin. Jsou obvykle nepromokavé, ale na rozdíl od bund nemají kapuci.
Větrovky mají následující rysy:
— dlouhé rukávy;
— v předním díle mají úplné zapínání na zdrhovadlo;
— mají podšívku, která není ani prošívaná, ani vycpávaná;
— límec;
— prostředky ke stažení dolní části (obyčejně v dolním okraji).
Kromě toho mohou mít konce rukávů přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem.
b) Krátké větrovky (běžně nazývané jako „bluzony“) jsou svrchní oděvy zakrývající horní část těla. Mají obvykle rovný, volný střih, který jim dodává vzhled blůzy, a sahají k pasu nebo těsně pod něj. Mají dlouhé rukávy, které sahají pod spodní okraj oděvu. Textilie, z nichž jsou vyrobeny, nemusejí mít úpravu proti povětrnostním vlivům.
Krátké větrovky mají následující rysy:
— přiléhavý výstřih, s límcem nebo bez něj;
— úplné nebo částečné zapínání v předním díle s jakýmkoliv způsobem zapínání;
— konce rukávů obyčejně přiléhavé, pružné nebo stažené nějakým jiným způsobem;
— pružný nebo nějak jinak stažený spodní okraj oděvu.
Navíc krátké větrovky mohou mít:
— vnější kapsy; a/nebo
— podšívku; a/nebo
— kapuci.
V souvislosti s krátkými větrovkami, výraz „a podobné výrobky“ zahrnuje oděvy, které mají všechny charakteristické rysy popsané v písm. b) výše, s výjimkou jednoho z následujících:
— přiléhavý výstřih; nebo
— bez rozhalení ve předním díle, s přiléhavým výstřihem nebo jiným výstřihem, nebo
— rozhalení ve předním díle bez žádného zapínání.
Do těchto podpoložek nepatří:
a) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6201 11 00 až 6201 19 00;
b) kabáty, pláště do deště, pláště, pláštěnky a podobné výrobky patřící do podpoložek 6202 11 00 až 6202 19 00;
c) saka a blejzry (sportovní saka) patřící do podpoložek 6203 31 00 až 6203 39 90 nebo 6204 31 00 až 6204 39 90;
d) bundy, větrovky, bundy do pasu a podobné výrobky, z textilií čísla 5903, 5906 nebo 5907 00 00 nebo z netkaných textilií čísla 5603, patřící do čísla 6210.

6201 99 00 10

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Všeobecné vysvětlivky
1. Pro zařazování, v rámci čísel, výrobků složených ze dvou nebo více textilních materiálů, viz všeobecné vysvětlivky k této třídě.
2. Pro zařazování oděvů předkládaných v soupravách (sadách) pro drobný prodej viz, poznámka 14 k této třídě.
3. Když má součást obleku, kostýmu nebo kompletu čísla 6203 nebo 6204 připevněné nášivky nebo ozdoby, které na jiné součásti nebo součástech nejsou, veškeré toto oblečení zůstává zařazeno jako obleky, kostýmy nebo komplety, pokud tyto nášivky nebo ozdoby nejsou významné a omezují se na jedno nebo dvě místa na oděvu (např. jsou na límci a koncích rukávů nebo na klopách a kapsách).
Když se však tyto ozdobné prvky vytvářejí během tkaní oděvu, je zařazení jako obleky, kostýmy nebo komplety vyloučeno, vyjma případů, kdy je touto ozdobou logo nebo jiný podobný symbol.
4. Do této kapitoly patří též pracovní oděvy, které odpovídají typům uvedeným v podpoložkách kombinované nomenklatury a u kterých je, vzhledem k jejich celkovému vzhledu (jednoduchý nebo speciální střih nebo vzor odpovídající funkci oděvu) a povaze jejich textilie, která je všeobecně pevná a nesrážlivá, zřejmé, že jsou určeny k nošení výhradně nebo hlavně, aby zajišťovaly ochranu (fyzickou nebo zdravotní) jiným oděvům a/nebo osobám během průmyslových, odborných nebo domácích činností.
Obvykle oděvy tohoto typu nejsou zdobeny. Pro tento účel se označení a značky vyjadřující vykonávanou činnost nepovažují za zdobení.
Oděvy tohoto typu jsou vyrobeny z bavlněných, syntetických nebo umělých vláken nebo ze směsi těchto textilních materiálů.
Aby se zvýšila jejich pevnost, jsou při dokončování nejčastěji používány dva typy švů, a to „bezpečnostní“ šev a dvojitý šev.
Pracovní oděvy mají nejčastěji zapínání na zdrhovadlo, stiskací knoflíky, suchý zip nebo na šněrovací či vázací zapínání používající šňůrky nebo podobné výrobky.
Oděvy tohoto typu mohou mít kapsy, které jsou většinou našity na povrchu. Prostřižení kapes (kapsové otvory) jsou obvykle vyrobeny ze stejné textilie, jako je vyroben oděv a nejsou podšity stejným způsobem jako ostatní kusy oděvu.
Z pracovních oděvů lze jmenovat oděvy používané mechaniky, továrními dělníky, zedníky, zemědělci atd., což jsou obvykle oděvy ve dvou kusech, kombinézy, kombinézy s náprsenkou a šlemi a kalhoty. Pro jiné činnosti to mohou být zástěry, pláště proti prachu atd. (pro doktory, zdravotní sestry, uklízečky, kadeřníky, pekaře, řezníky atd.).
Za pracovní oděvy se považují pouze oděvy obchodní velikosti 158 (výška těla = 158 cm) nebo větší.
Uniformy nebo jiné podobné služební oděvy (například soudcovské taláry, kněžská roucha) se nepovažují za pracovní oděvy.
5. Použijí se, mutatis mutandis, všeobecné vysvětlivky ke kapitole 61, bod 4.

KAPITOLA 62-ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ

Poznámky
1. Do této kapitoly patří pouze zcela zhotovené výrobky z jakékoliv textilie, jiné než vata, kromě pletených nebo háčkovaných výrobků
(jiných než čísla 6212).
2. Do této kapitoly nepatří:
a) obnošené oděvy nebo jiné použité textilní výrobky čísla 6309; nebo
b) ortopedické pomůcky, chirurgické pásy, kýlní pásy nebo podobné výrobky (číslo 9021).
3. Pro účely čísel 6203 a 6204:
a) se výrazem „oblek“ nebo „kostým“ rozumí souprava oblečení skládající se ze dvou nebo tří kusů vyrobených ze stejné textilie,
pokud jde o vnější povrch, a zahrnující:
— jeden kabátek nebo sako, jehož vnějšek, kromě rukávů, je vytvořen ze čtyř nebo více dílů, určený k odění horní části těla,
popřípadě doplněný ušitou vestou, jejíž přední díly jsou zhotoveny z textilie, která je zároveň vnější textilií ostatních částí
soupravy a jejíž zadní díl je zhotoven ze stejné textilie jako podšívka kabátku nebo saka, a
— jednu část určenou k odění dolní části těla a skládající se z kalhot dlouhých, krátkých nebo šortek (jiných než plavky), sukně
nebo kalhotové sukně bez šlí a bez náprsenky.
Všechny součásti „obleku“ nebo „kostýmu“ musí být z textilie stejné struktury, barvy a složení; musí být také stejného stylu a mít
odpovídající nebo slučitelnou velikost. Všechny tyto části mohou mít lemování (proužek textilie našitý na švu) z jiné textilie.
Jestliže je několik jednotlivých částí určených k odění dolní části těla předkládáno současně (například dvoje dlouhé kalhoty nebo
dlouhé a krátké kalhoty nebo sukně nebo kalhotová sukně a kalhoty), považují se za hlavní dolní části obleku kalhoty
a u dámského nebo dívčího kostýmu sukně nebo kalhotová sukně; ostatní části oděvu se posuzují odděleně.
Výraz „oblek“ nebo „kostým“ zahrnuje také soupravy oblečení uvedené níže, a to i v případech, kdy nesplňují všechny shora
uvedené podmínky:
— žaketový oblek skládající se z jednobarevného kabátku (žaketu) se zaoblenými šosy, na zadním díle visícími hodně dolů,
a z vertikálně proužkovaných kalhot,
— frak, zhotovený obvykle z černé textilie; kabátek, který je vpředu poměrně krátký, neuzavřený a má úzké rozstřižené šosy
visící od boků přes zadní část dolů,
— smoking, u kterého je sako podobného střihu jako obyčejné sako (snad jen odhalující více náprsenku), ale klopy má lesklé,
hedvábné nebo z imitace hedvábí.
b) výrazem „komplet“ se rozumí souprava oblečení (jiná než obleky nebo kostýmy a výrobky čísel 6207 nebo 6208) skládající se
z několika kusů zhotovených ze stejné textilie, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv určený k odění horní části těla s výjimkou vest, které mohou mít také povahu druhého horního oděvu, a
— jeden nebo dva různé oděvy, určené k odění dolní části těla a skládající se z dlouhých kalhot, náprsenkových kalhot se šlemi,
krátkých kalhot a šortek (jiných než plavky), sukně nebo kalhotové sukně.
Všechny části kompletu musí být z textilie stejné struktury, stylu, barvy a složení; musí mít též odpovídající nebo slučitelnou
velikost. Výraz „komplet“ se nevztahuje na teplákové soupravy ani na lyžařské kombinézy a komplety čísla 6211.
4. Pro účely čísla 6209:
a) se výrazem „kojenecké oděvy a oděvní doplňky“ rozumějí výrobky pro malé děti do výšky postavy nepřesahující 86 cm;
b) výrobky, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6209 a do dalších čísel této kapitoly, se zařadí do čísla 6209.
5. Oděvy, které, prima facie, mohou být zařazeny současně do čísla 6210 a do jiných čísel této kapitoly, kromě čísla 6209, se zařazují do
čísla 6210.
6. Pro účely čísla 6211 se výrazem „lyžařské kombinézy a komplety“ rozumějí oděvy nebo soupravy oděvů, které lze rozpoznat podle
jejich celkového vzhledu a použité textilie jako oděvy určené pro lyžování (klasické nebo alpské). Skládají se buď:
a) z „lyžařské kombinézy“, tj. jednodílný oděv určený k odění horní i dolní části těla; kromě rukávů a límce může mít kombinéza též
kapsy nebo podpínky; nebo
b) z „lyžařského kompletu“, tj. souprava oděvů skládající se ze dvou nebo tří kusů, upravená pro drobný prodej a zahrnující:
— jeden oděv, jako je bunda, větrovka nebo podobné výrobky zapínané na zdrhovadlo, popřípadě doplněné vestou, a
— jedny kalhoty, též prodloužené nad pas, jedny krátké kalhoty nebo jedny náprsenkové kalhoty se šlemi.
„Lyžařský komplet“ se může také skládat z kombinézy popsané shora v odstavci a) a z oteplovací bundy bez rukávů, určené
k oblékání přes kombinézu.
Všechny součásti „lyžařského kompletu“ musí být vyrobeny z textilie stejné struktury, stylu a složení, stejné, popřípadě odlišné
barvy, a musí mít též odpovídající nebo slučitelnou velikost.
7. Šátky a podobné výrobky čtvercového nebo přibližně čtvercového tvaru, u kterých žádná strana nepřesahuje 60 cm, se zařazují jako
kapesníky (číslo 6213). Kapesníky, u kterých kterákoliv strana převyšuje 60 cm, se zařazují do čísla 6214.
8. Oděvy této kapitoly, které jsou navrženy se zapínáním zleva doprava na přední straně, budou považovány za pánské nebo chlapecké
oděvy a ty oděvy, které jsou navrženy na zapínání zprava doleva na přední straně, za dámské nebo dívčí. Tato ustanovení neplatí,
pokud střih oděvu jasně ukazuje, že je oděv navržen pro jedno nebo druhé pohlaví.
Oděvy, u nichž nelze určit, zda se jedná o pánské nebo chlapecké či dámské nebo dívčí, se zařazují do příslušného čísla pro dámské
nebo dívčí oděvy.
9. Výrobky této kapitoly mohou být vyrobeny z kovových nití.
Doplňkové poznámky
1. Ve smyslu poznámky 3 písm. b) k této kapitole musí být části kompletu zcela zhotoveny ze stejné textilie a musí být splněny i ostatní podmínky
související s uvedenou poznámkou.
Pro tyto účely může být použitá textilie nebělená, bělená, barvená, z různobarevných nití nebo potištěná.
Souprava oděvů není považována za komplet, pokud jsou její části vyrobeny z různých textilií, i když je rozdíl pouze v jejich barvě.
Všechny části kompletu musí být pro drobný prodej upraveny jako celek. Na zařazení kompletu jako celku nemá vliv samostatné balení nebo
označení jednotlivých částí.
2. Do čísel 6209 a 6216 patří prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů impregnované, povrstvené nebo potažené plasty nebo kaučukem, i když
jsou:
— vyrobeny z textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) impregnovaných, povrstvených nebo potažených plasty nebo kaučukem čísel 5903
nebo 5906, nebo
— vyrobeny z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) a následně jsou
impregnovány, povrstveny nebo potaženy plasty nebo kaučukem.
Pokud textilie (jiné než pletené nebo háčkované) slouží pouze jako podložka, zařazují se prstové rukavice, palčáky nebo rukavice bez prstů
impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem do kapitoly 39 nebo 40, i když jsou vyrobeny
z neimpregnovaných, nepovrstvených nebo nepotažených textilií (jiných než pletených nebo háčkovaných) a dodatečně jsou impregnovány, povrstveny
nebo potaženy lehčenými plasty nebo lehčeným kaučukem (poznámka 2 písm. a) bod 5 a poznámka 4 poslední odstavec ke kapitole 59).

KAPITOLA 62

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI

KAPITOLA 42-KOŽENÉ ZBOŽÍ; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÝCH NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO)

KAPITOLA 42-KOŽENÉ ZBOŽÍ; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÝCH NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO)

KAPITOLA 42-KOŽENÉ ZBOŽÍ; SEDLÁŘSKÉ A ŘEMENÁŘSKÉ VÝROBKY; CESTOVNÍ POTŘEBY, KABELKY A PODOBNÉ SCHRÁNKY; VÝROBKY ZE STŘEV (JINÝCH NEŽ Z HOUSENEK BOURCE MORUŠOVÉHO)

Poznámky
1. Pro účely této kapitoly zahrnuje výraz „useň“ zámiš (včetně kombinovaného zámiše), lakové usně, lakové-laminované usně
a metalizované usně.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) sterilní chirurgický katgut nebo podobné sterilní chirurgické šicí materiály (číslo 3006);
b) oděvy a oděvní doplňky (kromě prstových rukavic, palčáků a rukavic bez prstů), s podšívkou z přírodní nebo umělé kožešiny,
jakož i oděvy a oděvní doplňky s vnějšími částmi z přírodní nebo umělé kožešiny, jsou-li tyto části více než pouhou ozdobou
(číslo 4303 nebo 4304);
c) zcela zhotovené výrobky ze síťoviny (číslo 5608);
d) výrobky kapitoly 64;
e) pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
f) biče, jezdecké bičíky nebo ostatní výrobky čísla 6602;
g) manžetové knoflíky, náramky nebo jiná bižuterie (číslo 7117);
h) sedlářské nebo řemenářské příslušenství a vybavení, jako např. třmeny, udidla pro uzdy, ozdobné kování a přezky pro koně,
předkládané samostatně (zpravidla třída XV);
ij) struny pro hudební nástroje, kůže na bubny nebo podobné nástroje, jakož i jiné části a součásti hudebních nástrojů (číslo 9209);
k) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení);
l) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry a sportovní potřeby); nebo
m) knoflíky, stiskací spony, patentky, stiskací knoflíky, formy na knoflíky a jiné části a součásti těchto výrobků, knoflíkové
polotovary, čísla 9606.
3. A) Kromě ustanovení předchozí poznámky 2, do čísla 4202 nepatří:
a) tašky z plastových fólií, též potištěné, s držadly, které nejsou určeny k dlouhodobému používání (číslo 3923);
b) výrobky z pletacích materiálů (číslo 4602).
B) Výrobky čísel 4202 a 4203 obsahující části z drahých kovů nebo kovů plátovaných drahými kovy, z přírodních nebo uměle
pěstovaných perel, z drahokamů nebo polodrahokamů (přírodních, syntetických nebo rekonstituovaných) zůstávají zařazeny
v těchto číslech, i když tyto části jsou více než pouhými nepatrnými doplňky nebo ozdobami, za předpokladu, že tyto části
nedávají výrobkům podstatný charakter. Pokud však tyto části dávají výrobkům podstatný charakter, zařazují se tyto výrobky do
kapitoly 71.
4. Ve smyslu čísla 4203 se výraz „oděvy a oděvní doplňky“ vztahuje, inter alia, na prstové rukavice, palčáky a rukavice bez prstů (včetně
sportovních nebo ochranných), zástěry a ostatní ochranné oděvy, přezky, pásky, opasky, závěsné řemeny, zápěstní řemínky, avšak
kromě řemínků k hodinkám (číslo 9113).
Doplňková poznámka
1. Ve smyslu podpoložek čísla 4202, výraz „vnější povrch“ označuje materiál na vnějším povrchu schránky viditelný pouhým okem, i když je tento
materiál vnější vrstvou kombinace materiálů, které tvoří vnější materiál schránky.

KAPITOLA 42

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27