KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Všeobecné vysvětlivky
Protože v této kapitole se rozlišuje mezi výrobky v nádobách o obsahu 2 litry nebo méně a v nádobách o obsahu více než 2 litry, množství se týká objemu tekutiny obsažené v nádobách a nikoliv kapacity nádob.
Do této kapitoly patří – v případě, že nejde o léky – tonické přípravky, které i když se berou v malých množstvích, například po lžících, jsou vhodné pro přímou spotřebu jako nápoje. Nealkoholické tonické přípravky, které je třeba před použitím rozředit, nepatří do kapitoly 22 (obvykle číslo 2106).
Doplňková poznámka 2 b) Potencionální objemový obsah alkoholu se vypočítá vynásobením hmotnosti cukrů (přepočítáno na kilogramy invertního cukru) obsažených ve 100 litrech předmětného výrobku činitelem 0,6.

KAPITOLA 22-NÁPOJE, LIHOVINY A OCET

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky této kapitoly (jiné než výrobky čísla 2209), které jsou připraveny pro kulinářské účely, a proto nejsou vhodné pro
spotřebu jako nápoje (všeobecně číslo 2103);
b) mořská voda (číslo 2501);
c) destilovaná nebo vodivostní voda nebo voda podobné čistoty (číslo 2853);
d) vodné roztoky kyseliny octové o koncentraci převyšující 10 % hmotnostních kyseliny octové (číslo 2915);
e) léky čísla 3003 nebo 3004; nebo
f) voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky (kapitola 33).
2. Pro účely této kapitoly a kapitol 20 a 21 se objemový obsah alkoholu stanovuje při teplotě 20 °C.
3. Pro účely čísla 2202 se výrazem „nealkoholické nápoje“ rozumějí nápoje, jejichž objemový obsah alkoholu nepřesahuje 0,5 % obj.
Alkoholické nápoje se zařazují podle druhu do čísel 2203 až 2206 nebo 2208.
Poznámka k položce
1. Pro účely položky 2204 10 se výrazem „šumivá vína“ rozumějí vína, která mají při uchovávání v uzavřených nádobách při teplotě
20 °C přetlak nejméně 3 bary.
Doplňkové poznámky
1. Podpoložka 2202 10 00 zahrnuje vody, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo ochucené, za předpokladu,
že jsou určeny k přímé spotřebě jako nápoj.
2. Pro účely čísel 2204 a 2205 a podpoložky 2206 00 10 je:
a) „skutečný objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °
C;
b) „potenciální objemový obsah alkoholu“ počet objemových jednotek čistého alkoholu, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukru
obsaženého ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °C;
c) „celkový objemový obsah alkoholu“ součet skutečného a potenciálního objemového obsahu alkoholu;
d) „přírodní objemový obsah alkoholu“ celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoliv obohacením;
e) „% obj“ symbol (zkratka) pro objemový obsah alkoholu.
3. Pro účely podpoložky 2204 30 10 se za „hroznový mošt částečně zkvašený“ považuje výrobek získaný kvašením hroznového moštu, který má
skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 1 % obj. a nižší než tři pětiny svého celkového objemového obsahu alkoholu.
4. Pro účely položek 2204 21 a 2204 29:
A. Výrazem „celkový suchý extrakt“ se rozumí obsah všech substancí v gramech na litr výrobku, které za daných fyzikálních podmínek nevyprchají.
Určení celkového suchého extraktu se musí provádět hustoměrem při teplotě 20 °C.
B. a) Přítomnost množství celkového suchého extraktu na 1 litr ve výrobcích patřících do podpoložek 2204 21 11 až 2204 21 98
a 2204 29 11 až 2204 29 98 uvedených níže v bodech 1, 2, 3 a 4 nemá vliv na jejich zařazování:
1. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu nejvýše 13 % obj.: 90 g nebo méně celkového suchého extraktu na litr;
2. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 13 % obj., avšak nejvýše 15 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
3. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 15 % obj., avšak nejvýše 18 % obj.: 130 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr;
4. výrobky mající skutečný objemový obsah alkoholu vyšší než 18 % obj., avšak nejvýše 22 % obj.: 330 g nebo méně celkového suchého
extraktu na litr.
Výrobky, které vykazují celkový suchý extrakt převyšující maximum uvedené výše u každé kategorie, se zařadí vždy do první následující
kategorie, přičemž pokud celkový obsah suchého extraktu převyšuje 330 g/l, výrobky se zařadí do podpoložek 2204 21 98 a 2204 29 98;
b) výše uvedená pravidla se nevztahují na produkty podpoložek 2204 21 23 a 2204 29 11.
5. Podpoložky 2204 21 11 až 2204 21 98 a 2204 29 11 až 2204 29 98 by měly zahrnovat:
a) hroznový mošt z čerstvých hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., avšak méně než 15 % obj., a
— byl získán přidáním produktu vzniklého destilací vína do nezkvašeného hroznového moštu, jehož přírodní objemový obsah alkoholu je
nejméně 8,5 % obj.;
b) víno s přísadou alkoholu, tj. produkt, který:
— má skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 18 % obj., avšak nejvýše 24 % obj.,
— byl získán výhradně přidáním nerektifikovaného produktu pocházejícího z destilace vína a majícího skutečný objemový obsah alkoholu
nejvýše 86 % obj. k vínu, které neobsahuje zbytkový cukr, a
— má obsah těkavých kyselin nejvýše 1,5 g na 1 litr, vyjádřený jako kyselina octová;
c) likérové víno, tj. produkt, který:
— má celkový objemový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj. a skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 15 % obj., avšak nejvýše
22 % obj., a
— byl získán z hroznového moštu nebo z vína, jež musí pocházet z odrůd vinné révy uznávaných v třetí zemi původu za způsobilé pro výrobu
likérového vína a které má přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj., a to
— zmrazením nebo
— přidáním níže uvedených produktů v průběhu kvašení nebo po něm:
— produktu z destilace vína,
— koncentrovaného hroznového moštu, nebo u některých likérových vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, která
jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60) a u nichž je takový postup
tradiční, hroznového moštu, jehož zvyšování koncentrace se provádělo přímým ohřevem a který odpovídá, s výjimkou této operace,
definici koncentrovaného hroznového moštu nebo
— směsi těchto produktů.
Avšak některá likérová vína s označením původu nebo se zeměpisným označením, která jsou na seznamu stanoveném v nařízení (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60), mohou být vzhledem ke kategorii zboží, postupům při výrobě vína a příslušným omezením získána
z nekvašeného moštu z čerstvých hroznů, aniž by tento hroznový mošt musel mít přírodní objemový obsah alkoholu nejméně 12 % obj.
6. Pro účely položek 2204 10, 2204 21 a 2204 29:
a) se výrazy „vína s chráněným označením původu (CHOP)“ a „vína s chráněným zeměpisným označením (CHZO)“ rozumějí vína, která jsou
v souladu s ustanoveními článků 93 až 108 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013,
s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními předpisy;
b) se výrazem „odrůdová vína“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními článku 120 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671), s prováděcími předpisy k uvedenému nařízení, jakož i s vnitrostátními právními
předpisy;
c) se výrazem „vína vyráběná v Evropské unii“ rozumějí vína, která jsou v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1308/2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671) a článkem 55 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (Úř. věst. L 193, 24.7.2009,
s. 60).
7. Pro účely podpoložek 2204 30 92 a 2204 30 96 se výrazem „koncentrovaný vinný mošt“ rozumí vinný mošt, jehož hodnota při teplotě 20 °C,
zjištěná refraktometrem (použitým podle metody uvedené ve Sborníku mezinárodních analytických metod pro vína a mošty Mezinárodní organizace
pro révu vinnou a víno, jak bylo zveřejněno v řadě C Úředního věstníku) je nejméně 50,9 %.
8. Za výrobky čísla 2205 jsou považovány pouze vermut a ostatní vína z čerstvých hroznů, ochucené bylinami nebo aromatickými látkami, které mají
skutečný objemový obsah alkoholu nejméně 7 % objemových.
9. Pro účely podpoložky 2206 00 10 se výrazem „matolinové víno“ rozumí výrobek získaný zkvašením výlisků čistých hroznů máčených ve vodě
(matolin) nebo vyluhováním prokvašených matolin vodou.
10. Pro účely podpoložek 2206 00 31 a2206 00 39 se výrazem „šumivé“ rozumějí:
— kvašené (fermentované) nápoje v lahvích uzavřených zátkou ve tvaru „hříbku“, přidržovanou svorkami nebo kovovými svěrkami,
— kvašené (fermentované) nápoje v jiné obchodní úpravě, které mají při teplotě 20 °C přetlak nejméně 1,5 baru.
11. Pro účely podpoložek 2209 00 11 a 2209 00 19 se výrazem „vinný ocet“ rozumí ocet, který byl vyroben výlučně octovým kvašením vína a má
celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina octová, nejméně 60 g na 1 litr.
12. Položka 2207 20 zahrnuje směsi ethylalkoholu používané jako surovina k výrobě paliv pro motorová vozidla, s obsahem alkoholu 50 % obj. nebo
více a denaturované jedním nebo více z těchto prostředků:
a) motorový benzin (vyhovující EN 228);
b) terc-butyl(ethyl)ether (ethyl-terc-butyl-ether, ETBE);
c) methyl-terc-butyl-ether (MTBE);
d) 2-methyl-2-propanol (terc-butylalkohol, terciární butylalkohol, TBA);
e) 2-methyl-1-propanol (2-methyl-propan-1-ol, isobutanol);
f) 2-propanol (isopropylalkohol, propan-2-ol, isopropanol).
Denaturační prostředky uvedené v odst. 1 písm. e) a f) musí být použity v kombinaci s alespoň jedním denaturačním prostředkem uvedeným
v odst. 1 písm. a) až d).

KAPITOLA 22

KAPITOLA 19-PŘÍPRAVKY Z OBILOVIN, MOUKY, ŠKROBU NEBO MLÉKA; JEMNÉ PEČIVO

KAPITOLA 19-PŘÍPRAVKY Z OBILOVIN, MOUKY, ŠKROBU NEBO MLÉKA; JEMNÉ PEČIVO

Všeobecné vysvětlivky
„Obsah kakaového prášku“ výrobků této kapitoly je obvykle vypočítán násobením součtu obsahů theobrominu a kofeinu činitelem 31.
Obsah theobrominu a kofeinu je určen HPLC (High Performance Liquid Chromatography – Vysoce účinná kapalinová chromatografie).
U výrobků obsahujících kofein nebo theobromin z jiných zdrojů než z kakaa by se tato další množství kofeinu nebo theobrominu neměla při výpočtu obsahu kakaa brát v úvahu.

KAPITOLA 19-PŘÍPRAVKY Z OBILOVIN, MOUKY, ŠKROBU NEBO MLÉKA; JEMNÉ PEČIVO

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) kromě nadívaných výrobků čísla 1902, potravinové přípravky, obsahují-li více než 20 % hmotnostních uzenky, salámů, masa,
drobů, krve, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých nebo jejich kombinaci (kapitola 16);
b) suchary nebo jiné výrobky z mouky nebo ze škrobu speciálně upravené k výživě zvířat (číslo 2309); nebo
c) léky nebo jiné výrobky kapitoly 30.
2. Pro účely čísla 1901 se:
a) výrazem „krupice“ rozumí obilná krupice kapitoly 11;
b) výrazy „mouka“ a „krupička“ rozumějí:
1) obilná mouka a krupička kapitoly 11 a
2) mouka, krupice a prášek rostlinného původu jiných kapitol, avšak jiné než mouka, krupice nebo prášek ze sušené zeleniny
(číslo 0712), z brambor (číslo 1105) nebo ze sušených luštěnin (číslo 1106).
3. Do čísla 1904 nepatří přípravky obsahující více než 6 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, nebo přípravky
zcela potažené čokoládou nebo jinými potravinovými přípravky obsahujícími kakao čísla 1806 (číslo 1806).
4. Pro účely čísla 1904 se výrazem „jinak upravené“ rozumí, že obiloviny byly podrobeny úpravě ve větším rozsahu, než jaký je stanoven
v číslech nebo poznámkách ke kapitolám 10 nebo 11.
Doplňkové poznámky
1. Je-li zboží položek 1905 31, 1905 32, 1905 40 a 1905 90 dováženo ve formě kolekcí, podléhá zemědělské složce (EA) stanovené podle
průměrného obsahu mléčných tuků, mléčných bílkovin, sacharosy, isoglukosy, glukosy a škrobu v kolekci jako celku.
2. Ve smyslu položky 1905 31 se za „sladké sušenky“ považují pouze výrobky o obsahu vody nejvýše 12 % hmotnostních a o obsahu tuku nejvýše
35 % hmotnostních (náplně a polevy sušenek nejsou při výpočtu tohoto obsahu brány v úvahu).
3. Podpoložka 1905 90 20 zahrnuje pouze suché a křehké produkty.

KAPITOLA 19

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pro účely podpoložek této kapitoly, kde se objevuje výraz „průmyslové účely“, se tento výraz týká pouze takových účelů, které zahrnují přeměnu základního produktu.
Na druhé straně výraz „technické účely“, který se nachází v některých podpoložkách, neznamená takovouto přeměnu.
Úpravy jako jsou vyčištění, rafinace nebo hydrogenace se nepovažují za „průmyslový účel“ ani „technický účel“.
Je třeba zdůraznit, že dokonce i výrobky vhodné k lidské výživě mohou být určeny pro technické nebo průmyslové účely.
Podpoložky této kapitoly, které jsou vyčleněny pro výrobky pro technické nebo průmyslové účely jiné než je výroba potravin pro lidskou výživu, zahrnují oleje a tuky pro výrobu potravy pro zvířata.
Doplňková poznámka 1 a) Tekutá frakce rostlinných olejů získaná oddělením od pevné fáze, například chlazením, použitím organických rozpouštědel, povrchově aktivních látek atd., nemůže být považována za surový olej.

KAPITOLA 15-ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ TUKY A OLEJE A VÝROBKY VZNIKLÉ JEJICH ŠTĚPENÍM; UPRAVENÉ JEDLÉ TUKY; ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) vepřový tuk nebo drůbeží tuk čísla 0209;
b) kakaové máslo, kakaový tuk a kakaový olej (číslo 1804);
c) jedlé přípravky obsahující více než 15 % hmotnostních výrobků čísla 0405 (zpravidla kapitola 21);
d) škvarky (číslo 2301) nebo odpady čísel 2304 až 2306;
e) mastné kyseliny, připravené vosky, léky, barvy, laky, mýdlo, voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky, sulfonované oleje
nebo jiné výrobky třídy VI; nebo
f) faktis (olejový kaučuk) čísla 4002.
2. Do čísla 1509 nepatří oleje získané z oliv extrakcí rozpouštědly (číslo 1510).
3. Do čísla 1518 nepatří tuky, oleje nebo jejich frakce pouze denaturované; tyto výrobky se zařazují do čísel, do kterých patří
odpovídající nedenaturované tuky a oleje a jejich frakce.
4. Mýdlové kaly, olejové sedliny a kaly, stearinová smola, glycerolová smola a zbytky tuku z ovčí vlny patří do čísla 1522.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položek 1514 11 a 1514 19 výraz „olej řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ znamená stálý olej,
který obsahuje méně než 2 % hmotnostní kyseliny erukové.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely položek a podpoložek 1507 10, 1508 10, 1510 00 10, 1511 10, 1512 11, 1512 21, 1513 11, 1513 21, 1514 11, 1514 91,
1515 11, 1515 21, 1515 50 11, 1515 50 19, 1515 90 21, 1515 90 29, 1515 90 40 až 1515 90 59 a 1518 00 31:
a) se stálé rostlinné oleje tekuté nebo pevné, získané lisováním, považují za „surové“, jestliže nebyly podrobeny jiné úpravě než:
— dekantaci v normálním časovém limitu,
— odstředění nebo filtraci za podmínky, že pro oddělení oleje od jeho tuhých částí byla použita pouze mechanická síla jako např. tíha, tlak nebo
odstředivá síla (s vyloučením jakéhokoliv adsorpčního filtračního postupu nebo jiného fyzikálního nebo chemického postupu);
b) stálé rostlinné oleje, tekuté nebo pevné, získané extrakcí, budou i nadále považovány za „surové“, nebudou-li moci být rozlišeny barvou, vůní
nebo chutí ani speciálními analytickými vlastnostmi od rostlinných olejů a tuků získaných lisováním;
c) výraz „surový olej“ se rozšiřuje rovněž na sójový olej, který již byl odslizen, a na bavlníkový olej, z něhož byl odstraněn gossypol.
2. A. Čísla 1509 a 1510 zahrnují pouze oleje získané výhradně zpracováním oliv, které mají následující analytické charakteristiky obsahu mastných
kyselin, stanovené pomocí metod uvedených v přílohách V, X-A a X-B nařízení Komise (EHS) č. 2568/91, a sterolů:
Tabulka I
Podíl mastných kyselin v % na celkovém množství mastných kyselin
Mastné kyseliny Procentuální zastoupení
Kyselina myristová ? 0,05
Kyselina palmitová 7,5–20,0
Kyselina palmitolejová 0,3–3,5
Kyselina heptadekanová ? 0,3
Kyselina heptadecenová ? 0,3
Kyselina stearová 0,5–5,0
Kyselina olejová 55,0–83,0
Kyselina linolová 3,5–21,0
Kyselina linolenová ? 1,0
Kyselina arachová ? 0,6
Kyselina ikosenová ? 0,4
Kyselina behenová (1) ? 0,3
Kyselina lignocerová ? 0,2
Tabulka II
Podíl sterolů v % z celkového množství sterolů
Steroly Procentuální zastoupení
Cholesterol ? 0,5
Brasikasterol (1) ? 0,1
Kampesterol ? 4,0
Stigmasterol (2) < Kampesterol Betasitosterol (3) ? 93,0 Delta-7-stigmasterol ? 0,5 Do čísel 1509 a 1510 nepatří chemicky změněný olivový olej (zejména reesterifikovaný olivový olej) a směsi olivového oleje s jinými oleji. Přítomnost reesterifikovaného olivového oleje nebo jiných olejů se zjišťuje za použití metod uvedených v příloze VII nařízení (EHS) č. 2568/91. B. Do položky 1509 10 patří pouze olivové oleje vymezené v níže uvedených podbodech 1. a 2., které byly získány výhradně mechanickými nebo jinými fyzikálními postupy za podmínek, při nichž nedochází ke změně oleje, a které nebyly podrobeny žádnému jinému zpracování než praní, dekantaci, odstřeďování nebo filtraci. Olivové oleje získané pomocí rozpouštědel, chemických nebo biochemických činidel nebo reesterifikací, jakož i jakékoli směsi s oleji jiných druhů, do této položky nepatří. 1. Ve smyslu podpoložky 1509 10 10 je za „panenský olivový olej na svícení“ považován, nezávisle na jeho kyselosti, olivový olej, který má následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků nepřesahující 300 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů nepřesahuje 350 mg/kg nebo — obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; c) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,1 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; d) suma trans-isomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,10 % a suma trans-isomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) obsah stigmastadienu nepřesahující 0,50 mg/kg; f) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně; a g) jednu nebo více následujících vlastností: 1. obsah těkavých halogenovaných rozpouštědel celkem nepřesahující 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro kterékoli z těchto rozpouštědel; 2. organoleptické vlastnosti s mediánem vad převyšujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. 2. Pro účely podpoložky 1509 10 90 se výrazem „panenský olivový olej“ rozumí olivový olej, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 2,0 g na 100 g; b) peroxidové číslo nepřesahující 20 milimolů aktivního kyslíku na kg; c) obsah vosků nepřesahující 250 mg/kg; d) obsah těkavých halogenových rozpouštědel nepřesahující celkem 0,2 mg/kg a nepřesahující 0,1 mg/kg pro každé z nich; e) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,25; f) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,01; g) organoleptické vlastnosti s mediánem vad nepřesahujícím 3,5 v souladu s přílohou XII nařízení Komise (EHS) č. 2568/91; h) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; ij) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; k) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,05 % a suma trans-izomerů kyseliny linolové a linolenové nepřesahující 0,05 %; l) obsah stigmastadienů nepřesahující 0,10 mg/kg; m) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,2 nebo méně. C. Do položky 1509 90 patří olivový olej získaný zpracováním olivových olejů podpoložky 1509 10 10 a/nebo 1509 10 90, též smíšený s panenským olivovým olejem, který má následující vlastnosti: a) obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, nepřesahující 1,0 g na 100 g; b) obsah vosku nepřesahující 350 mg/kg; c) koeficient extinkce K270 nepřesahující 0,90; d) odchylka koeficientu extinkce ?K v oblasti 270 nanometrů nepřesahující 0,15; e) obsah erythrodiolu a uvaolu nepřesahující 4,5 %; f) jednu z následujících dvou vlastností: i) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 0,9 %, jestliže obsah kyseliny palmitové nepřesahuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; ii) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,0 %, jestliže obsah kyseliny palmitové převyšuje 14 % celkového obsahu mastných kyselin; g) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,30 %; h) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem trigliceridů s ECN42 je 0,3 nebo méně. D. Pro účely podpoložky 1510 00 10 se výrazem „surové oleje“ rozumějí olivové oleje získané zejména z pokrutin, které mají následující vlastnosti: a) jeden z následujících obsahů vosků: i) obsah vosků převyšující 350 mg/kg nebo ii) obsah vosků převyšující 300 mg/kg, avšak nepřesahující 350 mg/kg, za předpokladu, že: — celkový obsah alifatických alkoholů převyšuje 350 mg/kg a — obsah erythrodiolu a uvaolu převyšuje 3,5 %; b) obsah erythrodiolu a uvaolu převyšující 4,5 %; c) obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %; d) suma trans-izomerů kyseliny olejové nepřesahující 0,20 % a suma trans-izomerů kyselin linolové a linolenové nepřesahující 0,10 %; e) rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující 0,6. E. Do podpoložky 1510 00 90 patří oleje získané zpracováním olejů podpoložky 1510 00 10, též smíšené s panenským olivovým olejem, a oleje, které nemají vlastnosti olejů uvedených v doplňkových poznámkách 2B, 2C a 2D. Oleje této podpoložky musí mít obsah 2-glyceryl monopalmitátu nepřesahující 1,4 %, sumu trans-isomerů kyseliny olejové nižší než 0,4 %, sumu trans-izomerů kyselin linolové + linolenové nižší než 0,35 % a rozdíl mezi výsledky HPLC a teoretickým obsahem triglyceridů s ECN42 nepřesahující hodnotu 0,5. 3. Do podpoložek 1522 00 31 a 1522 00 39 nepatří: a) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem stanoveným podle metody uvedené v příloze XVI nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 nižším než 70 nebo vyšším než 100; b) zbytky ze zpracování tukových látek obsahující olej s jodovým číslem vyšším než 70 nebo nižším než 100, u něhož plocha píku představující množství zadrženého betasitosterolu (1) stanovená podle přílohy V nařízení Komise (EHS) č. 2568/91 je nižší než 93,0 % celkové plochy píků sterolů. 4. Analytické metody stanovení vlastností výše uvedených výrobků jsou obsaženy v přílohách nařízení Komise (EHS) č. 2568/91. Pozornost je tudíž nutno věnovat rovněž poznámkám pod čarou přílohy I uvedeného nařízení. KAPITOLA 15

KAPITOLA 12-OLEJNATÁ SEMENA A OLEJNATÉ PLODY; RŮZNÁ ZRNA, SEMENA A PLODY; PRŮMYSLOVÉ NEBO LÉČIVÉ ROSTLINY; SLÁMA A PÍCNINY

KAPITOLA 12-OLEJNATÁ SEMENA A OLEJNATÉ PLODY; RŮZNÁ ZRNA, SEMENA A PLODY; PRŮMYSLOVÉ NEBO LÉČIVÉ ROSTLINY; SLÁMA A PÍCNINY

KAPITOLA 12-OLEJNATÁ SEMENA A OLEJNATÉ PLODY; RŮZNÁ ZRNA, SEMENA A PLODY; PRŮMYSLOVÉ NEBO LÉČIVÉ ROSTLINY; SLÁMA A PÍCNINY

Poznámky
1. Do čísla 1207 patří, inter alia, palmové ořechy a jádra, bavlníková semena, skočcová semena, sezamová semena, hořčičná semena,
světlicová semena, maková semena a semena karité (semena máslovníku). Do tohoto čísla nepatří produkty čísel 0801 nebo 0802 ani
olivy (kapitola 7 nebo 20).
2. Do čísla 1208 patří nejen neodtučněná mouka a krupice, ale také mouka a krupice částečně nebo úplně odtučněné a poté zcela nebo
částečně znovu doplněné svým původním olejem. Do tohoto čísla však nepatří zbytky čísel 2304 až 2306.
3. Pro účely čísla 1209 se řepná semena, travní semena, semena okrasných květin, semena zeleniny, semena ovocných a lesních stromů,
semena vikve (jiná než semena druhu Vicia faba) nebo vlčího bobu považují za „semena k setí“.
Do čísla 1209 však nepatří, i když jsou určeny k setí, následující:
a) luštěniny nebo kukuřice cukrová (kapitola 7);
b) koření nebo jiné produkty kapitoly 9;
c) obiloviny (kapitola 10) nebo
d) produkty čísel 1201 až 1207 nebo čísla 1211.
4. Do čísla 1211 patří, inter alia, následující rostliny nebo jejich části: bazalka, brutnák lékařský, ženšen, yzop, lékořice, všechny druhy
máty, rozmarýna, routa, šalvěj a pelyněk.
Do čísla 1211 však nepatří:
a) léky kapitoly 30;
b) voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky kapitoly 33 nebo
c) insekticidy, fungicidy, herbicidy, dezinfekční nebo podobné výrobky čísla 3808.
5. Pro účely čísla 1212 výraz „mořské a jiné řasy“ nezahrnuje:
a) neživé jednobuněčné mikroorganismy čísla 2102;
b) kultury mikroorganismů čísla 3002 nebo
c) hnojiva čísel 3101 nebo 3105.
Poznámka k položce
1. Pro účely položky 1205 10 výraz „semena řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové“ znamená semena řepky
nebo řepky olejky produkující stálý olej o obsahu kyseliny erukové nižším než 2 % hmotnostní a produkující pevnou složku o obsahu
glukosinolátů nižším než 30 mikromolů/gram.

KAPITOLA 12

KAPITOLA 11-MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK

KAPITOLA 11-MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK

Doplňková poznámka 2 Pokud jde o kokosové ořechy, doplňková poznámka 2 k této kapitole se použije pouze na mouku, krupici a prášek z kokosových ořechů. Drcený sušený kokosový ořech je zařazen do podpoložky 0801 11 00 a nespadá do rozsahu čísla 1106, i když splňuje kritéria stanovená v bodě b) doplňkové poznámky 2 k této kapitole.
Drcený sušený kokosový ořech je předkládán v plátcích, malých kouscích nebo tenkých proužcích. Kokosová mouka, krupice nebo prášek se skládá z jemných částic.

KAPITOLA 11-MLÝNSKÉ VÝROBKY; SLAD; ŠKROBY; INULIN; PŠENIČNÝ LEPEK

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) pražený slad připravený jako kávová náhražka (čísla 0901 nebo 2101);
b) upravená mouka, krupice, krupička nebo škroby čísla 1901;
c) pražené kukuřičné vločky a jiné výrobky čísla 1904;
d) upravená nebo konzervovaná zelenina čísel 2001, 2004 nebo 2005;
e) farmaceutické výrobky (kapitola 30) nebo
f) škroby, které mají charakter voňavkářských, kosmetických nebo toaletních přípravků (kapitola 33).
2. A) Mlýnské výrobky z obilovin, uvedených níže v tabulce, patří do této kapitoly, mají-li, vztaženo na hmotnost sušiny:
a) obsah škrobu (určený modifikovanou Ewersovou polarimetrickou metodou) převyšující údaje uvedené ve sloupci 2 a
b) obsah popela (po odečtení přidaných minerálních látek) nepřesahující údaje uvedené ve sloupci 3.
Neodpovídají-li uvedeným podmínkám, patří do čísla 2302. Avšak obilné klíčky, celé, rozválcované, ve vločkách nebo drcené,
patří vždy do čísla 1104.
B) Výrobky, které podle výše uvedených ustanovení patří do této kapitoly, se zařadí do čísel 1101 nebo 1102, jestliže množství
výrobku vyjádřené v procentech hmotnostních, propadlé kovovým drátěným sítem o velikosti otvorů stanovené ve sloupcích 4
nebo 5, není nižší než množství uvedené pro příslušný druh obilovin.
Neodpovídají-li uvedeným podmínkám, patří do čísel 1103 nebo 1104.
Obilovina Obsah škrobu Obsah popela Množství propadlé sítem o velikosti otvorů
315 mikrometrů (mikronů) 500 mikrometrů (mikronů)
Pšenice a žito 45 % 2,5 % 80 % —
Ječmen 45 % 3 % 80 % —
Oves 45 % 5 % 80 % —
Kukuřice a čirok 45 % 2 % — 90 %
Rýže 45 % 1,6 % 80 % —
Pohanka 45 % 4 % 80 % —
Ostatní obiloviny 45 % 2 % 50 % —
3. Pro účely čísla 1103 se výrazy „krupice“ a „krupička“ rozumějí výrobky získané dělením obilných zrn, u kterých:
a) v případě kukuřičných výrobků alespoň 95 % hmotnostních propadne kovovým drátěným sítem s otvory o velikosti 2 mm;
b) v případě ostatních obilných výrobků alespoň 95 % hmotnostních propadne kovovým drátěným sítem s otvory
o velikosti 1,25 mm.
Doplňkové poznámky
1. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije celní sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije celní sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
2. Pro účely čísla 1106 se výrazy „mouka“, „krupice“ a „prášek“ rozumějí výrobky (jiné než drcené sušené kokosové ořechy) získané mletím nebo
nějakým jiným procesem drcení ze sušených luštěnin čísla 0713, ze sága nebo kořenů či hlíz čísla 0714 nebo z produktů kapitoly 8, u kterých:
a) v případě sušených luštěnin, sága, kořenů, hlíz a produktů kapitoly 8 (kromě ořechů čísel 0801 a 0802) nejméně 95 % hmotnostních propadne
kovovým drátěným sítem o velikosti otvorů 2 mm;
b) v případě ořechů čísel 0801 a 0802 nejméně 50 % hmotnostních propadne kovovým drátěným sítem o velikosti otvorů 2,5 mm.

KAPITOLA 11

KAPITOLA 10-OBILOVINY

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Všeobecné vysvětlivky
Sušené klasy obilí (například kukuřice), které byly běleny, barveny, impregnovány nebo jinak zpracovány pro ozdobné účely se zařazují do podpoložky 0604 90 99.
Obiloviny zůstávají zařazeny v této kapitole, i když byly podrobeny tepelné úpravě pro účely konzervace, která může způsobit částečné želatinování a někdy prasknutí zrn. Částečné želatinování (předželatinování) nastává při procesu sušení a týká se pouze malého počtu zrn. Tato přeměna škrobu není cílem tepelné úpravy, pouze jejím vedlejším jevem. Tuto úpravu nelze považovat za‚ jiné zpracování‘ ve smyslu poznámky 1 B) ke kapitole 10.

KAPITOLA 10-OBILOVINY

Poznámky
1. A. Produkty uvedené v číslech této kapitoly se zařazují do těchto čísel, pouze obsahují-li zrna, též v klasech nebo na stéblech.
B. Do této kapitoly nepatří vyloupaná nebo jinak zpracovaná zrna. Avšak rýže, loupaná, celoomletá, leštěná, hlazená, předpařená,
nebo zlomková zůstává v čísle 1006.
2. Do čísla 1005 nepatří kukuřice cukrová (kapitola 7).
Poznámka k položce
1. Výrazem „pšenice tvrdá“ se rozumí pšenice druhu Triticum durum a hybridy odvozené z mezidruhového křížení Triticum durum, které
mají stejný počet (28) chromozomů jako tento druh.
Doplňkové poznámky
1. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „kulatozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 92, 1006 20 11, 1006 20 92, 1006 30 21, 1006 30 42, 1006 30 61
a 1006 30 92 rýže, jejíž délka zrna nepřesahuje 5,2 mm a poměr délka/šířka je nižší než 2;
b) „střednězrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 23, 1006 10 94, 1006 20 13, 1006 20 94, 1006 30 23, 1006 30 44, 1006 30 63
a 1006 30 94 rýže, jejíž délka zrna převyšuje 5,2 mm, avšak nepřesahuje 6 mm, a poměr délka/šířka je nižší než 3;
c) „dlouhozrnnou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 96, 1006 10 98, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 96,
1006 20 98, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 46, 1006 30 48, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 96 a 1006 30 98 rýže, jejíž
délka zrna převyšuje 6,0 mm;
d) „neloupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 10 21, 1006 10 23, 1006 10 25, 1006 10 27, 1006 10 92, 1006 10 94, 1006 10 96 a
1006 10 98 rýže, jež si po vymlácení uchovala plevy;
e) „loupanou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 20 11, 1006 20 13, 1006 20 15, 1006 20 17, 1006 20 92, 1006 20 94, 1006 20 96 a
1006 20 98 rýže zbavená pouze plev. Patří sem zejména rýže označované obchodními názvy „hnědá rýže“, „rýže cargo“, „rýže loonzain“ a „rýže
sbramato“;
f) „poloomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 21, 1006 30 23, 1006 30 25, 1006 30 27, 1006 30 42, 1006 30 44, 1006 30 46 a
1006 30 48 rýže zbavená plev, části klíčku a zcela nebo částečně vnějších, nikoliv však vnitřních vrstev oplodí;
g) „celoomletou rýží“ ve smyslu podpoložek 1006 30 61, 1006 30 63, 1006 30 65, 1006 30 67, 1006 30 92, 1006 30 94, 1006 30 96 a
1006 30 98 rýže, z níž byly odstraněny plevy, všechny vnější i vnitřní vrstvy oplodí, celý klíček v případě dlouhozrnné a střednězrnné rýže
a alespoň jeho část v případě kulatozrnné rýže, ale u níž mohou ještě zůstat podélné bílé proužky, avšak nejvýše na 10 % zrn;
h) „zlomkovou rýží“ ve smyslu položky 1006 40 zlomky zrn, jejichž délka nepřesahuje tři čtvrtiny průměrné délky celého zrna.
2. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije celní sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije celní sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.

KAPITOLA 10

KAPITOLA 3-RYBY A KORÝŠI, MĚKKÝŠI A JINÍ VODNÍ BEZOBRATLÍ

KAPITOLA 3-RYBY A KORÝŠI, MĚKKÝŠI A JINÍ VODNÍ BEZOBRATLÍ

Všeobecné vysvětlivky
1. Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, jenž byli hluboce zmrazení, se zařazují stejně jako ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí, kteří byli zmrazení.
2. Jednoduché spaření (blanšírování), spočívající v lehkém tepelném působení, které nemá za následek uvaření jako takové, nemá vliv na zařazení. Často se používá před zmrazením, především u tuňáků a masa korýšů nebo měkkýšů.
3. Do kapitoly 3 nepatří:
a) vzduchové měchýře, surové, čerstvé nebo solené, nezpůsobilé k lidskému požívání (číslo 0511);
b) slabě solené ryby, sušené nebo uzené a namočené do rostlinného oleje za účelem zajištění dočasné konzervace – výrobky známé jako „polokonzervy“ – (číslo 1604);
c) ryby, jednoduše naložené v oleji nebo v octě, též dále upravené (číslo 1604);
d) měkkýši, kteří byli podrobeni tepelnému zpracování, které způsobilo dostatečnou koagulaci jejich proteinů (číslo 1605).

KAPITOLA 3-RYBY A KORÝŠI, MĚKKÝŠI A JINÍ VODNÍ BEZOBRATLÍ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) savci čísla 0106;
b) maso savců čísla 0106 (číslo 0208 nebo 0210);
c) ryby (včetně jejich jater, jiker a mlíčí) nebo korýši, měkkýši nebo jiní vodní bezobratlí, mrtví a nevhodní k lidskému požívání
vzhledem k jejich druhu nebo ke stavu, v jakém se nacházejí (kapitola 5); moučky, prášky nebo pelety z ryb nebo korýšů, měkkýšů
nebo jiných vodních bezobratlých, nezpůsobilé k lidskému požívání (číslo 2301), nebo
d) kaviár nebo kaviárové náhražky připravené z rybích jiker (číslo 1604).
2. V této kapitole se výrazem „pelety“ rozumějí výrobky, které byly aglomerovány buď přímo slisováním, nebo přidáním malého
množství pojiva.
Doplňkové poznámky
1. Pro účely podpoložek 0305 32 11 a 0305 32 19 se filé z tresky (Gadus morhua, Gadus ogac, Gadus macrocephalus) o celkovém obsahu soli
12 % hmotnostních nebo větším, jež je způsobilé k lidskému požívání bez dalšího průmyslového zpracování, považuje za solenou rybu.
Avšak zmrazené filé z tresky o celkovém obsahu soli nižším než 12 % hmotnostních se zařazuje do podpoložek 0304 71 10 a 0304 71 90, pokud
jeho momentální a dlouhodobá konzervace závisí nezbytně na zmrazení.
2. Pro účely podpoložek uvedených ve třetím pododstavci zahrnuje výraz „filé“ též „hřbety“, tedy pruhy masa tvořící horní nebo dolní, pravou nebo levou
stranu ryby, pokud byly hlava, vnitřnosti, ploutve (hřbetní, řitní, ocasní, břišní a prsní) a kosti (páteř nebo hlavní hřbetní kost, břišní nebo žeberní
kosti, žaberní kosti nebo třmínek atd.) odstraněny.
Zařazení těchto produktů jako filé není ovlivněno jejich rozřezáním na kusy, za předpokladu, že je u těchto kusů možné určit, že pocházejí z rybího
filé.
Ustanovení prvního a druhého pododstavce se použijí pro tyto ryby:
a) tuňáky (rodu Thunnus) podpoložek 0304 49 90 a 0304 87 00;
b) mečouna obecného (Xiphias gladius) podpoložek 0304 45 00 a 0304 84 00;
c) marlína a plachetníkovité (čeledi Istiophoridae) podpoložek 0304 49 90 a 0304 89 90;
d) oceánské žraloky (Hexanchus griseus, Cetorhinus maximus, Rhincodon typus, čeledi Alopiidae, Carcharhinidae, Sphyrnidae
a Isuridae) podpoložek 0304 49 90 a 0304 89 59.

KAPITOLA 3

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Všeobecné vysvětlivky
1. Maso a droby, způsobilé a vhodné k lidskému požívání, zůstávají zařazeny v této kapitole, i když jsou předkládány např. jako určené pro výrobu potravy pro domácí zvířata.
2. Pro účely této kapitoly je rozsah výrazů „maso“ a „droby“ popsán ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole.
3. Poučení o různých stavech, ve kterých se mohou maso a droby této kapitoly nacházet (čerstvé, chlazené, zmrazené, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené) je uvedeno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole. Je třeba poznamenat, že hluboce zmrazené maso a částečně nebo zcela rozmražené maso se zařazují stejným způsobem jako maso zmrazené. Kromě toho „zmrazené“ zahrnuje nejen maso, které bylo zmraženo jako čerstvé, ale rovněž maso, které bylo nejdříve lehce sušeno a poté zmraženo do té míry, že jeho aktuální a stálé uchování závisí hlavně na způsobu zmrazení.
4. Ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole je rovněž uvedeno poučení pro rozlišení mezi masem a droby této kapitoly a masem a droby kapitoly 16. Do této kapitoly však patří droby, syrové, mleté nebo jemně nasekané, avšak dále nepřipravené, balené v plastovém materiálu (dokonce ve formě uzenek) výhradně za účelem usnadnění manipulace nebo dopravy.
5. Pro účely rozlišení mezi nevykostěnými a vykostěnými kusy se chrupavky a šlachy nepovažují za kosti.
Doplňková poznámka 1 A) d) a doplňková poznámka 1 A) e)
Pro účely doplňkové poznámky 1 A) d) a 1 A) e) k této kapitole (ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole) se při stanovení, zda jsou splněny podmínky minimálního a maximálního počtu žeber, počítají pouze žebra, celá nebo dělená, která jsou přímo spojena s páteří.
Na základě tohoto vysvětlení zobrazuje níže uvedené vyobrazení příklad hovězí přední čtvrti, která vyhovuje doplňkové poznámce 1 A) d) a 1 A) e) ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole.
PŘEDNÍ ČTVRŤ ZADNÍ ČTVRŤ
Doplňková poznámka 2 C) Pro účely doplňkové poznámky 2 C) k této kapitole, pokud jde o dvě rozdílné techniky dělení a části „laloky“, „tlamy“ a „laloky a tlamy dohromady“, viz vyobrazení níže:
Doplňková poznámka 6 a) Ve smyslu této doplňkové poznámky se sůl nepovažuje za ochucovadlo.
Viz rovněž doplňková poznámka 7 k této kapitole.

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Poznámka
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky popsané v číslech 0201 až 0208 nebo 0210, nezpůsobilé nebo nevhodné k lidskému požívání;
b) střeva, měchýře nebo žaludky zvířat (číslo 0504) nebo zvířecí krev (číslo 0511 nebo 3002); nebo
c) živočišné tuky, jiné než výrobky čísla 0209 (kapitola 15).
Doplňkové poznámky
1. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „hovězí maso v celku“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, s
hlavou nebo bez ní, s nohama nebo bez nich a s ostatními droby nebo bez nich. Je-li hovězí maso v celku projednáváno bez hlav, musí být
hlava od něj oddělena v místě hlavového (atloido-okcipitálního) kloubu. Je-li projednáváno bez nohou, musí být nohy odděleny na úrovni
karpo-metakarpálního nebo tarso-metatarsálního kloubu; hovězí maso v celku zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk,
podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
b) „hovězí maso půlené“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: výrobek získaný symetrickým rozdělením hovězího masa v celku středem
obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní; „hovězí maso půlené“
zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk, podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
c) „kompenzované čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 20 a 0202 20 10: části, jež jsou složeny:
— buď z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u desátého žebra; a zadních čtvrtí
zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a zadní roštěnec se svíčkovou, a dělené u třetího žebra, nebo
— z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u pátého žebra s připojeným celým bokem
a hrudím; a zadních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a nízký roštěnec se svíčkovou, a dělené u osmého řezaného žebra.
Přední a zadní čtvrti tvořící „kompenzované čtvrti“ musí být předloženy k celnímu projednávání současně a ve stejném počtu, o celkové
hmotnosti předních čtvrtí shodné s celkovou hmotností zadních čtvrtí; nicméně rozdíl mezi hmotností těchto dvou částí zásilky je tolerován za
předpokladu, že tento rozdíl nepřesahuje 5 % celkové hmotnosti těžší části (předních čtvrtí nebo zadních čtvrtí);
d) „neoddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi páry žeber a nejvýše deseti páry žeber (první čtyři páry žeber musí být v celku, ostatní
mohou být dělena), s bokem nebo bez něj;
e) „oddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi a nejvýše deseti žebry (první čtyři žebra musí být v celku, ostatní mohou být dělena),
s bokem nebo bez něj;
f) „neoddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i kýty a nízký roštěnec se svíčkovou a nejméně třemi páry celých nebo dělených žeber, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
g) „oddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti
a nízký roštěnec s nejméně třemi celými nebo dělenými žebry, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
h) 1. „přední čtvrti s částí boku nebo bez něj“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: hřbetní část přední čtvrti, zahrnující horní část plece,
získaná z přední části s minimálně čtyřmi žebry a maximálně s deseti žebry podélným přímým řezem přes místo, kde se první žebro
spojuje s prvním obratlem k obrysu desátého žebra na bránici.
2. „hovězí hrudí“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: spodní část přední čtvrti zahrnující střed hrudí a špičku hrudí.
B. Produkty uvedené v doplňkových poznámkách 1 bod A písm. a) až g) k této kapitole mohou být předkládány též s páteří.
C. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 1 bod A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
Byla-li páteř odstraněna, berou se v úvahu jen celá nebo dělená žebra, která by byla jinak s páteří přímo spojena.
2. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „vepřové maso v celku nebo půlené“ ve smyslu podpoložek 0203 11 10 a 0203 21 10: poražená prasata ve formě masa z poražených
prasat domácích v celku, po vykrvení a vyvržení, jejichž štětiny a paznehty byly odstraněny. Vepřové maso půlené se získává rozdělením masa
v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní. Maso
v celku nebo půlené může být s hlavou nebo bez hlavy, s tlamou, nožičkama, prsním sádlem, ledvinkami, ocáskem nebo bránicí nebo bez
nich. Maso půlené může být s míchou, mozečkem nebo jazykem nebo bez nich. Maso v celku nebo půlené z prasnic může být s mléčnými
žlázami nebo bez nich;
b) „kýta“ ve smyslu podpoložek 0203 12 11, 0203 22 11, 0210 11 11 a 0210 11 31: zadní část půleného masa zahrnující kosti,
s nožičkou nebo bez ní, s kolenem, kůží, tukovou tkání nebo bez nich.
Kýta je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš poslední bederní žebro;
c) „přední část“ ve smyslu podpoložek 0203 19 11, 0203 29 11, 0210 19 30 a 0210 19 60: přední (kraniální) díl půleného masa bez
hlavy, s tlamou nebo bez ní, včetně kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Přední část je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš páté hřbetní žebro.
Horní (hřbetní) díl přední části (krkovička), též s lopatkou a s přiléhajícími svaly, je považován za kus hřbetu, je-li oddělen od spodního
(břišního) dílu přední části řezem pod páteří;
d) „plec“ ve smyslu podpoložek 0203 12 19, 0203 22 19, 0210 11 19 a 0210 11 39: spodní díl přední části, též s lopatkou
a s přiléhajícími svaly, s kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Lopatka s přiléhajícími svaly, předkládaná samostatně, zůstává v této podpoložce jako kus plece;
e) „hřbet s kostí“ ve smyslu podpoložek 0203 19 13, 0203 29 13, 0210 19 40 a 0210 19 70: horní díl půleného masa od prvního
krčního obratle až po křížovou kost, včetně kostí, též s panenskou svíčkovou, lopatkou, kůží nebo tukovou tkání.
Panenská svíčková je oddělena od spodní části půleného masa řezem hned pod páteří;
f) „bůčky (prorostlé)“ ve smyslu podpoložek 0203 19 15, 0203 29 15, 0210 12 11 a 0210 12 19: spodní díl půleného masa nazývaný
„prorostlý“, nacházející se mezi kýtou a plecí, též s kostí, avšak s kůží a s tukovou tkání;
g) „slaninové půlky“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: vepřové půlky bez hlavy, líček, laloku, krku, nožiček, ocásku, prsního sádla, ledvinek,
panenské svíčkové, plece, hrudní kosti, páteře, pánevní kosti a bez bránice;
h) „přední tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: slaninová půlka bez kýty, též vykostěná;
ij) „zadní tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez přední části, též vykostěná;
k) „půlka“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez kýty a přední části, též vykostěná.
Podpoložka zahrnuje také řezy středu včetně svalové tkáně, žebírek a bůčku v přirozené proporci celých středů.
B. Kusy vzniklé dělením uvedeným v doplňkové poznámce 2 A písm. f) patří do stejných položek jen v případě, že obsahují kůži a podkožní tuk.
Jestliže jsou dělené kusy patřící do podpoložek 0210 11 11, 0210 11 19, 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 19 30 a 0210 19 60 získány
ze slaninových půlek, z nichž již byly odstraněny kosti uvedené v doplňkové poznámce 2 A písm. g), řez by měl být veden podle doplňkové
poznámky 2 A písm. b), c) a d); tyto řezy nebo části by v každém případě měly obsahovat kosti.
C. Podpoložky 0206 49 00 a 0210 99 49 zahrnují zejména hlavy nebo půlky hlav domácích prasat, též s mozkem, lícními částmi nebo jazykem,
a jejich části.
Hlava je oddělena od zbytku prasečí půlky následujícím způsobem:
— rovným řezem paralelním s lebkou, nebo
— řezem paralelním s lebkou do úrovně očí a poté šikmo směrem k přední části hlavy, takže tlama zůstává připojena k půlce.
Lícní části, rypák a uši, stejně jako maso spojené s hlavou, zejména s její zadní částí, jsou považovány za části hlavy. Avšak kusy masa bez kostí
z přední části, předkládané samostatně (laloky, tlamy nebo laloky a tlamy dohromady), patří do podpoložek 0203 19 55, 0203 29 55,
0210 19 50 nebo 0210 19 81.
D. Pro účely podpoložek 0209 10 11 a 0209 10 19 se výrazem „podkožní tuk“ rozumí tuková tkáň pod kůží prasete a spojená s ní, nezávisle na
části prasete, z níž pochází; v každém případě musí hmotnost tukové tkáně převyšovat hmotnost kůže.
Do těchto podpoložek patří také tuk zbavený kůže.
E. Pro účely podpoložek 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 12 19 a 0210 19 60 až 0210 19 89 se výrazem „sušené nebo uzené“ rozumějí
takové výrobky, u nichž je poměr vody a bílkovin (obsah dusíku × 6,25) 2,8 nebo nižší. Obsah dusíku se určuje podle ISO normy (metody)
937-1978.
3. A. Pro účely čísla 0204 se následujícími výrazy rozumí:
a) „maso v celku“ ve smyslu položek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41 a podpoložek 0204 50 11 a 0204 50 51: celé tělo
poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, projednávané s hlavou nebo bez ní, s nožičkama nebo bez nich a s jinými
příslušnými droby nebo bez nich. Je-li maso v celku projednáváno bez hlav, musí být hlava od něj oddělena, a to v místě hlavového (atlantookcipitálního)
kloubu. Je-li projednáváno bez nožiček, musí být nožičky odděleny na úrovni karpo-metakarpálního nebo tarsometatarsálního
kloubu;
b) „maso půlené“ ve smyslu podpoložek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41, 0204 50 11 a 0204 50 51: výrobek získaný symetrickým
rozdělením v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních a křížových a středem hrudní kosti a spony pánevní;
c) „předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část masa v celku s hrudí nebo bez ní,
včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi páry žeber v celku nebo dělenými;
d) „půlené předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část půleného masa s hrudí nebo
bez ní, včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi žebry v celku nebo dělenými;
e) „hřbety a šrůtka“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část trupu, s ledvinami nebo
bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 párů žeber v celku nebo dělených;
hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
f) „půlené hřbety se šrůtkou“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část půleného trupu,
s ledvinami nebo bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 žeber vcelku
nebo dělených; hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
g) „spojené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část trupu v celku zahrnující všechny
kosti a končetiny oddělené kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle křížového napříč kyčelní
kostí před stydkou sponou;
h) „oddělené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část půleného trupu zahrnující
všechny kosti a zadní končetinu oddělenou kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle
křížového napříč kyčelní kostí před stydkou sponou.
B. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 3 A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
4. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „nevykostěné dělené drůbeží maso“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20 až 0207 13 60, 0207 14 20 až 0207 14 60, 0207 26 20 až
0207 26 70, 0207 27 20 až 0207 27 70, 0207 44 21 až 0207 44 61, 0207 45 21 až 0207 45 61, 0207 54 21 až 0207 54 61,
0207 55 21 až 0207 55 61 a 0207 60 21 až 0207 60 61: uvedené části včetně všech kostí.
Dělené drůbeží maso uvedené v písmenu a), které bylo částečně vykostěno, patří do podpoložek 0207 13 70, 0207 14 70, 0207 26 80,
0207 27 80, 0207 44 71, 0207 44 81, 0207 45 71, 0207 45 81, 0207 54 71, 0207 54 81, 0207 55 71, 0207 55 81 nebo
0207 60 81;
b) „půlky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: drůbeží půlky získané podélným řezem v rovině hrudní kosti a páteře;
c) „čtvrtky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: stehna nebo prsa získaná příčným řezem půlky;
d) „celá křídla, též bez špiček“ ve smyslu podpoložek 0207 13 30, 0207 14 30, 0207 26 30, 0207 27 30, 0207 44 31, 0207 45 31,
0207 54 31, 0207 55 31 a 0207 60 31: dělené drůbeží maso sestávající z kosti pažní, vřetenní a loketní, obalené svalovinou. Špička včetně
zápěstních a záprstních kůstek může nebo nemusí být oddělena. Řezy se vedou v kloubech;
e) „prsa“ ve smyslu podpoložek 0207 13 50, 0207 14 50, 0207 26 50, 0207 27 50, 0207 44 51, 0207 45 51, 0207 54 51, 0207 55 51
a 0207 60 51: dělené drůbeží maso sestávající z hrudní kosti a žeber po obou stranách, obalené svalovinou;
f) „stehna“ ve smyslu podpoložek 0207 13 60, 0207 14 60, 0207 44 61, 0207 45 61, 0207 54 61, 0207 55 61 a 0207 60 61: dělené
drůbeží maso sestávající z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
g) „krůtí stehna spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 60 a 0207 27 60: dělené krůtí maso sestávající z kosti holenní a lýtkové obalené
svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
h) „krůtí stehna, jiná než spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 70 a 0207 27 70: dělené krůtí maso sestávající z kosti stehenní obalené
svalovinou nebo z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
ij) „kachní nebo husí paleta“ ve smyslu podpoložek 0207 44 71, 0207 45 71, 0207 54 71 a 0207 55 71: oškubané kachny nebo husy bez
vnitřností, hlav a běháků, s odstraněnou hrudí (prsní kost, žebra, páteř a křížová kost), avšak se stehenními, holenními a pažními kostmi.
5. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
6. a) Nevařené ochucené maso patří do kapitoly 16. „Ochuceným masem“ se rozumí nevařené maso, které bylo ochuceno uvnitř hloubkově nebo po
celém povrchu; ochucovací přísady jsou buď viditelné pouhým okem, nebo zřetelně chuťově poznatelné;
b) Výrobky čísla 0210, do nichž byly přidány ochucovací přísady během jejich výroby, zůstávají zařazeny v tomto čísle, pokud přidáním těchto
přísad nebyl změněn jejich charakter.
7. Ve smyslu položek 0210 11 až 0210 93 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso a poživatelné droby
hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více, pokud nasolení zajišťuje
dlouhodobou konzervaci. Ve smyslu položky 0210 99 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso
a poživatelné droby hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více.

KAPITOLA 2

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámka 4 Pokud není stanoveno jinak, může být přenos rovněž vytvořen pomocí zařízení (též zabudovaného do jednotlivých komponentů), které používá infračervené paprsky, radiové vlny nebo laserové paprsky atd. na krátké vzdálenosti.
Doplňková poznámka 1 A. Nástroje a nářadí k montáži nebo údržbě strojů
Aby byly zařazeny s příslušnými stroji, musí nástroje a nářadí pro montáž nebo údržbu splňovat následující tři podmínky, týkající se jejich povahy, zamýšleného použití a předložení:
1. musí jít o nástroje a nářadí, tj. ruční nástroje a nářadí čísla 4417 00 00 nebo čísla 8205 nebo, například, o nástroje a nářadí patřící do podpoložky 8203 20 00, 8203 30 00, 8203 40 00, 8204 11 00, 8204 12 00, 9603 29 80, 9603 30 90, 9603 40 10, 9603 40 90, 9603 90 91 nebo 9603 90 99.
Měřící a kontrolní přístroje kapitoly 90 jsou ve všech případech vyloučeny;
2. jejich zamýšlené použití musí být pro montáž nebo údržbu příslušného stroje. Pokud jde o stejné nástroje a nářadí, pak se pouze ty, které musí být použity současně, zařazují s příslušným strojem. Pokud jde o různé nástroje a nářadí, pak je povolen pouze jeden z každého druhu nástroje;
3. musí být předkládány k celnímu řízení současně s příslušnými stroji.
B. Vyměnitelné nástroje
Aby byly zařazeny s příslušnými stroji, musí vyměnitelné nástroje splňovat tři podmínky:
1. musí jít o nástroje, tj. nástroje patřící do čísla 8207 nebo, například, nástroje patřící do čísla 4016, 5911 a 6909 nebo podpoložky 4205 00 11, 4205 00 19, 6804 10 00, 6804 21 00, 6804 22 12, 6804 22 18, 6804 22 30, 6804 22 50, 6804 22 90, 6804 23 00 nebo 9603 50 00.
Formy (číslo 8480) a příslušenství, včetně pomocných zařízení (například čísla 8466) se nepovažují za nástroje a tudíž se neposuzují podle této doplňkové poznámky;
2. musí tvořit součást obvyklého vybavení příslušných strojů.
Dále jsou uvedeny součásti, které se pokládají za obvyklé vybavení stroje:
a) jakýkoliv počet stejných nástrojů, které lze použít na stroji současně;
b) jeden z každého druhu nástroje, jestliže jsou nástroje různé;
3. musí se běžně prodávat s příslušným strojem a musí být s tímto strojem předkládány k celnímu řízení.
Doplňková poznámka 3 Stroj v rozmontovaném nebo nesmontovaném stavu je možné dovézt v několika zásilkách v určitém časovém období, jestliže je toto vhodné z obchodního nebo dopravního hlediska.
Aby bylo možné deklarovat různé součásti pod stejným sazebním číslem, položkou nebo podpoložkou jako smontovaný stroj, musí deklarant písemně požádat celní úřad nejpozději při první zásilce a připojit:
a) nákres, nebo, v případě nutnosti, několik nákresů, stroje s výrobními čísly nejdůležitějších součástí;
b) obecný soupis obsahující označení charakteristik a přibližných hmotností různých součástí a výrobní čísla hlavních součástí, na které se odkazuje výše.
Žádost může být akceptována pouze při realizaci kontraktu na dodávku stroje, který lze považovat za kompletní pro účely kombinované nomenklatury.
Všechny součásti musí být dovezeny přes stejný vstupní bod ve stanoveném časovém období. Ve zvláštních případech však mohou kompetentní orgány povolit dovoz přes několik vstupních bodů. Tato lhůta se nesmí být překročena, pokud prodloužení termínu nepožadují kompetentní orgány.
Při každém částečném dovozu se musí předložit seznam součástí tvořících zásilku, který musí obsahovat odkazy na obecný soupis uvedený výše. Celní prohlášení pro každou zásilku musí obsahovat popis jak součásti nebo součástí tvořících zásilku, tak i kompletního stroje.

TŘÍDA XVI-STROJE A MECHANICKÁ ZAŘÍZENÍ; ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ; JEJICH ČÁSTI A SOUČÁSTI; PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI ZVUKU, PŘÍSTROJE PRO ZÁZNAM A REPRODUKCI TELEVIZNÍHO OBRAZU A ZVUKU A ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ TĚCHTO PŘÍSTROJŮ

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z plastů kapitoly 39 nebo z vulkanizovaného kaučuku (číslo 4010); nebo jiné
výrobky používané ve strojích nebo mechanických nebo elektrických zařízeních nebo pro jiné technické účely,
z vulkanizovaného kaučuku, jiného než tvrdého kaučuku (číslo 4016);
b) výrobky z přírodní nebo kompozitní usně (číslo 4205) nebo z kožešin (číslo 4303) používané ve strojích nebo mechanických
zařízeních nebo pro jiné technické účely;
c) kanety, cívky, potáče, kuželové cívky, dutinky, navíjecí bubny nebo podobné nosiče z jakéhokoliv materiálu (například
kapitola 39, 40, 44, 48 nebo třída XV);
d) děrné štítky pro žakárové nebo podobné stroje (například kapitola 39 nebo 48 nebo třída XV);
e) převodové nebo dopravníkové pásy nebo řemeny z textilních materiálů (číslo 5910) nebo jiné výrobky z textilních materiálů pro
technické účely (číslo 5911);
f) drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstituované) čísel 7102 až 7104 nebo výrobky vyrobené zcela
z těchto kamenů čísla 7116, kromě nenamontovaných, opracovaných safírů a diamantů pro přenosky (číslo 8522);
g) části a součásti všeobecně použitelné, jak jsou definovány v poznámce 2 ke třídě XV, z obecných kovů (třída XV) nebo podobné
zboží z plastů (kapitola 39);
h) vrtné trubky (číslo 7304);
ij) nekonečné pásy z kovových drátů nebo pásků (třída XV);
k) výrobky kapitol 82 nebo 83;
l) výrobky třídy XVII;
m) výrobky kapitoly 90;
n) hodiny, hodinky nebo jiné výrobky kapitoly 91;
o) vyměnitelné nástroje čísla 8207 nebo kartáče používané jako části a součásti strojů (číslo 9603); podobné vyměnitelné nástroje se
zařazují podle převažujícího materiálu jejich pracovní části (například do kapitol 40, 42, 43, 45 nebo 59 nebo do čísel 6804
nebo 6909);
p) výrobky kapitoly 95; nebo
q) pásky do psacích strojů nebo podobné pásky, též na cívkách nebo v kazetách (zařazují se podle materiálu, ze kterého jsou
vyrobeny nebo do čísla 9612, jsou-li napuštěny tiskařskou barvou, inkoustem nebo jinak připraveny k předávání otisků).
2. S výhradou poznámky 1 k této třídě, poznámky 1 ke kapitole 84 a poznámky 1 ke kapitole 85 se části a součásti strojů (které nejsou
částmi nebo součástmi výrobků čísel 8484, 8544, 8545, 8546 nebo 8547) zařazují podle následujících pravidel:
a) části a součásti, které jsou zbožím zahrnutým v jakémkoliv z čísel kapitol 84 nebo 85 (jiném, než jsou čísla 8409, 8431, 8448,
8466, 8473, 8487, 8503, 8522, 8529, 8538 a 8548), se ve všech případech zařazují do svých příslušných čísel bez ohledu na
stroj, pro který jsou určeny;
b) ostatní části a součásti, jsou-li vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s konkrétním druhem stroje nebo s několika stroji téhož
čísla (včetně strojů čísel 8479 nebo 8543), se zařazují jako tyto stroje, ke kterým náleží, nebo do odpovídajících čísel 8409, 8431,
8448, 8466, 8473, 8503, 8522, 8529 nebo 8538. Avšak části a součásti, které jsou stejnou měrou vhodné pro použití zejména
s výrobky čísla 8517 a s výrobky čísel 8525 až 8528, se zařazují do čísla 8517;
c) všechny ostatní části a součásti se zařazují do odpovídajících čísel 8409, 8431, 8448, 8466, 8473, 8503, 8522, 8529 nebo 8538,
nebo popřípadě do čísel 8487 nebo 8548.
3. Není-li stanoveno jinak, kombinované stroje sestávající ze dvou nebo více strojů sestavených společně do formy celku a jiné stroje
konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, se zařazují jako kdyby sestávaly pouze
z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek nebo jako by byly strojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující
celek.
4. Jestliže stroj (včetně kombinace strojů) sestává z jednotlivých komponentů (též samostatných nebo vzájemně propojených potrubím,
převodovým zařízením, elektrickými kabely nebo jiným zařízením) určených k tomu, aby společně plnily jasně definovanou funkci
uvedenou v jednom z čísel kapitoly 84 nebo kapitoly 85, pak se celek zařazuje do čísla odpovídajícího této funkci.
5. Pro účely těchto poznámek se výrazem „stroj“ rozumí jakýkoliv stroj, strojní zařízení, přístroj nebo zařízení uvedené v číslech
kapitol 84 nebo 85.
Doplňkové poznámky
1. Nástroje a nářadí nezbytné pro montáž nebo údržbu strojů se zařazují spolu s těmito stroji, pokud jsou s nimi dodávány. Vyměnitelné nástroje
dodávané se stroji se rovněž zařazují spolu s nimi, pokud tvoří část běžného vybavení strojů a jsou s nimi také běžně prodávány.
2. Pokud to celní orgán požaduje, deklarant dodá, v rámci celního prohlášení, též dokument obsahující ilustrace (například instrukce, prospekty, stránku
z katalogu, fotografii) uvádějící běžný popis stroje, jeho použití a základní charakteristiku a, jedná-li se o nesmontovaný nebo rozložený stroj, popis
montáže a seznam obsahu různých souborů.
3. Na žádost deklaranta a za podmínek stanovených příslušnými celními orgány se ustanovení všeobecného pravidla 2 a) rovněž použije na stroje
dodávané v dílčích zásilkách.

TŘÍDA XVI