Výsledky hledání pro výraz: kapitola 37

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

Všeobecné vysvětlivky
Písmena (INN) vyskytující se za názvem v kombinované nomenklatuře a ve vysvětlivkách k ní označují, že název je zahrnut v seznamu Mezinárodních nechráněných názvů pro farmaceutické látky, vydaném Světovou zdravotnickou organizací.
Písmena (INNM) označují, že název byl přijat Světovou zdravotnickou organizací jako „modifikovaný mezinárodní nechráněný název“.
Písmena (ISO) označují, že název se objevuje jako „všeobecný název chemikálií na ochranu rostlin a regulátorů růstu rostlin“ v doporučení R 1750 Mezinárodní organizace pro standardizaci.
Kondenzovaný systém je systém, ve kterém jsou nejméně dva kruhy, které mají jednu, a pouze jednu, společnou vazbu a mají dva, a pouze dva, společné atomy.
Samostatné chemicky definované organické sloučeniny předkládané jako potravinový doplněk ve formě kapslí (kromě mikrokapslí), například želatinových, jsou z této kapitoly vyloučeny, protože předložení v kapslích je úprava, na kterou se nevztahuje poznámka 1 k této kapitole.
Poznámka 1 a) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), první čtyři odstavce.
Tato kapitola zahrnuje:
1. anthracen o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 90 00);
2. benzen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 20 00);
3. naftalen s bodem krystalizace 79,4 °C nebo vyšším (podpoložka 2902 90 00);
4. toluen o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2902 30 00);
5. xyleny obsahující 95 % hmotnostních nebo více xylenu (souhrn izomerů) (podpoložky 2902 41 00 až 2902 44 00);
6. ethan a ostatní nasycené acyklické uhlovodíky (jiné než metan a propan) dodávané jako jednotlivé izomery o čistotě 95 % nebo vyšší se vztahem k objemu u plynných produktů ( 1 ) a k hmotnosti u neplynných produktů (podpoložka 2901 10 00);
7. ethylen o čistotě 95 % objemových nebo vyšší (podpoložka 2901 21 00);
8. propen (propylen) o čistotě 90 % objemových nebo vyšší (podpoložka 2901 22 00);
9. mastné alkoholy o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu, a obsahující šest nebo více atomů uhlíku (položka 2905 16, podpoložka 2905 17 00 nebo 2905 29 90);
10. kresoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obsahující 95 % hmotnostních nebo více kresolu, všechny izomery kresolu brané dohromady (podpoložka 2907 12 00);
11. fenol o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2907 11 00);
12. xylenoly (jednotlivé nebo smíšené izomery) obsahující 95 % hmotnostních nebo více xylenolu, všechny izomery xylenolu brané dohromady (podpoložka 2907 19 10);
13. mastné kyseliny (jiné než kyselina olejová) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu, a obsahující šest nebo více atomů uhlíku (čísla 2915 a 2916);
14. kyselina olejová o čistotě 85 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (podpoložka 2916 15 00);
15. pyridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší (podpoložka 2933 31 00);
( 1 ) Plynný stav je měřen při 15 °C a pod tlakem 1 013 milibarů.
16. methylpyridin (pikolin), 5-ethyl-2-methylpyridin (5-ethyl-2-pikolin) a 2-vinylpyridin, o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší (položka 2933 39);
17. chinolin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromatografií) (podpoložka 2933 49 90);
18. 1,2-dihydro-2,2,4-trimethylchinolin, o čistotě převyšující 85 % hmotnostních, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (podpoložka 2933 49 90);
19. akridin o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, počítáno na hmotnost bezvodého produktu (zjištěno plynovou chromatografií) (podpoložka 2933 99 80);
20. deriváty mastných kyselin a mastných alkoholů bodů 9, 13 a 14 výše (například soli, estery (jiné než glycerinu), aminy, amidy, nitrily), za předpokladu, že vyhovují kritériím stanoveným pro odpovídající mastné kyseliny a alkoholy.
Poznámka 1 b) Viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), poslední odstavec.
Poznámka 1 d) Povolené vodné roztoky jsou pouze takové, které jsou skutečnými roztoky, i když kvůli nedostatku vody je substance rozpouštěna jen částečně.
Poznámka 1 f) Pokud jde o přidání stabilizátoru, protiprašného prostředku, barviva nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), předposlední odstavec.
Poznámka 1 g) Pokud jde o přidání stabilizátoru, protiprašného prostředku, barviva nebo vonné látky, viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část A), předposlední odstavec.
Poznámka 5 Ustanovení této poznámky se použije pouze pro zařazování dotyčných produktů do jednotlivých čísel (viz všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, část G)).
Pro zařazování do položek v rámci čísla se použije ustanovení poznámky 1 k položkám k této kapitole.
I. UHLOVODÍKY A JEJICH HALOGEN-, SULFO-, NITRO- NEBO NITROSODERIVÁTY

KAPITOLA 29-ORGANICKÉ CHEMIKÁLIE

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, patří do této kapitoly pouze:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, též obsahující nečistoty;
b) směsi dvou nebo více izomerů téže organické sloučeniny (též obsahující nečistoty), kromě směsí izomerů acyklických uhlovodíků
(jiných než stereoizomerů), nasycených i nenasycených (kapitola 27);
c) výrobky čísel 2936 až 2939 nebo ethery, acetaly a estery cukrů a jejich soli čísla 2940 nebo výrobky čísla 2941, chemicky
definované i nedefinované;
d) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) rozpuštěné ve vodě;
e) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) rozpuštěné v jiných rozpouštědlech za předpokladu, že roztok tvoří normální
a nezbytný způsob úpravy těchto výrobků, který je použit výhradně z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přepravy, a že
rozpouštědlo neučiní výrobek vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
f) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c), d) nebo e) s přidaným stabilizátorem (včetně protispékavé látky), který je nezbytný
pro jejich konzervaci nebo dopravu;
g) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c), d), e), nebo f) s přidaným protiprašným prostředkem nebo barvivem nebo vonnou
látkou, přidaným k usnadnění jejich identifikace nebo z bezpečnostních důvodů za předpokladu, že přídavky neučiní výrobek
vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
h) následující výrobky zředěné na standardní koncentraci pro výrobu azobarviv: diazoniové soli, kopulační složky používané pro
tyto soli a diazotovatelné aminy a jejich soli.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) zboží čísla 1504 nebo surový glycerol čísla 1520;
b) ethylalkohol (číslo 2207 nebo 2208);
c) methan nebo propan (číslo 2711);
d) sloučeniny uhlíku uvedené v poznámce 2 ke kapitole 28;
e) imunologické výrobky čísla 3002;
f) močovina (číslo 3102 nebo 3105);
g) barviva rostlinného nebo živočišného původu (číslo 3203), syntetická organická barviva, syntetické organické výrobky používané
jako fluorescenční zjasňující prostředky nebo jako luminofory (číslo 3204) a barvy nebo jiná barviva v úpravě nebo v balení pro
drobný prodej (číslo 3212);
h) enzymy (číslo 3507);
ij) metaldehyd, hexamethylentetramin nebo podobné látky upravené (například jako tablety, tyčinky nebo podobné tvary) pro
použití jako paliva, tekutá paliva nebo paliva ve formě zkapalněného plynu v nádobách používaných pro plnění nebo doplňování
cigaretových nebo podobných zapalovačů o obsahu nepřesahujícím 300 cm3 (číslo 3606);
k) výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách čísla 3813, odstraňovače
inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej čísla 3824; nebo
l) optické články například z vinanu ethylendiaminu (číslo 9001).
3. Výrobky, které lze zařadit do dvou nebo více čísel této kapitoly, se zařazují do posledního z čísel podle pořadí.
4. V číslech 2904 až 2906, 2908 až 2911 a 2913 až 2920 se jakýkoliv odkaz na halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty vztahuje
též na smíšené deriváty, jako sulfohalogen-, nitrohalogen-, nitrosulfo- nebo nitrosulfohalogenderiváty.
Nitro- nebo nitrososkupiny nelze považovat za „dusíkaté funkce“ ve smyslu čísla 2929.
Pro účely čísel 2911, 2912, 2914, 2918 a 2922 se výrazem „kyslíkatá funkce“ rozumějí pouze funkce (charakteristické organické
skupiny obsahující kyslík) uvedené v číslech 2905 až 2920.
5. A) Estery organických sloučenin s kyselou funkcí podkapitol I až VII s organickými sloučeninami těchto podkapitol se zařazují s tou
sloučeninou, která je zařazena do posledního z čísel podle pořadí těchto podkapitol.
B) Estery ethylalkoholu s organickými sloučeninami s kyselou funkcí podkapitol I až VII se zařazují do stejného čísla jako
odpovídající sloučeniny s kyselou funkcí.
C) S výhradou poznámky 1 ke třídě VI a poznámky 2 ke kapitole 28:
1) anorganické soli organických sloučenin, jako sloučeniny s kyselou, fenolovou nebo enolovou funkcí nebo organických zásad
podkapitol I až X nebo čísla 2942 se zařazují do čísla vhodného pro příslušnou organickou sloučeninu;
2) soli utvořené mezi organickými sloučeninami podkapitol I až X nebo čísla 2942 se zařazují do čísla vhodného pro zásadu
nebo kyselinu (včetně sloučenin s fenolovou nebo enolovou funkcí), ze které byly utvořeny a která je poslední z čísel podle
pořadí v kapitole; a
3) koordinační sloučeniny, jiné než produkty zařazené do podkapitoly XI nebo do čísla 2941, se zařazují do posledního z čísel
kapitoly 29 podle pořadí, mezi ty příslušné fragmentům vytvořeným „rozštípnutím“ všech vazeb kovů, jiných než vazeb uhlíkkov.
D) Alkoholáty kovů se zařazují do stejného čísla jako odpovídající alkoholy, kromě v případě ethanolu (číslo 2905).
E) Halogenidy karboxylových kyselin se zařazují do stejného čísla jako odpovídající kyseliny.
6. Sloučeniny čísel 2930 a 2931 jsou organické sloučeniny, jejichž molekuly obsahují kromě atomů vodíku, kyslíku nebo dusíku atomy
jiných nekovů nebo kovů (jako síry, arsenu nebo olova) přímo vázané na atomy uhlíku.
Číslo 2930 (organické sloučeniny síry) a číslo 2931 (ostatní organicko-anorganické sloučeniny) nezahrnují sulfo- nebo
halogenderiváty (včetně smíšených derivátů), které kromě vodíku, kyslíku a dusíku mají na uhlík přímo vázány pouze atomy síry
nebo halogenů, které jim dávají povahu sulfo- nebo halogenderivátů (nebo smíšených derivátů).
7. Čísla 2932, 2933 a 2934 nezahrnují epoxidy s tříčlenným kruhem, ketoperoxidy, cyklické polymery aldehydů nebo thioaldehydů,
anhydridy vícesytných karboxylových kyselin, cyklické estery vícesytných alkoholů nebo fenolů s vícesytnými kyselinami nebo imidy
vícesytných kyselin.
Tato ustanovení lze použít jen v případě, kdy poloha heteroatomů vyplývá výhradně z jejich cyklizační funkce nebo z funkcí zde
uvedených.
8. Pro účely čísla 2937:
a) výraz „hormony“ zahrnuje hormony uvolňující nebo hormony stimulující faktory, inhibitory hormonů a antagonisty hormonů
(antihormony);
b) výraz „používané zejména jako hormony“ se vztahuje nejen na deriváty hormonů a strukturní analoga používané zejména pro
jejich hormonální účinek, ale i na takové deriváty a strukturní analoga používané zejména jako meziprodukty při syntéze výrobků
tohoto čísla.
Poznámky k položkám
1. Deriváty chemické sloučeniny (nebo skupiny sloučenin) kteréhokoliv čísla této kapitoly se zařazují do stejné položky jako sloučenina
(nebo skupina sloučenin) za předpokladu, že nejsou specifičtěji uvedeny v jiné položce a že v řadě dotyčných položek neexistuje
žádná zůstatková položka označená „Ostatní“.
2. Poznámka 3 ke kapitole 29 se nepoužije na položky této kapitoly.

KAPITOLA 29

KAPITOLA 28-ANORGANICKÉ CHEMIKÁLIE; ANORGANICKÉ NEBO ORGANICKÉ SLOUČENINY DRAHÝCH KOVŮ, KOVŮ VZÁCNÝCH ZEMIN, RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ NEBO IZOTOPŮ

KAPITOLA 28-ANORGANICKÉ CHEMIKÁLIE; ANORGANICKÉ NEBO ORGANICKÉ SLOUČENINY DRAHÝCH KOVŮ, KOVŮ VZÁCNÝCH ZEMIN, RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ NEBO IZOTOPŮ

Všeobecné vysvětlivky
Samostatné chemicky definované anorganické sloučeniny předkládané jako potravinový doplněk ve formě kapslí (kromě mikrokapslí), například želatinových, jsou z této kapitoly vyloučeny, protože předložení v kapslích je úprava, na kterou se nevztahuje poznámka 1 k této kapitole.
II. ANORGANICKÉ KYSELINY A ANORGANICKÉ KYSLÍKATÉ SLOUČENINY NEKOVŮ

KAPITOLA 28-ANORGANICKÉ CHEMIKÁLIE; ANORGANICKÉ NEBO ORGANICKÉ SLOUČENINY DRAHÝCH KOVŮ, KOVŮ VZÁCNÝCH ZEMIN, RADIOAKTIVNÍCH PRVKŮ NEBO IZOTOPŮ

Poznámky
1. Není-li stanoveno jinak, patří do této kapitoly pouze:
a) samostatné chemické prvky a samostatné chemicky definované sloučeniny, též obsahující nečistoty;
b) výrobky uvedené výše v písmenu a) rozpuštěné ve vodě;
c) výrobky uvedené výše v písmenu a), rozpuštěné v jiných rozpouštědlech za předpokladu, že roztok tvoří normální a nezbytný
způsob úpravy těchto výrobků, který je použit výhradně z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů přepravy, a že rozpouštědlo
neučiní výrobek vhodným spíše pro specifické než pro všeobecné použití;
d) výrobky uvedené výše v písmenech a), b) nebo c) s přidaným stabilizátorem (včetně protispékavé látky), který je nezbytný pro
jejich konzervaci nebo dopravu;
e) výrobky uvedené výše v písmenech a), b), c) nebo d) s přidaným protiprašným prostředkem nebo barvivem, přidaným
k usnadnění jejich identifikace nebo z bezpečnostních důvodů za předpokladu, že přídavky neučiní výrobek vhodným spíše pro
specifické než pro všeobecné použití.
2. Kromě dithioničitanů a sulfoxylátů stabilizovaných organickými látkami (číslo 2831), uhličitanů a peroxouhličitanů anorganických
zásad (číslo 2836), kyanidů, kyanid-oxidů a komplexních kyanidů anorganických zásad (číslo 2837), fulminátů, kyanatanů
a thiokyanatanů anorganických zásad (číslo 2842), organických výrobků zahrnutých v číslech 2843 až 2846 a 2852 a karbidů
(číslo 2849), patří do této kapitoly pouze následující sloučeniny uhlíku:
a) oxidy uhlíku, kyanovodík, kyseliny fulminová, isokyanatá, thiokyanatá a jiné jednoduché a komplexní kyanové kyseliny
(číslo 2811);
b) halogenid-oxidy uhlíku (číslo 2812);
c) sirouhlík (číslo 2813);
d) thiouhličitany, selenouhličitany, tellurouhličitany, selenokyanatany, tellurokyanatany, tetrathiokyanatodiaminochromany (reineckáty)
a jiné komplexní kyanatany anorganických zásad (číslo 2842);
e) peroxid vodíku ztužený močovinou (číslo 2847), oxid-sulfid uhlíku, thiokarbonylhalogenidy, dikyan, jeho halogenidy a kyanamid
a jeho kovové deriváty (číslo 2853), jiné než kyanamid vápenatý, též čistý (kapitola 31).
3. S výhradou ustanovení poznámky 1 ke třídě VI do této kapitoly nepatří:
a) chlorid sodný nebo oxid hořečnatý, též čisté, nebo jiné výrobky třídy V;
b) organicko-anorganické sloučeniny, jiné než uvedené výše v poznámce 2;
c) výrobky uvedené v poznámkách 2, 3, 4 a 5 ke kapitole 31;
d) anorganické výrobky používané jako luminofory čísla 3206; skleněné frity a jiné sklo ve formě prášku, granulí nebo vloček
čísla 3207;
e) umělý grafit (číslo 3801); výrobky upravené jako náplně do hasicích přístrojů nebo používané v hasicích granátech nebo bombách
čísla 3813; odstraňovače inkoustových skvrn v balení pro drobný prodej čísla 3824; umělé krystaly (jiné než optické články)
z halogenidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin o hmotnosti jednotlivých kusů nejméně 2,5 g čísla 3824;
f) drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstituované), prach nebo drť z takových kamenů (číslo 7102 až
7105), drahé kovy nebo slitiny drahých kovů kapitoly 71;
g) kovy, též čisté, kovové slitiny nebo cermety, včetně slinutých karbidů kovů (karbidy kovů slinuté s kovem) třídy XV; nebo
h) optické články například z halogenidů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin (číslo 9001).
4. Chemicky definované komplexní kyseliny složené z kyseliny nekovu podkapitoly II a kyseliny kovu podkapitoly IV se zařazují do
čísla 2811.
5. Do čísel 2826 až 2842 patří pouze kovové nebo amonné soli nebo peroxo-soli.
Není-li stanoveno jinak, zařazují se podvojné a komplexní soli do čísla 2842.
6. Do čísla 2844 patří pouze:
a) technecium (atomové číslo 43), promethium (atomové číslo 61), polonium (atomové číslo 84) a všechny prvky s atomovým
číslem vyšším než 84;
b) přírodní nebo umělé radioaktivní izotopy (včetně izotopů drahých kovů nebo obecných kovů tříd XIV a XV), též vzájemně
smíšené;
c) anorganické nebo organické sloučeniny těchto prvků nebo izotopů, chemicky definované i nedefinované, též vzájemně smíšené;
d) slitiny, disperze (včetně cermetů), keramické výrobky a směsi obsahující tyto prvky nebo izotopy nebo anorganické nebo
organické sloučeniny těchto prvků se specifickou radioaktivitou převyšující 74 Bq/g (0,002 µCi/g);
e) vyhořelé (vyzářené) palivové články (kazety) jaderných reaktorů;
f) radioaktivní zbytky, též použitelné.
Pro účely této poznámky a znění čísel 2844 a 2845 se výrazem „izotopy“ rozumí:
— individuální nuklidy, avšak kromě těch, které existují v přírodě v monoizotopickém stavu,
— směsi izotopů jednoho a téhož prvku, obohaceného jedním nebo několika izotopy, tj. prvky, jejichž přírodní izotopové složení
bylo uměle pozměněno.
7. Číslo 2848 zahrnuje fosfid mědi (phosphor mědi) obsahující více než 15 % hmotnostních fosforu.
8. Chemické prvky (například křemík a selen) dopované pro použití v elektronice se zařazují do této kapitoly za předpokladu, že jsou
v nezpracovaných tvarech po vytažení nebo ve tvaru válců nebo tyčí. Nařezané do tvaru disků, destiček nebo podobných tvarů patří
do čísla 3818.
Poznámka k položkám
1. Pro účely položky 2852 10 se výrazem „chemicky definované“ rozumí všechny organické nebo anorganické sloučeniny rtuti splňující
požadavky uvedené v písmenech a) až e) poznámky 1 ke kapitole 28 nebo v písmenech a) až h) poznámky 1 ke kapitole 29.
Doplňková poznámka
1. Není-li stanoveno jinak, zahrnují soli uvedené v podpoložkách též kyselé a zásadité soli.

KAPITOLA 28

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Všeobecné vysvětlivky
Pokud není uvedeno jinak, výraz „metoda ASTM“ znamená metody stanovené Americkou společností pro zkoušení a materiály (American Society for Testing and Materials).
Poznámka 2 Obsah aromatických složek se určuje pomocí následujících metod:
— produkty s koncem destilace nepřesahujícím 315 °C: metoda EN 15553;
— produkty s koncem destilace převyšujícím 315 °C: viz příloha A vysvětlivek k této kapitole.
Doplňková poznámka 5 1. Je třeba poznamenat, že, s výjimkou ustanovení doplňkové poznámky 5 n), se osvobození bude vztahovat zcela na produkt použitý pro specifický proces.
Proto, pokud je ropný produkt podroben například alkylaci nebo polymerizaci, ta část, která se efektivně nepřeměnila (nealkylovala nebo nepolymerizovala) je rovněž osvobozena od cla.
2. V případech, kdy je nezbytné přípravné zpracování před „specifickým procesem“ (viz poslední odstavec doplňkové poznámky 5), musí být splněny dvě podmínky, aby mohlo být získáno osvobození od cla:
a) dovezený produkt musí být efektivně podroben „specifickému procesu“, například krakování;
b) přípravné zpracování musí být nezbytné pro „specifický proces“.
Za nezbytné přípravné zpracování produktů určených pro zpracování „specifickým procesem“ se považuje zejména následující:
a) odplynění;
b) dehydratace;
c) odstranění určitých lehkých nebo těžkých příměsí, které by mohly negativně ovlivnit zpracování;
d) odstranění nebo úprava merkaptanu (změkčování nebo odstraňování) ostatních sloučenin síry nebo jiných sloučenin, které by mohly záporně ovlivnit zpracování;
e) neutralizace;
f) dekantace;
g) odsolování.
Jakékoliv produkty, které mohou vzniknout v průběhu přípravného zpracování, ale které nebudou podrobeny specifickému procesu, podléhají clu, které se používá pro produkty „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty dovezeného zboží a na základě čisté hmotnosti produktů takto získaných.
Doplňková poznámka 5 a) Vakuová destilace znamená destilaci pod tlakem nepřesahujícím 400 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 5 b) Redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí znamená destilaci (jinou než oddestilování lehkých podílů) kontinuálním nebo diskontinuálním procesem používaném v průmyslových zařízeních využívajících destiláty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 48, 2711 11 00, 2711 12 91 až 2711 19 00, 2711 21 00 a 2711 29 00 (jiné než propan o čistotě 99 % nebo více), při které se získávají:
1. oddělené vysoce čisté uhlovodíky (90 % nebo více v případě olefinů a 95 % nebo více v případě ostatních uhlovodíků), směsi izomerů mající stejné organické složení jako oddělené uhlovodíky.
Za přípustné jsou považované pouze ty procesy, při nichž jsou získány nejméně tři různé produkty, ale toto omezení se nepoužívá v těch případech, kde se proces zakládá na oddělení izomerů. Pokud se toto týká xylenů, ethylbenzen je zahrnut s xylenovými izomery;
2. produkty podpoložek 2707 10 00 až 2707 30 00, 2707 50 00 a 2710 12 11 až 2710 19 48:
a) nepřekročí-li jejich konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 60 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát);
b) překročí-li konečný bod varu jedné frakce a počáteční bod varu následující frakce v teplotním intervalu ne větším než 30 °C mezi teplotami, při nichž se předestiluje dle metody EN ISO 3405 „(ekvivalentní k metodě ASTM D 86) 5 % a 90 % objemových (včetně ztrát).
Doplňková poznámka 5 c) Krakování je průmyslový technologický proces pro úpravu chemického složení ropných produktů štěpením molekul pomocí tepla, který může probíhat i pod tlakem za nebo bez pomoci katalyzátoru a tím vytvořit hlavně směsi lehkých uhlovodíků, které mohou být kapalné nebo plynné při normálních teplotách a tlacích.
Hlavními krakovacími procesy jsou:
1. tepelné krakování;
2. katalytické krakování;
3. krakování parou, čímž se získají plynné uhlovodíky;
4. hydrokrakování (krakování plus hydrogenace);
5. dehydrogenace;
6. dealkylace;
7. koksování;
8. snižování viskozity ropných zbytků mírným tepelným krakováním.
Doplňková poznámka 5 d) Reformování je tepelný nebo katalytický proces lehkých nebo středních olejů, prováděný se záměrem zvýšit obsah aromatických látek. Katalytické reformování se používá například k přeměně přímo destilovaných lehkých olejů na lehké oleje s vyšším oktanovým číslem (s vyšším obsahem aromatických uhlovodíků) nebo na směs uhlovodíků obsahujících benzen, toluen, xyleny, ethylbenzen atd.
Základní katalytické reformační procesy jsou takové, které využívají jako katalyzátor platinu.
Doplňková poznámka 5 e) Extrakce pomocí selektivních rozpouštědel je proces, kterým se oddělují skupiny produktů s rozdílnými molekulárními strukturami pomocí látek majících převážně rozpouštěcí účinky (například furfural, fenol, dichlorethylether, anhydrid kyseliny sírové, nitrobenzen, močovina a některé její deriváty, aceton, propan, ethylmethylketon, isobutylmethylketon, glykol, N-methyl morfolin).
Doplňková poznámka 5 g) Polymerizace je průmyslový proces, též využívající teplo nebo používající katalyzátor, pomocí něhož se nenasycené uhlovodíky mění do formy jejich polymerů nebo kopolymerů.
Doplňková poznámka 5 h) Alkylace znamená jakoukoli tepelnou nebo katalytickou reakci, při níž jsou nenasycené uhlovodíky spojeny s jakýmikoli ostatními uhlovodíky, zvláště isoparafiny a aromatickými látkami.
Doplňková poznámka 5 ij) Izomerace je reformování struktury podstatných složek ropných produktů bez změny jejich celkového složení.
Doplňková poznámka 5 l) Pro účely této doplňkové poznámky jsou následující body příklady odparafinování:
1. odparafinování chlazením (s nebo bez rozpouštědel);
2. mikrobiologické zpracování;
3. odparafinování pomocí močoviny;
4. zpracování molekulárním sítem.
Doplňková poznámka 5 n) Atmosférická destilace znamená destilaci prováděnou při tlaku asi 1 013 mbar, měřeno v hlavě (horní části) destilační kolony.
Doplňková poznámka 6 1. „Chemická přeměna“ znamená jakýkoli proces molekulární přeměny jedné nebo více složek ropných produktů, které jsou podrobeny zpracování.
Pouhé smíchání ropného produktu s jiným produktem, ať již s ropou nebo bez ní, se nepovažuje za „chemickou přeměnu“. Například přidání lakového benzinu (white spirit) do barvy nebo dodání základového oleje do tiskařské barvy se nepovažuje za proces spadající pod definici „chemické přeměny“. Totéž platí v případě všech druhů použití ropných produktů jako rozpouštědel nebo paliv.
2. Příklady „chemické přeměny“:
a) zpracování halogeny nebo sloučeninami halogenů:
i) reakce s propylenem, který je přítomen v plynných ropných frakcích, se záměrem získat organické deriváty (například k získání propylenoxidu);
ii) zpracování ropných frakcí (motorový benzin, petrolej (kerosen), plynový olej), parafiny, ropné vosky nebo parafinové zbytky s chlorem nebo sloučeninami chloru se záměrem získat chloroparafiny;
b) zpracování se zásaditými látkami (například hydroxidem sodným, draselným nebo amonným), se záměrem získat kyseliny naftenové;
c) zpracování s kyselinou sírovou nebo jejím anhydridem:
i) k získání sulfonátů;
ii) k extrakci nebo získání isobutylenu;
iii) k sulfonaci plynových olejů a mazacích olejů.
Olej přidávaný po sulfonaci nelze osvobodit od cla;
d) sulfochlorace;
e) hydratace, zejména pro výrobu alkoholů modifikací nenasycených uhlovodíků obsažených v plynných ropných frakcích;
f) zpracování anhydridem kyseliny maleinové, zejména zpracování butadienu smíšeného s plynnými ropnými frakcemi obsahujícími čtyři atomy uhlíku, se záměrem získat kyselinu tetrahydroftalovou;
g) zpracování fenolem, například reakce ropných olefinů s fenoly za přítomnosti katalyzátoru, se záměrem získat alkylfenoly;
h) oxidace:
i) oxidace těžkých olejů se záměrem získat bitumeny podpoložky 2713 20 00;
ii) oxidace jakýchkoli ropných produktů, se záměrem získat komplexnější chemické produkty jako například kyseliny, aldehydy, ketony, alkoholy; například oxidace lehkých frakcí za tepla a tlaku se záměrem získat kyselinu octovou, kyselinu mravenčí, kyselinu propionovou a kyselinu jantarovou;
ij) dehydrogenace, např.:
i) naftenických uhlovodíků, se záměrem získat aromatické uhlovodíky (například benzol);
ii) parafinových uhlovodíků, se záměrem získat kapalné olefiny, které se používají například při výrobě bioodbouratelných alkylbenzenů;
k) oxosyntéza;
l) nevratné začlenění těžkých olejů do vyšších polymerů (například do latexu z přírodního nebo syntetického kaučuku, butylkaučuku, polystyrenu);
m) výroba produktů čísla 2803;
n) nitrace se záměrem získat nitroderiváty;
o) biologické zpracování určitých ropných frakcí obsahujících n-parafiny, se záměrem získat proteiny nebo jiné komplexní organické produkty.

KAPITOLA 27-NEROSTNÁ PALIVA, MINERÁLNÍ OLEJE A PRODUKTY JEJICH DESTILACE; ŽIVIČNÉ LÁTKY; MINERÁLNÍ VOSKY

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) samostatné chemicky definované organické sloučeniny, jiné než čistý methan a propan, které patří do čísla 2711;
b) léky čísel 3003 nebo 3004; nebo
c) směsi nenasycených uhlovodíků čísla 3301, 3302 nebo 3805.
2. Výraz „minerální oleje a oleje ze živičných nerostů“ v čísle 2710 zahrnuje nejen minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, ale také
podobné oleje nebo směsi nenasycených uhlovodíků, v nichž hmotnost nearomatických složek převládá nad hmotností aromatických
složek, ať byly získány jakýmkoliv výrobním procesem.
Tento výraz však nezahrnuje kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno
na 1 013 milibarů – méně než 60 % objemu (kapitola 39).
3. Pro účely čísla 2710 se „odpadními oleji“ rozumějí odpady obsahující zejména minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jak jsou
popsány v poznámce 2 k této kapitole), též smíšené s vodou. Zahrnují:
a) oleje dále nezpůsobilé k použití jako primární výrobky (například použité mazací oleje, použité hydraulické oleje a použité
transformátorové oleje);
b) olejové kaly ze skladovacích nádrží minerálních olejů obsahující zejména tyto oleje a vysokou koncentraci přísad (například
chemických látek) používaných při výrobě primárních výrobků; a
c) oleje ve formě emulzí ve vodě nebo směsí s vodou, jako například ty, které vznikají při úniku olejů, mytí skladovacích nádrží nebo
používání řezných olejů při obrábění.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 2701 11 se výrazem „antracit“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) nepřesahující 14 %.
2. Pro účely položky 2701 12 se výrazem „živičné (bitumenové) uhlí“ rozumí černé uhlí s mezní hodnotou těkavých látek (počítáno
v sušině, bez minerálních látek) převyšující 14 %, jehož spalné teplo (počítáno na vlhký stav, bez minerálních látek) se rovná nebo je
větší než 5 833 kcal/kg.
3. Pro účely položek 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 40 se výrazy „benzol (benzen)“, „toluol (toluen)“, „xylol (xyleny)“ a „naftalen“
rozumějí výrobky, které jednotlivě obsahují více než 50 % hmotnostních benzenu, toluenu, xylenů nebo naftalenu.
4. Pro účely položky 2710 12 se „lehkými oleji a přípravky“ rozumějí oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje 90 % objemu
nebo více (včetně ztrát) (podle metody ASTM D 86).
5. Pro účely položek čísla 2710 se výrazem „bionafta“ rozumí monoalkylestery mastných kyselin používané jako palivo získané
z živočišných nebo rostlinných tuků a olejů, též použitých.
Doplňkové poznámky (1)
1. Pro účely podpoložky 2707 99 80 se výrazem „fenoly“ rozumějí výrobky, které obsahují více než 50 % hmotnostních fenolů.
2. Pro účely čísla 2710 se následujícími výrazy rozumí:
a) „speciálními druhy benzinu“ (podpoložky 2710 12 21 a 2710 12 25) lehké oleje definované v poznámce 4 k položkám této kapitoly, které
neobsahují žádné antidetonační přípravky a z nichž v teplotním rozmezí nejvýše 60 °C předestiluje 5 % a 90 % objemu (včetně ztrát);
b) „lakovým benzinem“ (podpoložka 2710 12 21) speciální druh benzinu definovaný v písmenu a), který má bod vzplanutí podle metody
EN ISO 13736 vyšší než 21 °C;
c) „středními oleji“ (podpoložky 2710 19 11 až 2710 19 29) oleje a přípravky, z nichž při 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu (včetně
ztrát) a při 250 °C předestiluje 65 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
d) „těžkými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 99 a 2710 20 11 až 2710 20 90) oleje a přípravky, z nichž při 250 °C předestiluje
méně než 65 % objemu (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86), anebo jejichž procento destilace při
250 °C nemůže být touto metodou stanoveno;
e) „plynovými oleji“ (podpoložky 2710 19 31 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19) těžké oleje definované v písmenu d), z nichž při
350 °C předestiluje 85 % objemu nebo více (včetně ztrát) podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě ASTM D 86);
f) „topnými oleji“ (podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39) těžké oleje definované v písmenu d) (jiné než
plynové oleje definované v písmenu e)), které při odpovídající rozpustné barvě C mají viskozitu V:
— nepřesahující hodnoty uvedené v řádku I následující tabulky, je-li obsah sirnatých popelů podle metody ISO 3987 menší než 1 % a číslo
zmýdelnění podle metody ISO 6293-1 nebo ISO 6293-2 nižší než 4 (1),
— převyšující hodnoty uvedené v řádku II, je-li bod tuhnutí podle metody ISO 3016 nejméně 10 °C,
— převyšující hodnoty uvedené v řádku I, avšak nepřesahující hodnoty uvedené v řádku II, jestliže podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 25 % objemu nebo více, anebo pokud při 300 °C předestiluje méně než 25 % objemu a je-li
bod tuhnutí podle metody ISO 3016 vyšší než – 10 °C. Tato ustanovení platí pouze u olejů, které mají rozpustnou barvu C nižší než 2.
Srovnávací tabulka: rozpustná barva C / viskozita V
Barva C 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 5 5,5 6 6,5 7 7,5 a více
Viskozita
(V)
I 4 4 4 5,4 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
II 7 7 7 7 9 15,1 25,3 42,4 71,1 119 200 335 562 943 1 580 2 650
Výrazem „viskozita V“ se rozumí kinematická viskozita při 50 °C vyjádřená jednotkou 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104.
Výrazem „rozpustná barva C“ se rozumí barva produktu podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500), kdy jeden
objemový díl tohoto produktu je smíchán se 100 objemovými díly xylenu, toluenu nebo jiného vhodného rozpouštědla. Barva musí být
stanovena okamžitě po rozpuštění.
Podpoložky 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39 se vztahují pouze na topné oleje přírodní barvy.
Tyto podpoložky nezahrnují těžké oleje definované v písmenu d), pro něž není možné stanovit:
— procento destilace (nulová hodnota se též považuje za procento destilace) při 250 °C podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná metodě
ASTM D 86),
— kinematickou viskozitu při 50 °C podle metody EN ISO 3104,
— nebo rozpustnou barvu C podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500).
Tyto produkty patří do podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 nebo 2710 20 90;
g) „obsahující bionaftu“ znamená, že výrobky položky 2710 20 mají minimální obsah bionafty, tj. monoalkylesterů mastných kyselin používaných
jako palivo, 0,5 % objemových (stanovení podle metody EN 14078).
3. Ve smyslu čísla 2712 se výrazem „surová vazelína“ (podpoložka 2712 10 10) rozumí vazelína, jejíž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která
je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 4,5.
a) s obsahem oleje 3,5 % hmotnostních nebo více, pokud je viskozita při 100 °C méně než 9 × 10–6 m2 s–1 podle metody EN ISO 3104; nebo
b) jejichž přírodní barva podle metody ISO 2049 (která je rovnocenná metodě ASTM D 1 500) je vyšší než 3, je-li jejich viskozita podle metody
EN ISO 3104 při 100 °C 9 × 10–6 m2 s–1 nebo vyšší.
5. Ve smyslu čísel 2710, 2711 a 2712 se výraz „specifický proces“ používá pro tyto operace:
a) vakuová destilace;
b) redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;
c) krakování (štěpení);
d) reformování (úprava);
e) extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;
f) procesy využívající všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem (dýmavou kyselinou sírovou) nebo oxidem sírovým
(anhydridem kyseliny sírové); neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou,
aktivním uhlím nebo bauxitem;
g) polymerizace;
h) alkylace;
ij) isomerace;
k) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze
zpracovávaného produktu (podle metody EN ISO 20846, EN ISO 20884 nebo EN ISO 14596 nebo EN ISO 24260, EN ISO 20847
a EN ISO 8754);
l) pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;
m) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 31 až 2710 19 99: zpracování produktů pomocí vodíku (jiné než při odsiřování) při tlaku
vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování
mazacích olejů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99 pomocí vodíku (např. hydrogenační dočišťování nebo odbarvování) pro zlepšení barvy
nebo stálosti není považováno za specifický proces;
n) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 51 až 2710 19 68: atmosférická destilace podle metody ISO 3405 (která je rovnocenná
metodě ASTM D 86), při níž při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát. Jestliže podle metody ISO 3405 (která je
rovnocenná metodě ASTM D 86) při 300 °C předestiluje 30 % nebo více objemu produktů včetně ztrát, pak množství produktů, které mohou
být získány atmosférickou destilací a které patří do podpoložek 2710 12 11 až 2710 12 90 nebo 2710 19 11 až 2710 19 29 se proclí
stejnou celní sazbou jako podpoložky 2710 19 62 až 2710 19 68 podle druhu a hodnoty použitých produktů a podle čisté váhy získaného
produktu. Toto pravidlo se nepoužívá u produktů takto získaných, které se v období šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými
orgány podrobí specifickému procesu nebo chemické přeměně, avšak jiným procesem než specifickým;
o) pouze v případě produktů podpoložek 2710 19 71 až 2710 19 99: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;
p) pouze v případě produktů podpoložky 2712 90 31: odolejování frakční krystalizací.
Je-li přípravné zpracování před výše uvedenými zpracováními z technických důvodů nezbytné, vztahuje se osvobození od cla pouze na množství
produktů zamýšlených a skutečně podrobených výše zmíněným zpracováním; odpadní produkty vzniklé během přípravného zpracování jsou též
osvobozeny od cla.
6. Množství produktů, které může být získáno během chemické přeměny nebo během přípravného zpracování nezbytného z technických důvodů a které
patří do čísel, položek nebo podpoložek 2707 10 00, 2707 20 00, 2707 30 00, 2707 50 00, 2710, 2711, 2712 10, 2712 20, 2712 90 31
až 2712 90 99 a 2713 90, se proclí podle stejných sazeb, které jsou používány v případě produktů „pro jiné účely“, podle druhu a hodnoty
použitých produktů a podle čisté hmotnosti získaných produktů. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty čísel 2710 až 2712, které se v období
do šesti měsíců a za dalších podmínek stanovených příslušnými orgány podrobí specifickému procesu nebo další chemické přeměně.

KAPITOLA 27

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Všeobecné vysvětlivky
1. Maso a droby, způsobilé a vhodné k lidskému požívání, zůstávají zařazeny v této kapitole, i když jsou předkládány např. jako určené pro výrobu potravy pro domácí zvířata.
2. Pro účely této kapitoly je rozsah výrazů „maso“ a „droby“ popsán ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole.
3. Poučení o různých stavech, ve kterých se mohou maso a droby této kapitoly nacházet (čerstvé, chlazené, zmrazené, solené nebo ve slaném nálevu, sušené nebo uzené) je uvedeno ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole. Je třeba poznamenat, že hluboce zmrazené maso a částečně nebo zcela rozmražené maso se zařazují stejným způsobem jako maso zmrazené. Kromě toho „zmrazené“ zahrnuje nejen maso, které bylo zmraženo jako čerstvé, ale rovněž maso, které bylo nejdříve lehce sušeno a poté zmraženo do té míry, že jeho aktuální a stálé uchování závisí hlavně na způsobu zmrazení.
4. Ve všeobecných vysvětlivkách k HS k této kapitole je rovněž uvedeno poučení pro rozlišení mezi masem a droby této kapitoly a masem a droby kapitoly 16. Do této kapitoly však patří droby, syrové, mleté nebo jemně nasekané, avšak dále nepřipravené, balené v plastovém materiálu (dokonce ve formě uzenek) výhradně za účelem usnadnění manipulace nebo dopravy.
5. Pro účely rozlišení mezi nevykostěnými a vykostěnými kusy se chrupavky a šlachy nepovažují za kosti.
Doplňková poznámka 1 A) d) a doplňková poznámka 1 A) e)
Pro účely doplňkové poznámky 1 A) d) a 1 A) e) k této kapitole (ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole) se při stanovení, zda jsou splněny podmínky minimálního a maximálního počtu žeber, počítají pouze žebra, celá nebo dělená, která jsou přímo spojena s páteří.
Na základě tohoto vysvětlení zobrazuje níže uvedené vyobrazení příklad hovězí přední čtvrti, která vyhovuje doplňkové poznámce 1 A) d) a 1 A) e) ve spojení s doplňkovou poznámkou 1 C) k této kapitole.
PŘEDNÍ ČTVRŤ ZADNÍ ČTVRŤ
Doplňková poznámka 2 C) Pro účely doplňkové poznámky 2 C) k této kapitole, pokud jde o dvě rozdílné techniky dělení a části „laloky“, „tlamy“ a „laloky a tlamy dohromady“, viz vyobrazení níže:
Doplňková poznámka 6 a) Ve smyslu této doplňkové poznámky se sůl nepovažuje za ochucovadlo.
Viz rovněž doplňková poznámka 7 k této kapitole.

KAPITOLA 2-MASO A JEDLÉ DROBY

Poznámka
1. Do této kapitoly nepatří:
a) výrobky popsané v číslech 0201 až 0208 nebo 0210, nezpůsobilé nebo nevhodné k lidskému požívání;
b) střeva, měchýře nebo žaludky zvířat (číslo 0504) nebo zvířecí krev (číslo 0511 nebo 3002); nebo
c) živočišné tuky, jiné než výrobky čísla 0209 (kapitola 15).
Doplňkové poznámky
1. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „hovězí maso v celku“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: celé tělo poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, s
hlavou nebo bez ní, s nohama nebo bez nich a s ostatními droby nebo bez nich. Je-li hovězí maso v celku projednáváno bez hlav, musí být
hlava od něj oddělena v místě hlavového (atloido-okcipitálního) kloubu. Je-li projednáváno bez nohou, musí být nohy odděleny na úrovni
karpo-metakarpálního nebo tarso-metatarsálního kloubu; hovězí maso v celku zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk,
podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
b) „hovězí maso půlené“ ve smyslu položek 0201 10 a 0202 10: výrobek získaný symetrickým rozdělením hovězího masa v celku středem
obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní; „hovězí maso půlené“
zahrnuje přední část se všemi kostmi, jakož i žebra, krk, podplečí a plec s více než deseti páry žeber;
c) „kompenzované čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 20 a 0202 20 10: části, jež jsou složeny:
— buď z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u desátého žebra; a zadních čtvrtí
zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a zadní roštěnec se svíčkovou, a dělené u třetího žebra, nebo
— z předních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i žebra, krk, podplečí a plec, a dělené u pátého žebra s připojeným celým bokem
a hrudím; a zadních čtvrtí zahrnujících všechny kosti, jakož i kýtu a nízký roštěnec se svíčkovou, a dělené u osmého řezaného žebra.
Přední a zadní čtvrti tvořící „kompenzované čtvrti“ musí být předloženy k celnímu projednávání současně a ve stejném počtu, o celkové
hmotnosti předních čtvrtí shodné s celkovou hmotností zadních čtvrtí; nicméně rozdíl mezi hmotností těchto dvou částí zásilky je tolerován za
předpokladu, že tento rozdíl nepřesahuje 5 % celkové hmotnosti těžší části (předních čtvrtí nebo zadních čtvrtí);
d) „neoddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi páry žeber a nejvýše deseti páry žeber (první čtyři páry žeber musí být v celku, ostatní
mohou být dělena), s bokem nebo bez něj;
e) „oddělené přední čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 30 a 0202 20 30: přední část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti,
jakož i žebra, krk, podplečí a plec s nejméně čtyřmi a nejvýše deseti žebry (první čtyři žebra musí být v celku, ostatní mohou být dělena),
s bokem nebo bez něj;
f) „neoddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část hovězího masa v celku zahrnující všechny kosti,
jakož i kýty a nízký roštěnec se svíčkovou a nejméně třemi páry celých nebo dělených žeber, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
g) „oddělené zadní čtvrti“ ve smyslu podpoložek 0201 20 50 a 0202 20 50: zadní část půleného hovězího masa zahrnující všechny kosti
a nízký roštěnec s nejméně třemi celými nebo dělenými žebry, s kolenem nebo bez něj a s bokem nebo bez něj;
h) 1. „přední čtvrti s částí boku nebo bez něj“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: hřbetní část přední čtvrti, zahrnující horní část plece,
získaná z přední části s minimálně čtyřmi žebry a maximálně s deseti žebry podélným přímým řezem přes místo, kde se první žebro
spojuje s prvním obratlem k obrysu desátého žebra na bránici.
2. „hovězí hrudí“ ve smyslu podpoložky 0202 30 50: spodní část přední čtvrti zahrnující střed hrudí a špičku hrudí.
B. Produkty uvedené v doplňkových poznámkách 1 bod A písm. a) až g) k této kapitole mohou být předkládány též s páteří.
C. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 1 bod A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
Byla-li páteř odstraněna, berou se v úvahu jen celá nebo dělená žebra, která by byla jinak s páteří přímo spojena.
2. A. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „vepřové maso v celku nebo půlené“ ve smyslu podpoložek 0203 11 10 a 0203 21 10: poražená prasata ve formě masa z poražených
prasat domácích v celku, po vykrvení a vyvržení, jejichž štětiny a paznehty byly odstraněny. Vepřové maso půlené se získává rozdělením masa
v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních (lumbálních) a křížových (sakrálních) a středem hrudní kosti a spony pánevní. Maso
v celku nebo půlené může být s hlavou nebo bez hlavy, s tlamou, nožičkama, prsním sádlem, ledvinkami, ocáskem nebo bránicí nebo bez
nich. Maso půlené může být s míchou, mozečkem nebo jazykem nebo bez nich. Maso v celku nebo půlené z prasnic může být s mléčnými
žlázami nebo bez nich;
b) „kýta“ ve smyslu podpoložek 0203 12 11, 0203 22 11, 0210 11 11 a 0210 11 31: zadní část půleného masa zahrnující kosti,
s nožičkou nebo bez ní, s kolenem, kůží, tukovou tkání nebo bez nich.
Kýta je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš poslední bederní žebro;
c) „přední část“ ve smyslu podpoložek 0203 19 11, 0203 29 11, 0210 19 30 a 0210 19 60: přední (kraniální) díl půleného masa bez
hlavy, s tlamou nebo bez ní, včetně kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Přední část je oddělena od zbytku půleného masa tak, aby zahrnovala nanejvýš páté hřbetní žebro.
Horní (hřbetní) díl přední části (krkovička), též s lopatkou a s přiléhajícími svaly, je považován za kus hřbetu, je-li oddělen od spodního
(břišního) dílu přední části řezem pod páteří;
d) „plec“ ve smyslu podpoložek 0203 12 19, 0203 22 19, 0210 11 19 a 0210 11 39: spodní díl přední části, též s lopatkou
a s přiléhajícími svaly, s kostí, s nožičkou, kolenem, kůží nebo tukovou tkání nebo bez nich.
Lopatka s přiléhajícími svaly, předkládaná samostatně, zůstává v této podpoložce jako kus plece;
e) „hřbet s kostí“ ve smyslu podpoložek 0203 19 13, 0203 29 13, 0210 19 40 a 0210 19 70: horní díl půleného masa od prvního
krčního obratle až po křížovou kost, včetně kostí, též s panenskou svíčkovou, lopatkou, kůží nebo tukovou tkání.
Panenská svíčková je oddělena od spodní části půleného masa řezem hned pod páteří;
f) „bůčky (prorostlé)“ ve smyslu podpoložek 0203 19 15, 0203 29 15, 0210 12 11 a 0210 12 19: spodní díl půleného masa nazývaný
„prorostlý“, nacházející se mezi kýtou a plecí, též s kostí, avšak s kůží a s tukovou tkání;
g) „slaninové půlky“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: vepřové půlky bez hlavy, líček, laloku, krku, nožiček, ocásku, prsního sádla, ledvinek,
panenské svíčkové, plece, hrudní kosti, páteře, pánevní kosti a bez bránice;
h) „přední tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 10: slaninová půlka bez kýty, též vykostěná;
ij) „zadní tři čtvrti“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez přední části, též vykostěná;
k) „půlka“ ve smyslu podpoložky 0210 19 20: slaninová půlka bez kýty a přední části, též vykostěná.
Podpoložka zahrnuje také řezy středu včetně svalové tkáně, žebírek a bůčku v přirozené proporci celých středů.
B. Kusy vzniklé dělením uvedeným v doplňkové poznámce 2 A písm. f) patří do stejných položek jen v případě, že obsahují kůži a podkožní tuk.
Jestliže jsou dělené kusy patřící do podpoložek 0210 11 11, 0210 11 19, 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 19 30 a 0210 19 60 získány
ze slaninových půlek, z nichž již byly odstraněny kosti uvedené v doplňkové poznámce 2 A písm. g), řez by měl být veden podle doplňkové
poznámky 2 A písm. b), c) a d); tyto řezy nebo části by v každém případě měly obsahovat kosti.
C. Podpoložky 0206 49 00 a 0210 99 49 zahrnují zejména hlavy nebo půlky hlav domácích prasat, též s mozkem, lícními částmi nebo jazykem,
a jejich části.
Hlava je oddělena od zbytku prasečí půlky následujícím způsobem:
— rovným řezem paralelním s lebkou, nebo
— řezem paralelním s lebkou do úrovně očí a poté šikmo směrem k přední části hlavy, takže tlama zůstává připojena k půlce.
Lícní části, rypák a uši, stejně jako maso spojené s hlavou, zejména s její zadní částí, jsou považovány za části hlavy. Avšak kusy masa bez kostí
z přední části, předkládané samostatně (laloky, tlamy nebo laloky a tlamy dohromady), patří do podpoložek 0203 19 55, 0203 29 55,
0210 19 50 nebo 0210 19 81.
D. Pro účely podpoložek 0209 10 11 a 0209 10 19 se výrazem „podkožní tuk“ rozumí tuková tkáň pod kůží prasete a spojená s ní, nezávisle na
části prasete, z níž pochází; v každém případě musí hmotnost tukové tkáně převyšovat hmotnost kůže.
Do těchto podpoložek patří také tuk zbavený kůže.
E. Pro účely podpoložek 0210 11 31, 0210 11 39, 0210 12 19 a 0210 19 60 až 0210 19 89 se výrazem „sušené nebo uzené“ rozumějí
takové výrobky, u nichž je poměr vody a bílkovin (obsah dusíku × 6,25) 2,8 nebo nižší. Obsah dusíku se určuje podle ISO normy (metody)
937-1978.
3. A. Pro účely čísla 0204 se následujícími výrazy rozumí:
a) „maso v celku“ ve smyslu položek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41 a podpoložek 0204 50 11 a 0204 50 51: celé tělo
poraženého zvířete po jeho vykrvení, vyvržení a stažení z kůže, projednávané s hlavou nebo bez ní, s nožičkama nebo bez nich a s jinými
příslušnými droby nebo bez nich. Je-li maso v celku projednáváno bez hlav, musí být hlava od něj oddělena, a to v místě hlavového (atlantookcipitálního)
kloubu. Je-li projednáváno bez nožiček, musí být nožičky odděleny na úrovni karpo-metakarpálního nebo tarsometatarsálního
kloubu;
b) „maso půlené“ ve smyslu podpoložek 0204 10, 0204 21, 0204 30, 0204 41, 0204 50 11 a 0204 50 51: výrobek získaný symetrickým
rozdělením v celku středem obratlů krčních, hřbetních, bederních a křížových a středem hrudní kosti a spony pánevní;
c) „předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část masa v celku s hrudí nebo bez ní,
včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi páry žeber v celku nebo dělenými;
d) „půlené předky“ ve smyslu podpoložek 0204 22 10, 0204 42 10, 0204 50 13 a 0204 50 53: přední část půleného masa s hrudí nebo
bez ní, včetně všech kostí, jakož i žebra, krk a plec, dělené kolmo na páteř s nejméně pěti a nejvýše sedmi žebry v celku nebo dělenými;
e) „hřbety a šrůtka“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část trupu, s ledvinami nebo
bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 párů žeber v celku nebo dělených;
hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
f) „půlené hřbety se šrůtkou“ ve smyslu podpoložek 0204 22 30, 0204 42 30, 0204 50 15 a 0204 50 55: zbývající část půleného trupu,
s ledvinami nebo bez nich, po oddělení nohou a předků; šrůtka (přední část), oddělená od hřbetu, musí obsahovat nejméně 5 žeber vcelku
nebo dělených; hřbet (zadní část), oddělený od šrůtky, musí obsahovat nejméně 5 bederních obratlů;
g) „spojené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část trupu v celku zahrnující všechny
kosti a končetiny oddělené kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle křížového napříč kyčelní
kostí před stydkou sponou;
h) „oddělené kýty“ ve smyslu podpoložek 0204 22 50, 0204 42 50, 0204 50 19 a 0204 50 59: zadní část půleného trupu zahrnující
všechny kosti a zadní končetinu oddělenou kolmo na páteř u šestého bederního obratle těsně pod kyčelní kostí nebo u čtvrtého obratle
křížového napříč kyčelní kostí před stydkou sponou.
B. Pro určení počtu celých nebo dělených žeber podle doplňkové poznámky 3 A se berou v úvahu jen celá nebo dělená žebra spojená s páteří.
4. Následujícími výrazy se rozumí:
a) „nevykostěné dělené drůbeží maso“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20 až 0207 13 60, 0207 14 20 až 0207 14 60, 0207 26 20 až
0207 26 70, 0207 27 20 až 0207 27 70, 0207 44 21 až 0207 44 61, 0207 45 21 až 0207 45 61, 0207 54 21 až 0207 54 61,
0207 55 21 až 0207 55 61 a 0207 60 21 až 0207 60 61: uvedené části včetně všech kostí.
Dělené drůbeží maso uvedené v písmenu a), které bylo částečně vykostěno, patří do podpoložek 0207 13 70, 0207 14 70, 0207 26 80,
0207 27 80, 0207 44 71, 0207 44 81, 0207 45 71, 0207 45 81, 0207 54 71, 0207 54 81, 0207 55 71, 0207 55 81 nebo
0207 60 81;
b) „půlky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: drůbeží půlky získané podélným řezem v rovině hrudní kosti a páteře;
c) „čtvrtky“ ve smyslu podpoložek 0207 13 20, 0207 14 20, 0207 26 20, 0207 27 20, 0207 44 21, 0207 45 21, 0207 54 21,
0207 55 21 a 0207 60 21: stehna nebo prsa získaná příčným řezem půlky;
d) „celá křídla, též bez špiček“ ve smyslu podpoložek 0207 13 30, 0207 14 30, 0207 26 30, 0207 27 30, 0207 44 31, 0207 45 31,
0207 54 31, 0207 55 31 a 0207 60 31: dělené drůbeží maso sestávající z kosti pažní, vřetenní a loketní, obalené svalovinou. Špička včetně
zápěstních a záprstních kůstek může nebo nemusí být oddělena. Řezy se vedou v kloubech;
e) „prsa“ ve smyslu podpoložek 0207 13 50, 0207 14 50, 0207 26 50, 0207 27 50, 0207 44 51, 0207 45 51, 0207 54 51, 0207 55 51
a 0207 60 51: dělené drůbeží maso sestávající z hrudní kosti a žeber po obou stranách, obalené svalovinou;
f) „stehna“ ve smyslu podpoložek 0207 13 60, 0207 14 60, 0207 44 61, 0207 45 61, 0207 54 61, 0207 55 61 a 0207 60 61: dělené
drůbeží maso sestávající z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
g) „krůtí stehna spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 60 a 0207 27 60: dělené krůtí maso sestávající z kosti holenní a lýtkové obalené
svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
h) „krůtí stehna, jiná než spodní“ ve smyslu podpoložek 0207 26 70 a 0207 27 70: dělené krůtí maso sestávající z kosti stehenní obalené
svalovinou nebo z kosti stehenní, holenní a lýtkové, obalené svalovinou. Oba řezy se vedou v kloubech;
ij) „kachní nebo husí paleta“ ve smyslu podpoložek 0207 44 71, 0207 45 71, 0207 54 71 a 0207 55 71: oškubané kachny nebo husy bez
vnitřností, hlav a běháků, s odstraněnou hrudí (prsní kost, žebra, páteř a křížová kost), avšak se stehenními, holenními a pažními kostmi.
5. Celní sazba pro směsi této kapitoly je následující:
a) u směsí, kde jedna ze složek představuje nejméně 90 % hmotnostních, se použije sazba pro tuto složku;
b) u ostatních směsí se použije sazba pro složku s nejvyšším dovozním clem.
6. a) Nevařené ochucené maso patří do kapitoly 16. „Ochuceným masem“ se rozumí nevařené maso, které bylo ochuceno uvnitř hloubkově nebo po
celém povrchu; ochucovací přísady jsou buď viditelné pouhým okem, nebo zřetelně chuťově poznatelné;
b) Výrobky čísla 0210, do nichž byly přidány ochucovací přísady během jejich výroby, zůstávají zařazeny v tomto čísle, pokud přidáním těchto
přísad nebyl změněn jejich charakter.
7. Ve smyslu položek 0210 11 až 0210 93 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso a poživatelné droby
hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více, pokud nasolení zajišťuje
dlouhodobou konzervaci. Ve smyslu položky 0210 99 se výrazem „maso a poživatelné droby, solené nebo ve slaném nálevu“ rozumí maso
a poživatelné droby hluboce a homogenně napuštěné solí ve všech částech, s celkovým obsahem soli 1,2 % hmotnostních nebo více.

KAPITOLA 2

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI