Výsledky hledání pro výraz: listí

5007203100 80-V plátnové vazbě

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

–

5007 20 31

5007203120 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

–

5007 20 31 20

5007203180 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

–

5007 20 31 80

5007203900 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

–

5007 20 39

5007203920 80-Ručně zhotovené

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

–

5007 20 39 20

5007203980 80-Ostatní

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

–

5007 20 39 80

5007202100 10-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

5007 20 11 až 5007 20 71-Ostatní tkaniny obsahující 85 % hmotnostních nebo více hedvábí nebo hedvábného odpadu, jiného než buretového

Viz vysvětlivky k HS k položce 5007 20.

5007 20 21 až 5007 20 39-Ponžé, habutai, honan, šantung, corah a podobné tkaniny z Dálného východu, zcela z hedvábí (bez příměsi buretového hedvábí nebo ostatního hedvábného odpadu nebo ostatních textilních materiálů)

Tkaniny těchto podpoložek mají různé typické rysy ve svém charakteru, vazbě a vzhledu.
Nejčastěji jsou utkány na místních domácích ručních tkalcovských strojích v jednoduchých vazbách (plátno, kepr, atlas) ze surových (neskaných) hedvábných vláken bez zákrutu. Kraje jsou zpravidla chybné. Skládají se taškovým způsobem: dva konce určité délky se přiloží k sobě a kolem nich se pak tkanina naskládá. U některých typů (zejména z Číny) se někdy používá jiný způsob skládání: jeden konec nahoře, druhý dole, a tkanina se skládá zpět na sebe se čtyřmi sklady na yard (0,91 m).
Mohou být však dodávány i jinak, např. svinuté.
Mezi tyto tkaniny patří:
1. Habutai; japonská tkanina v plátnové nebo v keprové vazbě, utkaná z jednoduché nitě bez zákrutu. Výraz „habutai“ zpravidla označuje tkaninu v plátnové vazbě a „keprový habutai“ tkaninu v keprové vazbě.
V neběleném stavu jsou tyto tkaniny drsné na omak a mají našedle bílý nebo špinavě bílý odstín. Když se odklíží (například vybělí), tj. když se z nich odstraní hedvábný klih, jsou tyto tkaniny bílé nebo špinavě bílé a lze je používat bez dalšího zpracování pro zhotovení výrobků.
Po bělení se tyto tkaniny na závěr zpravidla natužují nebo plní, což jim dává vyšší plnost, jasnější vzhled a vyšší hmotnost;
2. Ponžé; čínské tkaniny zvané šantung, honan, assan, antung nebo ninghaj, podle provincie, z níž pochází. Tyto tkaniny jsou relativně silné a jsou těžší než výše uvedené japonské tkaniny; v neběleném stavu mají nažloutlý nebo načervenalý odstín, a po odklížení mají podobnou barvu jako len nebo batist, který je nebělený, nebo pouze vypraný. Mohou být též žebrované a žebrový efekt se dosahuje grogrén vazbou (plátnovou vazbou) za použití přízí rozdílné tloušťky;
3. Tussah (nebo tusser); tkanina původem z oblasti v severovýchodní Indii, která se tká z hedvábí divokého bource morušového. Tento název se rozšířil i na čínské tkaniny a nyní zahrnuje tkaniny srovnatelného typu, vyrobené v několika zemích Dálného východu z hedvábí získaného od divokých bourců morušových, kteří se živí dubovým listím.
4. Corah; tkanina vyráběná v kalkatské oblasti, která značně připomíná japonský habutai, ale liší se od něho v tom, že není tak pravidelná, a že je vyrobená ze silnějších nití. Jedním z jejích typických rysů je šňůrka procházející okraji.

–

5007 20 21

3212900000 80-Ostatní

3212 90 00-Ostatní

Viz vysvětlivky k HS k číslu 3212, část A) a C).
Kovové prášky, šupinky a vločky, popsané ve vysvětlivkách k HS k číslu 3212, část A), zahrnují:
1. zinkový prach, který je neslučitelný s kyselým pojivem, ale je výborným antikorozním pigmentem;
2. lamelární prášky z nerezavějící oceli a niklu, používané v určitých kyselinovzdorných antikorozivních nátěrových barvách;
3. olověný prach, zásaditý reakční pigment, používaný jako inhibitor koroze (podle možnosti smíšený se suříkem nebo olovnatou síranovou bělobou) v olejových nátěrových barvách nebo olejových lacích používaných jako základní nátěr na velké ocelové díly (hangárové konstrukce, mosty, viadukty, atd.);
4. měděné a bronzové prášky, jejichž lamelární částice „olistí“ v lacích založených na alkoholu, přírodních nebo umělých pryskyřicích, vytváří dekorační povlaky.

–

3212 90

2710198190 80-Ostatní

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 81 90

2710198300 80-Kapaliny pro hydraulické účely

2710 12 11 až 2710 19 99-Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové) a přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu a kromě odpadních olejů

Pro definici těchto produktů, viz poznámka 2 k této kapitole a vysvětlivky k HS k číslu 2710, část I).
Pokud jde o podpoložky týkající se produktů:
— určených pro specifické procesy,
— určených pro chemickou přeměnu,
viz doplňkové poznámky 5 a 6 k této kapitole a příslušné vysvětlivky.
I. Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů (jiné než surové)
Do této skupiny patří směsi izomerů (jiných než stereoizomerů) nasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 95 % zvláštních izomerů nebo nenasycených acyklických uhlovodíků obsahujících méně než 90 % zvláštních izomerů, jejichž procentní obsah byl přepočítán na hmotnost dehydrovaného produktu.
Do této skupiny rovněž patří samostatné izomery výše zmíněných uhlovodíků majících čistotu méně než 95 % nebo 90 % hmotnostních, podle příslušnosti.
Do této skupiny patří pouze minerální oleje a oleje ze živičných nerostů:
1. které mají bod krystalizace, měřeno dle metody ASTM D 938 ekvivalentní k metodě ISO 2207, nižší než 30 °C; nebo
2. které mají bod krystalizace 30 °C nebo vyšší a
a) hustotu menší než 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185, a penetraci pracovním kuželem (worked cone penetration), měřeno dle metody ASTM D 217 ekvivalentní k metodě ISO 2137, nejméně 350 při 25 °C; nebo
b) minimální hustotu 0,942 g/cm 3 při 70 °C podle EN ISO 12185 a jehlovou penetraci, měřeno dle metody EN 1426, nejméně 400 při 25 °C.
Pro účely odstavce I) výše se k minerálním olejům a olejům ze živičných nerostů řadí též takové oleje, do nichž byly přidány ve velmi malém množství různé látky, například jako aditiva pro zlepšení kvality nebo odstranění zápachu, značkovací sloučeniny, barvicí činidla.
Viz též schéma uvedené níže:
Rozlišovací kritéria pro určité ropné produkty podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99 a čísel 2712 a 2713 (jiné než přípravky podpoložek 2710 12 11 až 2710 19 99)
II. Přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků, jiné než obsahující bionaftu
Aby mohly být zařazeny do těchto podpoložek, musí tyto přípravky vyhovovat následujícím podmínkám:
1. poměr hmotnosti minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jak je definováno v části I) výše, musí být 70 % nebo více.
Tento poměr je nutno zjišťovat analýzou a ne podle množství přidaných materiálů;
2. nesmí být nikde jinde ani uvedeny, ani zahrnuty;
3. minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů musí ve směsích představovat základní složku přípravku, to znamená podstatnou složku s ohledem na použití.
Mezi přípravky těchto podpoložek nepatří:
a) nátěrové barvy a laky (čísla 3208, 3209 a 3210 00);
b) kosmetické přípravky a kosmetika založená na minerálních olejích (všeobecně čísla 3304 nebo 3307);
c) ropné sulfonáty (čísla 3402 nebo 3824).
Ropné sulfonáty jsou obvykle ve formě suspenzí v minerálních olejích nebo v olejích ze živičných nerostů. Obsah čistého sulfonátu je obvykle tak velký, aby bylo vyloučeno jeho přímé využití jako mazadla;
d) přípravky na leštění, ochranu nebo jinou úpravu dřeva, nátěrů, kovu, skla nebo jiných materiálů (hlavně číslo 3405);
e) dezinfekční prostředky, insekticidy atd., ale připravené, sestávající z roztoků nebo disperzí účinných složek v minerálním oleji nebo oleji ze živičných nerostů (číslo 3808);
f) připravené apretury používané v textilním průmyslu (číslo 3809);
g) připravená aditiva pro minerální oleje (nazývané též dopanty) (číslo 3811);
h) složená organická rozpouštědla a ředidla (např. číslo 3814 00);
ij) pojidla pro licí jádra (podpoložka 3824 10 00);
k) některé antikorozní přípravky, zejména:
i) připravené například z lanolinu (asi 20 %) rozpuštěného v lakovém benzinu (podpoložka 3403 19 10);
ii) obsahující aminy jako účinné složky (podpoložka 3824 90 92).

2710 19 31 až 2710 19 99-Těžké oleje

Viz doplňková poznámka 2 d) k této kapitole.

2710 19 71 až 2710 19 99-Mazací oleje; ostatní oleje

Do těchto podpoložek patří těžké oleje jak jsou definovány v doplňkové poznámce 2 d) k této kapitole, za předpokladu, že tyto oleje nesplňují podmínky stanovené v doplňkové poznámce 2 e) (plynové oleje) nebo 2 f) (topné oleje) k této kapitole.
Do těchto podpoložek patří těžké oleje, u nichž méně než 85 % objemových, včetně ztrát, předestiluje při 350 °C, dle metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86):
1. které, při odpovídající rozpustné barvě C, mají viskozitu V:
a) nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku I v tabulce stanovené v doplňkové poznámce 2 f) k této kapitole, jestliže obsah sirnatého popela je 1 % nebo více, nebo jestliže index zmýdelnění je 4 nebo více; nebo
b) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku II v této tabulce, jestliže bod tuhnutí je nižší než 10 °C; nebo
c) převyšující hodnotu, která je uvedena v řádku I, ale nepřesahující hodnotu, která je uvedena v řádku II, jestliže méně než 25 % předestiluje při 300 °C, pokud bod tuhnutí není vyšší než mínus 10 °C. Tato ustanovení se použijí pouze u těch olejů, které mají rozpustnou barvu C menší než 2;
2. u kterých nelze stanovit následující:
a) procento destilace při 250 °C pomocí metody EN ISO 3405 (ekvivalentní k metodě ASTM D 86) (nula je myšlená jako procento); nebo
b) kinematickou viskozitu při 50 °C dle metody EN ISO 3104; nebo
c) rozpustnou barvu C dle metody ISO 2049 (ekvivalentní k metodě ASTM D 1500);
3. které jsou uměle barveny.
Analytické metody, které se použijí pro účely bodu 1 výše jsou ty, jenž jsou specifikovány pro topné oleje (viz doplňková poznámka 2 f) k této kapitole).
Viz rovněž schéma uvedené níže:

–

2710 19 83