Výsledky hledání pro výraz: mechanické zařízení

8423890000 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 89

8423890010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 89 00 10

8423890090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 89 00 90

8423811010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 10 10

8423811090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 10 90

8423813010 80-Využívající elektronické prostředky k určování hmotnosti

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 10

8423813090 80-Ostatní

8423 81 10 až 8423 89 00-Ostatní přístroje a zařízení k určování hmotnosti

Do těchto podpoložek patří elektromechanické váhy, v nichž se hmotnost předmětu převádí na elektrický signál (proudový) pomocí převodníku umístěného ve váhách, tento proud se pak měří měřicím zařízením, které je zabudováno v těchto váhách. Zpravidla měřicí převodníky v takových váhách sestávají z dynamometru nebo tyčí s tenzometry (elektrické odpory) zapojených tak, aby vytvářely elektrický můstek. Síla vyvolávaná váženou hmotou deformuje dynamometr a způsobuje změnu délky tenzometru (smrštění nebo prodloužení) a tím změnu odporu, která je úměrná vážené hmotě a která se přenáší ve formě změny proudu do měřicího zařízení na stupnici můstkem, jenž měří odpor.
Kromě měřicího zařízení, známého jako vážící jednotka, váhová zobrazovací jednotka nebo indikátor vážení, které se normálně nachází pod jedním uzavřením, mohou mít elektromechanické váhy také jiné jednotky, které jsou navzájem propojeny (např. klávesnice, paměťová jednotka, tiskárna, VDU, regulátor a čtecí zařízení štítků nebo karet pro kontrolu vstupu do vah). V systémech vážení tohoto typu lze několik vah připojit ke společnému měřicímu přístroji (známé také jako „dálkové vážící terminály“).
Váhy uvedené výše je rovněž možné vybavit propojovací jednotkou („interface“), přes kterou lze váhy připojit k jednotce automatizovaného zpracování dat.
Elektromechanické váhy se pokládají za „elektronické váhy“, jsou-li do měřicího zařízení vah zabudovány mikroprocesory, například, aby počítaly cenu váženého množství za pomoci jednotkové ceny (např. ceny za kilogram) zavedené do vah.

–

8423 81 30 90

TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ

TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ

Všeobecné vysvětlivky
Odpad a šrot z neželezných kovů, který byl roztaven a odlit do ingotů, housek, bloků nebo podobných forem se zařazuje jako surový kov a ne jako odpad a šrot. V důsledku toho se zařazuje, například, do čísla 7601 (hliník), 7801 (olovo), 7901 (zinek) nebo do podpoložek 8104 11 00 nebo 8104 19 00 (hořčík).
Výraz „kov“ zahrnuje rovněž kov, který má amorfní (nekrystalickou) strukturu, jako je metalizované sklo a práškové metalurgické výrobky.

TŘÍDA XV-OBECNÉ KOVY A VÝROBKY Z OBECNÝCH KOVŮ

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) připravené barvy, inkousty nebo jiné výrobky na bázi kovových šupin (vloček) nebo prášku (čísel 3207 až 3210, 3212, 3213
nebo 3215);
b) ferocer nebo jiné pyroforické slitiny (číslo 3606);
c) pokrývky hlavy nebo jejich součásti čísla 6506 nebo 6507;
d) kostry deštníků nebo jiné výrobky čísla 6603;
e) zboží kapitoly 71 (například slitiny drahých kovů, obecné kovy plátované drahými kovy, bižuterie);
f) výrobky třídy XVI (stroje, mechanická zařízení a elektrické zboží);
g) smontované železniční nebo tramvajové koleje (číslo 8608) nebo jiné výrobky třídy XVII (vozidla, plavidla a čluny, letadla);
h) nástroje nebo přístroje třídy XVIII, včetně hodinových nebo hodinkových pružin;
ij) olověné broky připravené pro střelivo (číslo 9306) nebo jiné výrobky třídy XIX (zbraně a střelivo);
k) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, pružinové kostry, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné znaky, montované stavby);
l) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby);
m) ruční síta, knoflíky, pera, držátka na tužky, hroty per nebo jiné výrobky kapitoly 96 (různé výrobky) nebo
n) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).
2. V celé nomenklatuře se výrazem „části a součásti všeobecně použitelné“ rozumějí:
a) výrobky čísla 7307, 7312, 7315, 7317 nebo 7318 a podobné výrobky z jiných obecných kovů;
b) pružiny a pružinové listy z obecných kovů, jiné než hodinové nebo hodinkové pružiny (číslo 9114) a
c) výrobky čísel 8301, 8302, 8308, 8310 a rámy a rámečky a zrcadla z obecných kovů čísla 8306.
V kapitolách 73 až 76 a 78 až 82 (kromě čísla 7315) se odkazy na části a součásti nevztahují na části a součásti všeobecně použitelné,
jak jsou definovány výše.
S výhradou ustanovení předchozího odstavce a poznámky 1 ke kapitole 83 jsou výrobky kapitoly 82 nebo 83 vyloučeny z kapitol 72
až 76 a 78 až 81.
3. V celé nomenklatuře výraz „obecné kovy“ znamená: železo a ocel, měď, nikl, hliník, olovo, zinek, cín, wolfram, molybden, tantal,
hořčík, kobalt, bismut, kadmium, titan, zirkon, antimon, mangan, berylium, chrom, germanium, vanad, gallium, hafnium, indium,
niob, rhenium a thallium.
4. V celé nomenklatuře výraz „cermety“ znamená výrobky sestávající z mikroskopické heterogenní kombinace kovových částic
a keramických částic. Výraz „cermety“ zahrnuje též slinuté karbidy kovů (karbidy kovů slinuté s kovem).
5. Zařazování slitin (jiných než feroslitin a základních slitin, jak jsou definovány v kapitolách 72 a 74):
a) slitina obecných kovů se zařazuje jako slitina kovu, jehož hmotnost převažuje nad každým z ostatních kovů;
b) slitina složená z obecných kovů této třídy a z materiálů, které do této třídy nepatří, se považuje za slitinu z obecných kovů této
třídy, jestliže celková hmotnost těchto kovů je stejná nebo vyšší než celková hmotnost ostatních přítomných prvků;
c) v této třídě výraz „slitiny“ zahrnuje též slinuté směsi kovových prášků, heterogenní dokonale promísené směsi získané tavením
(jiné než cermety) a intermetalické sloučeniny.
6. Není-li stanoveno jinak, vztahuje se jakýkoliv odkaz v nomenklatuře na obecný kov též na slitiny, které se podle poznámky 5 zařazují
jako slitiny tohoto kovu.
7. Zařazování složených výrobků:
Kromě případů, kdy znění čísel stanoví jinak, se výrobky z obecných kovů (včetně výrobků ze smíšených materiálů považovaných
podle výkladových pravidel za výrobky z obecných kovů), které obsahují dva nebo více obecných kovů, považují za výrobky
z obecného kovu, jehož hmotnost převažuje nad hmotností každého z ostatních kovů.
Pro tyto účely:
a) se železo a ocel nebo různé druhy železa nebo oceli považují za jediný a tentýž kov;
b) je slitina považována za zcela složenou z toho kovu, který určuje její zařazení podle poznámky 5;
c) je cermet čísla 8113 považován za jediný obecný kov.
8. V této třídě mají následující výrazy uvedený význam:
a) Odpad a šrot:
kovový odpad a šrot vznikající při výrobě nebo mechanickém zpracování kovů a kovové předměty rozhodně nepoužitelné jako
takové pro jejich zlomení, rozbití, opotřebení nebo z jiných důvodů.
b) Prášek:
produkty, u kterých 90 % hmotnostních nebo více propadne sítem s velikostí ok 1 mm.

TŘÍDA XV

KAPITOLA 44-DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ

KAPITOLA 44-DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ

KAPITOLA 44-DŘEVO A DŘEVĚNÉ VÝROBKY; DŘEVĚNÉ UHLÍ

Poznámky
1. Do této kapitoly nepatří:
a) dřevo v hoblinách, třískách, rozdrcené, rozemleté nebo práškovité, jež se používá zejména ve voňavkářství, farmacii nebo jako
insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům (číslo 1211);
b) bambus nebo jiné materiály dřevité povahy, používané zejména k výrobě košíkářského nebo pleteného zboží, nezpracované, též
štípané, podélně rozřezané nebo přiřezané na délku (číslo 1401);
c) dřevo v hoblinách, třískách, rozemleté nebo práškovité, používané zejména k barvení nebo vyčiňování (číslo 1404);
d) aktivní uhlí (číslo 3802);
e) výrobky čísla 4202;
f) zboží kapitoly 46;
g) obuv nebo její části a součásti kapitoly 64;
h) zboží kapitoly 66 (například deštníky, vycházkové hole a jejich části a součásti);
ij) zboží čísla 6808;
k) bižuterie čísla 7117;
l) zboží třídy XVI nebo třídy XVII (například strojní části a součásti, pouzdra, kryty, skříňky pro stroje a přístroje a kolářské zboží);
m) zboží třídy XVIII (například kryty a skříňky k hodinářským výrobkům, hudebním nástrojům a jejich části a součásti);
n) části a součásti střelných zbraní (číslo 9305);
o) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, montované stavby);
p) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby);
q) výrobky kapitoly 96 (například dýmky a jejich části a součásti, knoflíky a tužky) kromě dřevěných násad a držadel pro výrobky
čísla 9603; nebo
r) výrobky kapitoly 97 (například umělecká díla).
2. Ve smyslu této kapitoly se výrazem „zhutněné dřevo“ rozumí dřevo, které bylo chemicky nebo fyzikálně zpracováno (u dřeva
vrstveného z dýh musí být zpracování důkladnější, než jaké je nutné k zajištění soudržnosti), aby byla zvýšena jeho hustota nebo
tvrdost a současně s tím zlepšena mechanická pevnost nebo odolnost vůči chemickým nebo elektrickým vlivům.
3. Do čísel 4414 až 4421 se zařazují výrobky z třískových desek nebo podobných desek, dřevovláknitých desek, vrstveného dřeva nebo
ze zhutněného dřeva, stejně jako odpovídající dřevěné výrobky.
4. Výrobky čísel 4410, 4411 nebo 4412 mohou být opracovány tak, aby byly získány profily přípustné u dřeva čísla 4409, aby byly
ohýbané, zvlněné, děrované, řezané nebo tvarované v jiných tvarech než čtvercových nebo obdélníkových, anebo podrobeny
jakémukoliv jinému opracování, pokud tím nezískají povahu výrobků jiných čísel.
5. Do čísla 4417 nepatří nástroje, jejichž čepel, ostří, pracovní plocha nebo kterákoliv jiná pracovní část je vytvořena z jakéhokoliv
materiálu uvedeného v poznámce 1 ke kapitole 82.
6. S výhradou výše uvedené poznámky 1 a pokud znění čísel nestanoví jinak, se jakákoliv zmínka o „dřevu“ v číslech této kapitoly
vztahuje rovněž na bambus a jiné materiály dřevité povahy.
Poznámky k položkám
1. Pro účely položky 4401 31 se výrazem „dřevěné pelety“ rozumí vedlejší produkty, například hobliny, piliny nebo odřezky, z odvětví
mechanického zpracování dřeva, nábytkářského průmyslu nebo z jiných činností při přetváření dřeva, aglomerované buď přímo
lisováním, nebo přidáním pojiva v poměru nepřesahujícím 3 % hmotnostní. Tyto pelety jsou válcovité, o průměru nepřesahujícím
25 mm a délce nepřesahující 100 mm.
2. Pro účely položek 4403 41 až 4403 49, 4407 21 až 4407 29, 4408 31 až 4408 39 a 4412 31 se výrazem „tropické dřevo“ rozumějí
následující druhy dřeva: Abura, Acajou d'Afrique (Africký mahagon), Afrormosia, Ako, Alan, Andiroba, Aningré, Avodiré, Azobé,
Balau, Balsa, Bossé clair, Bossé foncé, Cativo, Cedro, Dabema, Dark red Meranti (Tmavočervené meranti), Dibétou, Doussié, Framiré,
Freijo, Fromager, Fuma, Geronggang, Ilomba, Imbuia, Ipé, Iroko, Jaboty, Jelutong, Jequitiba, Jongkong, Kapur, Kempas, Keruing,
Kosipo, Kotibé, Koto, Light red Meranti (Světlečervené meranti), Limba, Louro, Macaranduba, Mahogany (Mahagon), Makoré,
Mandioqueira, Mansonia, Mengkulang, Meranti bakau, Merawan, Merbau, Merpauh, Mersawa, Moabi, Niangon, Nyatoh, Obeche,
Okoumé, Onzabili, Orey, Ovengkol, Ozigo, Padauk, Paldao, Palissandre de Guatemala, Palissandre de Para, Palissandre de Rio,
Palissandre de Rose, Pau Amarelo, Pau marfim, Pulai, Punah, Quaruba, Ramin, Sapelli, Saqui-saqui, Sepetir, Sipo, Sucupira, Suren,
Tauari, Teak, Tiama, Tola, Virola, White Lauan (Bílý lauan), White Meranti (Bílé meranti), White Seraya (Bílé seraya), Yellow Meranti
(Žluté meranti).
Doplňkové poznámky
1. Pro účely čísla 4405 se výrazem „dřevitá moučka“ rozumí prášek ze dřeva, u kterého při propadu sítem o velikosti otvorů 0,63 mm zůstane na sítu
nejvýše 8 % hmotnosti odpadu.
2. Pro účely podpoložek 4414 00 10, 4418 10 10, 4418 20 10, 4419 00 10, 4420 10 11 a 4420 90 91 se výrazem „tropické dřevo“ rozumějí
následující druhy tropického dřeva: Acajou d'Afrique (Africký mahagon), Alan, Azobé, Balsa, Dark red Meranti (Tmavočervené meranti), Dibétou,
Ilomba, Imbuia, Iroko, Jelutong, Jongkong, Kapur, Kempas, Keruing, Light red Meranti (Světlečervené meranti), Limba, Mahogany (Mahagon,
Swietenia spp.), Makoré, Mansonia, Meranti bakau, Merbau, Obeche, Okoumé, Palissandre de Para, Palissandre de Rio, Palissandre de Rose,
Ramin, Sapelli, Sipo, Teak, Tiama, Virola, White Lauan (Bílý lauan), White Meranti (Bílé meranti), White Seraya (Bílé seraya) a Yellow Meranti
(Žluté meranti).

KAPITOLA 44