TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Všeobecné vysvětlivky
1. Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k HS (viz všeobecné vysvětlivky k této třídě, poslední odstavec úvodu), třída XI je rozdělena do dvou částí:
a) v první části (kapitoly 50 až 55) se textilní výrobky člení podle textilního materiálu, z něhož jsou zhotoveny, a zařazení výrobků sestávajících ze směsi textilních materiálů se řídí podle poznámky 2 k této třídě;
b) v druhé části (kapitoly 56 až 63), s výjimkou čísel 5809 00 00 a 5902, se na úrovni kapitol nebo čísel nepřihlíží k povaze textilních materiálů, z nichž jsou výrobky zhotoveny. Avšak mnoho čísel kapitol 56 až 63 se v kombinované nomenklatuře dále člení podle povahy textilních materiálů. V těchto případech se musí zařazení do položek či podpoložek provádět v souladu s ustanoveními poznámky k položce 2 k této třídě.
2. Poznámka k položce 2 k této třídě stanoví pravidla pro určení zařazení textilních výrobků obsahujících dva nebo více textilních materiálů do čísel kapitol 56 až 63. Toto zboží se zařazuje do položky či podpoložky příslušející zboží z toho textilního materiálu, který hmotnostně převažuje, přičemž tam, kde je to vhodné, se berou v úvahu ustanovení poznámky 2 B) k této třídě.
Při uplatňování těchto pravidel se však musí brát v úvahu ustanovení písmen a) až c) poznámky k položce 2 B) k této třídě.
3. Návod pro výklad poznámky 2 k této třídě lze nalézt ve vysvětlivkách k HS (viz, například, část I) A) všeobecných vysvětlivek k této třídě).
Při uplatňování poznámky 2 se nebere v úvahu následující:
a) nitě obsažené v krajích za předpokladu, že kraje netvoří nezbytnou součást hotového výrobku, jako jsou, například, kraje určitých textilií používaných pro deštníky nebo šály;
b) oddělující nitě, které se vkládají do textilie proto, aby vyznačily, kde má být textilie rozřezána;
c) nitě („pravé“ nitě) obsažené v koncích textilií, pokud jsou tyto nitě z textilního materiálu odlišného od toho, z něhož je samotná textilie zhotovena.
4. Pro vysvětlení výrazů „nebělená“, „bělená“ a „barvená“, pokud se používají pro nitě, a výrazů „nebělená“, „bělená“, „barvená“, „z různobarevných nití“ a „potištěná“, pokud se používají pro tkaninu, viz poznámky k položkám 1 a) až 1 h) k této třídě.
5. Pro popis různých vazeb viz vysvětlivky k položkám, část I) C) všeobecných vysvětlivek k HS k této třídě.

TŘÍDA XI-TEXTILIE A TEXTILNÍ VÝROBKY

Poznámky
1. Do této třídy nepatří:
a) zvířecí štětiny nebo chlupy k výrobě kartáčnického zboží (číslo 0502); žíně nebo odpad ze žíní (číslo 0511);
b) lidské vlasy nebo výrobky z lidských vlasů (čísla 0501, 6703 nebo 6704), avšak filtrační plachetky běžně používané v olejových
lisech nebo jim podobných zařízeních patří do čísla 5911;
c) bavlněné lintry nebo jiné rostlinné materiály kapitoly 14;
d) osinek (azbest) čísla 2524, nebo výrobky z osinku nebo jiné výrobky čísel 6812 nebo 6813;
e) výrobky čísel 3005 nebo 3006; nit k čištění mezizubních prostor (zubní nit), v samostatném balení pro drobný prodej
čísla 3306;
f) citlivé textilie čísel 3701 až 3704;
g) monofilamenty, jejichž libovolný rozměr příčného průřezu převyšuje 1 mm, nebo pásky nebo podobné tvary (například umělá
sláma), o zjevné šířce převyšující 5 mm z plastů (kapitola 39) nebo pletence nebo textilie nebo jiné košíkářské nebo proutěné
výrobky z takových monofilamentů nebo pásků (kapitola 46);
h) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty
nebo výrobky z nich, kapitola 39;
ij) tkané, pletené nebo háčkované textilie, plsti nebo netkané textilie, impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované
kaučukem nebo výrobky z nich, kapitola 40;
k) kůže nebo kožky se srstí nebo vlnou (kapitoly 41 nebo 43) nebo výrobky z přírodních nebo umělých kožešin nebo výrobky
z nich čísel 4303 nebo 4304;
l) výrobky z textilních materiálů čísel 4201 nebo 4202;
m) produkty nebo výrobky kapitoly 48 (například buničitá vata);
n) obuv nebo části a součásti obuvi, kamaše nebo kožené kamaše nebo podobné výrobky kapitoly 64;
o) síťky na vlasy nebo jiné pokrývky hlavy nebo jejich části a součásti kapitoly 65;
p) výrobky kapitoly 67;
q) textilní materiál pokrytý brusivy (číslo 6805) a také uhlíková vlákna nebo výrobky z uhlíkových vláken čísla 6815;
r) skleněná vlákna nebo výrobky ze skleněných vláken, jiné než výšivka se skleněnými nitěmi na viditelném textilním podkladě
(kapitola 70);
s) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, lůžkoviny, svítidla a osvětlovací zařízení);
t) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby a sítě);
u) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, cestovní soupravy pro šití, zdrhovadla, pásky do psacích strojů, hygienické vložky
a tampony, dětské pleny); nebo
v) výrobky kapitoly 97.
2. A) Textilní výrobky kapitol 50 až 55 nebo čísel 5809 nebo 5902 obsahující dva nebo více textilních materiálů se zařazují, jako by
byly zcela vytvořeny z textilního materiálu, jehož hmotnost převažuje nad každým ostatním jednotlivým textilním materiálem.
Pokud hmotnost žádného z textilních materiálů nepřevažuje, zařazuje se takový výrobek, jako by byl zcela vytvořen z textilního
materiálu, který patří do pořadově posledního z čísel, která přicházejí v úvahu.
B) Pro účel výše uvedeného pravidla platí:
a) ovinutá žíněná nit (číslo 5110) a metalizovaná nit (číslo 5605) se považují za jeden textilní materiál, jehož hmotnost je
souhrnem hmotností jeho složek; při zařazování tkanin se kovová nit považuje za textilní materiál;
b) výběr příslušného čísla je třeba provést tak, že se nejdříve určí kapitola a poté vhodné číslo této kapitoly bez ohledu na
jakékoliv materiály, které v této kapitole nejsou zařazeny;
c) mají-li se brát kapitoly 54 a 55 současně v úvahu společně s jinou kapitolou, jsou kapitoly 54 a 55 považovány za jednu
a tutéž kapitolu;
d) vztahuje-li se nějaká kapitola nebo číslo na výrobky z rozdílných textilních materiálů, projednávají se tyto materiály jako
jediný textilní materiál.
C) Ustanovení výše uvedených odstavců A) a B) se vztahují též na nitě uvedené níže v poznámkách 3, 4, 5 nebo 6.
3. A) Pro účely této třídy, a s výhradou výjimek stanovených v níže uvedeném odstavci B, se výrazem „motouzy, šňůry, provazy a lana“
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
b) z chemických vláken (včetně nitě ze dvou nebo více monofilamentů kapitoly 54), o délkové hmotnosti vyšší než
10 000 decitex;
c) z pravého konopí nebo lnu:
1) hlazené nebo leštěné, o délkové hmotnosti 1 429 decitex nebo vyšší, nebo
2) nehlazené nebo neleštěné, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex;
d) z kokosových vláken, skládající se ze tří nebo více pramenů;
e) z jiných rostlinných vláken, o délkové hmotnosti vyšší než 20 000 decitex, nebo
f) zpevněné kovovou nití.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) vlněnou přízi nebo přízi z jiných zvířecích chlupů a papírovou nit, jinou než zpevněnou kovovou nití;
b) kabel z chemických nekonečných vláken kapitoly 55 a multifilamentní nit bez zákrutu nebo se zákrutem menším než
5 zákrutů na metr kapitoly 54;
c) messinský vlas čísla 5006 a monofilamenty kapitoly 54;
d) metalizovanou nit čísla 5605; na nit zpevněnou kovovou nití se vztahuje výše uvedený odst. A) písm. f) a;
e) žinylkovou nit, ovinutou nit a řetízkovou nit čísla 5606.
4. A) Pro účely kapitol 50, 51, 52, 54 a 55 se výrazem „upravené pro drobný prodej“, s výhradou výjimek uvedených níže v odstavci B,
rozumějí nitě (jednoduché, násobné (skané) nebo kablované):
a) na kartách, cívkách, dutinkách nebo podobných podložkách, o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech;
b) v klubkách, v přadenech nebo přadénkách o hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě nitě z chemických nekonečných vláken o délkové hmotnosti nižší než 3 000 decitex, přírodního hedvábí
nebo hedvábného odpadu;
2) 125 g v případě všech ostatních nití o délkové hmotnosti nižší než 2 000 decitex; nebo
3) 500 g v ostatních případech;
c) v přadenech nebo přadénkách sestávajících z několika menších přaden nebo přadének oddělených dělícími nitěmi na vzájemně
nezávislá, o jednotné hmotnosti nepřesahující:
1) 85 g v případě přírodního hedvábí, hedvábného odpadu nebo nití z chemických nekonečných vláken; nebo
2) 125 g v ostatních případech.
B) Uvedená ustanovení se nevztahují na:
a) jednoduchou nit z jakéhokoliv textilního materiálu, kromě:
1) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, nebělené; a
2) jednoduché příze z vlny nebo jemných zvířecích chlupů, bělené, barvené nebo potištěné, o délkové hmotnosti vyšší než
5 000 decitex;
b) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, nebělenou:
1) z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, v jakémkoliv balení; nebo
2) z ostatních textilních materiálů, kromě vlny nebo jemných zvířecích chlupů, v přadenech nebo přadénkách;
c) násobnou (skanou) nebo kablovanou nit z přírodního hedvábí nebo hedvábného odpadu, bělenou, barvenou nebo potištěnou
o délkové hmotnosti 133 decitex nebo nižší; a
d) jednoduchou, násobnou (skanou) nebo kablovanou nit, z jakéhokoliv textilního materiálu:
1) v křížem navinutých přadenech nebo přadénkách; nebo
2) na podložkách nebo upravenou jiným způsobem, ze kterého vyplývá použití pro textilní průmysl (například na potáčích,
na válcových dutínkách, cívkách pro skací stroje nebo na kuželových cíkách, útkových cívkách nebo vřetenech, nebo ve
tvaru návinů pro vyšívací stroje).
5. Pro účely čísel 5204, 5401 a 5508 se výrazem „šicí nit“ rozumí nit násobná (skaná) nebo kablovaná:
a) uložená na podložkách (například cívkách, dutinkách) o hmotnosti (včetně podložky) nepřesahující 1 000 g;
b) apretovaná pro použití jako šicí nit a
c) s konečným zákrutem „Z“.
6. Pro účely této třídy se výrazem „vysokopevnostní nit“ rozumí nit, jejíž měrná pevnost vyjádřená v cN/tex (v centinewtonech na tex) je
vyšší než následující:
– jednoduchá nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 60 cN/tex,
– násobná (skaná) nebo kablovaná nit z nylonu nebo jiných polyamidů nebo polyesterů: 53 cN/tex,
– jednoduchá, násobná (skaná) nebo kablovaná nit z viskózového vlákna: 27 cN/tex.
7. Pro účely této třídy se výrazem „zcela zhotovené“ rozumějí:
a) výrobky přiříznuté (přistřižené) do jiného než čtvercového nebo obdélníkového tvaru;
b) dohotovené výrobky, způsobilé pro použití (nebo použitelné po jejich oddělení pouze přestřižením dělicích nití) bez šití nebo jiné
práce (například některé prachovky, ručníky, ubrusy, čtyřhranné šátky, pokrývky);
c) výrobky nastříhané na rozměr s nejméně jedním tepelně zataveným okrajem s viditelně zúženým nebo stlačeným lemem a s
ostatními okraji upravenými, jak je popsáno v ostatních písmenech této poznámky, ale kromě textilií začištěných proti párání
stříháním za tepla nebo jinými jednoduchými prostředky;
d) výrobky s okraji obroubenými nebo stočenými nebo s vázanými třásněmi na kterémkoliv z okrajů, ale kromě textilií začištěných
pouze proti párání;
e) výrobky nastříhané na rozměr, z nichž byly vytaženy nitě pro ažuru;
f) výrobky spojené šitím, lepením nebo jiným způsobem (kromě kusového zboží sestávajícího ze dvou nebo více délek stejného
materiálu spojených svými konci a kusového zboží složeného ze dvou nebo více textilií spojených ve vrstvách, též vycpané);
g) výrobky pletené nebo háčkované do tvaru, předkládané jako samostatné kusy nebo jako několik kusů tvořících jeden celek.
8. Pro účely kapitol 50 až 60:
a) do kapitol 50 až 55 a 60 a, není-li stanoveno jinak, do kapitol 56 až 59 se nezařazují výrobky zcela zhotovené ve smyslu výše
uvedené poznámky 7; a
b) do kapitol 50 až 55 a 60 se nezařazují výrobky kapitol 56 až 59.
9. Tkaniny kapitol 50 až 55 zahrnují textilie z vrstev paralelních textilních nití, které jsou vzájemně přeložené v ostrém nebo pravém
úhlu. Tyto vrstvy jsou mezi sebou spojeny v místech překřížení nití pojivem nebo tepelným zpracováním.
10. Pružné výrobky sestávající z textilních materiálů kombinovaných s kaučukovými nitěmi se zařazují do této třídy.
11. Pro účely této třídy výraz „impregnovaný“ zahrnuje též „impregnovaný ponořením“.
12. Pro účel této třídy výraz „polyamidy“ zahrnuje rovněž „aramidy“.
13. Pro účely této třídy, a popřípadě v celé nomenklatuře výraz „elastomerová nit“ znamená nit z nekonečných vláken, včetně
monofilamentu, z textilního syntetického materiálu, jiná než tvarovaná nit, která se při protažení na trojnásobek své původní délky
nepřetrhne, a která se po protažení na dvojnásobek své původní délky vrátí nejdéle během pěti minut na délku, která není větší než
jeden a půlnásobek původní délky.
14. Není-li stanoveno jinak, zařazují se textilní oděvy z různých čísel do svých vlastních čísel, i když jsou předkládány v sadách pro
drobný prodej. Pro účely této poznámky se výrazem „textilní oděvy“ rozumějí oděvy čísel 6101 až 6114 a 6201 až 6211.
Poznámky k položkám
1. V této třídě a popřípadě v celé nomenklatuře, se následujícími výrazy rozumí:
a) Nebělená nit:
nit, která:
1) má přirozenou barvu základních vláken, které nebyly běleny, barveny (ani ve hmotě) ani potištěny; nebo
2) je neurčité barvy („režná nit“), vyrobena z rozvlákněného materiálu.
Tato nit může být upravena bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem (které zmizí po pouhém vyprání mýdlem) a v případě
chemických vláken upravena ve hmotě matovacími prostředky (například oxidem titaničitým).
b) Bělená nit:
nit, která:
1) byla podrobena bělicímu procesu, je zhotovena z bělených vláken nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo (též ve
hmotě) nebo upravena bílou apretací;
2) je tvořena směsí nebělených a bělených vláken; nebo
3) je násobná (skaná) nebo kablovaná a sestává z nebělených a bělených nití.
c) Barevná nit (barvená nebo potištěná):
nit, která:
1) je obarvena (též ve hmotě) jiným než bílým nebo nestálým barvivem nebo potištěna nebo vyrobena z obarvených nebo
potištěných vláken;
2) je tvořena směsí barvených vláken různých barev nebo směsí nebělených nebo bělených vláken s barevnými vlákny (efektní
nitě (žaspé nebo melé)) nebo potištěna jednou nebo více barvami v určitých intervalech tak, že vzniká dojem bodů;
3) je získána z potištěných pramenů nebo přástů; nebo
4) je násobná (skaná) nebo kablovaná a skládající se z nebělených nebo bělených nití a barevných nití.
Výše uvedené definice se rovněž vztahují, mutatis mutandis, na monofilamenty a pásky nebo podobné tvary kapitoly 54.
d) Nebělená tkanina:
tkanina, která je vyrobena z nebělených nití a která nebyla bělena, barvena nebo potištěna. Tato tkanina může být upravena
bezbarvou apretací nebo nestálým barvivem.
e) Bělená tkanina:
tkanina, která:
1) byla bělena nebo, není-li stanoveno jinak, obarvena na bílo nebo upravena bílou apretací, v kuse;
2) sestává z bělené nitě; nebo
3) sestává z něbělené a bělené nitě.
f) Barvená tkanina:
tkanina, která:
1) je obarvena na jedinou stejnou barvu jinou než bílou (není-li stanoveno jinak) nebo je upravena barevnou konečnou úpravou
jinou než bílou (není-li stanoveno jinak), v kuse; nebo
2) sestává z barevné nitě jediné stejné barvy.
g) Tkanina z různobarevných nití:
tkanina (jiná než potištěná), která:
1) sestává z různobarevných nití nebo z nití různých odstínů téže barvy (jiné než přirozené barvy vláken, které ji tvoří);
2) sestává z nebělené nebo bělené nitě a barevné nitě; nebo
3) sestává z efektních nití žaspé nebo melé.
(V žádném případě se nebere v úvahu nit použitá v krajích a na koncích kusu.)
h) Potištěná tkanina:
tkanina, která byla potištěna v kuse, též vyrobená z různobarevných nití.
(Za potištěné tkaniny se též považují: tkaniny, u nichž byl vzor dosažen například štětcem nebo stříkací pistolí, přenosovým
tiskem, vločkováním nebo batikováním.)
Mercerování nemá na zařazení nití nebo textilií v rámci výše uvedených definic vliv.
Definice v písmenech d) až h) výše se vztahují, mutatis mutandis, na pletené nebo háčkované textilie
ij) Plátnová vazba:
struktura tkaniny, v níž každá útková nit prochází střídavě nad a pod osnovními nitěmi uloženými vedle sebe a každá osnovní nit
prochází střídavě nad a pod útkovými nitěmi uloženými vedle sebe.
2. A) Výrobky kapitol 56 až 63, které obsahují dva nebo více textilních materiálů, se posuzují, jako by zcela sestávaly z toho textilního
materiálu, který by byl určen podle poznámky 2 k této třídě pro zařazování výrobků kapitol 50 až 55 nebo čísla 5809
sestávajících ze stejných textilních materiálů.
B) Pro použití tohoto pravidla platí:
a) kde je to vhodné, bere se v úvahu pouze ta část výrobku, která určuje zařazení podle interpretačního pravidla 3;
b) u textilních výrobků sestávajících z podkladové textilie a vlasového nebo smyčkového povrchu se podkladová textilie nebere
v úvahu;
c) u výšivek čísla 5810 a výrobků z nich se bere v úvahu pouze podkladová textilie. Výšivky bez viditelného podkladu a výrobky
z nich se však zařazují jen podle vyšívacích nití.

TŘÍDA XI

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámka 6 Výraz „roztoky“, použitý jak v této poznámce, tak i v poznámce 4 ke kapitole 32 se nevztahuje na koloidní roztoky.
I. PRIMÁRNÍ FORMY
Pro definici výrazu „primární formy“ viz poznámka 6 k této kapitole a všeobecné vysvětlivky k HS k této kapitole, „Primární formy“.

KAPITOLA 39-PLASTY A VÝROBKY Z NICH

Poznámky
1. V celé nomenklatuře se výrazem „plasty“ rozumějí materiály čísel 3901 až 3914, které působením vnějšího vlivu (zpravidla tepla
a tlaku, případně rozpouštědla nebo plastifikátoru) jsou nebo byly schopné tváření buď v okamžiku polymerace, nebo v jiném dalším
stadiu lisováním, litím, protlačováním, válcováním nebo jiným způsobem do tvaru, který si zachovají, i když tento vnější vliv přestane
působit.
Jakákoliv zmínka o „plastech“ v nomenklatuře zahrnuje též vulkánfibr. Tento výraz však není možno použít pro materiály
považované za textilie třídy XI.
2. Do této kapitoly nepatří:
a) mazací prostředky čísla 2710 nebo 3403;
b) vosky čísel 2712 nebo 3404;
c) samostatné chemicky definované organické sloučeniny (kapitola 29);
d) heparin nebo jeho soli (číslo 3001);
e) roztoky (jiné než kolodia) jakýchkoli výrobků uvedených v číslech 3901 až 3913 v těkavých organických rozpouštědlech, jestliže
hmotnost rozpouštědla převyšuje 50 % hmotnostních roztoku (číslo 3208); ražební fólie čísla 3212;
f) organické povrchově aktivní látky nebo přípravky čísla 3402;
g) tavené pryskyřice nebo estery pryskyřic (číslo 3806);
h) připravená aditiva pro minerální oleje (včetně benzinu) nebo pro jiné kapaliny používané pro stejné účely jako minerální oleje
(číslo 3811);
ij) připravené hydraulické kapaliny založené na polyglykolech, silikonech nebo jiných polymerech kapitoly 39 (číslo 3819);
k) diagnostické nebo laboratorní reagencie na podložce z plastů (číslo 3822);
l) syntetický kaučuk definovaný v kapitole 40 nebo výrobky z něj;
m) sedlářské a řemenářské výrobky (číslo 4201) nebo kufry, kufříky, brašny, kabely, vaky a ostatní brašnářské výrobky čísla 4202;
n) košíkářské a proutěné výrobky nebo jiné výrobky kapitoly 46;
o) krycí materiály na stěny čísla 4814;
p) výrobky třídy XI (textilie a textilní výrobky);
q) výrobky třídy XII (například obuv, pokrývky hlavy, deštníky, slunečníky, vycházkové hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části
a součásti);
r) bižuterie čísla 7117;
s) výrobky třídy XVI (stroje a přístroje nebo elektrická zařízení);
t) části a součásti leteckých nebo dopravních prostředků třídy XVII;
u) výrobky kapitoly 90 (například optické články, brýlové obruby a obroučky, kreslicí (rýsovací) nástroje a přístroje);
v) výrobky kapitoly 91 (například hodinková pouzdra, kryty a skříňky k hodinářským výrobkům);
w) výrobky kapitoly 92 (například hudební nástroje nebo jejich části a součásti);
x) výrobky kapitoly 94 (například nábytek, svítidla a osvětlovací zařízení, světelné ukazatele, montované stavby);
y) výrobky kapitoly 95 (například hračky, hry, sportovní potřeby); nebo
z) výrobky kapitoly 96 (například kartáče, knoflíky, zdrhovadla, hřebeny, náustky nebo troubele k dýmkám, cigaretové špičky nebo
podobné výrobky, části nebo součásti termosek nebo podobných výrobků, psací pera, patentní tužky).
3. Do čísel 3901 až 3911 se zařazují pouze výrobky vyrobené chemickou syntézou, patřící do následujících kategorií:
a) kapalné syntetické polyolefiny, z nichž za použití vakuové destilace předestiluje při 300 °C – přepočteno na 1 013 milibarů –
méně než 60 % objemu (čísla 3901 a 3902);
b) nízkomolekulární pryskyřice kumaron-indenového typu (číslo 3911);
c) ostatní syntetické polymery obsahující průměrně nejméně 5 monomerních jednotek;
d) silikony (číslo 3910);
e) resoly (číslo 3909) a ostatní předpolymery.
4. Výraz „kopolymery“ zahrnuje všechny polymery, ve kterých žádný z jednotlivých monomerů nepředstavuje 95 % hmotnostních nebo
více celkového obsahu polymeru.
Není-li stanoveno jinak, zařazují se ve smyslu této kapitoly kopolymery (včetně kopolykondenzátů, kopolyadičních produktů,
blokových kopolymerů a roubovaných kopolymerů) a směsi polymerů do čísla zahrnujícího polymery té komonomerní jednotky,
jejíž hmotnost převládá nad každou jinou jednoduchou komonomerní jednotkou. Ve smyslu této poznámky se konstituční
komonomerní jednotky polymerů, které patří do stejného čísla, započítávají společně.
Jestliže žádná jednoduchá komonomerní jednotka nepřevládá, zařazují se kopolymery nebo směsi polymerů do čísla, které je poslední
v pořadí čísel, která přicházejí v úvahu.
5. Chemicky modifikované polymery, tj. takové, ve kterých byly chemickou reakcí změněny pouze postranní řetězce hlavního řetězce
polymeru, se zařazují do čísla odpovídajícího nemodifikovanému polymeru. Toto ustanovení však neplatí pro roubované kopolymery.
6. V číslech 3901 až 3914 se výraz „primární formy“ používá pouze pro následující formy:
a) kapaliny a pasty včetně disperzí (emulzí a suspenzí) a roztoků;
b) bloky nepravidelného tvaru, kusy, prášky (včetně lisovacích prášků), granule, vločky a podobné tvary.
7. Číslo 3915 nezahrnuje odpady, úlomky a odřezky jednoduché termoplastické hmoty přeměněné na primární formu (čísla 3901 až
3914).
8. Pro účely čísla 3917 výraz „trubky, potrubí a hadice“ znamená duté výrobky, buď polotovary nebo hotové výrobky, všeobecně
používané pro vedení, rozvádění nebo distribuci plynů nebo kapalin (například žebrované zahradní hadice, děrované trubky). Tento
výraz zahrnuje též umělá uzenářská střeva a jiné ploché trubky a hadice. Avšak, kromě posledně uvedených, ty produkty, které mají
jiný vnitřní průřez než kruhový, oválný, pravoúhlý (jejichž délka nepřesahuje 1,5krát šířku) nebo ve tvaru pravidelného
mnohoúhelníku, nejsou považovány za trubky, potrubí a hadice, nýbrž za profily.
9. Pro účely čísla 3918 se výraz „obklady stěn nebo stropů z plastů“ používá pro výrobky v rolích o šířce nejméně 45 cm, vhodné pro
dekoraci stěn nebo stropů, skládající se z plastů pevně uchycených na podložce z jakéhokoliv materiálu jiného než papíru, přičemž
vrstva s nanesenými plasty (lícová strana) je zrnitá, s plastickým vzorem, barvená, potištěná motivy nebo jinak dekorovaná.
10. V číslech 3920 a 3921se výrazem „desky, listy, fólie, filmy a pásy“ rozumějí pouze desky, listy, fólie, filmy a pásy (jiné než kapitoly
54) a bloky pravidelného geometrického tvaru, též potištěné nebo jinak povrchově upravené, nerozřezané nebo rozřezané do
pravoúhlých (včetně čtvercových) tvarů, avšak dále neopracované (i když tímto rozřezáním získaly charakter výrobku vhodného
k použití).
11. Číslo 3925 zahrnuje pouze následující výrobky, pokud nepatří do některého jiného předcházejícího čísla podkapitoly II:
a) zásobníky, nádrže (včetně septiků), kádě a podobné nádoby o obsahu převyšujícím 300 litrů;
b) konstrukční dílce používané například pro podlahy, stěny, příčky, stropy nebo střechy;
c) okapové žlaby a jejich příslušenství;
d) dveře, okna a jejich rámy, zárubně a prahy;
e) balkóny, sloupkové zábradlí, ploty, brány a podobné bariéry;
f) okenice, rolety (včetně žaluzií) a podobné výrobky a jejich části, součásti a příslušenství;
g) velkorozměrné regály, pro sestavení a pevnou instalaci, například pro obchody, dílny a sklady;
h) dekorativní architektonické prvky, například kanelury, kopule, stavební sloupky; a
ij) příslušenství a kování určené pro trvalou instalaci na dveřích, oknech, schodištích, stěnách nebo jiných částech budov, například
otočné knoflíky, kliky, háky, konzoly, držáky na ručníky, kryty k vypínačům a jiné ochranné kryty.
Poznámky k položkám
1. V rámci každého čísla této kapitoly se polymery (včetně kopolymerů) a chemicky modifikované polymery zařazují podle následujících
pravidel:
a) Pokud v dotyčné řadě existuje položka označená „Ostatní“:
1) označení polymeru v položce předponou „poly“ (například. polyethylen a polyamid–6,6) znamená, že konstituční monomerní
jednotka nebo monomerní jednotky daného polymeru započtené společně musí tvořit 95 % hmotnostních nebo více
celkového obsahu polymeru;
2) kopolymery uvedené v položkách 3901 30, 3903 20, 3903 30 a 3904 30 se zařazují do těchto položek za předpokladu, že
komonomerní jednotky daného kopolymeru tvoří 95 % hmotnostních nebo více celkového obsahu polymeru;
3) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky označené „Ostatní“ za předpokladu, že nejsou specifičtěji zahrnuty
v jiné položce;
4) polymery, které neodpovídají podmínkám uvedeným ve výše uvedených odstavcích 1., 2. nebo 3., se zařazují do položky, mezi
zbývajícími položkami v řadě, která zahrnuje polymery té monomerní jednotky, která hmotnostně převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek.
b) Pokud v dotyčné řadě neexistuje položka označená „Ostatní“:
1) polymery se zařazují do položky zahrnující polymery té monomerní jednotky, jejíž hmotnost převládá nad každou jinou
jednoduchou komonomerní jednotkou. Pro tento účel se konstituční monomerní jednotky polymerů, které patří do stejné
položky, započítávají společně. Porovnávat lze pouze konstituční komonomerní jednotky polymerů v řadě uvažovaných
položek;
2) chemicky modifikované polymery se zařazují do položky odpovídající nemodifikovanému polymeru.
Směsi polymerů se zařazují do stejné položky jako polymery stejných monomerních jednotek ve stejném poměru.
2. Pro účely položky 3920 43 výraz „změkčovadla“ zahrnuje sekundární změkčovadla.
Doplňková poznámka
1. V případě, že tkaniny, pletené nebo háčkované textilie, plsť nebo netkané textilie slouží pouze jako výztuž, patří prstové rukavice, palčáky a rukavice
bez prstů, impregnované, povrstvené nebo potažené lehčenými plasty do kapitoly 39, i když jsou:
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií (jiných než čísla 5903), plstí nebo netkaných textilií, impregnovaných, povrstvených
nebo potažených lehčenými plasty, nebo
— vyrobeny z tkanin, pletených nebo háčkovaných textilií, plstí nebo netkaných textilií, neimpregnovaných, nepovrstvených ani nepotažených, které
byly následně impregnovány, povrstveny nebo potaženy lehčenými plasty.
(Poznámka 3 písm. c) ke kapitole 56 a poznámka 2 písm. a) bod 5 ke kapitole 59).

KAPITOLA 39